SpaceX už letos stihlo provést celkem 39 startů rakety Falcon 9. To je v průměru přibližně jeden start každých 6 dnů a pokud tempo vydrží nebo ještě zrychlí, SpaceX by se mohlo přiblížit svému cíli letos provést 60 orbitálních startů. Elon Musk navíc prozradil, že příští rok bude cílem SpaceX odbavit dokonce 100 startů. Je to ale vůbec proveditelné?

Elon Musk na letošní rok vytyčil své firmě SpaceX cíl provést 60 startů raket Falcon. To tehdy působilo velmi ambiciózně, ale nyní jsme se dostali do závěrečné třetiny roku a cíl se zdá být dosažitelný. SpaceX v prvních 8 měsících tohoto roku předvedlo neuvěřitelnou kadenci startů a provedlo celkem 39 misí Falconu 9 (a všechny starty i přistání byly úspěšné). K dosažení mety 60 startů tedy stačí ve zbývajících 4 měsících odbavit „jen“ dalších 21 misí (pro srovnání, na stejný počet startů SpaceX potřebovalo celý rok 2018). Dnes už je ale společnost Elona Muska jinde a běžně zvládá 6 startů měsíčně. Otázkou je, jak zbytek roku ovlivní chystané mise Falconu Heavy, které by mohly vyžadovat delší předstartovní přípravy vzhledem k tomu, že tato raketa naposledy startovala před více než 3 lety. Dále je pravděpodobné, že SpaceX po veleúspěšném roce dopřeje svým pracovníkům zaslouženou pauzu přes vánoční svátky, takže v prosinci bych očekával o něco nižší počet startů ve srovnání s předcházejícími měsíci. I tak je ale cíl 60 misí rozhodně dosažitelný.

Infografika znázorňující aktuální postup SpaceX vůči cíli provést letos 60 startů (Autor: @_rykllan)

Druhotným cílem Elona Muska pro letošní rok bylo dosáhnout toho, že SpaceX bude schopné provádět v průměru jeden start každých 5 dnů. Tato statistika se při zohlednění celého letošního roku nachází na úrovni jednoho startu každých 6,2 dnů, ale pokud se podíváme jen na poslední dva měsíce, dostaneme se na úctyhodnou hodnotu jednoho startu každých 5,17 dnů. Muskův cíl je tedy v podstatě splněn, a tak šéf SpaceX rovnou vytyčil novou metu – 100 startů v roce 2023!

Yeah, aiming for up to 100 flights next year

— Elon Musk (@elonmusk) August 31, 2022

V roce 2021 SpaceX provedlo 31 orbitálních startů, takže 100 misí v roce 2023 by představilo více než ztrojnásobení počtu během pouhých dvou let. Musk možná do tohoto cíle počítá i starty Starship, ale těch příští rok pravděpodobně uvidíme jen pár. Celkové statistiky to tedy stejně moc neovlivní, a tak se v dnešní úvaze zaměřím pouze na rakety Falcon. Je cíl 100 startů během jednoho roku vůbec proveditelný? Abychom na to odpověděli, musíme se podrobněji podívat na rozličné faktory, které diktují maximální možnou kadenci startů.

Prvním velkým dílkem jsou startovní rampy. Ty má SpaceX celkem tři – na Floridě se nacházejí rampy SLC-40 a LC-39A, zatímco v Kalifornii je rampa SLC-4E. Floridské rampy jsou modernější, a tak každá z nich už dlouho umožňuje provádění zhruba jednoho startu týdně. Absolutní limit je ale evidentně ještě o něco lepší, protože SpaceX aktuálně stanovilo nový rekord, když byla rampa SLC-40 připravena na další misi už 5 dnů a 17 hodin po té předchozí. V případě druhé floridské rampy LC-39A je rekord 6 dnů a 5 hodin mezi dvěma misemi a byl stanoven dokonce už v roce 2017. Jen pro pořádek, v obou případech se rekord netýká doby mezi dvěma starty, ale doby mezi startem a následujícím statickým zážehem z téže rampy. Statický zážeh rakety vyžaduje stejnou úroveň připravenosti rampy jako v případě ostrého startu, takže není důvod dělat v tomto ohledu rozdíly. Je otázka, jak moc lze tuto prodlevu mezi starty ještě zkrátit, nicméně pro dosažení mety 100 startů ročně bohatě postačuje současný stav. Pokud budeme počítat s minimální prodlevou 6 dnů mezi starty, dvě floridské rampy dokážou teoreticky dohromady obsloužit až 120 misí ročně. SpaceX navíc v poslední době také zapracovalo na své kalifornské rampě SLC-4E, kde v minulosti probíhal maximálně jeden start měsíčně. Avšak díky blíže neurčeným vylepšením a optimalizacím zde firma v současnosti běžně odbavuje dva starty každý měsíc. A toto číslo by mělo být možné ještě zvýšit, protože SpaceX už demonstrovalo schopnost provést dva starty z této rampy během pouhých 11 dnů. Podrobněji jsem o této problematice psal v červencovém článku. I bez dalších vylepšení je tedy možné z Kalifornie už dnes provádět až 33 startů ročně.

Start mise NROL-87 z kalifornské rampy SLC-4E (Foto: SpaceX)

Dostupnost odpalovacích ramp tedy zřejmě nepředstavuje překážku na cestě k dosažení stovky startů během příštího roku. Druhým důležitým aspektem je však dostupnost mořských přistávacích plošin. Ty má SpaceX také tři a jsou rozmístěné stejně jako startovní rampy. Plošiny ASOG a JRTI obsluhují floridské mise a na plošině OCISLY přistávají Falcony, které startují z kalifornské rampy SLC-4E. Hlavní omezení spočívá v tom, že každá plošina potřebuje několik dnů na plavbu na stovky kilometrů vzdálené místo přistání a pak dalších několik dnů na cestu zpět do přístavu se zachráněným Falconem a následnou přípravu na další misi. Momentálně celý tento proces zabere minimálně 8 dnů. Může tedy nastat situace, kdy už je rampa připravená na další start, ale ten musí být odložen, aby se na místo přistání stihla dopravit plošina.

Stupeň B1061.4 na plošině ASOG po návratu z mise CRS-23 (Foto: Jenny Hautmann)

Situaci dále může zkomplikovat rozbouřené moře nebo nutnost občas vyřadit jednu plošin z provozu kvůli opravám nebo údržbě. Například poslední 4 týdny byla na Floridě ve službě pouze plošina ASOG, protože JRTI procházela upgrady a údržbou. Na druhou stranu u některých misí přistává první stupeň Falconu o dost blíže pobřeží než v případě běžných misí Starlink, což zkracuje minimální prodlevu mezi starty, jelikož plavba zabere méně času. Stejně tak některé mise přistávají na pevnině místo na mořské plošině, takže při dobrém naplánování lze potenciálně zužitkovat startovní rampu i v obdobích, kdy by jinak nebyla volná žádná mořská plošina. Ze všech těchto důvodů je dostupnost plošin v praxi o něco nižší, než indikuje zmíněná minimální 8denní prodleva mezi starty. Například letos proběhlo přistání na plošině ASOG v průměru každých 16 dnů a v případě JRTI dokonce jen každých 22 dnů. Plošiny ale zatím nejsou vytížené na maximum, takže reálná minimální prodleva bude někde mezi.

Přistávací plošina JRTI během srpnové údržby (Foto: Jon Walden)

Falcon Heavy pak je kapitola sama o sobě. Centrální stupně této rakety přistávají extrémně daleko od pobřeží, takže plošiny potřebují více času na plavbu na místo přistání a zpět. Druhá věc je, že u některých misí Falconu Heavy bude nutné nasadit obě plovoucí plošiny kvůli přistání bočních stupňů. Zároveň je příprava Falconu Heavy a rampy na start celkově komplikovanější a tím pádem pravděpodobně zdlouhavější. Všechny tyto skutečnosti pak budou mít neblahý vliv na průměrnou kadenci startů SpaceX (obzvlášť v příštím roce, kdy se očekává vysoký počet startů Falconu Heavy). Na druhou stranu, až konečně odstartují neustále odkládané mise této rakety, některé boční stupně z nich budou moct být zahrnuty do aktivní flotily stupňů a v případě potřeby je možné je překonfigurovat na běžný Falcon 9, což naopak umožní celkovou kadenci startů SpaceX zvýšit.

Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Tím se dostáváme k dalšímu faktoru, který může omezovat maximální kadenci startů, a tím je připravenost hardwaru pro raketu. Pro každý start je nutné vyrobit zcela nový druhý stupeň (protože není znovupoužitelný) a zároveň musí SpaceX mít „na skladě“ nějaký volný aerodynamický kryt a první stupeň (ať už nový kus nebo již použitý). Co se týče výroby druhých stupňů, tak neznáme kapacitu továrny SpaceX, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by rychlost výroby představovala úzké hrdlo v kontextu startovní kadence. Ale samozřejmě ztrojnásobení počtu startů během dvou let je velký nárůst, takže se klidně může stát, že výroba přestane stíhat a začne brzdit navyšování kadence startů.

Nový druhý stupeň Falconu 9 během testování v McGregoru (Foto: Justin Swartz)

S prvními stupni a aerodynamickými kryty by ale snad problém být neměl. SpaceX má slušnou zásobu těchto komponentů, které dokáže používat opakovaně a střídat je mezi misemi podle potřeby. Zároveň SpaceX zatím stále vyrábí nové kusy. Nedávno jsme se dozvěděli, že první stupně i kryty jsou certifikovány na až 15 použití, ale toto číslo by prý mělo být možné v případě potřeby ještě zvýšit. Co se týče prvních stupňů, tak SpaceX momentálně potřebuje alespoň 3týdenní prodlevu mezi dvěma starty téhož stupně. Není však důvod si myslet, že tuto dobu už nelze zkrátit. Nejspíš to zatím jen nebylo potřeba. V případě znovupoužití krytů bývá prodleva mezi starty o něco delší, ale nemáme přesné informace, protože konkrétní kryty není možné sledovat tak přesně jako první stupně. Poslední potvrzený rekord byl 49 dnů mezi dvěma starty téhož krytu, ale jde o rekord z března 2021, který už mohl být od té doby mnohokrát pokořen (80 % letošních misí SpaceX letělo s již použitým aerodynamickým krytem).

Stupeň B1062.5 po návratu z mise Ax-1 (Foto: Jenny Hautmann)

Zachráněný aerodynamický kryt Falconu 9 z mise Starlink 3-1 (Foto: Pauline Acalin)

A poslední věcí, která může zvýšit kadenci startů, jsou optimalizace předstartovních příprav. SpaceX například už málokdy provádí testovací zážeh rakety před startem, což ušetří 1–3 dny příprav. Zážehy se nyní provádějí v podstatě jen před starty s astronauty, u některých vojenských misí a v případech, kdy bylo u rakety vyměněno vícero motorů Merlin. Čas šetří také flexibilní startovní okna u misí Starlink, kdy SpaceX má v daný den více než jednu příležitost pro start. Díky tomu je někdy možné v případě menších technických problémů nebo špatného počasí odložit start jen o pár hodin místo o celý den. Dalším nedávným zlepšovákem je, že repasování prvních stupňů a aerodynamických krytů pro floridské mise je centralizované v areálu SpaceX na Roberts Road v Kennedyho kosmickém středisku (tzv. Hangár X). Zároveň je zde raketa před svým startem vždy nejdříve kompletně připravena a teprve pár dnů před startem je převezena na startovní rampu, a to rovnou s již připojeným druhým stupněm. Podrobněji jsem o těchto věcech psal v dubnu. Podobné menší i větší optimalizace a vylepšení nejspíš SpaceX implementuje neustále a díky tomu se daří nadále zvyšovat kadenci startů.

První stupeň B1052.3 s již připojeným druhým stupněm během přepravy (Foto: Greg Scott)

Pokud si to shrneme, dosažení 100 startů Falconů v roce 2023 nebude snadné, ale technicky vzato by to mělo být možné i bez velkých upgradů infrastruktury nebo výrazných změn procesů. Ostatně, SpaceX už v současnosti ukázalo, že zvládá minimálně 5 startů měsíčně z Floridy a 2 z Kalifornie, což představuje kapacitu pro 84 startů ročně. K dosažení 100 startů už tedy mnoho nechybí. Bude ale záležet také na tom, kolik bude příští rok startovat Falconů Heavy a misí s astronauty, jejichž přípravy zaberou delší dobu. Naopak mise s přistáním prvního stupně na pevnině (nebo zcela bez přistání) by byly v tomto ohledu přínosné, protože ulehčují práci mořským plošinám. Dále může jako vždy s kartami zamíchat nespolupracující počasí nebo dokonce nějaká velká nehoda, která by vedla k pozastavení všech startů. Nicméně i když SpaceX příští rok nedosáhne Muskova cíle provést 100 misí, nic se nestane. Už současná kadence startů je velmi vysoká a klidně by stačilo ji v následujících letech jen udržovat. A až se rozjedou starty Starship ve velkém, počet misí Falconů stejně nejspíš začne rychle klesat.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Petr Melechin (see all)

• Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
• Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
• Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení