Neuralink chce už letos číst lidem myšlenky pomocí nového typu mozkového implantátu
Neuralink obdržel označení přelomového zařízení od agentury FDA (Breakthrough Device Designation) pro rozhraní, jež má lidem, kteří z různých důvodů ztratili schopnost mluvit, umožnit znovu plynule komunikovat se světem.
Neuralink: Obdrželi jsme označení přelomového zařízení od agentury FDA pro zařízení, které bude pomáhat s obnovením komunikace u osob s těžkou vadou řeči.
Cílovou skupinou jsou osoby postižené ALS, mrtvicí, poraněním míchy, mozkovou obrnou, roztroušenou sklerózou a dalšími neurologickými onemocněními.
Pokud jste vy, nebo někdo vám blízký, ztratili schopnost mluvit, můžete se ještě dnes zaregistrovat do našeho Registru pacientů a pomoci nám tak tvořit nové formy komunikace.
We've received Breakthrough Device Designation from the FDA to help restore communication for individuals with severe speech impairment. (1/3) pic.twitter.com/ou5hQoUtvp
— Neuralink (@neuralink) May 1, 2025
Co to přesně znamená?
Podle tohoto příspěvku na profilu Neuralinku není vůbec jasné, o jaké zařízení má jít. Bude to něco nového? Vždyť Neuralink už podobné věci dělá s implantátem N1 a jeho třemi uživateli.
Pochopit situaci nám pomohl prezident firmy, DJ Seo. K tomu dodal ještě informace o tom, z jakých výzkumů nová studie Neuralinku čerpá:
DJ Seo: Máme naše třetí průlomové zařízení od FDA (po Telepathy a Blindsight). Tentokrát nebudeme rozhraní implantovat do oblasti mozku odpovědné za pohyby ruky, ale přímo do regionu ovládajícího řečovou motoriku. Chceme tak umožnit přímý převod signálů z mozku do textu nebo syntetického hlasu. Bez virtuální myši nebo klávesnice.
Jsme rádi, že můžeme navázat na průkopnickou práci laboratoří Franka Willetta, Sergeye Staviského a Eddieho Changa, která ukazuje, že tento způsob umožňuje 3–4krát rychlejší komunikaci (60–80 slov za minutu) čímž se uživatel může přiblížit rychlosti přirozené řeči!
Excited to build on pioneering work from @WillettNeuro, @SergeyStavisky, and Eddie Chang labs showing 3–4x faster communication (60–80 words per minute) to approach natural speech speed!
— DJ Seo (@djseo_) May 1, 2025
Sergey Stavisky, docent neurovědy na Kalifornské univerzitě v Davisu, pak na příspěvek DJ Sea sám reagoval:
Sergey Stavisky: Proto děláme to, co děláme: ukazujeme, co je možné v moderní medicíně, prostřednictvím pilotních akademických studií, abychom snížili riziko v odvětví, a poté tyto objevy zdokonalujeme a rozšiřujeme tak, aby se dostaly k pacientům!
This is why we do what we do: show what's possible at the medical frontier through academic pilot trials in order to de-risk the industry then refining and scaling these discoveries to reach patients! https://t.co/SwDFnuo6ke
— Sergey Stavisky (@SergeyStavisky) May 1, 2025
Elon Musk pak ještě dodal, že se Neuralink chystá své technologie zpřístupnit každému, kdo o ně bude mít zájem:
Elon Musk: V nadcházejících letech Neuralink tuto technologii široce zpřístupní, aby byla dostupná komukoli.
In the years to come, @Neuralink will make this technology widely available, so that ultimately anyone will have access to it https://t.co/iU813Bsc2r
— Elon Musk (@elonmusk) May 2, 2025
Budou potřebné změny hardwaru rozhraní?
Je pravděpodobné, že ne. Studie nejspíš bude používat stejné rozhraní N1, jaké mají tři aktuální uživatelé ve studiích PRIME a CONVOY. Jen jeho elektrody budou implantovány do jiné oblasti v mozku. Nový způsob využití rozhraní však zcela jistě bude potřebovat nový software a algoritmy pro detekci jiné mozkové aktivity.
Tomu, že hardware zůstane stejný, napovídá také informace o tom, jak rychle Neuralink plánuje první pacienty:
NMKcomps: Kdy čekáte schválení testování na lidech?
DJ Seo: Doufáme, že prvního pacienta budeme mít už letos v létě.
Hopefully first patient for this this summer
— DJ Seo (@djseo_) May 2, 2025
Jde o čtení myšlenek?
Ano i ne. Lépe řečeno nejprve ne, později ano. Jde o to, jak v oblasti neurálních rozhraní fungují takzvané „pokusy o pohyby“ a „představované pohyby“ (angl. attempted movements a imagined movements).
Uživatel rozhraní trénuje model strojového učení tak, že nejprve používá pokusy o pohyby a později přechází na představované pohyby:
- Pokusy o pohyby kurzoru zahrnují aktivní pokus uživatele o pohyb kurzoru na obrazovce (nebo ovládání zařízení) generováním nervových signálů, často prostřednictvím fyzických nebo motorických akcí. Tyto pokusy mohou zahrnovat skutečnou aktivaci svalů nebo záměr pohnout končetinou, i když pohyb není fyzicky proveden (u paralyzovaných jedinců).
- Představované pohyby kurzoru zahrnují mentální vizualizaci nebo představu uživatele o pohybu kurzoru na obrazovce, aniž by se jakkoli snažil fyzicky pohnout částí těla. Jedná se o čistě kognitivní nebo mentální obrazotvorný proces.
Tedy někdy během vzájemného učení se uživatele a rozhraní, dochází k určité „magii“ a uživatel už pak nemusí myslet na pohyby rukou, ale prostě bezprostředně hýbe kurzorem.
Budou-li tedy elektrody tohoto nového typu rozhraní implantovány do mozkového centra pro motoriku řeči, čili regionu, který ovládá svalstvo úst nebo jazyka, nejprve pravděpodobně půjde o „pouhé“ dekódování pohybů svalstva, tedy „pokusy o pohyby“, kdy uživatel, který dříve byl, ale nyní už není schopen mluvit, si bude představovat, jak říká písmena nebo slova, a ta budou detekována ze zamýšlených pohybů svalů v jeho ústech.
Později však, když už Neuralink namapuje potřebné pohyby a vyškolí model strojového učení rozhraní, uživatel pravděpodobně bude moci přejít k představovaným „pohybům“ a bude stačit jednoduše myslet si písmena a slova a systém je dekóduje. Zde už se tedy evidentně dá mluvit o čtení myšlenek.
Produkty a klinické studie Neuralinku
Tabulka produktů, které už Neuralink testuje, nebo o kterých víme, že je připravuje, vypadá následovně:
# | název: | funkce: | klinické studie: | začátek studie: | první implantace člověku: |
1 | Telepathy | ovládání kurzoru počítače a telefonu | PRIME | 9. 1. 2024
20. 11. 2024 |
2024
— |
2 | — | ovládání robotické paže | CONVOY |
25. 11. 2024
|
2024 |
3 | Blindsight | zraková protéza | — | — | — |
4 | — | čtení písmen a slov z mozku | — | 2025? | — |
5 | — | přemostění přerušené míchy | — | — | — |
Interaktivní grafika Neuralinku
Pod jedním z výše uvedených příspěvků se objevila zajímavá interaktivní grafika znázorňující milníky, produkty a klinické studie Neuralinku. Můžete ji najít zde.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
V tomhle začínám být rozpolcen. Ta technologie začíná být připliš nebezpečná na to aby firmware byl uzavřený. U zařízení připmo napojených na mozek vnímám jako kriticky důležité aby firmware v něm byl open source.
Hádám, že brzy třeba nasnímaji mozek člověka např. Při jonglovani, lukostřelba.. cokoli, tak to pak můžou stejně tím čipem “předat tu zkušenost” druhé osobě. Zaplatíš si SW a budeš mít například zkušenosti Brayena Greedse v přežití v divočině..😄
Mrkněte na první díl nejnovější série Black Mirror :-).
Myslis ten dil, kde se dva prudce černí americane setkali ve virtualni realite – pocitacov hre prenasene přímo do mozku, kde byli (bilými) bojovniky – mužem a ženou, a delali si všechno virtuálne navzajem tak dobře, az od nich v reálnem svete jejich černošky utekli, pro naprosty nezájem o manzelske povinnosti ? 😀 😀
Nene, Obyčejní lidé (S07E01). V podstatě do puntíku co píše Pacholík.
To bys musel mít vlknama prošpikovanej kompletně celej mozek. Jak donor, tak příjemce. Doporučuju mimochodem přečíst Historky od Bílýho jelena.
Ja myslim ze ne. Projekt Neuralinku na vraceni zraku Blindspot je prece uz rozpracovan a zcela realny. Uplne staci pak doplnit implantat pametovou bankou a zobrazi se ti proste stranka s udaji jake chces…Nebo s obrazem hry. Druha vec je, zda se to povede i s dalsimi smyslovymi pocity, hmat, cich… Ale s obrazovym vjemem zcela urcite ano, do 10 let.
Nikde jsem nepsal, že není rozpracovanej. Nevím však, jak je Tvůj komentář relevantní k tomu, co jsem psal. Abys mohl přenést nějakou komplexní činnost, potřebuješ ji nejprve namapovat, tj. sesbírat data naoříč mozkem (= mít vlákna, zjednodušeně řečeno, všude) a následně by potřeboval mít příjemce informace schopnost namapování do vlastního mozku, tj. mít ty elektrody (opět zkratkovitě vzato) všude. Jestli je nebo není rozpracovanej implantát pro zrak, s tím tak nějak nevidím souvislost.
Ještě nedávno jsem si myslel, že tohle bude tak za 50 let, budeme mít-li štěstí a ono je to fakticky za dveřma.