Lodě Crew Dragon a Starliner začnou možná už příští rok vynášet komerční astronauty na ISS

Mezinárodní vesmírná stanice ISS byla budována od roku 1998, kdy byl vynesen raketou Proton do vesmíru první modul Zarja, až do roku 2011, kdy byla dokončena hlavní část stanice. Celkové náklady na tuto stanici dosáhly do 2017 157 miliard amerických dolarů. Použijeme-li pohled Evropana, podíl ESA přišel na přibližně 8 miliard eur. Pokud si ovšem tuto částku rozpočítate na všechny obyvatele Evropy za celou dobu budování a existence ISS, dospějeme k tomu, že každý Evropan ročně zaplatil za ISS přibližně 1 euro, tedy méně, než stojí jedno kafe ve velkých městech.

Nejen výstavba stanice stála hromadu peněz – obsluha a údržba vyjde NASA něco mezi 3–4 miliardami dolarů ročně. A protože vesmírné vize a představy současného amerického prezidenta jsou veliké a patří mezi ně i přistání na Měsíci, bude nutno jiné aktivity omezit. Týká se to i financování ISS, které by Trumpova vláda ráda ukončila po roce 2025. Samozřejmě tím není myšleno, že by se ze dne na den ukončil provoz stanice a ta byla potom navedena do atmosféry tak, aby shořela nad Tichým oceánem. NASA naopak předpokládá postupný přechod stanice na komerční provoz.

Mezinárodní vesmírná stanice v říjnu 2018 (Foto: NASA)

Plán tohoto přechodu byl představen 7. června. NASA počítá s tím, že by začala nabízet pobyt soukromých osob na stanici. V žádném případě se ale nebude jednat o obdobu „vesmírných turistů“, kteří navštěvovali na počátku devadesátých let stanici Mir či mezi léty 2001 až 2009 na palubách lodí Sojuz mířili k ISS na několikadenní pobyt. NASA plánuje komerčním astronautům nabídnout až 30denní pobyt na ISS a vyhradit jim až 90 pracovních hodin astronautů na ISS. Agentura však bude takto podporovat jen mise zaměřené na vědu, výrobu či výzkum nebo alternativně také marketing. Nejspíš tedy nebude možné na ISS letět jen jako turista s cílem se bavit.

A protože se bavíme o komerčním provozu na ISS, bude dobré se podívat i na ceny. Těmto komerčním astronautům NASA plánuje účtovat přibližně 35 000 dolarů za jeden den pobytu na stanici, v čemž bude zahrnuto využívání staničních zdrojů, jakou jsou například jídlo či zařízení na podporu života. Komerční astronauti budou platit i za používání datového připojení, cena za 1 GB byla stanovena na 50 dolarů. V případě 30denního pobytu na stanici tak komerční astronaut zaplatí za pobyt na stanici přibližně 1 milion amerických dolarů. V této ceně ovšem není započítána doprava na stanici. Finanční ředitel NASA Jeff DeWit k tomu dodává, že plánují každého půl roku přehodnocovat ceny. Podrobnější popis tohoto nového rozhodnutí NASA najdete v 351. vydání Kosmotýdeníku na serveru Kosmonautix.cz z pera Lukáše Houšky. Já bych se však v dnešním článku chtěl spíše zaměřit na body, které se budou týkat firmy SpaceX.

Odznak Federálního leteckého úřadu pro komerční astronauty (Zdroj: US DOT)

Komerční astronauty bude totiž možno dopravovat na mezinárodní vesmírnou stanici pouze pomocí lodí určených pro přepravu posádky a protože ty se v současné době v USA připravují pouze dvě, spadne veškeré břímě této dopravy alespoň na počátku na bedra firem Boeing s lodí Starliner a SpaceX s Crew Dragonem. Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, v ceně jedné mise komerčního astronauta není zahrnuta jeho doprava na ISS a zpět na Zem.

NASA počítá s tím, že první mise tohoto typu by se uskutečnila v roce 2020. A do budoucna odhaduje, že by se ročně mohly uskutečnit až dvě takovéto krátkodobé mise. V případě komerčních misí NASA se bude jednat o vyhrazené starty. Komerční entita, která si zaplatí tuto misi, sama určí složení posádky a zajistí, aby tito astronauti splňovali zdravotní standardy NASA a výcvikové a certifikační postupy pro členy posádky ISS.

