Let Starship SN8 do 12 km

SpaceX už několik let vyvíjí ambiciózní raketu Starship, která má být kompletně znovupoužitelná a umožnit tak levnou dopravu na Měsíc a Mars. Cestám na oběžnou dráhu a dál však předchází několik prototypů, na kterých si firma zkouší potřebné technologie a konstrukční řešení. Nyní je na řadě zatím nejpokročilejší prototyp Starship SN8, který už brzy vzlétne do výšky 12 kilometrů a poté se pokusí opět přistát. V tomto článku najdete to nejdůležitější o Starship SN8 a také průběžně aktualizovanou sekci s nejnovějšími informacemi o přípravách testovacího letu, jeho průběhu a o tom, co bude následovat po něm. K dispozici máte také několik různých živých přenosů, včetně oficiálního od SpaceX.

» Přeskočit na videa a aktuální informace «

 

Stručná historie prototypů Starship

V roce 2019 SpaceX v Boca Chica v jižním Texasu otestovalo experimentální technologický demonstrátor Starhopper, se kterým byly provedeny krátké lety do maximální výšky 150 metrů. Souběžně s těmito aktivitami také začala výroba pokročilejších prototypů kosmické lodi Starship. Ty mají na rozdíl od Starhopperu blíže k finální podobě lodi a SpaceX s nimi provádí stále ambicióznější zkušební lety. Částečné prototypy Starship SN5 a SN6 byly vybaveny jedním motorem Raptor a během letošního léta vzlétly do výšky 150 metrů a opět přistály. Nyní na rampě v Boca Chica stojí první plnohodnotný prototyp Starship SN8.

Tip: Podrobnější přehled všech prototypů Starship a informace o nich najdete v samostatném článku.

Představení Starship SN8

Starship SN8 je zatím nejpokročilejší prototyp kosmické lodi Starship, který už má tři motory Raptory, je vyroben z nerezové oceli 304L a má aerodynamickou špičku i plně funkční stabilizační plochy. Starship má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a suchou hmotnost přibližně 150 tun. Jedná se však jen o druhý stupeň větší orbitální rakety, kterou bude tvořit ještě 72 metrů vysoký nosič Super Heavy s až 28 Raptory.

Prototyp Starship SN8 byl vyroben v létě 2020 v montážním areálu v Boca Chica a na nedalekou startovní rampu byl převezen 26. září bez aerodynamické špičky. Po dokončení série tlakových testů s dusíkem byl 20. října proveden krátký statický zážeh všech tří Raptorů najednou. Aerodynamická špička byla převezena na rampu a připojena ke zbytku Starship SN8 na konci října. Následovaly další zkoušky a tři statické zážehy, z nichž poslední proběhl 25. listopadu. V průběhu testování byly z různých důvodů vyměněny dva Raptory za jiné kusy.

Všechny naše články o přípravách Starship SN8 najdete zde.

Jak bude probíhat zkušební let

Testovací let Starship SN8 by měl probíhat tak, že částečně natankovaná loď zažehne všechny tři Raptory a vystoupá do výšky 12,5 kilometrů, kde budou motory vypnuty (nebo možná už o něco dříve). Loď poté začne postupně klesat a tou dobou už bude muset být ve víceméně horizontální poloze. Řízení budou zajišťovat především celkem čtyři stabilizační plochy na zádi a na špičce, ale podílet se nejspíš budou také manévrovací trysky na stlačený plyn. Volný pád bude nejspíš trvat pár minut. Relativně nízko nad zemí dojde k opětovnému zážehu motorů Raptor, které spolu s manévrovacími tryskami otočí loď do svislé polohy pro přistání. Vyklopí se přistávací nohy a Raptory se pomocí naklánění a regulace tahu pokusí provést měkké přistání na stejné betonové plošině u rampy, kde přistávaly prototypy SN5 a SN6.

Jak by mohl testovací let SN8 zhruba vypadat, ukazuje toto neoficiální video:

Finální přistávací manévr je nejobtížnější fází a letový profil bude záměrně nastaven tak, aby Starship klesala směrem do oceánu. Nad pevninu se loď odkloní až po úspěšném zážehu Raptorů a dosažení potřebné úrovně stability a kontroly. V případě jakéhokoli selhání tedy Starship spadne do vody a nikoho neohrozí.

Každopádně úspěšné přistání hned na první pokus rozhodně není zaručené, což připouští sám Elon Musk, který odhaduje jen 33% šanci úspěchu. Příští prototyp Starship SN9 je ale už v podstatě hotový, takže testovací program může pokračovat i v případě, že se během letu SN8 nepodaří splnit všechny testovací milníky.

