Starlink při testu dosáhl přenosové rychlosti 610 Mb/s, satelity budou černé a možná budou vynášeny jiným způsobem

Na předchozím článku o satelitní konstelaci Starlink ještě ani neuschnula tiskařská čerň a společnost SpaceX už přišla s několika dalšími novinkami, se kterými bychom vás rádi seznámili. V dnešním článku bude řeč o armádních testech, prvním použití sítě Starlink, úpravě povrchu satelitů kvůli snížení odrazivosti a také potenciální změně způsobu vynášení družic pro tuto konstelaci. Zároveň jsme se dozvěděli, kolik satelitů pro Starlink dokáže vynést loď Starship.

Satelitní konstelaci Starlink tvoří v současné době na oběžné dráze méně než 60 satelitů, avšak SpaceX podniká i nadále řadu testů. První z nich je spíše jen propagační, když Elon Musk využil toho, že má doma terminál pro připojení k síti Starlink a použil jej k odeslání dvou zpráv na Twitter. Mimochodem, podle prezidentky SpaceX Gwynne Shotwell dbá Elon Musk vždy na to, aby produkty jeho firem byly krásné, proto i terminál pro Starlink bude hezký. Terminály pro Starlink se prý v současné době vyrábí v továrně SpaceX v Hawthorne, ale později bude jejich výroba přesunuta jinam.

První test podnikla i americká armáda, která se o přenosové kapacity sítě Starlink zajímá také. Konkrétně je to výzkumná laboratoř amerického letectva (U.S. Air Force Research Laboratory), která má v nejbližších třech letech provést řadu testů satelitní konstelace SpaceX. Testy jsou prováděny na základě smlouvy na 28 milionů dolarů, kterou SpaceX v prosinci 2018 s armádou uzavřelo. První z těchto testů demonstroval, že je síť Starlink schopna přenášet data rychlostí až 610 Mb/s do pohybujícího se letounu C-12. Podle Tima Hughese, viceprezidenta SpaceX je to rychlost dostatečná k tomu, aby si člověk stáhl film za méně než jednu minutu. Testy budou prováděny s řadou dalších letounů a budou zahrnovat i testy komunikace mezi satelity na oběžné dráze. K tomu však bude potřeba laserové spojení mezi satelity, kterým nebyla první várka družic vybavena. Gwynne Shotwell, prezidentka a provozní ředitelka SpaceX k tomu též uvedla, že rychlost připojení, kterou firma nabízí, je stokrát větší, než má v současnosti letectvo k dispozici.

Armádní letoun Beechcraft RC-12 Guardrail (Foto: Jonathan Payne)

Gwynne Shotwell vystoupila s dalšími novinkami ve Washingtonu na konferenci Asociace americké armády (2019 Association of the U.S. Army Conference), kde nabízela americké armádě k využití konstelaci Starlink a vyvíjenou raketu Starship. Podle Gwynne je nedávná žádost SpaceX k ITU o povolení dalších desítek tisíc satelitů Starlink spíše jen předběžná. SpaceX si totiž není jisté, že jich bude potřebovat tolik. Pro globální pokrytí celého povrchu Země jich bude potřeba daleko méně, ale SpaceX chce mít k dispozici více satelitů, aby mohlo nabídnout zákazníkům i služby šité na míru.

Gwynne Shotwell při panelové diskuzi ve Washingtonu (Foto: SpaceNews)

Gwynne Shotwell také potvrdila dřívější domněnku serveru Ars Technica o tom, že na spuštění služeb sítě Starlink v omezeném rozsahu bude potřeba jen 400 satelitů na oběžné dráze, tedy 6 až 8 startů a nikoliv 800, jak samo SpaceX odhadovalo ještě v roce 2017. Pokud tedy letos uskuteční všechny 4 plánované vynášky satelitů Starlink a další dva příští rok v lednu, bude teoreticky moci už v únoru nabízet své služby zákazníkům v USA. Pro globální pokrytí je však i nadále nutno uskutečnit alespoň 24 startů rakety Falcon 9. Každý další start s družicemi Starlink bude už potom navyšovat přenosovou kapacitu. Není však jasné, co si SpaceX pod tímto minimálním globálním pokrytí představuje. Aby totiž mohly satelity pokrývat celou Zemi od pólu k pólu, budou muset začít být vynášeny na orbitální dráhy s vyšším sklonem než současných 53°.

Nicméně celkem bude potřeba vynést tisíce satelitů, k čemuž v budoucnu SpaceX plánuje využít také vyvíjenou raketu Starship. Ta podle nejnovějších informací přímo od Gwynne Shotwell dokáže vynést 400 satelitů Starlink najednou. To znamená, že na vynesení všech 11 943 doposud schválených satelitů Starlink by SpaceX stačilo 30 startů rakety Starship. Falcon 9 naproti tomu bude muset uskutečnit celkem 200 startů.

Starship při vypouštění družice na orbitě (Zdroj: SpaceX)

Tím však novinky o Starlinku nekončí. SpaceX požádalo koncem října o dodatek k dočasné žádosti o změnu parametrů sítě Starlink. Při prvním startu SpaceX vyneslo družice Starlink do výšky 450 kilometrů a potom je nechalo vlastními silami vystoupat do pracovní výšky 550 km. Nově SpaceX žádá o možnost, aby mohlo vynést satelity pouze na kruhovou dráhu ve výšce 280 km. Během týdne naváže se všemi kontakt a začne je v následujících dvou týdnech přesouvat do výšky 350 km. Po skončení úvodních testů bude prvních 20 satelitů rovnou stoupat do pracovní výšky 550 km. Zbývajících 40 satelitů bude minimálně 40 dní čekat, než se precesí dostanou na správnou dráhu a poté se dalších 20 družic vydá na svou cestu do výšky 550 km. Zbylých 20 družic bude muset dalších 40 dní vyčkat, než i ony budou moci vlastními silami začít navyšovat svou orbitální dráhu.

Tato žádost je podle mého názoru rozhodně krokem správným směrem. Vypuštění satelitů na nižší oběžné dráze sice bude znamenat, že satelity spotřebují více paliva, aby se dopravily na svou pracovní orbitu, což je sníží maximální životnost satelitů, ale na druhou stranu je to v zájmu ochrany orbitálních drah. Čím nižší je prvotní orbitální dráha, tím rychleji satelit shoří v atmosféře v případě, že po vypuštění nebude funkční. Velice hezky to ukazuje graf níže (berte jej prosím jen jako ilustrační). Můžeme tedy jen doufat, že SpaceX do budoucna požádá, aby tento postup nebyl jen dočasný, ale aby šlo o trvalou úpravu startovních podmínek misí Starlink.

Doba setrvání satelitu na orbitální dráze v závislosti na jeho orbitální výšce (Autor: Thibault Coail-Fourrier)

Poslední novinkou, které v dnešním článku zmíníme, bude úprava povrchu satelitů Starlink. Už po prvním startu SpaceX s družicemi Starlink totiž astronomové vyjadřovali obavy ohledně odrazivosti satelitů, která jim bude narušovat pozorování. SpaceX se však rozhodlo nehrát mrtvého brouka a alibisticky se neschovávat za fakt, že neexistují žádná pravidla o odrazivosti umělých vesmírných těles. Prvním opatřením, které v této oblasti hodlá podniknout, je, že satelity budou natřeny černou barvou, což by mělo míru jejich odrazivosti (albedo) snížit. Zda však SpaceX zůstane pouze u tohoto opatření, či zda plánuje další nápravné kroky, to nám ukáže čas. Dalšími možnými řešeními by také mohlo být upravit chemické složení povrchu satelitů, použít jiné materiály či změnit drsnost povrchu atd.

Detail družice Starlink (Zdroj: SpaceX)

Gwynne Shotwell také aktuálně mluvila o blížící se misi Starlink v1-1 s další várkou satelitů, která se podle ní uskuteční v polovině listopadu. Jako nosič bude poprvé použit první stupeň rakety Falcon 9, který absolvoval v minulosti už tři mise. Jeho přesné číslo však zatím není oficiálně známé. Protože však SpaceX má momentálně k dispozici jen tři stupně, které byly použity třikrát, je možno představit si alespoň pravděpodobné kandidáty. Stupeň B1046 je podle neoficiálních informací určen k provedení testu úniku Crew Dragonu za letu, po kterém nebude opět zachráněn, protože se očekává jeho destrukce aerodynamickými silami. Zbývají tak jen stupně B1048 a B1049, přičemž oba mají za sebou tři starty. Jeden z těchto stupňů tedy pravděpodobně poletí na misi Starlink v1-1.

Stupeň B1048.3 po návratu z mise Nusantara Satu (Foto: John Kraus)

Do konce roku by mohly proběhnout až 4 mise pro Starlink. Listopad i prosinec však vypadají z hlediska startů a testů SpaceX dost přeplněně, a tak sama Gwynne Shotwell odhaduje, že se stihnou spíše jen dvě mise pro Starlink. Příští rok jich však chce SpaceX provést až 24, tedy průměrně jednu každé dva týdny.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
48 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře