Starhopper

Koncem roku 2018 začalo SpaceX v jižním Texasu u Boca Chica Village montovat první technologický demonstrátor kosmické lodi Starship. Demonstrátor je přezdíván Starhopper nebo Starship Hopper a jeho úkolem je ozkoušet klíčové technologie potřebné pro kosmickou loď Starship. Konstrukce Starhopperu má k finálnímu designu lodi daleko, ale i tak dobře poslouží k otestování motoru Raptor v reálném provozu, tankování metanu a také prověření avioniky při krátkých letech a přistáních.

Starhopper má stejný 9metrový průměr, jako bude mít finální Starship, ale je o něco nižší. Celková výška Starhopperu i s původní špičkou se odhaduje na nějakých 40 metrů, přičemž finální orbitální raketa by podle prezentace ze září 2018 měla mít výšku 55 metrů. Ve výsledku však Starhopper má jen asi 20 metrů, protože mu chybí horní polovina, kterou zničil vítr v lednu 2019. SpaceX se rozhodlo nevyrábět novou, protože pro plánované testy nebyla potřeba.

Poznámka: Souběžně se Starhopperem probíhají přípravy dvou různých orbitálních prototypů lodi Starship. Tyto aktivity průběžně sledujeme v samostatném článku.

» Přeskočit na aktuální informace «

Stručná historie Starhopperu:

  • Na konci prosince 2018 začala v jižním Texasu vznikat ocelová konstrukce neznámého účelu. Elon Musk poté vysvětlil, že jde o experimentální prototyp kosmické lodi Starship, který bude provádět krátké zkušební lety.
  • 11. ledna 2019 byl Starhopper kompletně smontován, avšak jednalo se jen o velmi hrubou konstrukci bez funkčních motorů, nádrží apod.
  • Následně byl Starhopper opět rozmontován na dvě poloviny a začala příprava „vnitřností“
  • Na konci ledna silný vítr zničil nedostatečně ukotvenou horní polovinu Starhopperu
  • V následujících týdnech pokračovaly přípravy spodní poloviny – instalace nádrží, kabeláže, potrubí, zpevnění nohou apod.
  • 8. března byla spodní část Starhopperu přepravena na nedalekou startovní rampu
  • 11. března byl na rampu dopraven první motor Raptor, který byl o pár dnů později nainstalován na Starhopper
  • Starhopper během března absolvoval několik tankovacích zkoušek
  • 4. dubna proběhl první zážeh Starhopperu, který trval 3 sekundy. O dva dny později proběhl další krátký zážeh. Motor Raptor byl ze Starhopperu odmontován a odeslán do Hawthorne.
  • Na začátku června byl do Starhopperu nainstalován Raptor se sériovým číslem 4, ale zanedlouho byl opět odmontován
  • 11. července na rampu dorazil Raptor se sériovým číslem 6 a byl nainstalován na Starhopper
  • 17. července proběhl statický zážeh a 26. července byl proveden první krátký let do výšky 20 metrů
  • 28. srpna pak proběhl finální testovací let do výšky 150 metrů
  • Starhopper má být následně využíván pro stacionární testování motorů Raptor

K dispozici jsou také videa – první je z přeletu dronu nad rampou se Starhopperem a to druhé je starší a je natočeno z auta, které projede celou oblast, a hezky ilustruje, jak jsou jednotlivá zařízení SpaceX vzdálena od sebe.

Aktuální informace


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a redakce mohla nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkujeme za přízeň!

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

300
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Martin
Host
Martin

K dvojitým tryskám odporúčam vysvetlenie Scotta Manleyho (začínajúce v cca 2. minúte), hovorí aj o zaujímavostiach ako riziku nestability a podobne…

Jirka
Host
Jirka

Podle tweetu se jedna o skutecne raproty (ikdyz je to mix produkcnich a vyvojovych casti). Prvni raptor ktery by mel byt pouzit na Hopperu by mel mit zkusebni zazeh v unoru.

Roman
Host
Roman

No vypada to pěkně. Zajimalo by mě, jak to chtej vyhladit. Zatim to vypada jak zmačkaný alobal.

rorejs
Host
rorejs

Podle mě se to celé natlakuje, čímž dojde k vyhlazení povrchu a hlavně ke zpevnění celého skeletu. Ale je to jen spekulace, uvidíme.

Martin Jílek
Host
Martin Jílek

Já si zase dovolím zaspekulovat, že se nic vyhlazovat ani nafukovat nebude a současný vzhled už zůstane. I vzhledem k nedávnému Tweetu Elona (viz Aktuální informace).

Roman
Host
Roman

Co tam chcete nafukovat? To je pevná ocelova konstrukce a to leskle je nejaka forma tenkeho plechu nebo folie, ktera je na tom přidělaná. Je to krásně vidět na te fotce s nohama.

Ales
Host
Ales

vi se jak bude probihat prvni zkouska nebo co behem toho chteji otestovat? Nejak mi neni jasny jak to budou ovladat kdyz nemaji na vrcholu ty kridelka a nohy jsou taky pevne.

Hrímfaxi
Host
Hrímfaxi

Nerezový design lodi mi silně připomíná starší sci-fi představy kosmické dopravy. Mám před očima černobílý obrázek rakety nápadně se podobající Starship startující z rampy uprostřed města. Trochu jsem zapátral, daný obrázek jsem nenašel, ale narazil jsem na jiný parádní kousek.
Myslím první obrázek, ale pro zajímavost posílám odkaz na celý článek. Nepřipomíná vám ta vize z roku 1948 něco? 🙂

Goodman
Host
Goodman

Nerezový design lodi mi silně připomíná starší sci-fi představy kosmické dopravy. Přesně to jsem teď chtěl napsat :DD
Doma mám hračku raketu, kterou jsem dostal od táty ještě než jsem šel do školy. Je to skoro to samé. Hned jsem si vybavil všechny ty skvělé roky a hry na kosmonauty.

Honza
Host
Honza

Moc nerozumim tomu, ze to nebude 1:1 kvuli aerodynamice. Cekal bych ze to bude stejne vyskoky jako planovany starship vcetne hornich kridelek.

Martin Jílek
Host
Martin Jílek

Nejsem si jistý, jestli při těchto malých rychlostech bude aerodynamika zas tak důležitá. A například Grasshopper také neměl roštová kormidla.

Honza
Host
Honza

Ale co vitr? Plocha tohoto bude skoro o polovinu mensi. Ke pravda, ze pokud s tim.stejne chteji pristavat i na Marsu, budou muset pripadnou rotaci v ose resit spis pozicnimi motorky na prisi nez kormidly

Jirka
Host
Jirka

Vzhledem k tomu co jiz dokazala vime, ze to nejsou bridilove, ale ze o problematice vedi mnohem vice jak my tady.
Zmensene modely se pouzivaji bezne v F1. Extrapolace do 1:1 uz neni takovy problem.

Hrímfaxi
Host
Hrímfaxi

Nejen v F1, ale snad ve všech aplikacích. Model se zmenší a testuje v prostředí s větší hustotou (podle měřítka modelu). V těchto testech nebude hrát aerodynamika velkou roli. O té mají určitě dobrou představu.
A pokud vím, FH nebyl také předem testován 1:1. Přitom neplatí, že odpor vzduchu FH rovná se 3xF9.

pepa
Host
pepa

i modely pro vodni turbiny se testuji v prumeru cca 350mm, a vysledne kolo muze mit prumer treba 5metru. vzduch a voda “je to same “. takze v tom problem nevidim

Mirek
Host
Mirek

Není to tak dávno, co se myslelo, že ta válcovitá struktura je budoucí vodojem a nakonec se z toho vyklubala vesmírná lod 🙂

Tomáš
Host
Tomáš

Až vesmírna nebude.

Josef
Host
Josef

Dotaz pro technicky znalejší: Ten plech (“alobal”) se na ocelový trup lodi připevňuje jak? Bodovými svary? Vždyť musí být hrozně slabý a propalovat se :-o. Pokud navíc budou svary bodové a hodně řídce rozmístěné, bude mít přece podtlak vzduchu tendenci plechovou fólii strhávat. A pak by mě ještě zajímalo, jak se dá fólie vyhladit tak, aby při letu prototypu nezvyšovala tření mezi povrchem a vzduchem.

Předem děkuji za vysvětlení.

Hrímfaxi
Host
Hrímfaxi

Možná mají z druhé strany magnetky 🙂 Nebo používají lepidlo. K tomu svařování z praxe podotýkám, že bodovat nerezové plechy o tloušťce 0,3-0,4mm není problém. A nejspíš i menší tloušťky.

Ales
Host
Ales

Dle mého názoru tam nebude žádný zázrak, prostě použili standartní metodu svařování TIG. Ono to vypadá jako strašně tenký alobal, ale zřejmě to bude klasický nerez tl. 0.5 mm (jen tipuju) nebo něco podobného. Bodové svařování to určitě není (neplést si bodový svár ve smyslu plochý a bodové svařování). Rozhodně bych neměl obavy že se to utrhne.

Dále dle mého názoru – u tohoto prototypu se jim vyplatilo na celý povrch přivařit slabší leštěné plechy které snižují tření a zvyšují odrazivost tepla,světla. Druhá možnost je celý povrch lodi vyleštit, což je technologicky možné, ale je to dražší a náročnější (časově).

Co se týče zvlnění, pokud máte slabý plech je těžké ho dokonale vyrovnat a i malá odchylka v rovinnosti (válcovitosti) je hned vidět jako zmuchlaný povrch. Až vyleští první letový HW který nebude mít na celém povrchu přivařeny tenké plechy tak to bude vypadat hezky. Přece jen pokud zkrouží plech tl. 10 mm tak si drží tvar.

Josef
Host
Josef

Děkuji za vysvětlení. Mně jen nejde do hlavy, jak použít TIG svařování skrz ten plech (fólii). Aby se nepropálila a byla pevně přivařená z druhé strany na ocelový trup lodi. Protože svár přece potřebuji mít mezi fólii a pláštěm lodi. Tam žádnou elektrodu nedostanu. Budu tedy muset komplet bodově roztavit fólii plamenem (acetonovým hořákem..)?

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ja mam kliku, ze posledni dobou sleduju kanaly wekona, kileroze a vidlaka, takze mam aspon tuseni, o cem je rec :-). Ale dumal jsem nad tim samym, plus, jak tam dostat ten inertni plyn. Ale podotykam, ze sem absolutni laik, a vysvetleni nepotrebuju, budu Alesovi verit, ze to pujde snadno.

Ales
Host
Ales

Josefe, mrkni na tu fotku co je i tady:
comment image

Je videt ze plechy jsou privareny po obvodu kratkymi svary. Pod jednotlivymi plechy nic neni. A opravdu to neni folie, predstav si plech. Kdyz to bude ta cca 0.5 mm a privarujes k daleko tlustejsimu podkladu. Tak se to svaruje celkem snadno. Oproti tomu se hure svaruji dva tenke plechy.

Inertni plyn tam dostanou z horaku.

Josef
Host
Josef

Jo, podle této foto už vidím, že jsou svary těsně po obvodu. To ale právě mimojiné znamená, že udělat svar například uprostřed plochy fólie (plechu) bude o něco složitější. Takové svary ani nikde nevidím. Že by tam nakonec nebyly vůbec?

Ales
Host
Ales

Taky ze tam nejsou 😉

chello
Host
chello

Používají k sváření MIG. Možná méně hezké sváry oproti TIGu za to větší produktivita 🙂comment image

Jiří Hadač
Přispěvatel

Abych se poučil, tak jsem si o tom něco přečetl. 🙂

Pavel P.
Host
Pavel P.

Mě by zajímalo, jaký význam má ten “alobal”.

Ketivab
Host
Ketivab

Pravděpodobně hlavně estetický.

Ales
Host
Ales

Viz. výše – odrazivost tepla, světla. + to že je to hezké 😀

Vendelin
Host
Vendelin

Vypadá to že se nechali inspirovat raketou ve Vašem logu. Chybí jen to okynko😀😀

Samo
Host
Samo

Oni tam také okienka majú 😀comment image

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

K těm motorům, těžko říct, ale to, že není napojena příruba na regebrativní chlazení ještě nemusí znamenat, že nejde o reálný funkční motor. Uvidíme.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Pokud je tento objekt určen pouze pro “skoky” má ta lesklá folie význam pouze estetický.
Nikde jsem neviděl, že by v objektu byly zabudovány nádrže na palivo a okysličovadlo, také schází infrastruktura pro jeho doplňování, asi to přijde na řadu později.

Josef
Host
Josef

Když se tak koukám na fotografie z postupné stavby prototypu Starshipu, připomíná mi to nějakou malou farmu, na které si 10 lidí staví ve volném čase raketu :). Raketu, které má změnit dějiny letů do vesmíru. Jako, kdyby to nebyl žádný problém a všechno bylo strašně jednoduché. Jen tak v pohodě si dva měsíce svářejí kousky plechů, občas nějaký díl přenesou jeřábem, sem tam něco vyříznou autogenem… Mezitím se už minimálně 60 let snaží armáda tisíců techniků agentury NASA o něco podobného, a stejně tak i zástupy Sovětů a později Rusů… A neúspěšně. Až teprve těmto deseti chlápkům se to za pár měsíců podaří :).

Trochu jsem si zapřeháněl, ale při pohledu do historie mi to připadá opravdu vtipné až zarážející. Na tom všem je hlavně vidět, jakou sílu má v dnešní době počítačová simulace nejrůznějších fyzikálních procesů, co všechno dokáží inženýři díky softwaru a výkonnému hardwaru připravit, aniž by museli stavět a následně ničit desítky prototypů… Kolik času díky tomu všichni ušetří. Projekt, kterému se muselo před 50 lety věnovat 1000 techniků, dnes zvládne připravit tým 50 až 100 lidí. Neskutečný.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Nechápu co tak obdivujete. Ta “raketa” poletí jen do výšek 500-5000 m a to za účelem testování přistání. K finální podobě je je ještě moc daleko. Ono je určitě dobré co nejvíce používat počítačových simulací, ale to reálné zkoušky moc nenahradí. Přírodní jevy v měřítku 1:1 neumíme pořád dobře namodelovat. Proto taky tento prototyp. Vzpomeňte si, že i přes zkoušení prototypu Grasshopperu skončily několik zkoušek o přistání 1. stupňů F9 neúspěšně.

Josef
Host
Josef

Ano, poletí jen do výšek 500-5000 m, ale i to je obrovský úspěch na to, že ji začali stavět teprve před několika týdny :). SpaceX navíc dokáže během těchto prvních testů posbírat obrovské množství dat, rychle je zpracovat, a během jednoho až dvou let přijít s prototypem, který vyletí na zemskou orbitu a při troše štěstí se vrátí zpět na zem (na Zemi). No a tenhle druhý krok se v minulosti jen tak někomu nepovedl. Natožpak s tak obrovskou raketou, jakou staví SpaceX. A pokud se už někomu přece jen něco podobného povedlo (např. NASA – raketoplány), trvalo to téměř 2krát déle, na projektu se podílelo 5krát více lidí a vše bylo v dnešních cenách 10krát dražší. Agentuře NASA trvala stavba zkušebního prototypu raketoplánu 5 let, další 4 roky zabrala stavba finální verze stroje. Tj. celkem 9 let od zahájení programu do prvního letu s posádkou na oběžnou dráhu Země.

Troufám si odhadnout, že společnosti SpaceX zabere vývoj a testování prototypu pouhé 3 roky (2017-2019), stavba orbitální verze lodi Starship pak potrvá další 2 roky (2020-2021). Tj. 5 let od zahájení projektu do prvního zkušebního letu lodi do vesmíru. Hodně pomůžou právě technologie a zkušenosti získané v předchozích letech. První zkušební lety Starshipu nejspíš budou bez posádky, pokud se ale budou odehrávat podle filosofie SpaceX, vynesou na oběžnou dráhu skutečný náklad – nejspíš několik desítek satelitů Starlink, aby neletěly do vesmíru “zbytečně”. A opět, pokud bude vývoj lodě Starship probíhat podobným principem jako vývoj Falconů, bude mít SpaceX už v době prvního letu orbitální verze Starshipu ve výrobě minimálně další jednu loď, kterou dokáže na základě zkušeností s prvními orbitálními lety operativně přizpůsobit. Dál už to jsou jen spekulace, je ale velmi pravděpodobné, že SpaceX bude po pěti letech vývoje a stavby lodě Starship dál než NASA v roce 1977 (5 let od zahájení vývoje raketoplánů – Space Shuttle).

Nechci být ale příliš optimistický. Ono se totiž může na druhou stranu klidně stát, že mezi prvními lety Starshipu bez posádky a s posádkou bude odstup třeba i 2 až 3 roky. Viz paralela s vývojem Dragonu a Crew Dragon. A to už jsme někde u roku 2023, 2024… pro let kosmické lodě Starship s posádkou. Pokud se podaří uskuteční oblet Měsíce s vesmírným turistou v podání SpaceX před rokem 2025, budu hodně překvapen..

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Neměli bychom si plést přání s realitou. Postavení prototypu pro skoky v rekordní době nic o dalším vývoji nevypovídá. Zásadním problémem, jak píšu v jiném příspěvku k tomuto článku, bude vyřešit průlet atmosférou při přistání Starshipu z oběžné dráhy nebo od měsíce či Marsu. Na to SpaceX řešení prozatím nemá. U Dragonu používá klasický tepelný štít.

peter
Host
peter

no a teraz si zisti kolko stal a trval vyvoj FH, ktory je vlastne len spojenim 3 F9 🙂
takze s tymi terminmi bud velmi opatrny, musk si tiez povodne myslel, ze FH postavi za 2 roky od verejneho oznamenia v 2011 a nakoniec letel az o 7 rokov a to je neporovnatelne jednoduchsi ako ma byt BFR

Mike
Host
Mike

Pro SpaceX nebyl FH vůbec priorita, buď rád, že ho vůbec udělali. V době vzniku prakticky neměl žádné využití a stavět ho jen kvůli svému egu je docela risk. Naštěstí nákladů se našlo docela dost a pár startů bude, ale i tak se vývoj určitě nevrátí. Třeba ale něco použijí u SHS…

otaznick
Host
otaznick

Jsem zvědavy, kdo dalsi dosahne na znovupouzitelnost. Blue Origin nebo snad Cinane? Prachy vs. moře sikovnych asiatu…kazdopadne prvni byli ti, kteri se nespokojili s tvrzenim, ze to nejde. 😉

Jiří Hadač
Přispěvatel

Já osobě bych si vsadil na Blue Origin. Budu držet palce i Číňanům, ale osobně se domnívám, že už má New Glen moc velký náskok. Mají už v hodně dobrém stavu motor, takže si myslím,že si to utéct nenechají.

vencour
Host
vencour

Mohu poprosit o názor na funkčnost oné lesklé vyleštěné vrstvy? Věříte, že tak lesklá zůstane stále a její poškození nebude mít nějaký negativní dopad? Tj. žádný (mikro)meteorit nebo něco jiného ji nepoškodí a nepoškrábe a neznehodnotí? A stále s ní bude tedy možné počítat pro jednodušší cestu atmosférou?

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Osobně si myslím, že ta folie po prvním průletu atmosférou z oběžné dráhy kolem Země resp. od Měsíce nebude už lesklá pokud vůbec nějaká bude. Mi to připadá jako řešení z nouze. Zabrzdit třením o atmosférou takové obrovské těleso je obrovský problém, nad kterým dumali konstruktéři raketoplánů dlouhou dobu a ne s optimálním výsledkem (viz jeho havárie). Zde vize Muska narazily na fyzikální hranice – vyřešit plášť Starshipu z uhlíkatých vláken potřebuje mnoho času a nákladů a to by narušilo vize letu k Marsu v roce 2022, proto hledání jiné cesty – bude ale ta schůdná?

ystrem
Host
ystrem

Vsak tenhle prototyp nebude letat takhle vysoko. Nekde jsem ti cetl.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Prototyp samozřejmě ne, ale reagoval jsem na příspěvek zn. Vencour, který předpokládal použití u konečného provedení rakety

vencour
Host
vencour

Tak jo, nechám se překvapit. Zatím to vypadalo, že vyleštění je to hlavní plus, co umožní fungování SHS (BFR).
Ono už to srovnávání s alobalem je zavádějící, jedná se o úplně jiné materiály.

viktor
Host
viktor

Diky za video nad Boca Cica..mam ted dobrou predstavu jak tam bude vypadat “provoz” a zkousky.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Tak skokan se bude z části děla znova. Vichřice shodila vrchní část ze soklu a ta se rozplácla o zem. Montážní stan zatím nevypadá poškozený a je v pořádku.

selfish
Host
selfish

https://www.youtube.com/watch?v=C5OT3PXtoQ8
sorry .. já prostě musel 🙂

Mira
Host
Mira

Tady jde vidět jak pravdopodobne mely ukotvenou horní cast, podle meho nazoru asi nedostatecne kotvy , ty betonové kvádry asi povolyly
.https://pbs.twimg.com/media/Dxhvof3UYAAEbx5?format=jpg&name=4096×4096

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Pokud jsem viděl dobře, tak měli tu část uchycenou hluboko pod těžištěm a vítr ji asi překotil. Jiná možnost je to ještě neměli z montážních důvodů celé svařené.

Ales
Host
Ales

No nejen pod tezistem ale docela to vypada ze to neni zadna kotva ale jen kus betonu na volno polozeny.

Mira
Host
Mira

Nenapada vas někoho k čemu tam davaji to lešení a zas ho sundavaj ?

Zdeněk
Host
Zdeněk

To by mě taky zajímalo.

stewen
Host
stewen

je to preto,aby sa stále blýskala ta mašina….:-)

petr
Host
petr

Když na to koukám jak to buší..tak si říkám, že si s kámošema taky postavím takovou raketu na zahradě… Jasně, že to do vesmíru nepoletí, ale nějak moc se ani nesnaží, aby to vypadalo. na druhou stranu to motivuje nadšence..protože “když je to tak jednoduché” proč to také nezkusit. 🙂

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

A kde seženete ty 3 raketové motory cca za 250 mil./ks? I ten plášť něco stojí.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Myslím tím 250 mil. Kč/ks

Jiří Hadač
Přispěvatel

A ten autonomí řídící systém taky bude pěkně drahý, leda by si ho zkusil naprogramovat znovu podle toho algoritmu J. v. Neumanna, toho inda co ho vylepšil, pak je v tom namočená universita Stanford a ještě pár dalších lidiček.

petr
Host
petr

jasně …to byla nadsázka…. jen jsem komentoval to jak to buší…. Nějak vzala za své představa hermetické haly a chlapů v rouškách co to montují na mikrony přesně…. Docela mne to baví právě proto, že to neřeší…Koneckonců to stejně nakonec nejspíš rozmlátí nejpozději při nějakém kritickém testu.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Jak to na té poslední fotografii vypadá, tak nyní možná Musk upustil od prodloužení prototypu do výšky včetně vrcholového kuželu, což by na testy skoků mohlo stačit i když to nebude dokonalé, poněvadž to bude mít asi jiné těžiště a jinou hmotnost. I když to může být jen „víko“nádrže, ale to se mi zdá méně pravděpodobné.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

On jim ten vršek, bohužel, sfoukl vítr, takže zatím pokračují na tom spodku a ten vršek musí udělat znova případně “vyklepat”.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

To, že vršek byl odfouknut, vím také. Jak jsem psal v předchozím komentáři mi to spíš vypadá na to, že to tím vrchlíkem skončí – defakto více nepotřebují – pokud se tam pro ty zkoušky vešly obě nádrže a motory. Na první pohled to vypadá, že nejspodnější část vrchlíku je připojena na válcovou spodní část „na tupo“, takže navaření další válcové části by bylo problematické. Zřejmě jim teď jde jen o rychlost ne vnější shodu. Poněvadž ten obrázek není tak detailní, mohu se v tom odhadu samozřejmě mýlit.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

To si nemyslím, podívejte se na fotky 03/02/2019 14:07, vidíte tam to pokračování nohou směrem nahoru? To by odstranili resp. by to tak jistě nenechali. Prostě pokračují na tom spodku, kde je práce dost a mezitím opravují nebo chystají nový vršek. Ten má čas a je to vlastně jen aerodynamický kryt, nic víc. Jediné co tam asi bude, tak to budou senzory případně kamery a další elektronika.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Samozřejmě všiml. Ale to nic nedokazuje, zkouškám v té současné podobě to nepřekáží. Jak jsem psal, další části pro ty zkoušky nepotřebují a aerodynamika je zde zcela vedlejší. Ale nyní je zbytečné se o tom přít, je to jen má úvaha, brzká budoucnost ukáže, jak to nakonec dopadne.

yamato
Host
yamato

kludne to moze byt tak ako pise pan Jancura. Hmotnost aerodynamického krytu sa da nahradit nejakym zavazim, tak aby tazisko vyslo rovnako (hoci pochybujem ze po naplneni nadrzi je hmotnost krytu akokolvek relevantna).

Co sa tyka aerodynamiky, tak si myslim ze program skusobnych letov bude podobny ako pri grasshopperi. Ten zacinal malymi skokmi par metrov nad zemou. Pri takých skokoch je aerodynamika zanedbatelna. Takze minimalne pre prvu cast skusobneho programu sa s krytom nemusia zdrziavat. Mozu zacat lietat a ten kryt si tam pekne pomalicky vyklepavat. Az zacne byt relevantny, tak ho tam navaria.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ještě stále si to myslíte?

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Kdo a co si má stále myslet?

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Takže podle posledních dvou fotek každá noha má výztuhy dvě.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Nějak se mi ztrácejí komentáře u této stránky, proto to zopakuji a doplním.
Neznám podrobně postup montáže StarHopperu před havárií, proto se mohu mýlit, ale zdá se mi, že teď zvolili odlišný postup. Naskýtá se otázka proč asi.
Taky by mne zajímalo, k čemu složí ten stan či hangár – sklad? A co to je za válec před tím stanem? Další segment nádrže – na to se mi zdá, že má dost velkou tloušťku stěny – i když se mohu mýlit, poněvadž pohled na ni není moc detailní.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Díky za odpověď.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Ještě uvažuji nad tím, kde bude StartHopper startovat a přistávat. Určitě na jiném místě, tak bude zajímavé se podívat na jeho transport.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tak to vypadá, že ty výztuhy jsou dvě na každou nohu.

JANSA JAROSLAV
Host
JANSA JAROSLAV

Připomíná mě to jako v ateliérech Barandov na natáčení filmu IKARIE XXL ale dost jako na koleně.

Richard Dědič
Host
Richard Dědič

A nebo “Muž z prvního století” s Milošem Kopeckým 🙂 . Mimochodem, ten film je Ikarie XB-1 a ne XXL.

daevid
Host
daevid

Pridavam fotky co by mozno stali za zmienku.

Zaujimave SHS rendery v nerezu:
https://www.behance.net/gallery/76141859/SpaceX-Starship-Renders

Starhopper romanitka:
comment image

Pití
Host
Pití

Na tom vršku kopule mi to nepřipadá jako plechy… ale jako spíše samolepící hliníková folie… pro zamezení přístupu kyslíku a tedy i korozi.

Eternity
Host
Eternity

Priatelia, som celoživotný fanúšik kozmonautiky a aj Space x.
Keďže som len letecký inžinier (nie raketový inžinier), dívam sa na tohoto hopera dosť skepticky. Skutočne mi to pripomína skôr kulisu do Hollywoodskeho seriálu, než niečo seriózne. Už len to, že im tú atrakciu prevrátil vietor je skutočne na pováženie.
Viem, že všetci tu by sme radi videli, že to bude fungovať, ale kozmonautiku robiť s horákmi a stavať autožeriavmi je skôr úsmevne (možno až detinské). Ospravedlňujem sa, nechcem brať ilúzie, neberte prosím môj príspevok ako niečo nekonštruktívne, ale nedá sa mi nevyjadriť, keď vidím u Vás (aj u mňa) toľko nadšenia.
Predstavte si, keby na takúto atrapu nainštalovali len jeden Merlin a nie 3 Raptory. Už mega sila jedného Merlina by túto atrapu svojimi vibráciami roztrhala na kúsky ešte pred tým, ako by sa to celé vznieslo čo len meter do vzduchu…
Samozrejme každý človek sa môže mýliť, ale aj tie momentálne zvary sa utrhnú aj keby tam dali motor len z 500koňového mustanga ;-).

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Taky mi to celé připadá silně podivné. Proč obkládají vrchlík nádrže lesklým plechem, pokud má nad ní být připevněna vrchní část rakety? Někdo píše, je to ochrana proti korozi, ale to se mi nezdá, poněvadž se jedná přece o nerez materiál. Nevím jak v takových „polních“ podmínkách chtějí zajistit kvalitu svarů pláště a potrubí, jak budou provádět kontrolu svarů apod.
Zajímavé bude, kdy to bude hotové. Mají hotovou snad necelou polovinu – schází minimálně půlka pláště, druhá nádrž, montáž motorů a řídících systémů, to nevypadá, že to stihnou do prázdnin. Nejasné je, kdy stihnou vyrobit a odzkoušet ty tři motory.

Eternity
Host
Eternity

Aj obyčajné lietadlo sa robí tak, že sa najskôr urobí konštrukcia, ktorá musí spĺňať “základné” parametre a potom, na záver sa robí oplášťovanie konnštrukcie. Tu sa robí len oplášťovanie bez nosných konštrukcií. Keď si človek niekde na webe pozrie ako vyzerá neoplášťované lietadlo. Všetky tieto základné konštrukčné prvky tu chýbajú… ufff….A tá aerodynamika, to je horšie ako detská hračka, z toho nie je možné aj keby to vyletelo zobrať relevantné dáta pre vývoj…

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Troufám si říci, že všichni, kdo zde diskutují, jsou více či méně laici, pro ně byl tento web asi zřízen. Odborníci diskutují někdy jinde. Je to stejné jako u fanoušků fotbalu a jiných sportů – kolik procent z nich ten sport závodně provozoval, ale přece o něm diskutují, kritizují a chválí, to je přece normální. Proč to tedy odsuzovat zde? Ne všichni kdo zde diskutují, musí být fanoušci nebo odpůrci Muska, ale jsou to lidé, kteří mají zájem o kosmickou techniku, mnozí z nich mají i technické vzdělání, a proč by tedy nemohli diskutovat o vhodnosti nebo nevhodnosti toho či onoho řešení? Vždyť i Musk sám radikálně změnil názory na různá technická řešení a to o jeho odbornosti určitě nepochybujete.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Já nechápu z čeho usuzujete, že jsem méně laik. Já jsem už něco kolem toho nastudoval, vypočítal a jsem povoláním strojní inženýr, takže se v lečems vyznám. Ten druhý letecký inženýr, takž asi nejsme úplní laici. Nedostatek informací okolo Starhopperu máme asi všichni. Co jsem napsal, za tím si plně stojím, poněvadž to přímo vyplývá z logiky věci. Myslíte si, že odborníci ze SpaceX jsou neomylní – pokud ano, tak proč několikrát měnili koncepci té velkorakety, občas jim něco bouchne apod. Nebo jsou jako jiní odborníci, že se jim občas něco nepodaří, což samozřejmě patří k věci, a pak je i laici mohou kritizovat. Viz to mé přirovnání k fotbalu.

Eternity
Host
Eternity

Tu nejde o sebavedomie, ale len o názor na tento hopper 😉 . Keby to bolo všetko také jednoduché, tak SLS už je dávno na svete a s crew dragonom sa by sa lietalo už pár rokov. Práveže tuším aké tam budú sily, tlaky, ako záleží na aerodynamike a najmä vibráciách, teplote,… keďže som z podobného fachu, preto som si dovolil zapochybovať, keď hoper takto zvárajú a montujú na lúke :-). Ako som povedal, som fanúšik Muska a veľmi fandím,skvelý úspech dragonov,,crew dragonu Falconov a Falconu Heavy – úžasné. Len si myslím, že aj Elon tak získava cez fanúškovské stránky názory – možno mu niekedy niekto prpošle nejaké sumáry. A to je len dobre 😉 Takže peace 🙂

Lusyen
Host
Lusyen

Odkedy sfúklo “starhopper” prednedávnom, tak tajne dúfam, že originál hopperu montujú niekde v hangári a túto konštrukciu používajú na odvrátenie pozornosti, PíáR a elonov vtípek. A potom zrazu tweet s fotkou originál hopperu zmontovaného konvenčným spôsobom. A všetci si dáme palmface na čelo a zasmejeme sa

Roman
Host
Roman

Ano hluboce se mylite.

petr
Host
petr

Asi bych také pochyboval. Ovšem to, že lítají do vesmíru na znovupoužitelných raketách a přistávají na robotických plošinách naznačuje, že dobře vědí co dělají. Určitě to nestaví pro zábavu, ale pro to aby to létalo. Evidentně nevyhazují peníze a dobře vědí co potřebují testovat.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Ono se startem Starhopperu z rovného povrchu to může být také zcela jinak nežli je běžně zažito. Regulovaný tah Raptorů by v rámci testů mohl být využit k tomu, že se Starhopper “pomalu” nadzvedne do vzduchu a následně, když bude od terénu dostatečně vysoko se výkon zvýší a Starhopper nabere patřičné zrychlení. Podobně se tak bude asi dít i při přistávání. Výtokové trysky Raptorů tak nic neohrozí. Nebude také potřeba žádná startovní infrastruktura – jen únosný terén. Také bych upozornil, že podle vyjádření EM mají být přistávací nohy opatřeny tlumiči nárazu. To bude další věc, která se bude určitě na Starhopperu testovat a pravděpodobně bude řešení tlumičů upravováno a je docela možné, že v budoucnu bude jiné řešení pro Měsíc a jiné pro Mars. Případně se může podařit vymyslet na základě fyzických zkoušek zcela univerzální řešení…
Další pozoruhodná věc jsou oboustranně zrcadlově leštěné plechy na plášti Starhopperu. Ty jsou neustále kritizovány za vzhled. Tady ovšem o žádnou estetiku nejde. Předně jsou plechy obvodově bodově navařeny na hlavní těleso tak, že zcela určitě vydrží relativně malou rychlost Starhopperu při testování. Dále jsou tam umístěny zejména z důvodu vytvoření oboustanného tepelného štítu, (chcete-li izolační vrstvy), nádrží s kyslíkem a methanem. Zásadně se tak sníží tepelná výměna mezi pláštěm nádrže a okolním prostředím po dobu zkušebního “skoku”. Je to i důvod proč jsou zrcadlové plechy bodovány po obvodu. Cílem je co nejmenší styčná plocha pláště se zrcadlovým plechem z důvodu přenosu tepla. Na tomto řešení je vidět nevídaně ekonomicky-pragmatické řešení prototypu.
Na závěr bych chtěl podotknout, že ač se na první laický pohled jeví konstrukce Starhopperu jako zfušovaná, opak je pravdou. Konstrukce tělesa je konstrukčně dostatečně tuhá, aby snesla předpokládané zatížení včetně chvění. Vnitřní kombinovaná nádrž O2 a CH4 je dělena několikačetnou klenutou přepážkou pro jednotlivé plyny a je pravděpodobné, že z důvodu zamezení pohybu paliva uvnitř nádrží budou tyto obsahovat i vnitřní svislé norné stěny. Ty mohou (a budou) zároveň sloužit jako výztuhy. To, že nebyla vidět jejich montáž z fotografií ještě neznamená, že tam nejsou. O tom co se děje uvnitř Starhopperu prakticky nikdo, krom konstrukčního týmu, neví nic. Také veškeré validační zkoušky Starhopperu lze provést na startovní ploše. K tomu není zapotřebí žádná supertovárna s řízeným prostředím. Stejně tak diagnostika svárů je dnes natolik pokročilá, že ji lze provést kdekoliv. Další plus je fyzikální vlastnost kyslíku a methanu. Jedná se o chemicky “těžké” plyny jejichž prostupnost nerezovou stěnou nádrže je prakticky nulová. Nejde o vodík! Takže palivo je relativně bezpečné a pevnost materiálu nádrže je zcela minimálně narušována difuzí paliva. Starhopper se naplní palivem, poskočí, zamanévruje, přistane a zbytek paliva se vypustí, nebo odčerpá… A nelze zapomenout ani na skutečnost, že vývojový tým má již bohaté zkušenosti z předchozího vývoje. Konstruktéři tedy vědí téměř přesně co nyní potřebují otestovat. Tým EM staví zkušební prototyp lodě nevídaného významu a staví ho tak, aby dosáhnul očekávaných výsledků s minimem finací.
Právě na některých komentářích je jasný příklad toho, jak propastný rozdíl je u skutečného inženýra typu EM, který je schopen vymyslet řešení problému a dovést jej s týmem stejně schopných kolegů do realizace a inženýrem, který dogmaticky trvá na zavedených řešeních a jehož přínos je tak akorát ve schopnosti potácet se v ISO9001 a myslet a konat tak, jak se myslelo a konalo vždy. Výsledkem je, že má SpaceX znovupoužitelné raketové nosiče, zatímco zbytek světa včetně Evropy dnes již řešením archaické rakety typu Ariane nebo Sojuzu, nebo SLS… Všichni už vědí, že jim EM vypálil rybník a jsou dozajista smutní nad vlastním nedostatkem invence. Koneckonců se jedná o samé statní podniky plné dostatečně akorátních a obecně zodpovědných státních zaměstnanců…
Proto, když sledujete stavbu tak inovativního prototypu, přemýšlejte nejprve nad tím proč. Proč je to tak řešeno? A teprve potom snášejte argumenty proč to dělá Space X špatně a proč to nebude funkční.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

K tomu startu s regulovaným tahem – pokud budeme startovat a přistávat pomaleji, tak tím déle bude trvat interakce mezi povrchem a raketou. I 50% tah jednoho 2MN motoru Raptor vyvolá v písečném či prachovém podloží “bouří”. Pokud nebude postavena a velmi důkladně otestována definitivní verze Starshipu, nebudou známy nároky na jeho údržbu, předstartovní a startovní přípravu. Poněvadž se nakonec SpaceX i při případných letech a přistání na Měsíci a Marsu bez spolupráce a financování ze strany NASA neobejde, bude se muset podvolit pravidlům NASA pro pilotované lety – viz přísné předpisy pro nedávné vyslání první mise Crew Dragonu na ISS. A určitě pro přistání lidí na Měsíci a Marsu budou stanoveny ještě přísnější předpisy. U vědomí toho všeho soudit, že pro start s Měsíce a Marsu nebude zapotřebí žádná infrastruktura je hádání z křišťálové koule.
Lesklý povrch StarHopperu určitě pozitivně ovlivní ohřev prototypu od slunečních paprsků, ale nakolik to bude mít určující vliv na ty testy, nedovedu zhodnotit.
K výrobě a montáži Starhopperu na otevřeném prostranství – je to na jen na zvážení přínosů a rizik. Přínosy – zkrácení doby výstavby a snížení nákladů, riziko je případná nižší kvalita a vlivy okolního prostředí prach, písek, sůl apod.) na citlivá zařízení prototypu. Výše toho rizika se ukázala při “sfouknutí” vršku prototypu. Nejvíc při tom bude záležet na kvalifikaci pracovníků a techniků, kteří tu stavbu provádějí, a to nejsem schopen posoudit.
Odsuzovat ISO9001 je nesmysl – vždyť ta inovace neomezuje, jen vyžaduje kvalitní práci.
Pokud vím, tak SLS pro NASA staví soukromé firmy, jaký je pak rozdíl proti SpaceX, když to samé pro NASA dělá SpaceX při přepravě lidí na ISS a v budoucnu případně na Měsíc či Mars?
Musk při prosazování znovupoužitelnosti části raket prokázal vizionářské myšlení, které bude mít pravděpodobně úspěch, i když si pamatuji, jaká sláva byla kolem opakovatelně použitelných amerických raketoplánů a jak to dopadlo. Na konečnou úspěšnost takových “revolučních” řešení má vliv mnoho nepředvídatelných faktorů, které se projeví po delší době – viz např. ten raketoplán, Concorde, Airbus A380 apod. I tak to má pozitivní vliv na prostředí v raketovém průmyslu – přinutí to hledat ostatní firmy hledat odpověď na SpaceX.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Fyzikálně mechanické vlastnosti měsíčního regolitu jsou zřejmě NASA dobře známé z programu Apolo. Také jsem nedávno, a už nevím kde, četl zajímavý příspěvek, kde se diskutující relativně dopodrobna zabýval výpočtem přenosu regolitu vlivem výtokového plynu z trysky přistávacího modulu Apola. Kavitační vliv na měsíční regolit byl ve vakuu prakticky zanedbatelný i při nízké gravitaci. Takže fyzicky vyzkoušeno Apolem, zjevně dobře modelováno v nějakém programu a výsledkem je asi fakt, že pevnost a soudržnost regolitové vrstvy je dostatečná i pro Starship.
Zcela máte pravdu v tom, že jde EM o peníze NASA a že se bude muset podrobit předpisům agentury. SpaceX musí dodržovat zákony USA. Nicméně to vše může velmi ovlivnit politika. Pokud by se mimořádným nasazením peněz a krádeží duševního vlastnictví povedlo Pekingu posadit nějakého komunistu na měsíc dříve nežli se k tomu dostane Amerika: potom hoši z NASA dostanou befel a zapomenou na všechny předpisy. SpaceX obdrží neomezené financování a každému bude jedno, jestli to udělají z nerezu nebo z celuoidu. Hlavně, že to poletí…
Taky bych s vámi zásadně nesouhlasil, že SLS pro NASA dělají soukromé firmy. Technicky vzato nedělají. SLS totiž buduje Boeing, který stejně jako Airbus je sice naoko soukromou firmou, ale ve skutečnosti se v obou případech jedná o dinosauří korporace svázané s politikou tak, že nejsou schopny samostané existence a zásadní inovace. Žijí z podstaty a stejně jako automobilky vylepšují jen stará technická řešení do konstrukční dokonalosti. To samé se přece dělo před sto lety u parního stroje… Ono stejně v leteckém průmyslu stále platí pořekadlo, že když přidělám silný motor na vrata stodoly, budou pěkně létat… Mám tady pěkný odkaz na úderníky z Boeingu, pečlivé budovatele SLS : http://www.svethardware.cz/nasa-vini-boeing-ze-zpozdeni-programu-space-launch-system/47729
Ještě malou poznámku k tomu sfouknutí vrchlíku rakety. Je pravda, že ve výrobní hale by k tomu nedošlo. Že to byla plechařina na hranici použitelnosti bylo zjevně dané zadáním ušetřit maximum financí. Vrchní těleso, nástavba, má při zkouškách patrně jen aerodynamickou funkci spojenou s posunutím těžiště. Konstuktéři zde asi nepočítají s vysokým bočním namáháním. Poté co to vzal vítr, dělají již nástavbu ze solidnějšího materiálu neb jsou zjevně schopni rychlé sebereflexe.
Nu a na závěr ještě hodím udičku. Tady se všude diskutuje o Starhopperu jako o život. Určitě to je záměr EM, protože jinak by to svařoval ve stanu a byl by klid na práci, že. Jenomže o to právě jde, o odvedení pozornosti. Tak jako my žasneme, že EM staví raketu na hřišti s autogenem a s palicí, musí trpce žasnout i průmyslová špionáž ČLR, EU a Ruska. I když si postaví nachlup stejnou plechovku, nebude jim k ničemu platná. Chybí jim schopnost správného využití dat. Neb jsou všichni roky pozadu.
A právě EM se nechal slyšet, že paralelně se Starhopperem připravují orbitální prototyp Starship v regulérní výrobě, kam nemají kamery ani návštěvníci přístup. To by mimo jiné znamenalo, že vlastní základní konstrukce orbitální verze je již simulací dostatečně odladěná a pracuje se na řešení tepelné ochrany a dalších prvků, které již ale na základní těleso nebudou mít určující konstrukční vliv. Starhopper potom opravdu bude sloužit jen pro ověření chování tohoto tělesa při přistávání a vzletu. Jakmile bude analýza dat, mohou bezprostředně začít s testováním orbitální verze. Ta bude asi taky ekonomická. Sice v plné velikosti, ale zpočátku možná bez oken jen s motorovou sekcí. Ověří se tepelný štít, odolnost konstrukčního řešení tělesa a schopnost přistání. Je pravděpodobné, že když to neshoří při vstupu do atmosféry, tak to díky datům ze Starhopperu přistane.
A to je na té SpaceX báječné : pracují paralelně a o tom se Boeingu, Airbusu nebo Lockheed Martinu ani v nejdivočejším snu nezdálo… V porovnání s neschopností dobrat se konce u SLS se zdá, že se tento přístup EM začíná NASA stále více zamlouvat.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

K Zdeněk 12.3.2019 23:18
K tomu Vašemu názoru na únosnost regolitu na Měsíci a Marsu oponuje např. článek na webu viz http://www.projectrho.com/public_html/rocket/landing.php. V článku je zajímavý popis zařízení pro výrobu vody z marsovského regolitu se současným zpevněním přistávací plochy.
Prostě regolit jak na Marsu, tak i na Měsíci, není dostatečně únosný pro patky vyhovující na Zemi a proto bude nutné jejich podstatné rozšíření. Velmi se v tomto odkazu doporučuje zpevnění povrchové vrstvy. V každém případě bude nutný důkladný průzkum případné přistávací plochy, otestovat je např. přistáním menšího landeru a doplnit naváděcími majáky. Teprve s testů vyplynou požadavky na případnou úpravu přistávací plochy.

Zdeněk
Host
Zdeněk

A ještě se omlouvám, ale nemohu se nevyjádřit k pokroku v kvalitě výroby pod normou ISO. Zde přesně platí pořekadlo, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Výsledkem zavedení normy ISO9001 je vždy u výrobních organizací nárůst administrativy, zvýšení počtu neproduktivních pracovníků a zejména fatální zpomalení rozhodovacího procesu napříč celou řídící strukturou firmy. Tento “dar” z Velké Británie ale nazaručí, že když normu přijme lidožrout v Malajsii rozhodnutý vyrábět valivá ložiska, tak že tato ložiska budou kvalitní a budou se valit. Nicméně papíry budou vždy v pořádku. Podobně na tom pohořel Boeing se SLS. Rozhodovací proces řízení je tak nepružný, že se účinností blíží firmám v RVHP. A situace v Airbusu je ještě horší. I tak malou firmu jakou je Aero Vodochody to táhne postupně ke dnu. Namísto správně nastavené výrobní praxe šité na míru danému provozu – administrativní všeobjímající opatření. A kvalita? K čemu vám je znormovaná kvalita, když nejste schopen s výrobkem přijít dostatečně rychle na trh. Nebo se snad někdo domnívá, že SpaceX buduje své produkty v ISO ? A věřte, že vím o čem je řeč. ISO jsem zaváděl již v 98. a po letech z počátečního nadčení zůstalo jen : “dobře nám tak”.

Roman
Host
Roman

Ve všem s vama souhlasim.

daevid
Host
daevid

comment image

comment image

Invc
Host
Invc

Začíná se vyjasňovat, jak to vlastně myslí s tím chlazení pro orbital.

Na návětrné straně budou šestiúhelníkové dlaždice – testování zde a v hotspotech má být transpirační chlazení.

petr
Host
petr

hmm no za mne zklamání.. bude to váha a lesklá elegance zase bere za své… Navíc s tím jak to špatně drželo na raketoplánech..

Roman
Host
Roman

Nějak nechapu vaš přispěvek. Dlaždice z keramiky a dlaždice z nerezove oceli. Je mezi nima takovy rozdil jako mezi trpaslikem a obrem. V podstatě kdyby měli stejny tvar tak je to asi jedina věc, kterou maji společnou. Raketoplan použival dlaždice ze skelnych vlaken, ktera byla na povrchu slita do keramicke vrstvy. Tyto dlaždice se museli nějakou formou lepit na konstrukci reketoplanu. Tepelna ochrana ma pravě nejkritičtějši misto mezi dlaždici a nosnou konstrukci to znamena pravě to rozhrani mezi dvěma materialy. Nerezove dlaždice se budou asi nejpravděpodobněji svařovat. A jelikož ma svar stejne a nebo podobne mechanicke vlastnosti jako svařovany material tak bych se nějakeho odpadavani dlaždic opravdu nebal.

Roman
Host
Roman

SpaceX si jako tvar nerezove dlaždice vybrala šestiuhelnik. I tento tvar ma nějake opodstatněni. Ne nadarmo maji medove plastve tento tvar.

Invc
Host
Invc

Projdi si celý ten tweet, co sem linkoval – vysvětluje to tam:

Mezery netvoří delší přímé linie, ve kterých by mohly zrychlovat horké plyny.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Moc bych nevsadil na to, že to budou nerezové dlaždice, spíš byla řeč na uvedeném odkazu o materiálu PICA-X, což je fenolicky impregnovaný uhlíkový ablátor – viz ZDE, který již používá SpaceX na Dragonech. Na kritických místech by měl být doplněn transpiračním chlazením.

Invc
Host
Invc

Souhlas. Nerezový heatshield (bez transpiračního chlazení) nedává moc smysl – nepřináší nic “navíc” – žádnou dodatečnou ochranu ani jinou výhodu. To už můžeš dát prostě na jednu stranu lodi rovnou tlustší plát toho nerezu a nekomplikovat si život napojením, mezerami atd….

Ale pokud se nepletu – tak někde Elon říkal, že ten materiál na heatshield je sice zčásti ablativní, ale jeho úbytek je tak malý, že vystačí na celou životnost rakety (bez výměny).

Roman
Host
Roman

Ty desky na tom videu ve tvaru šestiuhelniku jsou s největši pravděpodobnosti z nerezove oceli a do techto desek v nejvice tepelně namahanych mistech budou navrtany otvory pro transpiračni chlazeni. Tak jsem to pochopil ja. Netušim proč jsem davate PICA-X, když se už tu několik měsicu pořad dokola opakuje, že Starship bude mit tepelny štit z nerezove oceli třidy 300 chlazene transpirašni metodou.

Roman
Host
Roman

Ma angličtina neni dokonala tak si to nějak přeložte – https://www.teslarati.com/spacex-orbital-starship-heat-shield-tests/

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Původně bylo pod transpiračním chlazením myšleno velké množství drobných otvorů těsně vedle sebe – spíš jako pórovitý keramický materiál. Tak jsem zvědavý, jak chtějí do těch nerezových šestihranných desek ty otvůrky vrtat! Navíc kolik bude to obložení cca poloviny toho obrovského trupu vážit? A nakonec mi nedává vůbec žádnou logiku přivařovat na nerez další nerez.

Roman
Host
Roman

Třaba ty dlaždice nejsou ani žadne obloženi ale pote co je nějak spoji dohromady je to normalni stěna trupu. Elon Musk psal, že břicho lodě bude mit dvojte dno, ktere bude zaroven slouzit jako nosna konstrukce, protože Starhip bude mit balonove nadrže.

Invc
Host
Invc

Od dlaždic strukturální pevnost nemůžeš čekat.

Roman
Host
Roman

Elon Musk řikal, že tam budou v tom dvojtem dně přičniky jako u letadel. Tak jako tak jsou to ocelove desky ve tvaru šestiuhelniku. Jak to chteji dat dohromady nebo jak to upevni to vědi jen oni.

Invc
Host
Invc

Kdes vzal, že to “jsou ocelové desky ve tvaru šestiúhelníku” ? (Neber to jako útok, ale zajímá mě zdroj).

Myslím, že vývoj mezi tím na co odkazuješ a dneškem – znamená, že se to, co EM říkal nedá beze zbytku aplikovat. Tamto platilo pro celoplošné “dvojité dno” – myslím, že nová podoba je “jednovrstvé nosné dno” – s nalepenými dlaždicemi (nenosné) … a místy přidané transpirační chlazení (vyvedené pod některé ty dlaždice).

A ano – po hlubším zamyšlení připouštím, že by ty dlaždice mohly být ocelové. Ale to je právě podmíněno tím, že ty dlaždice jsou tam pouze jako “nárazník” chránící strukturálně nosný podklad před “příliš” vysokou teplotou.

petr
Host
petr

nárazník ? ocel není zrovna tepelný izolant. Ta bariéra by jen v řádu sekund zpomalila průnik tepla

Roman
Host
Roman

Kde jsem to vzal? Jenom řikam to co nam Elon Musk řika po celou dobu. Starship ma mit tepelny štit nerezovou ocel třidy 300, ktera ma mit vyleštěny povrch do podoby zdcadla. Starship ma mit dvojte dno (břicho), ktere slouži jako vyztuha cele lodi protože Staship ma mit balonove nadrže, ktere jsou velice tenke. Prazdy prostor mezi tepelnym štitem a nadrži ma byt tež vyztužen přičniky jako u letadel a timto prostorem ma tež protekat metan, ktery ma vystupovat ven otvory v nejvice tepelně namahanych mistech. Elon Musk ma tvrzeni v posledni době nijak nevyvratil takže jeho minula prohlašeni stale plati. Nikde se nezminil, že měni material štitu tak je v celku logicke, že ty dlaždice jsou ocel. Jedine co se změnilo, že ten štit ma podobu dlaždic.

Invc
Host
Invc

Aha. Má to pár problémů. Ne všechno z čeho vycházíš pochází od Muska, ne všechno řekl právě takhle, ne všechno je zcela aktuální a i tak čteš až příiš mezi řádky.

Roman
Host
Roman

CITACE – V případě oceli máte materiál, který na rozhraní v pohodě zvládne teplotu přes 800 °C místo oněch 150 °C. To znamená, že závětrná strana ocelové konstrukce nepotřebuje žádný tepelný štít. Na návětrné straně pak chci mít vůbec první regenerativní tepelný štít. Trup bude z dvou vrstev nerezové oceli. Bude to v podstatě ocelový sendvič, kde budou dvě vrstvy spojené příčníky. Mezi těmito dvěma vrstvami pak může proudit voda nebo palivo, a na vnější straně budou velmi malé dírky, kterými bude unikat ta voda nebo palivo. Dírky budou tak malé, že půjdou vidět jen zblízka. Návětrná strana rakety by tedy využívala transpiračního chlazení. Celá raketa by byla lesklá jako chrom, ale jedna strana by byla dvojitá, což zároveň zpevní konstrukci, aby to nedopadlo jako staré Atlasy. Takže vlastně máte tepelný štít, který zároveň slouží jako nosná konstrukce. Pokud vím, něco takového dosud nikdo nenavrhnul. – https://www.elonx.cz/elon-musk-konecne-vysvetlil-jak-a-proc-bude-starship-vyuzivat-ocel-misto-uhlikovych-vlaken/

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Nemohu posoudit, zda to tak úplně přesně Musk napsal, ale to není podstatné, jak je známo, často své názory mění. To co popisuje je transpirační chlazení, ale to nastoupí, dle jeho současného názoru, až zjistí, kde nevyhovuje jeho nové řešeni ze šestiúhelníkových dlaždic (zda ty budou jako nové lesklé nevím). Zda po průletu bude ten povrch lesklý, velmi pochybuji – viz obrázky teplených štítů např. Dragonů po přistání.

Roman
Host
Roman

Všechno je to od Muska a řekl to přesně takle.

PetrK
Host
PetrK

Starship nebude mít balónové nádrže.

PetrK
Host
PetrK

Aha, tak bude. Jenom budou jiné (bezpečnější) než u Atlasu 🙂

Invc
Host
Invc

To není úplně jisté a moc to nedává smysl:

Máš tam jasně napsáno, že transpirační chlazení bude pouze na těch nejvíce namáhaných místech, nikoliv na celé návětrné straně. Zatímco tohle podle textu má tvořit celou návětrnou stranu (a transpirační chlazení se k tomu na některých místech přidá). Pravděpodobně je transpirační chlazení po celé návětrné ploše prostě zbytečný overkill.

Jenže – dodání další vrstvy nerezu (natož v hexagonech) – celkově k tepelné odolnosti moc nedodá. Vzhledem k tomu, že by toto mělo být na celé návětrné straně – tak stejného efektu bys docílil v případě, že bys prostě návětrnou stranu udělal ještě tlustší – bez dodatečných problémů způsobených tím, že se jedná o “další” vrstvu – navíc fragmentovanou.

Pravděpodobně – je na méně tepelně namáhaných plochách stačí použít nějaký slabší heatshield – lehčí a jednodušší než bys potřeboval pro ochrany kompozitního základu, a zároveň lehčí a jednodušší než kdybys tam měl tlustší plát nerezu s transpiračním chlazením.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Samozřejmě z toho článku vím, že to transpirační chlazení chce použít jen pro nejvíc exponovaná místa.
Dle původně prezentovaných názorů mělo transpirační chlazení nahradit keramický tepelný štít z důvodů minimalizace nákladů na údržbu. Je pravděpodobné, že to SpaceX není schopno z časových důvodů zvládnout, a proto hledá jiné, asi kompromisní řešení. Na většinu “návětrné” strany asi ty šestihranné dlaždice ze záhadného materiálu, na exponovaných místech transpirační chlazení rovněž ze záhadného materiálu o záhadným provedením otvůrků.

petr
Host
petr

prošel jsem to znovu a nějak jsem nenašel, že by to mělo být ocelové. Pravda je že tam není materiál uveden. Ovšem jaký smysl dává ten tvar pokud by to byla ocel? Pokud by to byla ocel dával by smysl právě hladký a čistá povrch. Je podle mne jasné, že to ocel nebude nedávalo by smysl jí aplikovat tímto způsobem. Můj typ je Toughened Uni-piece Fibrous Reinforced Oxidation-Resistant Composite.

hotovson
Host
hotovson

material je tam uveden, napr. “hexagonal tiles of (presumably) stainless steel”, pripadne “large-scale metallic heat shield”…

IMHO jsou to sestiuhelnikove “krabicky”, bud prazdne nebo vyplnene necim jako pica-x ci lehka izolacni keramika
ocel se nebude opotrebovavat, v kritickych mistech bude derovani na transpiraci

napr. pri strane dlazdice 20 cm, “tloustce” dlazdice 2 cm, tloustce oceli 1 mm a rozdilu teplot 1200 K mi vychazi tepelny tok mezi povrchem dlazdice a povrchem lodi cca 41,6 kW/m2.s
hmotnost oceli pri takovych dlazdicich vychazi na 10 kg/m2

pri dlazdici o strane 20 cm a tloustce 4 cm je tok 20,8 kW/m2.s a hmotnost 12,2 kg/m2
pri dlazdici o strane 30 cm a tloustce 2 cm je tok 27,7 kW/m2.s a hmotnost 9,3 kg/m2
pri dlazdici o strane 30 cm a tloustce 4 cm je tok 13,9 kW/m2.s a hmotnost 10,8 kg/m2
pri dlazdici o strane 30 cm a tloustce 4 cm je tok 10,4 kW/m2.s a hmotnost 8,1 kg/m2, pokud se pouzije plech 0,75 mm

puvodne jsem chtel jen napsat, ze material je kov, ale nejak to nevyslo

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Váš komentář je velice zajímavý, ale nechápu, když popisujete IMHO krabičky, zda se jedná o Vaší představu tepelné ochrany Starshipu, nebo něčeho jiného. Taky by mne zajímal odkaz na zdroj v úvodu Vašeho komentáře popisovaného „hexagonal tiles of (presumably) stainless steel“, já jsem o tom ve svém zdroji nikde nedočetl.
Pokud by to měla být šestiúhelníková ocelová krabička, tak bych měl poněkud obavy se životností svrchního ocelového plechu.
Hlavně však uvažuji na funkci tepelného štítu.
a) Pokud by plášť rakety i po zahřátí by vykazoval požadovanou pevnost, bylo by nutné jen chránit vnitřní prostor rakety nějakou izolací.
b) Jinak je nutno chránit plášť rakety nějakým materiálem (tepelným štítem), který by zabránil přenosu tepla na plášť. Ten materiál by musel odolávat teplotě, které vznikne přenosem tepla z okolí.
c) Další možností je odvést teplo z tepelného štítu dle b) ablací,
d) Nebo omezit přenos tepla na tepelný štít dle b) transpiračním chlazením.
Hlavním problémem u tepelného štítu rakety je, že se jedná o vysoce dynamický proces, takže přenosy tepla mezi vnějším prostředím a pláštěm nejsou stacionární ale naopak vysoce nestacionární, takže výše uvedené úvahy jsou nepřesné. Nikdo je neumí prozatím namodelovat, zvlášť pro takové velké těleso jako je Starship. Jsem moc zvědavý, zda a jak brzo se to SpaceX podaří tak, aby se minimalizovaly náklady na jeho údržbu.

hotovson
Host
hotovson
petr
Host
petr

jenže to jsou z velké části jen podobné spekulace ve stylu . Asi- pravděpodobně. Neví nic víc.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Souhlasím s vámi. Materiálem štítu na zveřejněném videu je s vysokou pravděpodobností žáruvzdorná ocel. Je otázkou zda jde o komerční materiál, nebo zkušební vzorek z produkce Space X. Mne zaujala především informace, že zkouška odolnosti materiálu proběhla kladně na maximální teplotu a čas předpokládaný pro sestup tělesa lodě atmosférou. Zároveň je zde zmínka, že traspirační chlazení bude “přidáno” na místa nezbytně nutná. Jak ovšem správně podotýká pan Jančura, tato místa nelze přesně modelovat a zahrnout do konstrukce prototypu. Zdá se mne tedy možné, že chtějí první suborbitální let realizovat pouze s pasivním ocelovým tepelným štítem z hexagonálních segmentů a po (snad) úspěšném přistání zjistit, ze stavu povrchu pláště, kde bude žádoucí transpirační chlazení dodat. Jinak princip zdvojeného kovového tepelného štítu používají balistické mezikontinentální rakety. Jako materiál štítu je tuším použit Ti. Je zde ovšem jiný vektor sestupu a asi i nižší tepelné namáhání konstrukce – takže zde vyhoví. U Starship by to nestačilo. Tady musí být slitina tepelně odolnější.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Souhlasím s Vámi. Závažných otázek k vyřešení zůstává pořád několik – přichycení dlaždic k plášti s ohledem na velký rozdíl teplot, jejich skutečná životnost, případné transpirační chlazení a problematika vysoké teploty vnitřního pláště – chlazení, izolace?
Jinak nezbývá než SpaceX popřát hodně štěstí ať jim ten velmi riskantní podnik vyjde. Pokud ano, bude to velmi užitečné řešení po opakované využití orbitálních a vesmírných lodí.

hotovson
Host
hotovson

ad mista s transpiraci – Elon: “Transpiration cooling will be added wherever we see erosion of the shield. Starship needs to be ready to fly again immediately after landing. Zero refurbishment.”

Zdeněk
Host
Zdeněk

Z výše citovaného vyjádření EM je jasné, že Space X se hodlá spokojit pouze se stoprocentní opakovanou životností tepelného pláště. Jedině takové zadání má smysl za předpokladu, že provoz Starship má být ekonomický. Tento záměr má pro tým konstruktérů určitá omezení. Tím naprosto zásadním je, že zcela a beze zbytku vylučuje použít na tepelný štít jakýkoliv jiný materiál nežli je kov. Jedině kovový materiál má dostatečnou schopnost plastické deformace aniž by došlo na jeho kritické poškození. V praxi to znamená, že kovy, které krystalizují v jednoduché kubické ať prostorově nebo plošně centrované soustavě, jsou schopny zamezit šíření mikrotrhlin v mase materiálu. To vše při schopnosti pohltit a zpětně vydat před porušením struktury cca 1000x vyšší energii než keramické materiály. Také hmotnost je pro konstruktéry určující. Zadání je tedy jasné a má-li Starship plnit svoji funkci, tak jak je nyní deklarována, není jiné materiálové řešení možné. Dále se domnívám, že původní předpoklad celistvého zdvojeného tepelného štítu asi narazil na finance a schopnosti výroby v rámci prototypu. (Nenapadlo mne, že by orbitální verze vznikla tam co Starhopper). Tady asi bude původ hexagonálních dlaždic štítu. Lze je rychle lisovat v dostatečném množství a také je rychle a nenáročně instalovat. Rovněž zde může být i další důvod : Ověřit stabilitu povrchu štítu při vstupu do atmosféry na mez pružnosti použitého materiálu. Ta nesmí být překročena, protože ač by plášť namáhání vydržel, byl by tvarově pozměněn a nebylo by možné plně garantovat jeho několikanásobé použití. Zde se rovněž dostáváme k izolační mezivrstvě : tepelný štít a vlastní plášť tělesa. Domnívám se, že záměr je jasný : žádná izolace. Aby byla Starship relativně bezpečná, musí být schopna překonat vstup do atmosféry bez transpiračního chlazení jen s pasivním štítem. A to vše i za předpokladu, že třeba v tomto nouzovém režimu dojde k nevratné deformaci pláště tepelného štítu, ale Starship bezpečně přistane. Jak uvádí EM, SpaceX předpokládá, že zdvojený plášť bude chlazen médiem (methanem) a v určitých místech bude pro zvýšení chladícího účinku použito transpirační odpařování média. Je tedy pravděpodobné, že nějaká tepelná izolace bude v interiéru na vnitřní straně pláště k zamezení přenosu tepla na obytnou část lodi.. Je tedy otázkou zda hexagonální prvky nejsou jen pro zkušební prototyp. V regulérní výrobě by bylo následně možné realizovat celistvý tepelný štít. Je to však otázka testů. To vše se může změnit hned po odzkoušení první verze. Je zde kupříkladu významný faktor tepelné roztažnosti štítu ( to by soustava dlaždic oproti celistvé ploše dobře eliminovala). Je zde také otázka vysokého povrchového lesku štítu. Ten už jen z povahy tepelného namáhání cca 1400oC nelze u jakkoliv ušlechtilé nerez slitiny zaručit. Při té teplotě nutně dojde k oxidaci a zabarvení povrchu. Jediná možnost (která mne napadá) je pokrýt elektrochemicky tepelný štít čistým chromem. Ten má tuším teplotu tání cca 1900oC. To je o cca 400oC více nežli jsou schopny jeho žáruvzdorné slitiny. Pak by to bylo lesklé jak zrcadlo, teplota neteplota. Ovšem chrom je křehký … aby se to zase neloupalo? Když se ale do základního nerez materiálu vypálí laserem perforace pro transpirační chlazení a následně by se to galvanicky pokovilo vrstvou chromu, získáte “póry” s hladkým povrchem o menším průměru, nežli je laser schopen… Na tom všem je vážení vidno, že EM není zcela normální. Prostě s heslem : “nic není nemožné”, tlačí své lidi k neuvěřitelným řešením a kombinacím technologií. A jestli se jim to nakonec povede vymyslet a odladit, tak by měl být EM nošen na ramenou jako Gagarin.

Premek
Host
Premek

Souhlas!

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

S Vaším komentářem souhlasím. Po svých zkušenostech z vysokých pecí ve Vítkovicích, které ku podivu rozměrově i teplotně byly podobné Starshipu, docházelo vlivem vysoké teploty a teplotních rozdílů mezi vnějškem a vnitřkem pláště k trvalým deformacím. Asi proto, jak píšete, byly by vhodnější ty dlaždice menších rozměrů. Nejsem si jist, zda izolace zejména v obytných prostorech je ideálním řešením, neboť se domnívám, že by zvýšila teplotu pláště. Spíš bych vsadil na chlazení. Nevím také, co udělá vysoká teplota vnitřní části pláště v místech nádrží kyslíku a metanu, kde budou zbytky těch medií v kapalné nebo především v plynné podobě. Zřejmě se bude SpaceX snažit co nejvíce vyhnout transpiračnímu nebo jinému chlazení tepelného štítu z důvodů technologické složitosti a bezpečnosti.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Ano, máte pravdu, že otázka aktivního chlazení tepelného štítu je zcela zásadní. Bude to určitě i podmínka opakované provozuschopnosti tepelného štítu a tím i celé Starship. EM při oznámení o řešení tepelného štítu jasně uvedl, že zdvojený plášť s tepelným štítem bude na návětrné straně, zatímco zbytek pláště Starship nebude tepelně namáhán více jak 800oC. Proto tepelnou ochranu závětrná část pláště potřebovat nebude. Z toho usuzuji, že při počítačových simulacích tepelného zatížení lodi se konstrukční tým rozhodl přenést teplotu vyzářenou tepelným štítem na celý povrch Starship. K použití methanu jako chladiva vede EM mimo jiné fakt, že je nutné při sestupu lodi atmosférou dostatečně zvýšit tlak v palivové nádrži. Ta v tu dobu bude asi více než poloprázdná. Rovněž zde jsou lepší fyzikální vlastnosti přenosu tepla CH4 oproti vodě. Tepelný štít asi bude chlazen v meziprostorech plošně. Patrně nebude ani zcela těsný. Dovedu si představit, že k úniku a odpařování může záměrně docházet na obvodu dlaždic štítu což opět sníží teplotu bočnic hexagonů. Samotné chlazení transpiračním odpařením z mikrootvorů může být opravdu jen na nejnutnějších místech, ale třeba také na každé dlaždici. Pokud tedy ztráta CH4 při sestupu bude přijatelná a zůstane dost paliva pro motorové přistání. Hlavní chladící efekt tak možná bude na médiu v meziprostoru pláště a tepelného štítu.
Zde je potom zajímavé se zamyslet jak tedy budou vnitřní prostory Starship izolovány. Může zde být z vnitřní strany třeba dostatečně tuhý minerální izolant. 800oC zase není tolik a umožní to určitě výběr z vícero vhodných a lehkých materiálů. Ty již ovšem nebudou mechanicky namáhány aerodynamickými hypersonickými jevy. Takový izolant tak může být strukturálně dostatečně oblehčen.
Zcela jiný případ bude oddíl nádrží. Bude-li nádrž s O2 a CH4 součástí pláště lodi jako je to u Starhoperu, potom si musí být konstruktéři jisti, že expanzi plynů po zahřátí nádrže odolají. Pokud nedojde během sestupu k porušení integrity nádrží či rozvodů médií, nedojde ani k explozi.
Nebo oproti Starhoperu budou nádrže do pláště lodi vložené a meziprostor bude vyplněn vhodným izolantem. Něco mne říká, že tomuto řešení se bude chtít EM vyhnout. Je to mnohem dražší a také hmotou těžší řešení. To ovšem poznáme za pár týdnů podle toho jak budou svářečské práce na orbitálním prototypu pokračovat.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Teď nevím, zda Vám správně rozumím. Myslím, že předpokládáte, že SpaceX plánuje dvojitý plášť na celém povrchu Starshipu (kvůli Vámi uvedeného přenesení tepla zachyceného tepelným štítem na celý povrch lodi). Na vnějším plášti na “návětrné straně” budou ty šestihranné dlaždice (některé z nich upravené pro transpirační chlazení). Zřejmě nebude jiné řešení než vypouštět ohřátý metan ven, bude však stačit?. Vnitřní povrch bude v potřebných místech opatřen izolací. U nádrží vidím určité řešení v tom, že uvnitř těch velkých nádrží budou menší nádrže jako rezerva pro chlazení a hlavně pro finální zabrzdění. Ostatně jsem o podobném řešení, ale za jiným účelem, od něj někde četl.
No bude to zázrak, jestli mu to vyjde.

Radomir Vysocky
Host
Radomir Vysocky

Pane Zdenku, diky za Vase, z meho pohledu technicky velmi fundovane a logicky podlozene nazory. Diky Vam konecne alespon v ramcovych obrysech zacinam chapat Elonovo sdeleni, ze pouziti oceli na konstrukci muze na prvni pohled vypadat jako neintuitivni reseni. Intuitivni reseni pak lze chapat jako tradicni a drahe. Proste SX asi potrebuje maximalne levne, spolehlive a pokud mozno bezudrzbove reseni, aby vyroba a provoz lodi mely efekt. Je to nove, prinejmensim odvazne. Ale nakonec, koho by ve stredoveku napadlo, ze lodi, brazdici more, budou ze zeleza :-D. Jsem zvedavy na dalsi vyvoj SSSH, a Vase prispevky do diskuzi.

Alicja
Host
Alicja

Moc děkuji za tento skvělý příspěvek. Tolik informací, to je jako číst skripta! 🙂 Jsem laik, ale kosmonautika mě zajímá už od dětství, jsem fanouškem SpaceX, no a teď s fascinací sleduji vývoj Starship. Pořád si nejsem jistá, jestli je to šílené nebo geniální, jestli to opravdu myslí vážně. Ale podle toho, co píšete, to asi vážně mysli a dobře vědí, co dělají.

petr
Host
petr

Špička není potřeba a orbitální prototyp buší úplně stejně “na louce”.
Jak se zdá i divoké spekulace, vypadající nepravděpodobně jsou SpaceX možné. 🙂

Mira
Host
Mira

vypadá to ze zítra mezi 10 ranní a 16 00 odpoledne zkušební zážeh tak uvidíme držíme palce(Eric Von Wedel​FIRST HOPPER TEST WEDNESDAY 10am-4pm Cameron County has posted public notice that it will close Highway 4 to Boca Chica Beach for space flight activities from 10 a.m. to 4 p.m. Wednesday)

Mira
Host
Mira

OPRAVA : Vypadá to ze zítra 20.3.2019 mezi 16 az 22 00 našeho času bude pravděpodobne zkušební zážeh tak uvidíme držíme palce(Eric Von Wedel​FIRST HOPPER TEST WEDNESDAY 10am-4pm Cameron County has posted public notice that it will close Highway 4 to Boca Chica Beach for space flight activities from 10 a.m. to 4 p.m. Wednesday)

PetrK
Host
PetrK

Obávám se, že ano. PR SpaceX jede na plné pecky. A teď jestli je to dobře nebo špatně 🙂

Technomagg
Host
Technomagg

Možná trošku předbíhám, ale napadlo mne jak vyřešit jeden problém dlouhé cesty na mars – nikde jsem podobné řešení nenašel a nevím jestli to někoho napadlo – možná je to blbost – ale představte si následující – pošlete na Mars najednou dvě rakety – necháte je společně zrychlit poté co naberou správný vektor na mars a nebude několik měsíců třeba úprava kursu obě rakety k sobě přiblížíte a spojíte ocelovým (či jiným lehčím) lanem a následně je roztočíte tak aby rotovali kolem středu lana – lano může být dost dlouhé – takže vznikne vlastně umělá gravitace o libovolné velikosti dle rychlosti rotace lodí kolem společného středu – bude to stát minimum paliva na prvotní roztočení a pak už nebude potřeba žádná další dodatečná energie, není třeba žádných složitých rotačních sekcí lodě apod. jediná podmínka je aby obě lodě měli +- podobnou hmotnost kvůli vyvážení rotace – ale to by šlo vyřešit přečerpáním části paliva mezi loděmi před zahájením rotace – tím by se to dalo velmi přesně vyvážit.
Velmi by to zkvalitnilo život posádce – lodě jako takové při startu musí vydržet násobně větší namáhání konstrukce a posádka by nemusela tak intenzivně cvičit a bát se úbytku svalové hmoty.

Kotlopou
Host
Kotlopou

Myšlenka umělé gravitace už existuje, i když většinou se uvažuje jedna loď roztočená kolem svého středu, ne dvě spojené. Mohlo by to ale způsobit dost problémů s opravami apod.

https://www.popularmechanics.com/space/rockets/a8965/why-dont-we-have-artificial-gravity-15425569/

Technomagg
Host
Technomagg

ano ale pokud roztočíš loď kolem vlastního středu tak pokud to není opravdu obr budeš mít v různých částech lodí různé gravitační síly, to řádově zvýší namáhání konstrukce protože nebude stejnoměrné, tady pokud použiješ dostatečně dlouhé lano tak budeš mít v celé lodi prakticky stejnou gravitační hodnotu – další bonus je že rychlostí rotace můžeš nastavit marsovskou či pozemskou gravitaci dle toho kam zrovna letíš – takže posádka se může na správné G aklimatizovat.
Každopádně je to jen nápad, o rotaci jedné lodě se spekuluje dlouho – nepoužívá se to protože je to technicky dost náročné a je na to třeba absurdně velká loď – spojením dvou lodí lanem by tento problém odpadl a gravitaci může generovat prakticky jakákoliv dvojice plavidel s alespoň přibližně stejnou hmotností.

tomas
Host
tomas

No nevím. I kdyby to lod neroztrhalo. Tak roztočení přece musí stát hromadu paliva. Nemáš nějaký článek, kde se o tom píše? Nějak si to nedokážu představit. Na to přece není SH-S vůbec konstruovaná

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Podle mého rychlého výpočtu pro vyvolání tíhového zrychlení 1 g =9,81 m/s2 by při 100 m dlouhém laně mezi oběma loděmi by stačilo roztočit lodě na rychlost 22 m/s = 79 km/h, ), takže by stačila manévrovací motorky, tak v laně by byl 981 tun.(nezávazně).

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Ještě doplňuji, je nutné počítat s tzv. Coriolisovou sílou, která by působila, kdyby jste kráčel okolo válce lodi, tlačila by Vás na stranu asi dosti značnou silou 14 kg. Síla nebude působit, pokud se budete pohybovat v ose lodi.(nezávazně)

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Nevýhoda tohoto řešení: Na loď bude působit stejná síla jakoby v přpojném bodě pověšena na Zemi nad zemí při nastavení 1 G. Musela by s tím počítat kontrukce. Prostě je to stejné řešení jako jak pověsit nad zemí raketu o váze nějakých těch 1000 tun na lano a aby se neutrhla nebo nevtrhla připojení k lanu.

Technomagg
Host
Technomagg

takhle z fleku mne napadá – nevýhodu by šlo odstranit pokud by se lano nezachytilo za špičku rakety ale za dolní část lodě na kterou loď stejně přistává (na ty křidélka na která má dosedat při přistání) – akorát by museli jít lana směrem vzhůru – tzn by bylo docela ošemetné to roztočit tak aby se raketa do lan nezamotala (např. je provléct nějakými oky podél trupu by možná šlo), ale když zvládnou přistání ze suborbitální trajektorie na mořskou plošinu tak věřím že tohle by taky zvládli levou zadní. Touto fintou by šlo zajistit že by se nikde nemusela posilovat konstrukce lodi a namáhání by bylo ve stejném směru jako při startu lodě ale v řádově menších hodnotách – tak věřím že by nebyl problém v dlouhodobém namáhání konstrukce.

Pavel Kralicek
Host
Pavel Kralicek

Taky jsem o tomhle reseni uvazoval…pokud se ma prvni posadka byt schopna po pristani na Marsu se o sebe postarat, musi nejaka forma adaptace na marsovskou gravitaci probehnout uz pri preletu. Problem vidim ale ve vnitrnim rozlozeni lodi. Bez gravitace je optimalni rozmistit kajuty po celem 9m obvodu lodi s nejakym centralnim koridorem, takove reseni ale nelze pouzit pri generovani gravitace…pokud tedy z centralni chodby nebudete splhat po zebricich nahoru a dolu do kabinek (ve smeru a proti smeru gravitace), zatimco do bocnich budete vstupovat normalne (kolmo na gravitaci).

Technomagg
Host
Technomagg

tak tubus o průměru 9m už je solidní plocha jednoho patra – takže žebřík a případně i nějaké přepážky by se tam pohodlně vešli – stejně po přistání bude řeba aby tam něco takového bylo – protože na marsu přistávací rampu mít nebudou – takže polezou hezky postaru po žebříku – tzn opět to není nic co by tam tak jako tak neměli takže opět ani gram hmotnosti navíc kvůli gravitaci.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Tak lidí odvyklí gravitaci po dlouhé 3-9 měsíční cestě polezou z 25 patra na Marsu po žebříku!? A co náklad – ten zřejmě výtahem, takže jím budou moci lidé. Na to, že tam nebude něco jako rampa bych se nevsázel (samozřejmě mimo první cesty). Ty rakety budou pro lidi na Marsu poslední záchranou, takže bude o ně moc pečovat -máte představu co s nimi např. udělá taková delší písečná bouře s mraky prachu apod.?

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Jinak nejste první koho to napadlo. Jsou již i kresby tohoto řešení:
comment image
comment image

Mira
Host
Mira

Pravděpodobný zazeheb vypadal v hodině 4 :13:50

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Ve 4:13:47 na webkameře s větším zoomem https://www.youtube.com/watch?v=qJ6Cd9mfldI#t=13m42s
A u Everydayastronauta v čase 3:27:13 https://www.youtube.com/watch?time_continue=12414&v=cOm4S8y59Hg
Dle mě test preburneru na kyslíkové části. Nebo, že by??? 😀

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Nic zřetelného, pravděpodobně kdyby proběhla úspěšná zkouška Musk by se jí pochválil.

