Přípravy prototypu Starship

O ocelovém prototypu lodi Starship, který SpaceX od prosince staví v jižním Texasu (Boca Chica), jsme na ElonX už několikrát psali. Experimentální loď by mohla poprvé odstartovat už na jaře, přičemž bude provádět krátké lety do výšky až 5 km. Práce na prototypu pokračují rychlým tempem, a tak se podíváme, co se od posledního článku změnilo a zároveň zde najdete blog, který bude průběžně aktualizován, abyste mohli být v následujících týdnech neustále v obraze.

» Přeskočit na aktuální informace «

O průběhu prací v Texasu jsme psali o Vánocích a od té doby konstrukce prototypu značně pokročila. Loď už možná dostala tři motory Raptor (nebo možná zatím jen prodloužení trysek). Za zmínku stojí dvojitý tvar trysek (dual bell nozzle), který indikuje, že tryska je navržena buď pro optimální fungování při vysokém i nízkém atmosférickém tlaku, nebo v tomto případě možná spíš při nízkém i vysokém tahu motoru. Raptory mají být schopny výrazného přiškrcení tahu, což se hodí při přistání, ale komplikuje to design tvaru trysky, která musí dobře fungovat při nízkém i plném tahu.

Prototyp od Vánoc dostal několik dalších segmentů trupu, které byly následně pomocí jeřábu smontovány dohromady. Přistávací nohy zároveň byly oplechovány. Celková výška prototypu se momentálně odhaduje na nějakých 37 metrů, přičemž finální verze lodi má mít 55 metrů (pokud od zářijové prezentace nedošlo ke změně).

K dispozici jsou také videa – z přeletu dronu nad pracovištěm (novější video z dronu zde) a pak z auta, které projede celou oblast a hezky ilustruje, jak jsou jednotlivá zařízení SpaceX vzdálena od sebe:

Aktuální informace




  • Mohlo by se vám líbit...

    56
    Diskuze

    avatar
      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Martin
    Host
    Martin

    K dvojitým tryskám odporúčam vysvetlenie Scotta Manleyho (začínajúce v cca 2. minúte), hovorí aj o zaujímavostiach ako riziku nestability a podobne…

    Jirka
    Host
    Jirka

    Podle tweetu se jedna o skutecne raproty (ikdyz je to mix produkcnich a vyvojovych casti). Prvni raptor ktery by mel byt pouzit na Hopperu by mel mit zkusebni zazeh v unoru.

    Roman
    Host
    Roman

    No vypada to pěkně. Zajimalo by mě, jak to chtej vyhladit. Zatim to vypada jak zmačkaný alobal.

    rorejs
    Host
    rorejs

    Podle mě se to celé natlakuje, čímž dojde k vyhlazení povrchu a hlavně ke zpevnění celého skeletu. Ale je to jen spekulace, uvidíme.

    Martin Jílek
    Host
    Martin Jílek

    Já si zase dovolím zaspekulovat, že se nic vyhlazovat ani nafukovat nebude a současný vzhled už zůstane. I vzhledem k nedávnému Tweetu Elona (viz Aktuální informace).

    Roman
    Host
    Roman

    Co tam chcete nafukovat? To je pevná ocelova konstrukce a to leskle je nejaka forma tenkeho plechu nebo folie, ktera je na tom přidělaná. Je to krásně vidět na te fotce s nohama.

    Ales
    Host
    Ales

    vi se jak bude probihat prvni zkouska nebo co behem toho chteji otestovat? Nejak mi neni jasny jak to budou ovladat kdyz nemaji na vrcholu ty kridelka a nohy jsou taky pevne.

    Hrímfaxi
    Host
    Hrímfaxi

    Nerezový design lodi mi silně připomíná starší sci-fi představy kosmické dopravy. Mám před očima černobílý obrázek rakety nápadně se podobající Starship startující z rampy uprostřed města. Trochu jsem zapátral, daný obrázek jsem nenašel, ale narazil jsem na jiný parádní kousek.
    Myslím první obrázek, ale pro zajímavost posílám odkaz na celý článek. Nepřipomíná vám ta vize z roku 1948 něco? 🙂

    Goodman
    Host
    Goodman

    Nerezový design lodi mi silně připomíná starší sci-fi představy kosmické dopravy. Přesně to jsem teď chtěl napsat :DD
    Doma mám hračku raketu, kterou jsem dostal od táty ještě než jsem šel do školy. Je to skoro to samé. Hned jsem si vybavil všechny ty skvělé roky a hry na kosmonauty.

    Honza
    Host
    Honza

    Moc nerozumim tomu, ze to nebude 1:1 kvuli aerodynamice. Cekal bych ze to bude stejne vyskoky jako planovany starship vcetne hornich kridelek.

    Martin Jílek
    Host
    Martin Jílek

    Nejsem si jistý, jestli při těchto malých rychlostech bude aerodynamika zas tak důležitá. A například Grasshopper také neměl roštová kormidla.

    Honza
    Host
    Honza

    Ale co vitr? Plocha tohoto bude skoro o polovinu mensi. Ke pravda, ze pokud s tim.stejne chteji pristavat i na Marsu, budou muset pripadnou rotaci v ose resit spis pozicnimi motorky na prisi nez kormidly

    Jirka
    Host
    Jirka

    Vzhledem k tomu co jiz dokazala vime, ze to nejsou bridilove, ale ze o problematice vedi mnohem vice jak my tady.
    Zmensene modely se pouzivaji bezne v F1. Extrapolace do 1:1 uz neni takovy problem.

    Hrímfaxi
    Host
    Hrímfaxi

    Nejen v F1, ale snad ve všech aplikacích. Model se zmenší a testuje v prostředí s větší hustotou (podle měřítka modelu). V těchto testech nebude hrát aerodynamika velkou roli. O té mají určitě dobrou představu.
    A pokud vím, FH nebyl také předem testován 1:1. Přitom neplatí, že odpor vzduchu FH rovná se 3xF9.

    pepa
    Host
    pepa

    i modely pro vodni turbiny se testuji v prumeru cca 350mm, a vysledne kolo muze mit prumer treba 5metru. vzduch a voda “je to same “. takze v tom problem nevidim

    Mirek
    Host
    Mirek

    Není to tak dávno, co se myslelo, že ta válcovitá struktura je budoucí vodojem a nakonec se z toho vyklubala vesmírná lod 🙂

    Josef
    Host
    Josef

    Dotaz pro technicky znalejší: Ten plech (“alobal”) se na ocelový trup lodi připevňuje jak? Bodovými svary? Vždyť musí být hrozně slabý a propalovat se :-o. Pokud navíc budou svary bodové a hodně řídce rozmístěné, bude mít přece podtlak vzduchu tendenci plechovou fólii strhávat. A pak by mě ještě zajímalo, jak se dá fólie vyhladit tak, aby při letu prototypu nezvyšovala tření mezi povrchem a vzduchem.

    Předem děkuji za vysvětlení.

    Hrímfaxi
    Host
    Hrímfaxi

    Možná mají z druhé strany magnetky 🙂 Nebo používají lepidlo. K tomu svařování z praxe podotýkám, že bodovat nerezové plechy o tloušťce 0,3-0,4mm není problém. A nejspíš i menší tloušťky.

    Ales
    Host
    Ales

    Dle mého názoru tam nebude žádný zázrak, prostě použili standartní metodu svařování TIG. Ono to vypadá jako strašně tenký alobal, ale zřejmě to bude klasický nerez tl. 0.5 mm (jen tipuju) nebo něco podobného. Bodové svařování to určitě není (neplést si bodový svár ve smyslu plochý a bodové svařování). Rozhodně bych neměl obavy že se to utrhne.

    Dále dle mého názoru – u tohoto prototypu se jim vyplatilo na celý povrch přivařit slabší leštěné plechy které snižují tření a zvyšují odrazivost tepla,světla. Druhá možnost je celý povrch lodi vyleštit, což je technologicky možné, ale je to dražší a náročnější (časově).

    Co se týče zvlnění, pokud máte slabý plech je těžké ho dokonale vyrovnat a i malá odchylka v rovinnosti (válcovitosti) je hned vidět jako zmuchlaný povrch. Až vyleští první letový HW který nebude mít na celém povrchu přivařeny tenké plechy tak to bude vypadat hezky. Přece jen pokud zkrouží plech tl. 10 mm tak si drží tvar.

    Josef
    Host
    Josef

    Děkuji za vysvětlení. Mně jen nejde do hlavy, jak použít TIG svařování skrz ten plech (fólii). Aby se nepropálila a byla pevně přivařená z druhé strany na ocelový trup lodi. Protože svár přece potřebuji mít mezi fólii a pláštěm lodi. Tam žádnou elektrodu nedostanu. Budu tedy muset komplet bodově roztavit fólii plamenem (acetonovým hořákem..)?

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Ja mam kliku, ze posledni dobou sleduju kanaly wekona, kileroze a vidlaka, takze mam aspon tuseni, o cem je rec :-). Ale dumal jsem nad tim samym, plus, jak tam dostat ten inertni plyn. Ale podotykam, ze sem absolutni laik, a vysvetleni nepotrebuju, budu Alesovi verit, ze to pujde snadno.

    Ales
    Host
    Ales

    Josefe, mrkni na tu fotku co je i tady:
    comment image

    Je videt ze plechy jsou privareny po obvodu kratkymi svary. Pod jednotlivymi plechy nic neni. A opravdu to neni folie, predstav si plech. Kdyz to bude ta cca 0.5 mm a privarujes k daleko tlustejsimu podkladu. Tak se to svaruje celkem snadno. Oproti tomu se hure svaruji dva tenke plechy.

