Základní informace

• Datum startu: 23. 5. 2026 00:30 SELČ
• Startovní okno: 90 minut (00:30–02:00) (Co je to startovní okno)
• Loď: Starship S39
• Nosič: Super Heavy B19
• Cílová dráha: Suborbitální
  
• Startovní rampa: OLP-2 (Starbase, Texas, USA)
• Pokus o přistání lodi: Úspěšné přistání do vody
• Pokus o přistání nosiče: Neúspěšné přistání do vody
• Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

• Již 12. start kompletní sestavy lodi Starship (výška 52 metrů, průměr 9 metrů) a rakety Super Heavy (výška 72 metrů, průměr 9 metrů), které jsou vyrobeny z nerezové oceli. Finální verze těchto znovupoužitelných strojů mají umožnit levné cesty na oběžnou dráhu Země, ale také na Měsíc a Mars.
• Kombinace lodi Starship a nosiče Super Heavy při startu obsahuje 5250 tun pohonných látek. Super Heavy obsahuje přibližně 3650 tun paliva a okysličovadla, zatímco Starship ponese dalších 1600 tun těchto pohonných hmot. Přibližně 78 % hmotnosti pohonných látek bude představovat kapalný kyslík, zbytek tvoří kapalný metan. Loď i raketa mají metanovou nádrž umístěnou v horní části a kyslíkovou dole. Navíc obsahují ještě menší nádrže s pohonnými látkami vyhrazenými pro přistávací manévr.
• Na lodi i raketě jsou přítomny také antény pro komunikaci se satelitní sítí Starlink. Jejich použití umožňuje přenos telemetrie a videa i během návratu do atmosféry, kdy vznikající plazma obvykle způsobuje výpadky přenosu.
• Během prvního integrovaného letu Starship, který se uskutečnil v dubnu 2023, selhalo několik motorů a mise se nedostala do fáze oddělení lodi od nosiče. Během druhého testovacího letu se SpaceX dostalo podstatně dále – byl otestován nový způsob oddělení stupňů a loď následně úspěšně zažehla všechny motory a téměř doletěla na cílovou dráhu. Nosič nakonec selhal nedlouho po oddělení a loď zhruba 5 minut poté. Třetí testovací let byl opět o dost úspěšnější, neboť Super Heavy se po oddělení poprvé dostala do fáze přistávacího zážehu (ale pak došlo k selhání) a loď Starship úspěšně dosáhla cílové dráhy. Díky tomu bylo možné provést několik testů v kosmickém prostoru a poprvé došlo k pokusu o návrat lodi do atmosféry (i když neúspěšně). Čtvrtý testovací let byl téměř kompletně úspěšný, neboť nosič Super Heavy poprvé kontrolovaně přistál do Mexického zálivu a loď Starship pak poprvé přečkala návrat atmosférou (i když s poškozením, kvůli kterému přistála v oceánu o pár kilometrů jinde, než bylo v plánu). Pátý testovací let už byl kompletně úspěšný, neboť loď Starship dokázala díky vylepšenému tepelnému štítu přečkat návrat atmosférou v lepším stavu a pak přistála přesně na cílovém místě. Navíc proběhl první pokus o zachycení nosiče Super Heavy pomocí Mechazilly zpět na rampě a rovnou byl úspěšný. Během šestého testovacího letu došlo k prvnímu restartu Raptoru během volného letu lodi kosmickým prostorem. Loď navíc měla snížený počet destiček tepelného štítu, ale přesto provedla přesné simulované přistání do vody. Zachycení Super Heavy však bylo odvoláno kvůli ztrátě komunikace mezi věží a raketou, a tak došlo pouze k přistání na vodní hladině. Při sedmém testovacím letu poprvé startovala loď Starship druhé generace. Bohužel selhala ještě před dosažením cílové dráhy z důvodu úniků pohonných látek. Nosič Super Heavy však byl opět úspěšně zachycen Mechazillou, navíc poprvé letěl s již použitým Raptorem. Při osmé testovací misi SpaceX chtělo zopakovat předchozí neúspěšný let, ale loď opět selhala před dosažením cílové dráhy. Nosič Super Heavy byl úspěšně zachycen Mechazillou. Během devátého letu se loď Starship druhé generace poprvé dostala na cílovou dráhu, avšak poté došlo ke ztrátě tlaku v nádržích a loď vstoupila do atmosféry neřízeně, načež byla zničena. Nosič Super Heavy byl poprvé již použitý a otestoval experimentální návratový profil, avšak následně vybuchl nad Mexickým zálivem po zahájení přistávacího zážehu kvůli poškození ze zvýšeného náporu na konstrukci. Desátý let byl konečně úspěšný a loď i nosič při něm přistály v oceánu podle plánu. Zároveň poprvé došlo k vypuštění maket družic Starlink. Jedenáctá mise pak byla velmi podobná té předchozí a také byla úspěšná.
• Plán této testovací mise nejspíš bude podobný té předchozí, přičemž hlavním cílem tentokrát bude otestovat zbrusu novou startovní rampu ve Starbase a také novou generaci lodi, nosiče i motorů. Loď Starship připojená k nosiči Super Heavy odstartuje z rampy OLP-2 ve Starbase v Texasu a vydá se směrem na východ. Raketa Super Heavy se oddělí zhruba 2 a půl minuty po startu, provede návrat směrem k pevnině pomocí zpětného zážehu a pak se pokusí o simulované přistání ve vodách Mexického zálivu pár desítek kilometrů od pobřeží. Loď Starship by mezitím měla dosáhnout cílové suborbitální dráhy a během letu kosmickým prostorem otestuje například vypuštění maket družic Starlink (na palubě jich je 22) nebo deorbitační zážeh Raptoru. V závěru Starship vstoupí do atmosféry, kde bude prověřen tepelný štít a aerodynamické řízení lodi. Loď následně dosedne do Indického oceánu a pokud zůstane v jednom kuse, mohla by být odvlečena do přístavu.
• Na této misi poletí nové prototypy Starship S39 a Super Heavy B19, což jsou první letuschopné exempláře třetí generace. Původně měl na této misi letět nosič B18, ale ten byl zničen během testování na zemi. Celá sestava je kvůli větším nádržím a dalším změnám vyšší o více než metr oproti druhé generaci (nyní přes 124 metrů).
• Starship:
  • Starship S39 je první prototyp lodi třetí generace. Oproti druhé generaci obsahuje řadu vylepšení. Loď je má větší nádrže, vylepšený tepelný štít a poprvé obsahuje hardware pro orbitální tankování, které je nezbytně nutné pro lety na Měsíc a Mars. Dále má úpravy umožňující zachycení lodi pomocí Mechazilly.
  • Loď je poprvé vybavena motory Raptor třetí generace. Ty mají vyšší výkon, ale přitom jsou jednodušší a lehčí. Díky vyšší úrovni integrace všech součástí a vylepšenému chlazení jsou motory odolnější a nepotřebují externí okrytování kvůli tepelné ochraně. Díky tomu každý motor představuje snížení hmotnosti rakety o zhruba jednu tunu. Loď je nadále vybavena třemi atmosférickými Raptory a třemi vakuovými (přidání dalších 3 vakuových motorů je v plánu až pro příští generaci lodi).
  • Kryogenní a strukturální testování S39 proběhlo na přelomu února a března 2026. Následně loď dostala motory a 11. dubna byla převezena do testovacího areálu, kde 15. dubna absolvovala statický zážeh.
• Super Heavy:
  • Raketa Super Heavy B19 je také prvním letuschopným prototypem třetí generace. Stále je vybavena celkem 33 atmosférickými Raptory, takže počet se nezměnil, ale stejně jako v případě lodi jde nyní o nové motory třetí generace.
  • Mezi hlavní změny oproti Super Heavy druhé generace patří větší nádrže a plně integrovaný a znovupoužitelný mezistupeň umožňující tzv. hot staging neboli oddělení stupňů se zažehnutými motory. Tento mezistupeň v minulosti nebyl pevnou součástí rakety a byl během letu odhazován. Raketa dále má jen tři roštová kormidla místo dřívějších čtyř. Kormidla jsou však nyní větší a nově budou využívány také pro zachycení nosiče Mechazillou.
  • Výroba B19 byla dokončena o Vánocích 2025 a na začátku února 2026 proběhlo kryotestování rakety. O měsíc později byla provedena další série testů, která prověřila nejen nosič B19, ale také novou startovní rampu OLP-2. Vše završil statický zážeh motorů na B19 (nebylo nainstalováno všech 33 Raptorů), který však byl ukončen předčasně kvůli problému s vybavením rampy. Poté se raketa vrátila zpět do výrobního areálu, kde dostala zbytek motorů a 11. dubna byla znovu převezena na rampu OLP-2, kde 16. dubna absolvovala statický zážeh všech motorů.
  • Super Heavy po oddělení od lodi Starship provede zpětný zážeh, který raketu nasměruje zpět k pevnině. Zpětný zážeh využívá všech 13 středových motorů, které jsou schopny náklonu o 15 stupňů a tím raketu řídí.
  • Po provedení přistávacího zážehu raketa dosedne do vod Mexického zálivu, kde se následně potopí.
• Vývoj data startu: 2026 → 1. čtvrtletí 2026 → duben 2026 → květen 2026 → 13. května 2026 → 16. května 2026 → 20. května 2026 → 21. května 2026 → 22. května 2026 → 23. května 2026

Související články

• Profil prvního integrovaného letu Starship
• Jak ve SpaceX zažehli vakuový Raptor na lodi Starship, aniž by došlo k jeho explozi
• Starship nedisponuje systémem pro záchranu posádky v případě nehody. Jak velký problém to je?
• Prohlídka Starbase s Elonem Muskem
• Kolik stojí palivo pro rakety SpaceX a odkud firma bere metan pro Starship?
• Seznam testovacích letů Starship
• Centrální přehled aktivit kolem Starship
• Průběžně aktualizovaný článek o vývoji Starship a dění ve Starbase
• Vše o Starship, Super Heavy a Raptoru (neaktualizováno)
• Přehled aktivních prototypů Starship a Super Heavy (neaktualizováno)
• Přehled vyřazených prototypů Starship a Super Heavy (neaktualizováno)

Živé přenosy

Fotky

Videa

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Petr Melechin (see all)

• 12. testovací let Starship - 11. 4. 2026
• Boring Company má kontrakty na nové tunely v Dubaji, v Tennessee a na Floridě - 15. 2. 2026
• SpaceX koupilo Muskovu firmu xAI, cílem je vynést milion orbitálních datových center pro AI - 3. 2. 2026