Radim Slovák
Host
Radim Slovák

Když vidím, jak opatrně postupují, tak je jasné, že nikdo nemůže říct že postupují stylem garážového startapu, ale jako vyspělá firma umí vyhodnotit, které činnosti jsou kritické a těm věnovat náležitou pozornost. A ti co to občas trošku jízlivě popisují jako reklamní poutač by mohli uznat, že i tato progresivní firma umí postupovat s někdy až přehnanou opatrností jako NASA. I když on to vlastně opravdu poutač je, naši pozornost to poutá nadmíru dychtivě.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Je samozřejmé, že tak postupují, nechtějí ztratit čas, peníze a kredit. Zvlášť když zvolili postup montáže na volném prostranství. To je samozřejmé možné s určitými riziky – možnost zanesení nečistot a obtížněji se zajišťuje kvalita práce, zejména kvalita svarů, čistota a těsnost (menší “pohodlí” pracovníků apod.) proti práci v hale. Je možné, že ty kontroly trvají delší dobu, že se narazilo na nějaké problémy s těsností či s čistotou.

Robert
Host
Robert

Kvalita zvaru ? ved tam parta zvaracov v monterkach zvarala nerez s migom na voziku. Myslim ze tuto kobylku ktoru moc glorifikujete.

tomas
Host
tomas

Jen taková otázka. Jakou teplotu by musel zvládnout štít SHS při přistání po cestě z Marsu?

Invc
Host
Invc

Na to se nedá jednoduše odpovědět.

Není moc důvodů napálit to napřímo do atmosféry a zbavovat se celé cestovní rychlosti najednou aerobrakingem.

Hodně bude záležet, kolik paliva budeš mít po cestě na hraní.

Taky můžeš zůstat na nějaké vysokoeneegetické oběžné dráze… a tam dotankovat a pohodlně si přibrzdit.

Nebo můžeš o atmosféru škrtnout několikrát než to vezmeš až dolů.

A samozřejmě to vše se dá nakombinovat.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Taky bych rekl, ze pujde minimalne o nejakou formu skip-reentry, jak to zvladly zondy, nebo apollo. Zvlast u meziplanetarnich misi, nebo ikdyby jen pri navratu od Mesice.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

V současné době to neumíme přesně spočítat, přesná hodnota a místo nejvyšší teploty se musí odzkoušet.
Nejvíc záleží na příletové rychlosti a dráze. Pokud poletí po tzv. Hohmannově dráze s nejmenší energetickou náročností, bude potřebovat ubrzdit cca 11,33 km/s, cesta by však trvala cca 8,5 měsíce. Proto by zbytek paliva po startu s Marsu použili asi pro zkrácení cestovní doby cca na 90 dnů. Návratová rychlost bude poněkud vyšší. Pak však nebudou mít palivo na přechod na parkovací dráhu a musí počítat pouze se zabrzděním o atmosféru. Sestupovou dráhu a tím teplotu také ovlivní úhel příletu, hmotnost (má být 1/4 až 1/2 startovací užitečné nosnosti) a tvar návratového Starshipu.
Méně strmá dráha bude sice výhodnější z hlediska menšího “g (zrychlení resp. v tomto případě zpomalení) pro posádku” a snad menší teploty, ale ta teplota bude působit po delší dobu, než v případě strmější dráhy. Zřejmě půjde o nějaký kompromis s ohledem na odolnost tepelného štítu a posádky. Neumím posoudit, zda je s hlediska posádky výhodné postupné zpomalení skoky v atmosféře, jak ve svém komentáři uvádíte.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Tady lze pro zájemce opětně doporučit přednášku Jaroslava Kousala na téma tepelného štítu. Ukazuje tam průběhy tepelného namáhání, přetížení atd atd pro celou řadu vracejících se lodí. Když je vyjmenuju, byl to vostok, Sojuz, STS, měl tam nasimulovaný i návrat balónové družice Echo. A jako bonbónek tam právě ukazoval i reálná data při reentry Apolla 10. Čili chci říct, nasimulovat to jde, dokonce bych řekl, že hodně dobře, i ty věci, které popisuješ ty. Ty skoky v atmosféře (skip reentry) v přednášce taky popisuje, vysvětluje k čemu to je dobré atd. Můžu jen vřele doporučit. Mluví malinko rychleji, sám to označuje v komentáři jako svůj nešvar, ale po obsahové stránce, myslel jsem si, že o tepelných štítech něco vím, po shlednutí přednášky jsem změnil názor.

Roman
Host
Roman

Jiří Hadač moc pěkna přednaška dik za odkaz.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Zajímavá přednáška, díky za odkaz.

petr
Host
petr

Jaký smysl tam mají ty plechy? Mám za to že můžou klidně opadat všechny a bude to jedno.
Led ve ventilech? Čekal bych, že tohle budou mít dávno vyřešené.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Ten led v palivových ventilech znamená, že se do palivového systému odněkud dostala voda, resp. což je málo pravděpodobné, byla v kryogenním metanu. To může být právě následkem montáže na volném prostranství, kde je obtížnější zabránit průniku deště do montovaných nádrží resp. potrubí. Pak je velmi obtížně ji dostat ven. A když se pak palivový systém naplní kryogenním metanem tak je neštěstí hotovo.

petr
Host
petr

myslím, že tam je spíš vlhký vzduch z okolního prostředí…. možná to nejprve profouknout …..ale to je maličkost, právě proto mne překvapilo, že je to už tolik zdrželo.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Samozřejmě to také může být i ta sražená atmosférická vlhkost. Nejsem si však jist, zda bude stačit nádrže a potrubí profouknout dusíkem – to tu někde “zalezlou” vodu nemusí vyfouknut.
To je přesně důsledek montáže na volném prostranství, zejména v podmínkách provizorně vybaveného montážního místa.
Správný, ale náročný způsob je nádrž a potrubí po výrobě dokonale vysušit, naplnit inertním plynem a hermeticky uzavřít, při spojování zamezit průniku okolního prostředí. Pokud je válcová část nádrže součásti pláště rakety, je tuto podmínku obtížné dodržet.

jirka4000
Host
jirka4000

Myslím, že mají problémy s metan hydrátem v kapalném metanu. Nebude to problém vlhkosti prostředí.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Zajímavá další možnost, která se mi původně zdála málo pravděpodobná. Skutečně se hydráty metanu v zemním plynu resp. metanu můžou při jeho výrobě teoreticky vyskytovat, ale v jaké míře to nevím.

Invc
Host
Invc

1) Kde by se tam vzal?
2) Není žádný důvod, aby vzniknul zrovna ve ventilu (na to tamnejsou vhodné podmínky, yi kdybys tam měl dostatek vody).

Je zajímavé jak se všichni vrhli na “vnitřní” prostředí, když problém klidně může ležet de facto venku.

Ten ventil od toho metanu prochladne, a začne na něm kondenzovat voda z vnějšího prostředí (a časem začne i namrzat). To samozřejmě zahrnuje i nějakou tu vnější ovládací mechaniku ventilu, která může přimrznout. A pořád se to vejde do Muskova tweetu, že maj problém s ledem ve ventilu.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Když řekl “ve ventilu” tak tím asi myslel uvnitř, ne vně. Navíc s namrzáním vnějšku konstrukcí u kryogenních hmot už od počátku jejich užívání počítají. Hydráty metanu se za určitých okolností v metanu vyskytují (při těžbě a zpracování zemního plynu), rovněž výskyt vody z atmosférické vlhkosti, resp. deště při montáži na volném prostranství nelze úplně vyloučit. Samozřejmě ventily jsou z důvodu své funkce na to citlivé (mají nejmenší průtokový průřez).

Invc
Host
Invc

1) ehm… ve ventilu bych u složitějšího ventilu řekl i v češtině natož v angličtině (a zvláště americké)

2) pokud se chceš točit na slovíčku”in” pak bych připomenul, že psal “ice formation” …

3) nejmenší průtokový průřez, znamená vysokou rychlost proudění, což se přimo vylučuje s podmínkami pro vznik methan hydrátu (to už máš lepší podmínky pro jeho vznik přimo v nádrži).

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Já jsem originál nečetl, jen vycházel z toho, co jsem už teď, nevím kde, přečetl. A z logiky věci jsem předpokládal, že firma SpaceX má už dost zkušeností s kryogenními látkami a nějaké namrzání ventilů, potrubí a nádrží je nemůže překvapit, takže odvozuji, že to pravděpodobně bylo uvnitř ventilu. Samozřejmě s menším průřezem roste rychlost proudění, ale také, zejména u ventilů, jsou u rychlejšího proudění větší turbulence, takže např. zmrzlá voda nebo metanohydrát se může v něm snadněji usadit – ale to je jen má domněnka. Přít se o příčině nefunkčního ventilu považuji za malicherné, neboť o jeho příčině máme málo informací.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Další malý krůček na dlouhé cestě k Marsu. Jen tak dál.

petr
Host
petr

JJ Také bylo na čase. Každý den to kontrolovat strašně zdržovalo.
Doufám, že s tím skutečně poskočí teď už rychleji.

georgoo
Host
georgoo

Dnes pridana fotka je minimalne mesiac stara fotka ako priviezli Raptor s vyrobnym cislom 02 na testovanie v Starhopperi.

petr
Host
petr

Už dlouho žádná informace. Možná problém s motorem??? Je zvláštní, že netestují.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

S velkou pravděpodobností asi ano. Na prototypu proběhly asi jen asi jen 2 velmi krátké zážehy, pak byl odvezen pryč. První prototyp Raptoru zhavaroval a třetí je již na zkušebně a nepřišla žádná zpráva. Takže asi problém, ale není divu postavit zcela nový raketový motor je běh na dlouhou dobu a z mnoha neúspěchy než se dosáhne cíle. Navíc s tím SpaceX nemá žádné velké zkušenosti, Raptor je úplně odlišný od Merlinu.

Mário
Host
Mário

Presne tak asi už chcú namontovať všetky 3 motory. Človek si zvykol že v prípade SpaceX ide všetko rýchlo a teraz má pocit že to prevzala NASA ktorá viac diskutuje a posudzuje ako testuje. No hádam sa to čoskoro znovu rozbehne.

Mr. G
Host
Mr. G

Vcera instalovane manevrovacie trisky budu asi z Falconu 9. Pravdepodobne demontovane zo zachranenych stupnov, ktore uz nepoletia.
Tipujem, ze este par tyzdnov si pockame na dalsi zazeh na StarHopperi, kym nainstaluju cely system manévrovacích trisiek.
Ja si myslim, ze na to, ake komplikovane zariadenie sa vyvija to SpaceX ide celkom svizne.

petr
Host
petr

Nevím jestli se nepletu,ale mám za to že jsem četl, že Starship nebude mít manévrovací trysky na dusík. Takže jen provizorní zkušební řešení?

rats
Host
rats

Přijde mi zvláštní, že jsou tam ty nohy tak nějak napevno, to musí být při dosednuti docela záhul pro konstrukci ne?

Invc
Host
Invc

Ta konstrukce musí taky něco vydržet.

Dostává pěkné kopance od motorů (neutlumíš), vibrace, zvuk, odražený tok spalin… tam už se nějaké to “spadnutí” ze 30 cm ztratí.

daevid
Host
daevid

“21/05/2019 00:04 – Starhopper po zdvihnutí dostal nobé blýskavé „boty“.”

Je známa funkcia? Nebadat tu ziadne tlmenie pre jemnejsie dosadnutie..

Lusyen
Host
Lusyen

Prečo v januári 2019 rovno nenapísali, že prvý neupútaný skok bude v januári 2020. mohol som si ušetriť nervy, keď to každé tri dni posunú o tri dni

Rej
Host
Rej

Ahoj,

jen na https://spadre.com/ je odpocitadlo, ze testovani bude 2:00PM Juyl 15, 2019 naseho casu.
samozrejmne s poznamkou, ze muze dojit k odlozeni. Nedivil bych se, aktualne na meteo radaru je naznacena vetsi jak 60% moznost bouri a tornad.

Rej

Milan
Host
Ivo Janáček
Přispěvatel
Dan
Host
Dan
Michael Černý
Host
Michael Černý

Je paráda mít všechno info na jednom místě, díky 👍

Ivica
Host
Ivica

Tak nic, vyskočilo to na mě na youtube jako “živě”. :-/

Starhopper Test Hop na kanálu spacex
https://www.youtube.com/watch?v=XqUSRBJPYUE
živě za chvíli!!

Martin B
Host
Martin B

Ikdyž na video přes tmu, dým a plameny je vidět kulové, tak StarHopper opravdu letěl. Jde vidět, že před zážehem a po zážehu stojí na jiných místech. Pokud tam během zážehu nepřišel Železný Zekon a neodtáhl to v zubech, tak opravdu poposkočil 🙂

Tak příště v lepší čas a do vyšší výšky 🙂
Snad SpaceX dodá nějaké kvalitnější záběry.

Tomáš
Host
Tomáš

v jeden moment cez plamene bolo vidieť vrch starhopru nad plameňmi.

Miloš
Host
Miloš
Jan
Host
Jan

Vrátím se s dotazem ještě na ty nádrže, které chtějí použít na SuperHeavy a Staship. Materiál je “jasný”, ale zajímalo by mě, jakým zpsůobem je budou dělat. Když si představím, jaký “mrakodrap” musela NASA postavit pro svařování nádrží pro raketu SLS. Jak to vyřeší SpaceX, vždyť ty nádrže budou ještě rozměrnější, než u SLS? To je poslední část skládanky, abych už chystal 50 letou Whisky pro přistání na Marsu. 😀

Invc
Host
Invc

Podívej se do toho průběžně aktualizovaného velkého článku o starship a tam uvidíš, jak to vyřeší (respektive vyřešili). Prakticky v přímém přenosu se můžeš koukat jak…

Místo toho, aby si na to postavili mrakodrap, to staví podobně jako mrakodrap – venku. Betonová placka, s betonovým špuntem + lešení, jeřáb a vysokozdvižné plošiny…

Možná si na to časem postaví nějaký přístřešek … z pár železných Iček a vlnitého plechu (jako je vidět na Floridě) … nebo možná si Elon koupí k vánocům stacionární jeřáb…

panTau164
Host
panTau164

Díky tomu metanu je to pěkná ohnivá show – a to tam je jen 1, až pojedou na SH všichni Raptoři, tak noční start bude …… no …. už se těším

Yamato
Host
Yamato

No jo… ked vsetci raketovi odbornici na internetoch vedia, ze raketa sa v poli postavit neda. Len SpX to nikto nepovie… 😁

V_A
Host
V_A

Trochu soudnosti prosim. Tohle není raketa. Falcon 9/heavy je raketa. Tuhle přerostlou plechovku si postavili jenom na hraní, aby vyzkoušeli raptor. Stejně tak ty dva prototypy. Až budou stavět “seriové” rakety tak to určitě nebude na louce. Ta raketa má bejt extrémě spolehlivá a toho se na louce bude dosahovat těžko. Navíc by v budoucnu NASA nemusela být ochotná do takové lodě posadit astronauty.

Jan M.
Host
Jan M.

Funguje to na bází reaktivního rakotového motoru = je to raketa. Ano je to prototyp na hraní a protoho není nutné stavět s extrémními požadavky na přesnost čistotu atd, to by bylo jen mrhání peněz.

TomasT
Host
TomasT

Nemel letet nahodou 20m do vysky? Z toho nocniho zaberu nejde moc poznat. Konstrukce mi prisla naklonena a mozna ani ten bocni posun nebyl tak jak si mozna hosi ze spx predstavovali?

Invc
Host
Invc

Podívej se na ty záběry pořádně – a pak si prohlídni některé záběry ze dne. Hlavně se zaměř na rozměry a porovnání rozměrů s věcma, které znáš (lidi, auta)…

Ono to totiž hrozně klame tělem. Uvědom si, jak je ta věc obrovská – ta trubka má průměr 9 metrů … s nohama to má rozpětí 15+ metrů. Posunutí středu o 20 metrů stranou – znamená, že se obrysem posune stěží pár metrů za svůj původní obrys. Krom toho – pokud koukáš kamerou ze strany na poměrně vzdálený objekt, tak nepoznáš, že se ten objekt může pohybovat nejen “stranou”, ale zároveň i směrem dopředu / dozadu.

A něco podobného platí pro výšku – 20m nahoru znamená, že spodek stěží přeletí “špičku”…

Mno a pokud jde o ten náklon během letu…. je to raketa. Jak jinak by měla dosáhnout stranového impulzu?

Yamato
Host
Yamato

Starhopper je obrovsky, takze ono to tych 20m kludne mohlo byt

Yamato
Host
Yamato

A bocny posun bol v plane

petr
Host
petr

Stačí se podívat jak vysoko vyletěl na záběru z dálky.Špička je dobře vidět. Zjistíte, že je to o něco víc než jeho vlastní velikost a ta je cca 20m. Takže si nejspíš nastavili v programu 20m a tak poskočil o 20m.

Cahir
Host
Cahir

Já se teď podíval znovu na tu fotku z dronu v tomto článku (Starhopper po přesunu na rampu) a nestačím se divit. Sakra, vždyť tam je místa tak málo, že by měli mít problém se s tou plnou “water tower” jenom otáčet.
A oni si s tím na tom plácku skákají o 20m!!!!

PetrV
Host
PetrV
petr
Host
petr

nechápu co na těch dlaždicích při 200m skoku otestují. Jen že to při vibracích neupadne? Navíc proč je vyříznutý ten plech? Na čem to vlastně jsou uchyceny.

Invc
Host
Invc

Ano hodně zjednodušeně – jestli to při vibracích neupadne. Otestují uchycení těch dlaždic.

Pokud jde o ten vyříznutý plech – on to není vyříznutý plech – prostě tam navařili další čtverec plechu už s těma dlaždicema.

“Plech” na starhopperu je trochu jiný než na starship – a navíc, pokud chtějí něco měřit – a zjišťovat změny v důsledku provozu, tak je třeba mít co nejpřesněji zjištěný výchozí stav. Takže si to prostě v klidu a velmi přesně přiděláš někde vevnitř na placku – projedeš to rentgenem, ultrazvukem, indukcí a bůhví čím vším, aby ses podíval, jak to vypadá vevnitř, a pak celou tu placku připlácneš na starhopper. A pak to po testu zase celí sundáš, narveš do rentgenu atd… a rozebereš, a podíváš se, co se změnilo.

A nezapomeň – že pokud chceš prozkoumávat uchycení – tak potřebuješ prozkoumat celý systém: dlaždice – propojení – podklad (plech).

Takto je to daleko jednodušší, rychlejší a přesnější, než kdyby se mořili s upevňováním přímo na starhopper.

Ales
Host
Ales

Zrovna v tomhle pripade bych tvrdil ze to pridelali primo na starhooper. Jak je znamo tak starhooper ma na povrchu privareny tenky leskly nerezovy plech. Ktery v tomto pripade byl odstranen, davalo by to i smysl – nechces aby se dostalo cokoliv mezi dlazdice a starhooper. Vsimni si ze je tam videt nakreslena cara v mistech kde to odrzinuli. Napravo dokonce zustaly puvodni svary.

Dalsi vec co vyvraci tvoji myslenku je, ze finalni starship budu mit pokrytou vyznamnou cast povrchu – a to proste nevyrobis jako celek nekde v hale aby jsi to “prilepil” na lod.

Invc
Host
Invc

1) Mno po prozkoumání těch původních fotek ve zdroji a v plném rozlišení – máš pravdu – je to vyříznuto. Zmátly mě ty bodové svary po obvodu – ale ty jsou tam jen aby ten odříznutý plech “neplandal” .

2) Nemyslel sem to tak, že v konečné fázi by se to jako celek vyrábělo někde v hale – měl sem namysli jen tenhle jeden kousek pro testování.

3) Jinak u toho plného rozlišení – je vidět více detailů: Každá dlaždice má 3 díry (šrouby?) a pod těmi dlaždicemi je vrstva nějaké bílé hmoty zřejmě elastické hmoty, která vypadá trochu jako nějaké lepidlo / montážní pěna 🙂

Ales
Host
Ales

Jo presne tak ☺ taky jsem si toho vsiml

Zdeněk
Host
Zdeněk

Spíše to vypadá, že půjde o nějaký deformovatelný materiál, třeba podložku z tkaniny z žáruvzdorného keramického vlákna. Okraje toho jsou sice po obvodu stejnoměrně oblé, ale hrana se místy vlní…

petr
Host
petr

takže vlastně testují uchycení keramiky přímo bez toho, že by tam byl nějaký lesklý krásná podklad tak jak je teď u obou prototypů. To znamená, že budou stavět další, který bude alespoň na návětrné straně obložen keramikou bez kovového pláště protože na něj to nedává smysl dávat. Na tomhle neotestují jestli to funguje, jen jestli to neupadne.
Neustálá nutnost kontrolovat dlaždice na raketoplánech je to co je prodražilo a dělalo z nich neschopné rychlé znovupoužitelnosti. Řekl bych, že jen někdo přišel s tím že mají menší tenčí dlaždice a systém který je bezpečně uchytí. Na dragonu trochu testovali teplo a tady to upevnění. I když tenhle test při 200m skoku dle mého prostě nic moc neotestuje. V laboratoři mohou simulovat vibrace a namáhání lépe a po delší dobu.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Tak oproti očekávání a testům kovových hexagonů je vidět, že zkoušená sestava je z keramiky. Zdá se, že keramika je sintrována na nějaký “bachratý” podklad, který má zjevně vymezit vůli a zřejmě i snížit přenos tepelného toku – keramika – plášť. Uchycení hexagonu se zdá na čepech. Je možné, že došlo k odporovému navaření závitového pouzdra na plášť a hexagon je fixován šroubem? Nebo přímo navařený závitový čep a nějaká matka? Co potom ovšem zatížení vrchlíku spoje plazmou při sestupu? (I když je do keramiky zapuštěný). Pokud by se jednalo o jakýkoliv šroubový spoj – musela by asi po přistání proběhnout kontrola… Navíc keramické hexagony budou muset být dobřě měnitelné. Bylo by opravdu zajímavé vědět jaké konstrukční řešení uchycení SpaceX vymyslela. A je trochu škoda, že se ta ocel nepodařila. Byl by to opravdu technologicko materiálový průlom.

Cahir
Host
Cahir

Mohli by dávat jednoduché hegaxony na nejvíce zatížené plochy a navíc, pokud jsou na čepech a bude mezi nimi a ocelovým pláštěm mezera, tak by se to mohlo spojit s chlazením pomocí vypařování metanu … takový tepelný štít by mohl zvládat i extrémní meziplanetární pomalé aerodymanické brždění. A potom jen zkontroluju opotřebení jednotlivých hexagonů, značené podobně jako u pneumatik a co je za polovinou, snadno vyměním – odšroubuju/zašroubuju. Nebude to úplně Rapid reusability, ale bude to sakra odolné a celkem rychlé na kontrolu a výměnu – žádné speciální díly, jen unifikované hexy a ocelové šrouby.

petr
Host
petr

mám za to, že by to spíš popraskalo. Chladit něco se špatnou tepelnou vodivostí tímto způsobem bude znamenat jen to, že v jednom místě to budete mít hodně studené a na opačném straně extrémně rozžhavené.

Vlado
Host
Vlado
Daniel
Host
Daniel

To je docela kruté varování 😀 Být to tady tak jsem docela naštvaný že se může něco stát, ale z druhé stránky natěšený vidět něco takového.

panTau164
Host
panTau164

Co to tedy odlítlo…. vypadá to, jak stabilizační tryska

Invc
Host
Invc

1) Na stabilizační trysku je to moc velké – podívej se na starhopper z dálky – ty trysky prakticky z dálky skoro nejsou vidět, ale tohle mělo rozměr i vůči starhopperu, který je … velký.
2) Stabilizační tryska utržená od přívodu tlakového plynu – nebude po celou dobu letu kolem sebe trousit … pod tlakem plyn (nemá žádný “objem”)

Tohle bylo celkem velké – a na obou stranách z toho pod tlakem unikal plyn, který tomu dodával rotaci – pravděpodobně nějaká z tlakových nádob, co jsou na starhopperu (na helium pro tlakování nádrží, dusík pro manévrovací trysky…).

panTau164
Host
panTau164

Úplně suprovej rozbor…. díky. Podíval jsem se pozornějš a máš naprostou pravdu – musí to být nějaká tlaková nádoba. Štěstí, že to ulítlo až na zemi…po přístání. Díky

Invc
Host
Invc

Mno štěstí … Největší “impulz” pro utržení – to od setrvačnosti dostalo až při bouchnutí starhopperu o zem… takže tam není tolik důvodů, aby se něco trhalo dříve.

(Teda pokud to bylo skutečně z hopperu – ty horní jsou bílé a jsou tam i na fotkách po, jeslti to bylo něco z místa které není vidět, nebo pracující raptor očesal například přilehlou hasící stanici … černá… )

Honza
Host
Honza

Dokáže někdo popsat všechny důvody proč se barva i tvar “jetu” výfukových plynů mění těsně před dosednutím na přistávací plošinu? Jak je tomu vidět na videu?
Je to tím, že se část plynů odráží od povrchu zpět?
Díky

Invc
Host
Invc

Docela vtipné je – jak se spekulovalo, že přistání bylo příliš tvrdé,protože “tlumiče” na nohách to nezvládly … tak na těch fotkách je vidět, že tlumiče to zvládly, ale nezvládla to přistávací plocha.

Damel
Host
Damel
bohyn
Host
bohyn

Tak to jsem zvědavý, jestli Mk1 nechají sednout na stejnou nebo podobnou plochu. Tady budou mít ještě co zlepšovat.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Spíš by mne zajímalo odkud budou startovat s Mk1 – to půjdou na plný výkon 3 motory s celkovým tahem 6 MN, při přistání by asi tak tak stačil jen jeden motor Raptor.

bohyn
Host
bohyn

Mk1 má mít 200 t za sucha + zbytkové palivo. Jeden Raptor by nestačil. A vzhledem k rozmístění motorů, je lepší je zapálit všechny

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

To vím, ale 3 motory na 50% (údajné minimum) dávají tah 3MN, což je zase moc. Možná je lepší zvýšit výkon toho jednoho (obvykle můžou na 105%), ale přít se dále nebudu.

PetrK
Host
PetrK

Oni nechtějí levitovat, ale dosáhnout nulové rychlosti v nulové výšce. Stejně jak u F9.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Samozřejmě nechtějí levitovat, ale je rozdíl zda v posledních okamžicích před přistáním mají při jednom Raptoru při 105% tahu tj. 2,1 MN zrychlení 0,69 m/s2 nebo při brzdění 3 Raptory o 50% tahu 3MN zrychlení 5,2 m/s2. Tj. cca téměř 7,5 x větší nárok na přesnost okamžiku vypnutí motorů při třech motorech.