Axiom-1 je historicky první zcela soukromá mise, která navštíví Mezinárodní vesmírnou stanici

Před pár dny jsme psali o misi Inspiration4, při které čtveřice „obyčejných lidí“ absolvuje několikadenní dobrodružství na oběžné dráze v kosmické lodi Crew Dragon. Je to však jen první z mnoha plánovaných letů SpaceX, na kterých nebudou posádku tvořit vycvičení astronauté NASA ani dalších kosmických agentur. Dnes si představíme první soukromou posádku společnosti Axiom, která se na vydá na cestu do vesmíru jen pár měsíců po misi Inspiration4, avšak na rozdíl od ní navštíví také Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Posádku mise Axiom-1 budou tvořit soukromé osoby, avšak v případě velitele se bude jednat o bývalého astronauta NASA. Zbývající pasažéři si svůj start na palubě lodi Crew Dragonu sami zaplatili. Podíváme se na to, kolik je to stálo, na změnu termínu startu, náplň práce i na jejich životní příběhy.

V případě mise Axiom-1, zkráceně zvané Ax-1, se bude jednat o historicky první zcela soukromý start k ISS. Na palubě této lodi nebude však přítomný žádný současný profesionální astronaut. Inspirátorem tohoto startu je iniciativa NASA umožňující soukromým osobám krátký pobyt na ISS. Účastníci při své misi dostanou možnost zabývat se vědou, výrobou, výzkumem či alternativně i marketingem. Rozumí se také samo sebou, že tento pobyt na oběžné dráze nebude zadarmo. Za každý den pobytu na oběžné dráze každý návštěvník zaplatí přibližně 35 000 dolarů, přičemž v této ceně je již zahrnuto využívání staničních zdrojů, jakou jsou například jídlo či zařízení na podporu života. Komerční astronauti budou platit i za používání datového připojení, cena za 1 GB byla stanovena na 50 dolarů. Pokud si denní poplatek vynásobíte 8 dny, což je doba kterou mají účastníci mise Axiom-1 strávit na palubě ISS, zaplatí každý z nich přibližně 280 000 dolarů a všichni čtyři dohromady pak něco přes 1 milion amerických dolarů jen za pobyt na ISS. V této ceně samozřejmě není započítána cena letenek na palubě lodi Crew Dragon, která se udává jako 55 milionů dolarů za osobu.

Přílet Crew Dragonu Resilience k ISS během mise Crew-1 (Foto: NASA)

Samotná mise Ax-1 byla původně plánovaná na říjen 2021, ale vinou osudu a státních agentur sklouzla až na počátek roku 2022. Na období původního termínu startu je totiž na ISS plánován velký kolotoč amerických pilotovaných i bezpilotních lodí. Na září se předběžně plánuje pilotovaná testovací mise lodi Boeing Starliner (Boe-CFT) a ve stejný měsíc má odstartovat i mise Crew-3 společnosti SpaceX. V prosinci se má pak do vesmíru vydat na raketě Atlas V i první ostrá posádka lodi Starliner. Seznam pak ale pochopitelně nabourávají i nepilotované zásobovací lety k ISS, které využívají stejné dokovací porty jako pilotované mise. Jsou to starty lodí Cargo Dragon 2, přesněji mise CRS-23 v září 2021 a CRS-24 v listopadu. A protože dokovací porty IDA jsou pouze dva, možnost komerčního využití stanice ISS tento fakt značně limituje.

Posádka mise Axiom-. Zleva: Velitel Michael López-Alegría, specialista Eytan Stibbe, pilot Larry Connor a specialista Mark Pathy. (Zdroj: The Times)

A nyní si pojďme představit již samotnou posádku Axiom-1. Jedná se o poměrně rozmanitou skupinu budoucích kosmonautů a každý z nich prožil zajímavé osudy. Jak již bylo oznámeno dříve, velitelem byl vybrán bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría. Ten se narodil ve Španělsku, ale rodina se poté přestěhovala a malý Michael vyrůstal v Kalifornii. V roce 1980 získal bakalářský titul v oboru systémového inženýrství. Své vzdělání pak dokončil v roce 1988, když se stal magistrem leteckého inženýrství. Od počátku 80. let sloužil u námořního letectva a nalétal na 30 letadlech více než 5400 hodin. V armádní službě dosáhl hodnosti plukovníka. Náboru do oddílu astronautů se účastnil celkem dvakrát. Poprvé v roce 1989, kdy neuspěl, ale podruhé se mu to již v roce 1992 podařilo.

Do vesmíru se podíval celkem čtyřikrát. Nejprve to bylo v roce 1995 při misi STS-73 na palubě raketoplánu Columbia. Cílem tohoto letu bylo provádět vědecké experimenty v laboratoři Spacelab. Podruhé zamířil na oběžnou dráhu o 3 roky později v rámci mise STS-92 (Discovery). Jednalo se o poslední start raketoplánu před trvalým osídlením Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tato mise dopravila ke stanici příhradový nosník Z1. Během této mise se Michael účastnil dvou výstupů do volného prostoru, při tom druhém spolu s kolegu Peterem J. Wisoffem úspěšně otestovali zařízení SAFER, které je určeno k záchraně astronauta v případě jeho odpoutání od lana při pobytu ve volném prostoru. Třetí start v rámci mise STS-113 byl rovněž symbolický. Uskutečnil se na přelomu listopadu a prosince 2002 a jednalo se o poslední úspěšný start amerického raketoplánu před nešťastnou misí STS-107. Raketoplán na oběžnou dráhu dopravil nosník P1.

Poslední cestu do vesmíru uskutečnil Michael na palubě ruské kosmické lodi Sojuz TMA-9. Poprvé a naposledy v jeho kariéře se nemělo jednat o krátkodobý pobyt na oběžné dráze, do vesmíru letěl s cílem stát se členem 14. dlouhodobé expedice. Celkově tak při svých 4 startech strávil ve vesmíru téměř 258 dní. Zúčastnil se také celkem 10 výstupů do volného prostoru (EVA) a v tomto ohledu je rekordmanem mezi americkými astronauty. Strávil při EVA celkem 67 hodin a 40 minut. Držitelem absolutního rekordu v tomto směru je sovětský/ruský kosmonaut Anatolij Solovjov, který jich absolvoval 16 v celkové délce 82 hodin a 21 minut. V případě úspěchu mise Axiom-1 se Michael stane členem exkluzivního klubu astronautů, kteří se do vesmíru podívali na palubě tří různých kosmických lodí. Členem oddílu astronautů NASA přestal být v roce 2012, několik let poté pracoval jako konzultant a od roku 2017 je zaměstnancem společnosti Axiom Space, v současnosti na pozici viceprezidenta firmy.

Pilotem při misi Ax-1 bude Larry Connor, který se narodil v roce 1950. Při jeho cestě do vesmíru mu tak bude již 72 let a stane se druhým nejstarším člověkem, který kdy zavítal na oběžnou dráhu. Tím nejstarším byl v roce 1998 John Glenn, kterému bylo 77 let. Larry je šéfem firmy Connor Group, která se zabývá investicemi v oblasti luxusních bytů s aktivy v hodnotě více než 3 miliardy amerických dolarů. Spoluzakládal i další dvě firmy, které se věnují finančním technologiím. Nejedná se však jen o suchého investora a finančníka. Larry má spoustu rozličných zájmů. Vystoupil kupříkladu na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro (2007) či na americkou Mt. Rainier (2008). Ani ve vzduchu není žádným nováčkem. S létáním začal v roce 2007 a do dnešních dnů pilotoval celkem 16 různých letadel, včetně stíhačky F-5, a je i pilotem vrtulníku. Má za sebou i bohatou kariéru automobilového závodníka, od roku 1982 vyhrál více než 70 různých závodů. Ani vodní živel mu není cizí, sjel kupříkladu africkou řeku Zambezi. Pro Larryho Connora půjde stejně jako pro dva jeho další kolegy o první let do vesmíru.

Tito dva muži tedy budou mít na starosti dohled na fungování kosmické lodi Crew Dragon a její řízení v případě potřeby. Zbylí dva členové posádky mise Ax-1 mají oficiální titul specialistů mise. Prvním specialistou bude 52letý Kanaďan Mark Pathy. Stane se 11. Kanaďanem, který se podívá na oběžnou dráhu. Devět z nich byli astronauté Kanadské kosmické agentury a tím desátým byl v roce 2009 kanadský miliardář Guy Laliberté. Ale vraťme se k Marku Pathymu. Je generálním ředitelem a předsedou investiční společnosti Mavrik a předsedou hudební, mediální a technologické firmy Stingray Group. Má vysokoškolské vzdělání, bakalářský titul získal na Torontské univerzitě a magisterský titul získal na INSEAD. Nejedná se však jen o tvrdého byznysmena, sedí i ve správní radě dětské nemocnice a nadace Pathy Family Foundation, která v roce 2018 spravovala aktiva ve výši více než 250 milionů kanadských dolarů.

Druhým specialistou mise Ax-1 a čtvrtým členem posádky je Eytan Meir Stibbe. Jde o bývalého plukovníka izraelských leteckých sil, který do armády vstoupil již v dalekém roce 1976. V roce 1982 se jako pilot stíhačky F-16 účastnil První libanonské války, ve které se mu podařilo dosáhnout celkem 5 sestřelů a stal se tak leteckým esem. V roce 1984 se vrhnul na podnikatelskou kariéru. Nejprve založil firmu Elar, která stavěla infrastrukturu v rozvojových zemích, ale svůj podíl v roce 2011 prodal. Posléze investoval i do dalších společností a v roce 2010 založil Vital Capital Fund, který investuje do podniků, jejichž cílem je zlepšit ekonomickou, osobní a sociální pohodu komunit s nízkými a středními příjmy. Není bez zajímavosti, že v době své aktivní vojenské služby sloužil pod Ilanem Ramonem, v jehož šlépejích chce pokračovat i nadále. Ilan Ramon byl prvním izraelským astronautem a zahynul při zkáze raketoplánu Columbia v roce 2003. Svým plánovaným startem do vesmíru se Eytan stane druhým izraelským astronautem.

Bylo oznámeno i částečné složení záložní posádky mise Axiom-1. Velitelkou je bývalá astronautka NASA Peggy Whitson a pilotem byl jmenován John Shoffner, americký podnikatel, sportovní pilot a automobilový závodník. Oba se zřejmě dočkají svého startu při některé z příštích misí společnosti Axiom. A fakt, že budou mít za sebou již trénink na kosmickou misi, bude jejich výhodou. Tolik tedy posádce mise Ax-1.

I když se často o posádce mise Ax-1 hovoří jako o turistech, oni sami se za turisty nepovažují. Rozhodně neplánují navštívit palubu stanice pro pouhé potěšení (ostatně, výše zmíněné podmínky NASA to ani nedovolují). Sám velitel mise, Michael López-Alegría, uvádí, že nepůjde o žádnou dovolenou. Například Larry Connor spolupracuje při plánování svého pobytu s lékařskými institucemi Mayo Clinic a Cleveland Clinic. Mark Pathy se při plánování náplně práce během své mise obrátil jako správný patriot na Kanadskou vesmírnou agenturu. Podobně uvažoval i Eytan Stibbe, který bude spolupracovat s Nadací Ilana Ramona a Izraelskou kosmickou agenturou. Zde bych však rád dodal, že i jejich předchůdci z řad turistů, kteří v minulosti navštívili ISS, nebyli na palubě stanici za zábavou. Na tomto místě lze kupříkladu zmínit Anousheh Ansari, která kvůli vědeckému programu svého kosmického letu kontaktovala Evropskou kosmickou agenturou či Gregoryho Olsena, který svůj krátký pobyt na ISS zčásti zasvětil astronomickým pozorováním.

Poušť Sahara z okénka Crew Dragonu Resilience během mise Crew-1 (Foto: NASA)

Celá mise Ax-1 má trvat 10 dnů, načež se loď Crew Dragon vrátí zpět na Zemi a na padácích přistane v oceánu. Pro tuto loď půjde o již třetí mise – v plánu je použití Crew Dragonu Resilience, který je momentálně u ISS v rámci mise Crew-1 a po návratu má letět znovu na soukromé misi Inspiration4.

Společnost Axiom plánuje podobné soukromé mise provádět zhruba každých 6 měsíců, přičemž při nich chce kromě Crew Dragonu využít také loď Boeing Starliner. Ta však musí nejdříve absolvovat své testovací mise, které jsou v plánu na letošní rok. Prvních několik misí Axiomu tedy bude muset spoléhat na Crew Dragon, jednou z nich má být také let Toma Cruise, který chce s režisérem Dougem Limanem natočit film ve vesmíru. Tato hollywoodská mise však nakonec proběhne nejdříve koncem roku 2022 nebo později.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
19 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
akuhtr

50 USD za GB? hmm dotaz, až budou laserové spojení mezi satelity starlink plně v provozu, šlo by k tomu teoreticky připojit i ISS, pokud by dané starlink satelity měly volné kapacity a ISS měla potřebný HW?? Nebo je ISS moc daleko/relativní rychlost mezi moc velká?

PetrK

Starlinky budou pod ní i nad ní a vzdálenost bude nižší než k zemskému povrchu. Vzájemná rychlost bude pravděpodobně nižší než k zemskému povrchu. Tedy pokud nebudou vzájemně v opačném směru, což nepředpokládám. Problémem nejspíš bude směrování antén.

akuhtr

Pozor, psal jsem o laseru, ten je pro komunikaci mezi družicemi, ne pro komunikaci se zemí.

PetrK

Tak to jsem nepochopil :-).
Pokud by ISS měla HW, tak by Starlinky, co se u ISS budou vyskytovat nejblíže, musely mít taky HW navíc…
Co se rychlosti týče, tak úhlová bude asi stejná, takže záleží na sklonu dráhy k rovníku. ISS má 51,6 stupňů Starlinky mají více drah, ta nejbližší bude asi těch 53 stupňů. To znamená, že se budou oproti sobě pohybovat docela rychle a možných partnerů pár bude.
Laserem navíc potřebuješ výrazně přesnější zaměření, Takže celkově pochybuji, že by ISS připojili laserem. Šance, že by časem přihodili pár starlinků s otočenými anténami je myslím větší.

akuhtr

Právě kvůli tomu přesnějšímu zaměření jsem se psal, jak realisticky to vypadá na laser 🙂
Díky za odpověď.

Naposledy upraveno před 4 měsíci uživatelem akuhtr
Invc

Pokud se nepletu tak ISS je níže (408 km) než většina Starlinků (550 km).

Technicky vzato by bylo lepší, aby se ISS chovala jako “další satelit Starlink” a komunikovala s pozemními středisky.

ISS by si samozřejmě mohla posadit na hřbet anténu … jenže Starlinky mají antény poměrně směrové – a “signál” vytváří určitý “kužel” pod satelitem…. a zatímco 500 km pod satelitem základna toho kužele bude poměrně velká a velmi snadno se bude překrývat se sousedními “kužely” a vytvářet tak nepřerušenou plochu… tak 100km pod satelity – to bude vypadat úplně jinak – tam můžeš mít dost velké mezery. Zkus si to nakreslit…

PetrK

Teď se Starlink nachází na dráze kolem 550km, ale většina satelitů má být níže – dráha kolem 320km. Jestli se neplatu, tak došlo k přesunu z vyšších orbit na oněch cca 550km, ale těch 7,5k satelitů na orbitě 320km je pořád v plánu …

Invc

Aha. … už v tom začínám mít trochu hokej, kde a co má vlastně být.
Tož beru zpět.

Kamil

Řešení: umístit jeden Starlink přímo na palubu ISS

akuhtr

Když jsem si to poprvé přečetl, napadlo mě jak by posádka obeplouvala starlink satelit uvnitř lodi 🙂
No dát na ISS další příjmač by nemusel být problém 🙂

Kamil

Tak nějak. Nevím, proč mi dávají za ten nápad mínusy

Kamil

Vsadím se, že do roka a do dne bude na ISS zařízení od Space X využívající komunikaci se Starlinky, možná i vybavené lasery nejen prostou anténou

Kamil

Přemýšlím, že podobně by si celou misi na ISS mohla koupit i ESA. Velitelem by byl jeden z jejich profesionálních kosmonautů a v té trojici bez plného výcviku by mohl letět i někdo z Česka.

Michal Andrej

Ten Starliner robí len problémy. Už sa musel preto posunúť let Crew-2 z marca na apríl, a teraz sa posúva aj AX-1 z 2021 na 2022. Keď sa Starliner bude odkladať, budú ďalšie odklady letov Dragonov k ISS.

NASA nedomyslela, že na ISS treba viac IDA portov ako dva. Rusi majú svoje štyri.

Lojza Levejhák

Přemýšlím, zda dává smysl, že se stal “magistrem leteckého inženýrství”. Magistr je český termín pro Master, který v anglosaském kontextu znamená tzv. magisterský titul, tedy ten po bakaláři. Např. MSc. U nás těmto titulům v technických oborech říkáme inženýr. Pán se tedy stal leteckým inženýrem, jistě ne leteckým magistrem.

Jistě se při troše snahy bude dát najít nějaká stránka, která mě vyvede z krutého omylu, ale na to sere pes.

PetrK

V těhle titulech jsme si udělali pěkný binec. Inženýr není jen technik. Stejně tak, magistr není jen lékárník. Bakalář je “lúzr, co nedodělal vejšku” také snad jenom u nás. Můj kamarád je inženýr ekonomie 🙂 Prostě je to spíš o tom, jak to kdo vnímá. Mě konkrétně tahá za uši (i oči) letecký magistr, ale magistr leteckého inženýrství už ne.

MartinH

Tak třeba já jsem Ing. ale bylo to magisterské studium. Magisterské studium je prostě typ studia a můžete na jeho konci získat různé tituly, Mgr., Ing., atd. Stejně jako z bakalářského tyu studia může te mít Bc., Ba. a budou asi i další.
Neřekl bych že lůzr co nedoělal vejšku je bakalář, lůzr co nedodělal vejšku má maturitu. Znám pár spolužáků co nezvládli předmět třeba až v 5. ročníku.

PetrK

Já jsem to s tím bakalářem myslel trochu jinak a jednosměrně … Prostě tak, že titul bakalář se moc neuznává a má ho ten, co nedosáhl na master titul. Kdežto ve světě mívá i titul bakalář zvuk, jen prostě menší než master … Mám pocit, že maturitu od bakaláře u nás rozlišují jen kádrováci (HR oddělení) …
Nechtěl jsem řešit z jakých důvodů je možno nedodělat VŠ.