    Inertni plyn tam dostanou z horaku.

    Josef
    Host
    Josef

    Jo, podle této foto už vidím, že jsou svary těsně po obvodu. To ale právě mimojiné znamená, že udělat svar například uprostřed plochy fólie (plechu) bude o něco složitější. Takové svary ani nikde nevidím. Že by tam nakonec nebyly vůbec?

    Ales
    Host
    Ales

    Taky ze tam nejsou 😉

    Pavel P.
    Host
    Pavel P.

    Mě by zajímalo, jaký význam má ten “alobal”.

    Ketivab
    Host
    Ketivab

    Pravděpodobně hlavně estetický.

    Ales
    Host
    Ales

    Viz. výše – odrazivost tepla, světla. + to že je to hezké 😀

    Vendelin
    Host
    Vendelin

    Vypadá to že se nechali inspirovat raketou ve Vašem logu. Chybí jen to okynko😀😀

    Samo
    Host
    Samo

    Oni tam také okienka majú 😀comment image

    Ivo Janáček
    Host
    Ivo Janáček

    K těm motorům, těžko říct, ale to, že není napojena příruba na regebrativní chlazení ještě nemusí znamenat, že nejde o reálný funkční motor. Uvidíme.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Pokud je tento objekt určen pouze pro “skoky” má ta lesklá folie význam pouze estetický.
    Nikde jsem neviděl, že by v objektu byly zabudovány nádrže na palivo a okysličovadlo, také schází infrastruktura pro jeho doplňování, asi to přijde na řadu později.

    Josef
    Host
    Josef

    Když se tak koukám na fotografie z postupné stavby prototypu Starshipu, připomíná mi to nějakou malou farmu, na které si 10 lidí staví ve volném čase raketu :). Raketu, které má změnit dějiny letů do vesmíru. Jako, kdyby to nebyl žádný problém a všechno bylo strašně jednoduché. Jen tak v pohodě si dva měsíce svářejí kousky plechů, občas nějaký díl přenesou jeřábem, sem tam něco vyříznou autogenem… Mezitím se už minimálně 60 let snaží armáda tisíců techniků agentury NASA o něco podobného, a stejně tak i zástupy Sovětů a později Rusů… A neúspěšně. Až teprve těmto deseti chlápkům se to za pár měsíců podaří :).

    Trochu jsem si zapřeháněl, ale při pohledu do historie mi to připadá opravdu vtipné až zarážející. Na tom všem je hlavně vidět, jakou sílu má v dnešní době počítačová simulace nejrůznějších fyzikálních procesů, co všechno dokáží inženýři díky softwaru a výkonnému hardwaru připravit, aniž by museli stavět a následně ničit desítky prototypů… Kolik času díky tomu všichni ušetří. Projekt, kterému se muselo před 50 lety věnovat 1000 techniků, dnes zvládne připravit tým 50 až 100 lidí. Neskutečný.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Nechápu co tak obdivujete. Ta “raketa” poletí jen do výšek 500-5000 m a to za účelem testování přistání. K finální podobě je je ještě moc daleko. Ono je určitě dobré co nejvíce používat počítačových simulací, ale to reálné zkoušky moc nenahradí. Přírodní jevy v měřítku 1:1 neumíme pořád dobře namodelovat. Proto taky tento prototyp. Vzpomeňte si, že i přes zkoušení prototypu Grasshopperu skončily několik zkoušek o přistání 1. stupňů F9 neúspěšně.

    Josef
    Host
    Josef

    Ano, poletí jen do výšek 500-5000 m, ale i to je obrovský úspěch na to, že ji začali stavět teprve před několika týdny :). SpaceX navíc dokáže během těchto prvních testů posbírat obrovské množství dat, rychle je zpracovat, a během jednoho až dvou let přijít s prototypem, který vyletí na zemskou orbitu a při troše štěstí se vrátí zpět na zem (na Zemi). No a tenhle druhý krok se v minulosti jen tak někomu nepovedl. Natožpak s tak obrovskou raketou, jakou staví SpaceX. A pokud se už někomu přece jen něco podobného povedlo (např. NASA – raketoplány), trvalo to téměř 2krát déle, na projektu se podílelo 5krát více lidí a vše bylo v dnešních cenách 10krát dražší. Agentuře NASA trvala stavba zkušebního prototypu raketoplánu 5 let, další 4 roky zabrala stavba finální verze stroje. Tj. celkem 9 let od zahájení programu do prvního letu s posádkou na oběžnou dráhu Země.

    Troufám si odhadnout, že společnosti SpaceX zabere vývoj a testování prototypu pouhé 3 roky (2017-2019), stavba orbitální verze lodi Starship pak potrvá další 2 roky (2020-2021). Tj. 5 let od zahájení projektu do prvního zkušebního letu lodi do vesmíru. Hodně pomůžou právě technologie a zkušenosti získané v předchozích letech. První zkušební lety Starshipu nejspíš budou bez posádky, pokud se ale budou odehrávat podle filosofie SpaceX, vynesou na oběžnou dráhu skutečný náklad – nejspíš několik desítek satelitů Starlink, aby neletěly do vesmíru “zbytečně”. A opět, pokud bude vývoj lodě Starship probíhat podobným principem jako vývoj Falconů, bude mít SpaceX už v době prvního letu orbitální verze Starshipu ve výrobě minimálně další jednu loď, kterou dokáže na základě zkušeností s prvními orbitálními lety operativně přizpůsobit. Dál už to jsou jen spekulace, je ale velmi pravděpodobné, že SpaceX bude po pěti letech vývoje a stavby lodě Starship dál než NASA v roce 1977 (5 let od zahájení vývoje raketoplánů – Space Shuttle).

    Nechci být ale příliš optimistický. Ono se totiž může na druhou stranu klidně stát, že mezi prvními lety Starshipu bez posádky a s posádkou bude odstup třeba i 2 až 3 roky. Viz paralela s vývojem Dragonu a Crew Dragon. A to už jsme někde u roku 2023, 2024… pro let kosmické lodě Starship s posádkou. Pokud se podaří uskuteční oblet Měsíce s vesmírným turistou v podání SpaceX před rokem 2025, budu hodně překvapen..

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Neměli bychom si plést přání s realitou. Postavení prototypu pro skoky v rekordní době nic o dalším vývoji nevypovídá. Zásadním problémem, jak píšu v jiném příspěvku k tomuto článku, bude vyřešit průlet atmosférou při přistání Starshipu z oběžné dráhy nebo od měsíce či Marsu. Na to SpaceX řešení prozatím nemá. U Dragonu používá klasický tepelný štít.

    peter
    Host
    peter

    no a teraz si zisti kolko stal a trval vyvoj FH, ktory je vlastne len spojenim 3 F9 🙂
    takze s tymi terminmi bud velmi opatrny, musk si tiez povodne myslel, ze FH postavi za 2 roky od verejneho oznamenia v 2011 a nakoniec letel az o 7 rokov a to je neporovnatelne jednoduchsi ako ma byt BFR

    otaznick
    Host
    otaznick

    Jsem zvědavy, kdo dalsi dosahne na znovupouzitelnost. Blue Origin nebo snad Cinane? Prachy vs. moře sikovnych asiatu…kazdopadne prvni byli ti, kteri se nespokojili s tvrzenim, ze to nejde. 😉

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Já osobě bych si vsadil na Blue Origin. Budu držet palce i Číňanům, ale osobně se domnívám, že už má New Glen moc velký náskok. Mají už v hodně dobrém stavu motor, takže si myslím,že si to utéct nenechají.

    vencour
    Host
    vencour

    Mohu poprosit o názor na funkčnost oné lesklé vyleštěné vrstvy? Věříte, že tak lesklá zůstane stále a její poškození nebude mít nějaký negativní dopad? Tj. žádný (mikro)meteorit nebo něco jiného ji nepoškodí a nepoškrábe a neznehodnotí? A stále s ní bude tedy možné počítat pro jednodušší cestu atmosférou?

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Osobně si myslím, že ta folie po prvním průletu atmosférou z oběžné dráhy kolem Země resp. od Měsíce nebude už lesklá pokud vůbec nějaká bude. Mi to připadá jako řešení z nouze. Zabrzdit třením o atmosférou takové obrovské těleso je obrovský problém, nad kterým dumali konstruktéři raketoplánů dlouhou dobu a ne s optimálním výsledkem (viz jeho havárie). Zde vize Muska narazily na fyzikální hranice – vyřešit plášť Starshipu z uhlíkatých vláken potřebuje mnoho času a nákladů a to by narušilo vize letu k Marsu v roce 2022, proto hledání jiné cesty – bude ale ta schůdná?

    ystrem
    Host
    ystrem

    Vsak tenhle prototyp nebude letat takhle vysoko. Nekde jsem ti cetl.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Prototyp samozřejmě ne, ale reagoval jsem na příspěvek zn. Vencour, který předpokládal použití u konečného provedení rakety

    vencour
    Host
    vencour

    Tak jo, nechám se překvapit. Zatím to vypadalo, že vyleštění je to hlavní plus, co umožní fungování SHS (BFR).
    Ono už to srovnávání s alobalem je zavádějící, jedná se o úplně jiné materiály.

    viktor
    Host
    viktor

    Diky za video nad Boca Cica..mam ted dobrou predstavu jak tam bude vypadat “provoz” a zkousky.