V rámci těchto plánů se vynořuje řada dalších otázek, které je v současné chvíli velmi těžké zodpovědět. Zkusím zde postupně napsat ty, které mě napadají.

  • Bude NASA sama rozhodovat o tom, na palubě které ze dvou lodí budou astronauti vysláni na ISS, třeba formou střídání, nebo to bude záviset na libovůli soukromé společnosti vysílající své astronauty na ISS?
  • Bude nutno používat pouze nové lodě Crew Dragon či rakety Falcon 9, jak to pro své starty vyžaduje NASA, nebo si bude moci zákazník vybrat, zda za cenu slevy usedne do již letěné kabiny na použité raketě?
  • Budou všechna sedadla v lodích obsazena či zůstane některé volné?
  • Jakým způsobem budou komerční astronauti na ISS ubytovaní? Budou spát jen ve své lodi? Nebo kupříkladu Starliner odveze předchozí expedici zpět na Zemi a v mezidobí přiletí v Dragonu na svůj 30denní pobyt komerční astronauti a budou spát v uvolněných kójích?
  • Crew Dragon i Starliner mají kapacitu 7 lidí. Budou tedy stejně jako v případě misí pro NASA přepravovat pouze 4 osoby, nebo bude start probíhat v plném vytížení dopravní lodi? Zde může být nápovědou oznámení společnosti Bigelow Aerospace, která plánuje vyslat 16 lidí na ISS na 4 misích SpaceX a už na ně složila zálohy.
  • Naváže NASA v rámci těchto komerčních aktivit spolupráci s Ruskem, či bude každá z agentur pokračovat dál sama na vlastním písečku?
  • Ovlivní tyto ceny sedadel i horentní sumy, za které nabízí Roskosmos sedadla v lodích Sojuz?
  • Budou mít komerční astronauti povolenou práci ve všech modulech západního segmentu, či dostanou vyhrazený jeden, ve kterém budou provádět výzkum a další aktivity?

Přílet Crew Dragonu k ISS běhe mise DM-1 (Foto: NASA)

Jedna z nejdůležitějších otázek, která vás jistě napadla, je, jaké obě společnosti nastaví ceny za sedadlo? Nedávný rozbor serveru Ars Technica zmiňuje, že průměrná cena pro NASA za jedno sedadlo v lodi Starliner či Crew Dragon je 58 milionů dolarů. Ale jde pouze o cenu průměrnou – jedno sedadlo v Crew Dragonu se odhaduje na 44,4 milionů dolarů, zatímco cena za sedadlo ve Starlineru se odhaduje na výrazně vyšších 71,6 milionů. Bude tedy komerční cena za každé sedadlo stejná jako ta pro NASA, či vyšší? Pokud vyšší, tak o kolik? Na tuto otázku se pokusil odpovědět Jeff DeWit z NASA, který očekává, že ceny pro komerční astronauty budou podobné jako pro NASA, tedy kolem oněch 58 milionů dolarů.

Oznámení NASA nám tedy přineslo více otázek než odpovědí. Osobně to však považuji za velice zajímavou příležitost a dobrý krok, kterým se NASA rozhodla vydat, a proto bych rád bych na závěr citoval Billa Gerstenmaiera, ředitele kosmických operací NASA: „Musíme myslet na jiné způsoby podnikání, nemáme totiž ponětí, jaká kreativita či nové a nepoznané nápady mohou přijít z privátní sféry.“ S tímto výrokem se dá jen těžko nesouhlasit. Záleži teď jen na soukromé sféře, jak celou nově vytvořenou situaci uchopí – zda jen ke svému prospěchu, či zda z ní bude profitovat celé lidstvo.

Ať už tak či onak, pro SpaceX toto oznámení znamená, že pravděpodobně získá každý rok do plánovaných startů minimálně jednu misi lodi Crew Dragon navíc (a velmi dobře zaplacenou). Jedná se tedy o velmi dobrou zprávu.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
31 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře