Autor: Vlastimil Švancara
Kolem Neuralinku se toho poslední dobou začíná dít čím dál více. Proto jsme se rozhodli shrnout několik aktuálních novinek o této neurotechnologické společnosti Elona Muska. Testování na lidech možná začne už letos a Musk v létě představí „úžasnou“ novou verzi implantovatelného systému Neuralinku.
V předchozím článku jsme se zabývali problémy, se kterými se budou potýkat neurální interfejsy v prvních fázích jejich vývoje. Po vyřešení těchto problémů pak bude potřeba zajistit kybernetickou bezpečnost celého systému, který má umožnit připojení osobnosti do Internetu. S dalším vývojem rozhraní navíc přijdou mnohem větší a komplexnější problémy, které zasáhnou celou civilizaci.
Většina článků o Neuralinku či neurálních rozhraních obecně představuje hlavně pozitiva celého projektu a opomíjí negativní stránky. Jde mi především o kyberneticko-psychologická nebezpečí neurálních rozhraní, ale pokusím se při té příležitosti zamyslet nad všemi úskalími, která tato technologie s sebou přináší. To znamená také bezpečnost zdravotní nebo různé sociální, etické a právní důsledky.
V novém dílu seriálu Neuralink pod lupou zkusíme nahlédnout do blízké i vzdálenější budoucnosti a odhadnout, co by mohlo přinést uskutečnění vize Elona Muska o pokročilém neurálním rozhraní. Kam až by mohla tato technologie dojít, jestliže se opravdu podaří propojit mozek s počítačem na takové úrovni, o jaké mluví futurologové a píší autoři science fiction.
Existuje spousta projektů, které mají podobné ambice jako Neuralink. Bezprostřední cíle většiny těchto společností jsou orientovány zejména na léčbu různých nemocí souvisejících z mozkem a nervovým systémem. Druhým krátkodobým cílem společným pro většinu těchto projektů, je ovládání počítače nebo chytrého telefonu či tabletu pomocí myšlenek. Dlouhodobé cíle se ovšem již značně různí.
V roce 2016 Elon Musk označil vývoj vysokokapacitního mozkovo-počítačového rozhraní za velmi důležitý a uvedl, že se mu nezdá, že by se tím nějaká firma vážně zabývala. Myslím, že jeho tvrzení tehdy nebylo tak úplně přesné. Už v té době existovalo mnoho organizací a několik firem, které se tématu neurálních rozhraní intenzivně věnovaly. V tomto článku si představíme některé z nich a pokusíme se shrnout současnou situaci v tomto futuristickém odvětví.
Neuralink nepřišel odnikud. Výzkum a vývoj v této oblasti probíhal a stále probíhá na mnoha polích již desítky let. Za tu dobu bylo vynalezeno mnoho různých přístrojů, z nichž některé si dnes představíme. Mnohé z nich zůstaly jen na papíře, vývoj jiných se dostal až k testům na laboratorních zvířatech a některá zařízení byla testována i na lidech nebo využívána k léčbě různých chorob či zranění.
Zakladatele a největšího akcionáře Neuralinku, Elona Muska, asi na tomto webu není třeba představovat. V tomto článku bych se tedy chtěl věnovat jiným důležitým osobnostem této firmy. Ti možná ještě nejsou tak známí, ale myslím, že v budoucnosti o nich ještě hodně uslyšíme. A jakou roli v Neuralinku vlastně má Elon Musk?
V dalším dílu seriálu o Neuralinku se podíváme podrobněji na jednotlivé komponenty systému N1 – pokročilý mikročip, polymerová vlákna s elektrodami, neurochirurgického robota a také připojení k externímu zařízení.
V dalším dílu seriálu o Neuralinku se zaměříme na to, co nám firma ukázala na své červencové prezentaci prvního prototypu systému N1. Ten se skládá z miniaturního čipu, implantovatelných elektrod, bezdrátového modulu a dalších komponentů.
O společnosti Neuralink se toho dlouho moc nevědělo, avšak letos nám dal Elon Musk konečně možnost nahlédnout pod pokličku výzkumu a vývoje této neurotechnologické firmy. Téma je natolik zajímavé a rozsáhlé, že rozjíždíme podrobnou sérii článků o všech aspektech Neuralinku. Začínáme úvodní úvahou o potenciálu firmy a také si shrneme její dosavadní historii.