Let Starship SN8 do výšky 12,5 kilometrů nakonec proběhl 9. prosince ve 23:45 SEČ. Podrobnosti o průběhu příprav najdete v sekci „Aktuální informace“ níže.

Videa z letu

SpaceX – přenos

SpaceX – přistání

SpaceX – sestřih

Trevor Mahlmann

NASA Spaceflight

LabPadre

RGV

Everyday Astronaut

Aktuální informace

Mnohem více informací o Starship a Super Heavy najdete v našem velmi podrobném článku Vše o Starship.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
226 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Dr.Valve

Dúfajme, že po odkladoch konečne odletí, aj keby sa to nepodarilo 50:50 tak to bude určite výborné sledovanie. Orbita..Mesiac a Mars už čakajú.

Prochazka

Jojo pokrok nezastavis. V rámci mise Apollo 11, přistála posádka bezpečně na Měsíci a po 50 letech dává šéf firmy šanci 30% na úspěšné přistání na Zemi pouhé plechovky po vystoupání do neobyčejně výšky, ve které létají dopravní letadla;)))

Teslichard

tomu sa hovorí prototyp. :-I

Prochazka

Ano ano, naprosté rapid prototyping. Jen, aby to u těch prototypů neskončilo;) Hloupí, hloupí ti dědkové co se motali kolem Saturnu V a nebo kolem raketoplánu. Těm to bouchalo dost výjimečně;)

Teslichard

Launch, recover, repeat

Viktor

Explode:)

Teslichard

bude to pekná podívaná, málokedy sme svedkami vývoja technológií

Dr.Valve

Moloch byrokracie dosiahol v tomto storočí vrcholu, keď desiatky pečiatok a stovky dokumentov sú dôležitejšie ako nadšenie zápal vynaliezavosť a konštruktérsky um tvorcov. Môžme len dúfať, že ako pri rozkvete automobilizmu mobilného telefonovania a ďalších vymožeností následovať bude rozmach vesmírnej turistiky a objavovania na čele Space X ktorá to uskutoční.

Prochazka

Myslím, že ani Vy nechcete, aby Vám padaly chybně navržené rakety a nebo nové revoluční typy letadel na hlavu :))
Pokud nikoho neohrožujete, můžete si svobodně vynalézat co chcete….

A bohužel rozmach vesmírné turistiky pro “řadové občany” nás nečeká ani se SPX ani bez ní. Je to prostě děsně drahé a zůstane to tak asi ještě dlouhou dobu… Parafrázuji Cimrmana: “Piš barde střádej a až budeš mít 40mio USD, přijď a můžes si zaplatit kosmickou letenku do 36. třídy” …. :))))

bohyn

Pri cene $2 mil. za start SS a kapacite 100 mist to vychazi na “lidskych” $20000 a to uz se urcite najde rada lidi, ochotna to zaplatit za dovolenou na obezne draze. Tech $40 mil. si vycucal kde?

Ivo Janáček

Ten váš výpočet je stejně mimo jak ten jeho.

diwalt

Tohle je jako argumentovat cenou letenky za 500 od nízkonákladovky. Jo, jsou takové letenky (sám jsem je opakovaně využil a víceméně náhodně tak procestoval kousek světa), ale nezohledňuje to ani ostatní náklady (jako je například cena samotného pobytu), ani to zcela určitě ještě hodně, hodně dlouho nebude cena typická.

Osobně si myslím, že nepůjde ani tak o to, že ceny klesnou (což každopádně klesnou tak jako tak), ale především o to, že společnost velmi výrazně bohatne a postupně pro čím dál více lidí bude i takový milion USD (v dnešních cenách, nezohledňuji inflaci) za dovolenou pohodlně utratitelnou částkou. Ono to srovnání výdělků napříč historií je dost výmluvné. Výdělky postupně rostou více a více a skutečně nejde jen o samotnou inflaci. Mění se díky tomu spotřební koš, mění se, co si lidé mohou dovolit – co bylo dříve výsadou nejbohatších, má dnes běžně střední třída nebo i lidé, kteří jsou nyní považování za chudé. A typickou ukázkou jsou v tomto ohledu možnosti cestování – a to jak třeba výše zmíněná cesta letadlem, kterou si dnes (ehm, tedy ne dnes v době covidu, ale snad si rozumíme) může dovolit obrovská spousta lidí (v našem ekonomickém prostoru téměř každý), tak ale také třeba vlastní auto, resp. individuální dopravní prostředek, který je tak levný, pohodlný a bezpečný, že se o tom lidem na začátku výroby automobilů vůbec nesnilo.

A jsem si naprosto jistý, že se ještě dožiju doby, kdy bude cestování do vesmíru bude něco, co si budou moci dovolit (a také to provozovat) řádově desítky tisíc lidí ročně. A mé děti určitě zažijí dobu, která bude podobná dnešním letenkám za 500 přes celou Evropu – tedy v jejich případě to bude letenka v ceně hodiny či dvou práce na oběžnou dráhu a zpět + třeba měsíční příjem za týdenní pobyt celé rodiny v hotelu s výhledem na historickou ISS, kterou budou provozovat nadšenci stejně, jako dnes provozují parní lokomotivy :).

Prochazka

Vy těm 100 místům v SS věříte? Nevychází to náhodou na 2m3 na člověka? :)) On už existuje systém podpory života pro více jak 10 lidí? 🙂
Ono už SS lítá? Virgin Galactic už pár let prodávají letenky na suborbitální skoky. A pořád nic… Nedopadne tohle stejně? Cena? Kolik dosud stály výlety kosmické turisty?

Rotvajler

Procházko,

Raketoplány smrtelně havarovaly dva ze sedmi. Ze sedmi misí na měsíc u jedné přežili prakticky náhodou a ostatní se taky nevyhnuly potížím.

To byla paráda, co?

A nyní, když se po půl století bez vůle někdo zvedne, aby vzdor byrokracii a v souladu s bezpečností vykročil dál, vám to nevoní?

Prochazka

Hafane,

Takže projekt Apollo bylo opravdu na hranici tehdejších možností. To, že se něco málem stalo, je zvláštní argument… Včera někoho málem přejelo auto, kdyby byl o 0,3s pomalejší na přechodu. Nikdo úspěch Apolla nezopakoval a dle všeho hned tak nezopakuje. U tak průkopnického projektu byli oběti u Apolla 1 naprosto zanedbatelné…

Raketoplány havarovaly, ano máte pravdu, dokonce 2x. Ovšem šlo o celkem 135 startů a vynesly do vesmíru 849 kosmonautů, tj. na počet startů měly úspěšnost 98,5%! S ohledem na fakt, že se v té době jednalo o nejsložitější dopravní prostředek co lidstvo vytvořilo, jednalo se o fenomenální úspěch..

Ano byla to paráda!

Jaká byrokracie? Uveďte konkrétní omezení byrokratického charakteru, se kterým se musí nebohé firmy v kosmonautice potýkat a dříve nemusely!

Nevšiml jste si, že navzdory slibům a zbožným přáním a prodaným “letenkám” jsme se dosud nedostali dále než byli naši dědové? Pokrok by mi voněl, ale zatím k žádnému nedošlo. Proklamovaná znovupoužitelnost zatím reálně nevedla ke zlevnění letů do vesmíru viz. předpokládaná cena za CD2…

Rosetau

Ty vaše kecy už nikdo nebere vážně.

Prochazka

Úspěšnost raketoplánu jsou podle Vás kecy?

A jaká byrokracie tedy dnes ty chudáky inovátory brzdí, prosím pěkně?

MěCh

Zajímalo by mě, jestli se už někde více řešilo přistávání Starship v provozním režimu. Pamatuju videa, kdy booster přistane zpět na startovní rampě, ale od té doby se rozhodlo, že raketa bude startovat z oceánské plošiny. Bude tedy booster přistávat také na moři? A co samotná Starship? 3 motory jsou něco jiného než 28 a mohla by tak přistávat na pevnině na mysu Canaveral jako Falcony. Jako pokud na mořskou plošinu přistane booster, proč by nemohla Starship, žejo.
Je už ale nějaké konkrétní info ?

Invc

Čistě z pohledu logistiky – potřebuješ, aby SS přistála někde poblíž místa, kde kempuje booster. SS není zrovna věc, která by se snadno transportovala…

A z pohledu fungování – SS si může daleko více vybírat kde přistane, než booster. (Booster je omezený množstvím paliva – zatímco SS při návratu z oběžné dráhy si může vybrat jakékoliv místo na zemi, kam ji inklinace dráhy pustí).

Takže se budou snažit přistávat tam, odkud startují (tam kde je booster). Pokud bude booster startovat a přistávat na plošině, tak SS bude taky.

PetrK

Booster bude také přistávat na pár motorů. F9 přistává na jeden z devíti, tak booster třeba na sedmou z devíti :-). Nebo třeba na na tři motory.

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem PetrK
JP77

Já bych teda vybral sedmou z devíti 😀

Jan Tichavský

33% na kompletní úspěch je dost. Kolik odhadoval před prvním Falcon Heavy? U toho nevyšlo jedno přistání, což byla celkem drobnost. U tohoto letu odhaduju, že pokud něco selže, tak to bude až při tom převracení tesně nad zemí a se skoro prázdnými nádržemi, takže snad to nebude moc velký kráter 🙂

Ivo Janáček

Tak ono při tomto letu SS pokud nevyjde přistání, tak je to docela problém, protože to je oč tu běží. Jinak krátery v moři zalije voda, toho bych se nebál.

Jiří

Proč problém? Vždyť je to test a na další testy mají komplet sestavenou SN9, téměř hotovou SN10, SN11, SN12 a v počátcích výroby SN14, SN15 a SN16.
Ať se stane cokoli, výsledkem nebude problém, nýbrž pouze ohromné množství dat k analýze.

David Hynek

Ze by po zkusenostech Apolla vynechali 13?

Prochazka

Jojo super přístup. Ty dědkové co vymýšleli Saturn V byli tak zkostnatělí. Nechápu proč pár raket taky nenechali bouchnout. Měli by přece spoustu dat k analýze;)

Miroslav Štěpánek

Saturn V snad někdy přistával?

Prochazka

A potřebovali snad, aby Saturn přistával? K čemu by jim to bylo?

Random

Při vývoji S5 nebylo zničeno stovky motorů F1 než přišli na to jak vyřešit “combustion instability”. 🙂

Prochazka

Těch motorů stovky nebyly… Udělali základní i apikovaný výzkum najednou. To posunulo kosmonautiku dooost dopředu…

Ivo Janáček

Ano je to test a proto by bylo fajn, aby se přistání povedlo a nasbíralo se co nejvíce dat.

Teslichard

paradoxne najúžitočnejšie dáta sú z zlyhaní testu, ktoré aj našťastie zlyhalo.

Prochazka

Tomu se říká imunizace myšlenky:) I když to bouchlo při manévru, který by už měli mít dostatečně natrénovaný z F9, tak je to celé vlastně úžasný úspěch:))

rotvajler

Nepamatuju si, že by F9 před přistáním padal otočenej na bok.

3,14ranha

To platí pouze pokud data umíte sbírat a obtěžujete se tak činit. S tímhle měla SpaceX problém při Falconech (a NASA jí to vytýkala), ale podle všeho se poučili, protože zatím se jim příčiny havárií daří odstraňovat a postupují znatelně dopředu slušným tempem.

Invc

Nemyslím, že by to, že nevyjde přistání byl problém. Protože o to tu až tak moc neběží – alespoň podle toho, co EM k tomu napsal:

1) Stable, controlled descent with body flaps would be great. Transferring propellant feed from main to header tanks & relight would be a major win.

2) But, a RUD right off launch pad is also possible. Fortunately, SN9 is almost ready.

3) Understanding exactly how the body flaps control pitch, yaw & roll during descent, such that the ship is positioned well to relight, flip & land, would be a big win

Mno a k samotnému přistání … 4) Yeah. Although, if it fails right at the end, some landing pad repair will be needed to fill in the crater.

Prochazka

Ano, Elon to vysvětlil, takže i exploze s kráterem 100m v průměru, by byl nakonec úspěch, viďte?:-))

Celé to kolem SS nechápu. Fandil jsem Red Dragonu, to aspoň vypadalo realizovatelně a dosažitelně….

Petr

tam byl odhad kolem 50% na to že se povede vše. 33% je fakt málo. Každopádně to bude podívaná.

Tomáš Kratochvíl

Já bych řekl, že Elon je naladěn optimisticky. Osobně to vidím s úspěchem na 20%, s 50% šancí, že k RUD dojde při cestě rakety vzhůru. Není to o tom, že bych to Spacex nepřál, spíš je to dáno komplexností úlohy a počtem neznámých.

Prochazka

Tak teprve teď zjistí, že křidélka měla být větší a že tenhle rozměr je na prd, protože je v úplavu za trupem;)
Vyskočit do 12.5 km není r. 2020 komplexní úloha. Je to celě dáno přístupem k vývoji…

Ivo Janáček

Vidím, že vy jste to všechno už dávno vypočítal a víte, že to mají úplně špatně. Proč jim to neřeknete???

Prochazka

Vím, že jste v jiném příspěvku psal, že už jste starý… Takže chápu, že nechápete význam tzv. smajlíků….

akuhtr

A skore velikosti křidelek: SpaceX 1, prochazka 0
Ani mě to nepřekvapuje 😀

Prochazka

To je ta lepší varianta ne? 🙂

Robert

Tusim to u FH odhadoval musk 50:50. Ano, ten premet SS na konci bude najtazsi a teraz neviem ci vykon motorov dovoluje vznasanie, alebo to je ako u F9 ze aj najnizsi mozny tah jedneho motora je vacsi ako vaha prveho stupna a tak musi byt nacasovanie dokonale.

Invc

V rozhovoru s Ars Technica:

“There’s a lot that could go wrong,” Musk admitted. “A really tremendous amount. I really like to emphasize that the odds of success are not super high. I don’t want to jinx it—I’m tempted to say. Because I feel super optimistic. But I feel as though that optimism has no basis in fact. I feel like we’ve got a two-thirds chance of success, but in reality we only have a 50-50 chance.”

Jiří Hadač

Rozhodně je to větší šance, že to vyjde, než před prvním startem rakety N-1 :-). A to 33krát vyšší.

Prochazka

No jenomže konstruktéři u N1 prostě šli za hranice tehdejších možností ruské kosmonautiky. Zatímco r. 2020 po 60 letech pilotované kosmonautiky, jásat nad poskočením plechovky do výšky letu dopravních letadel, je prostě trapné;)))

ROBO

Jestli jste si nevšiml o něco podobného se za těch 60let nikdo ani náznakem nepokusil . Např Rusové jedou těch 60 let v podstatě to samé .
Musk vyvíjí něco zcela nového . A nemá se moc o co opřít z minulosti . A navíc nemá neomezené prostředky tehdejšího USA a SSSR .

Prochazka

Slyšel jste někdy o raketoplánu???

bohyn

100% znovupouzitelna 2 stupnova raketa schopna okamzite dalsiho letu, to tu skutecne jeste nebylo.

Prochazka

Ano to tu nebylo a ještě není a možná ani nebude… S ohledem na fakt, že kosmonautiku již nějakou dobu sleduji, na tu 100% použitlenost věřím asi tak, jako na Santa Clause:))
A je znovupoužitelnost opravdu nutná?

Jiří

My všichni tady jsme možná trapní, že se na to těšíme a máme z toho radost, ale Procházko, ty jsi fakt blbec a s tím už asi nic neuděláš.

Rosetau

Jediný problém je, že s Procházkou se diskutovat nedá.

PepaX

On je nemocný. Obrátit každou větu naruby není žádné umění. A ani to není diskuse. Pokud se nechcete rozčilovat, neměli byste na něj nijak reagovat. Tj. chovejte se k němu jako k bláznovi, neodporujte mu.

Prochazka

Máte recht, on je fakt nemocný:))

Prochazka

Je vidět, že minimálně 34 mínusářů si ani vzdáááááááááááleně neumí představit s čím se museli konstruktéři u N1 potýkat … Kdyby nebylo ruského kosmického programu, tak se lze domnívat, že by nebyl ani ten americký dotažený až k přistání člověka na Měsíci …

Jan Jančura

Jo nemáte fandy dráždit. To pak dopadnete jak Sparťan na stadionu Slávie, když slavíte poctivý gól svého mužstva.
Já fandím vědě a je mi to jedno zda je to jaderná fyzika nebo kosmonautika, nebo SpaceX resp. Roskmos apod.

MěCh

Dávám mínus už z principu. Statisticky vzato sem vkládáš pod 1% smysluplných příspěvků.

Prochazka

Ano ano, zatímco tento Váš příspěvek smyslem opravdu překypuje:)

Jan Klíma

Sem napnuty jak kšandy.. a věřím, že to dopadne dobře a všichni budem zírat 😀👍 ..

Teslichard

teraz majú know how ale čudujem sa že Elon nehovorí o 10% pri jeho optimizme. Ale viem že ešte nejaký čas dozadu hovoril o 50% 🙂

daevid

Zaujímalo by ma,

1) pristátie je plánované na vodnej hladine, ale verejnosť o tom nevie.

2) preklop do zvislej polohy nastane vo väčšej výške než normálne, z dôvodu nízkej pravdepodobnosti úspechu a tým pádom pridajú výškovú rezervu pre tento manéver.

Dr.Valve

Kôli tomu rezervnému pristátiu – dopadu na vode pravdepodobne bude výška preklopu aj 2x vyššia. Tak či tak to bude napínavé sledovanie ako prvý let Starhoppera.

Johny

Zdravím, už se ví co bude následovat pokud dnešní test proběhne celý v pořádku? Orbit??

hotovson

napadla mne otazka: podle zaberu to vypada, ze v Boca Chica nejak vyrazne neresi ochranu proti elektrickym vybojum (oproti vysokym stozarum na Floride i jinde)

jsou k tomuto nejake informace? vyjadroval se nekdy nekdo ze SpaceX k teto otazce?

hotovson

aha, diky

Pavel

Navíc tu jsou ještě další dva faktory. SS je kovová a s trochou uzemnění by ji blesk poškodil maximálně lokálně a snadno opravitelně. (nejhůř by mohla dopadnout elektronika – jinak čekám poškození max v místě vstupu a výstupu proudu). A za druhé je to laciný prototyp, který nenese drahý náklad a během bouřky nebude natankovaný. Navíc neočekávám, že by na ní za bouřky někdo pracoval.

JP77

Na čem tam asi pracují? Na raketě se pohybují pořád po té svislé čáře, tam vedou nějaký kabely nebo odpad, nebo co to tam je za drážku? 😀

Invc

Kabeláž k baterii a avionice (nahoře), trubky tlakování nádrží, trubka z nádrže ve špičce …

JP77

já myslel že truba do špičkový nádrže je vnitřkem podle nějakého obrázku.

Petr Spurný

Teda já se tak moooc těšíííímmm!

Vanous

Já uvěříííím že poletííím…. 😁😁😁👽Leť leť a nespadni… 🚀33% šance není zrovna moc ale kdo se bojí sere v síni…(BlueO….. 💩) Ježíšku moc si přejí aby SN8 zvládla… 😁😁

EvzenJ

Nojo, pred 5 lety 22. 12. 2015 poprve pristal pvni stupenOrbcomm. Tehdy jsem si rikal – Dekuju jezisku, uz nic dalsiho pod stromeckem nechci.
Letos to mam podobne.

Vanous

To je to překonávání hranic… Každá zachycena meta nás posouvá dal a s každým takovýmto úspěchem se ukáže další meta, kterou je třeba pokořit… Vzpomínám si jak mě mrazilo v zádech když se podařilo přistát prvnímu stupni a dnes tomu nebude jinak…🤩 Dnes budu držet palečky i u nohou a pokud to vyjde, tak budu Ježíška prosit o další technický zázrak snad v podobě přistání na rudé planetě… 😉😉😉😉 Ale to je hudba budoucnosti…. Nebo neee..? 🤔😄😄😄👍

Prochazka

Jojo tohle je překonávání hranic. Máte recht. Plechovka co by vyletěla do neuvěřitelné výšky 12.5km, to tu ještě nebylo. To posouvá schopnosti lidstva fantasticky dopředu. Kam se hrabou ti diletanti se Saturnem V;)))

hotovson

ty musis mit, chlapce, tezky zivot

Vanous

Víte jak to myslím… Saturn V byla úctyhodná “plechovka” ale nemůžete ji přece srovnávat s SN…

Prochazka

Obráceně, SN nemůžete (určitě ne prozatím) srovnávat ani s Vostokem, ten totiž byl ve vesmíru:))

Vanous

No z tohoto pohledu ne… Ale Saturn i Vostok nebyli znovupouzitelne… Tím samozřejmě nechci zpochybňovat úsilí s jakým byly vytvořeny… 🙊 Každá doba má svůj pokrok… Za 50 let bude třeba něco jednoduššího a ucinejsiho než SN ale zase to bude chtit úsilí a testování jako dnes…✌️

Prochazka

Ale byly to rakety. SS zatím nefunguje ani jako letadlo… Takových projektů tu už pár bylo např. moje oblíbená DC-X (Delta Clipper). Slepá ulička vývoje. A kdo o nich dneska ví?

Bulit

Pane Procházka Vy si asi neuvědomujete že do programu Apollo byla zapojená celá amerika. Nasa si zkrátka nemohla dovolit aby jim byť jediný S5 bouchnul protože politici by ten projekt okamžitě střelili do hlavy. Musk si to financuje sám a je čistě na jeho uvážení kolik testů si udělá. A rakety si staví proto že to chce on a ne proto že si J.F.K velkohubě dupnul. (Zaplať pán bůh za obojí)

bohyn

Jedno bouchnuti S5 pri nepilotovanych misich by ten projekt asi nezabilo. Amerika se bala, ze vesmirny souboj definitivne prohraje a pristani na mesici byl jedinny zpusob, jak si urvat nejake to prvenstvi. Byl to narodni zajem a slib prezidenta, ktery v te dobe jeste za neco stal (ten slib, ne prezident). To ze rusove nebyli schopni se svym programem na Mesic dostat, to tehdy americani nevedeli, tak jim nezbyvalo, nez slapat na plynovej pedal a Apollo prosadit za kazdou cenu.

PetrK

On si to všechno uvědomuje a

  • Buď si myslí, že když se do něčeho nenacpe 170miliard USD a nedělá na tom 400k lidí (a on), tak je to předem odsouzeno k neúspěchu a zároveň je to ten správný etalon.
  • Nebo jen trolí a má radost z toho, jak tu většinu lidí provokuje.

Edited: Mnohem horší než potencionální výbuch S5 bylo dle mne Apollo1 a přesto to program přežil …

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem PetrK
Prochazka

Vůbec nemáte pravdu. Program Apollo byl především politický projekt. USA museli konečně zaznamenat prvenství při dobývání kosmu. I kdyby S5 (jednou, dvakrát, třikrát?) bouchnul, tak by dle dostupných historických údajů projekt pokračoval. Stejně jako se nezastavil, když uhořela posádka v Apollu 1.
Musk si to sám opravdu nefinancuje. Financoval max. Falcon 1, vývoj F9, CD, CD2 mu zaplatila NASA. Úpravu rampy pro vertikální integraci nákladu mu zaplatí armáda…

Propi.ska

Asi by sis měl, Procházko, nastudovat pravopis. Prezentuješ se tu jako expert na všechno, ale píšeš jako dítě s nedochozenou druhou třídou.

Prochazka

Dochodil jsem dokonce i 3. třídu a co Ty? :))

Jaro Pudelka

Mohli ste dochodiť tried koľko len chcete, nepomohlo a nepomôže vám to. Ste proste troll.

bohyn

Kam prosim chodis na ty informace, ze by SS melo fungovat jako letadlo? Glide profil to bude mit horsi nez hozenej sutr, o raketoplanu se tikalo, ze ja glade ratio na urovni cihly, tady to bude jeste o 2 rady horsi. SH/SS ma oproti DC-X jiste konstrukcni rozdily, takze srovnavat je je trochu mimo.

Jiný Honza

Striktně vzato měl ten raketoplán klouzavost 4,5. To je podle wikipedie na úrovni vrabce, cihla bude o dost horší. Lehounký dlouhý válec s křídly jako je SS by na tom s klouzavostí nemusel být vůbec špatně. Tedy relativně vzato, letadlo to samozřejmě není.
Však už brzo uvidíme.

Prochazka

“Ale byly to rakety. SS zatím nefunguje ani jako letadlo…”

Tím jsem chtěl říci, že to zatím nefunguje ani jako dopravní prostředek, který je o třídu jednodušší…

DC-X byl velmi zajímavý počin. Měla to být úžasná znovupoužitelná jednostupňová raketa s vertikálním přístáním. Už v té době to dokázali postavit, vyzkoušet a uřídit. Ale celý projekt měl takové mouchy, že to skončili. Dizajn DC-X byl takový, řekněme z 50. let, no a ten kdo je fandou sci-fi ví, že SH/SX má rovněž dizajn z 50. let, takže to srovnávat lze docela dobře:)

Doporučuji projít koncepty NASA pro lety na Mars. Jsou pro mě výrazně věrohodnější než SS/SH.

Ivo Janáček

Možná jste si toho ještě nevšiml, ale SS skutečně nemá fungovat jako letadlo, takže to je v pořádku. Jen mám trochu obavu, jestli vy nakonec nebudete letadlo, když my všichni jsme blázni. 😀

Jiný Honza

Myslím, že lepší je trola nekrmit.

Ale že SS nebude fungovat jako letadlo, s tím nesouhlasím. Aerodynamicky to není žádná katastrofa, těžiště bude díky té nádrži ve špičce taky OK. Plošné zatížení křídel mi vychází na cca 750 kg/m2, což je lepší než u mnoha vojenských letadel včetně třeba X-15. K tomu silné motory s vektorováním.

A vzhledem k tomu, že má předvést “cobra” manévr to bude podle mě naopak mnohem lepší letadlo, než je většina letadel. 🙂

Ivo Janáček

Pod pojmem letadlo si představuji něco, co vzlétne horizontálně a stejně tak přistane i když ani to dneska už vlastně vždy neplatí. Toto bude spíše částí přistávacího manévru kluzák by se dalo říci.

Jiný Honza

Pod pojem letadlo se vejde kde co. Třeba i tohle:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Convair_XFY_Pogo

Ale jinak souhlasím, SS není letadlo v běžném smyslu toho slova. Ale jeho letové vlastnosti v atmosféře přesto nebudou špatné.

Jsem zvědavý, jestli se pro SS začne časem používat slovo raketoplán, nebo vznikne něco nového.

Invc

A když ti to plošné zatížení křídel vychází na 750 kg/m2 …jak si k tomu došel?

Konkrétně by mě totiž zajímalo, jak ses vypořádal s trupem, který tady bude velmi výrazným původcem případného vztlaku…

Jestli tě to zajímá – google lifting body.

Člověk opravdu občas nevěří, co vše může

lítat

comment image

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem Invc
PetrK

Tak od tohohle k Dreamchaseru není zas až tak daleko 🙂

Jiný Honza

K plošnému zatížení jsem došel extrémně přesným výpočtem z čísel, která jsem odhadl podle oka z obrázku SS. 🙂
Horní a dolní křídlo dohromady dá obdélník tak 5 x 20 m. Takže dohromady 200m2 na 150 tun. Trup jsem zanedbal.

Samozřejmě je to hausnumero. Ale pro ilustraci, že SS není “cihla” to myslím stačí. Reálně po započítání trupu to bude spíš lepší.

Jiný Honza

Jen pro jistotu, aby se někdo nerozčiloval. Opravdová cihla je na tom co se týče plošného zatížení mnohem lépe než většina letadel. 🙂

Ivo Janáček

Otázka ovšem je jakou stranou dolů poletí, takže bych si tak jistý nebyl. 😉

bohyn

Ta roura ti moc vztlaku neudělá. Dobře se podívej na tu fotku co si poslal, to tělo je celé tvarované jako křídlo.

PetrK

To je o úhlu pohledu. Od letadla se tak nějak očekává, že bude kontrolovaně lítat, ne jen kontrolovaně padat …

Tomáš Kratochvíl

Řídící plochy na SS ale křídla nejsou a ani se tak chovat nebudou. Součinitel odporu bude v tom režimu větší, než součinitel vztlaku. Ty plochy budou provozovány v úhlech náběhu, kde se už křídla nepohybují. Pokud ano, znamená to odtržení proudnic a ztrátu vztlaku. Plochy SS budou provozovány de facto v režimu aerodynamické brzdy, stejně jako brzdící štíty, které je možno najít na vojenských stíhačkách a jiných letadlech. Válcový trup také není vztlakové těleso. To musí mít určitý tvar a parametry, typicky je to nesymetrické tělo. Klouzavost, jestli se to v tomto případě dá tak nazvat, to bude mít výrazně horší, než raketoplán.

Prochazka

Jste fakt dobrej, když takhle od boku bez nějakého počítání víte, že to nebude aerodynamicky žádná katastrofa, i když nic podobného tímhle způsobem z oblohy ještě nepadalo:)

Ivo Janáček

Vážený pane Procházko, velice si tady všichni vážíme vašich fundovaných příspěvků, které obohacují zdejší diskuze o pohled člověka, který tomu všemu rozumí a má raketovou techniku v malíčku.

Chtěl bych se vás zdvořile zeptat, která raketa velikosti SS s motory na kapalný metan vyletěla do výšky nad 12,5km a následně přistála zpátky na zemi? Já jsem přece jen už starší člověk, s technikou to moc neumím a strejda Google asi dneska taky nějak nemá svůj den a nemůže to najít.

Předem děkuji za informaci.

S úctou Ivo Janáček

Prochazka

Zatím žádná, ale to Vy moc dobře víte:-))

Jestli se to SS nakonec povede, tak pak zbývá vymyslet, k čemu to celé vlastně bude…

No a myslím, že je v zásadě jedno jestli autem jezdíte na naftu nebo na benzín, takže je asi také jedno jestli to lítá na metan a nebo na PR1 či vodík:)

Velkých raket tu už pár bylo třeba Eněrgija (a ta dostala i do vesmíru) a kde je jí konec?

Ivo Janáček

Takže bez odpovědi, jako obvykle. Ale co jiného taky od vás čekat.

Luděk Svozil

Už se také těším, držím palce.