„Mechazilla“ bude na rampě chytat nejen přistávající rakety Super Heavy, ale také lodě Starship [AKTUALIZOVÁNO]

Už delší dobu se ví, že raketa Super Heavy, která bude sloužit pro vynášení kosmické lodi Starship na oběžnou dráhu, nebude mít přistávací nohy. SpaceX totiž připravuje systém přezdívaný Mechazilla, který bude součástí integrační věže na orbitální startovní rampě a bude mít za úkol zachytit přistávající raketu ještě předtím, než dosedne na zem. Mechazilla zároveň funguje jako jeřáb, takže po zachycení může raketu snadno umístit na vypouštěcí stůl, připojit k ní kosmickou loď Starship a sestava může po zběžné kontrole a dotankování opět odstartovat. Elon Musk doufá, že celý proces časem zabere méně než hodinu.

Neoficiální představa zachycení přistávající Super Heavy (Autor: @TijnM_3DAnimations)

Ve Starbase už bylo spatřeno několik kovových konstrukcí, které mají být součástí Mechazilly. A na jejich základě vznikla nová neoficiální animace od uživatele ErcXspace, která ukazuje, jak by mohla Mechazilla fungovat v praxi:

Elon Musk na animaci reagoval s tím, že má docela blízko realitě. Akorát raketa a mechanická ramena se prý budou ve skutečnosti pohybovat rychleji a odklopné tankovací rameno bude navíc stabilizovat Super Heavy během připojování lodi. Elon ale následně překvapil oznámením, že Mechazilla bude chytat nejen nosič Super Heavy, ale také přistávající lodě Starship. Nohy tudíž bude loď potřebovat až při letech na Měsíc a Mars, ale opět jen do doby, než tam bude vybudována lokální infrastruktura pro zachytávání lodí.

Přistávací nohy na dosavadních prototypech Starship byly jen dočasným řešením (Foto: Austin Barnard)

Elon Musk už v minulosti prozradil, že navrhnout dobré přistávací nohy pro Starship je velmi obtížný úkol. Dosavadní prototypy Starship měly jen dočasné nohy, které byly na jedno použití a nebyly moc spolehlivé. Není tedy až tak překvapivé, že chce SpaceX problém obejít tím, že nohy alespoň prozatím zcela vypustí. Aktuální prototyp Starship S20 nohy nemá vůbec, protože je nepotřebuje – během svého orbitálního testu dopadne do oceánu a není jasné, jestli se vůbec pokusí přistát alespoň na hladině. Musk dokonce v minulosti zvažoval, že by Starship přistávala v obří síti. Zřejmě ale jeho tým přišel na nějaký slibný způsob, jak přistávající loď zachytit mechanickými rameny podobně jako raketu Super Heavy.

Detail úchytu pro manipulaci se Super Heavy a zachycení při přistání (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Super Heavy má u roštových kormidel v horní části umístěny dva záchytné body, které mají být využity při zachycení Mechazillou. Zatím ale není jasné, jak to bude fungovat u Starship, která navíc má celou jednu stranu pokrytou křehkým tepelným štítem. Také se neví, kdy se SpaceX poprvé pokusí o zachycení rakety a/nebo lodi Mechazillou.

AKTUALIZACE: Po vydání článku se objevila tato neoficiální animace, která ukazuje, jak by mohlo vypadat chytání přistávajících lodí Starship:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
46 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin

Díky za další skvělý článek. A ta úvodní fotka je skvělá!

Ondra

Sázím na to, že to bude slepá ulička jako zachytávání krytů do sítě, ale zkusit se musí, to se ví a obdivuji spacex, že se toho nebojí.

Rosetau

Člověk nemusí být inženýr aby věděl, že se jim to napoprvé chytit nepodaří. Vybudovat novou odpalovací rampu je mnohem těžší a zdlouhavější než postavit super heavy nebo starship. Člověk by čekal, že to udělají mnohem masivnější. Další zarážející věc je absence deflektoru štítu s kanálem na odvod spalin. Když si člověk pustí videa se startem SaturnuV tak mám pocit, že ta rampa vydrží tak jeden start.

PetrV

Možná vrazí pod rampu kužel s rozstrikemc vody. Ta žbezon deska dostane stejně zabrat. Podloží je písek, takže nic moc.Na písku se staví blbě.

Ivan

Vodní clona má primárně za úkol zamezit odrazu zvukových vln, které jsou tak silné, že by mohly poškodit motory, případně i samotnou raketu. Startovací konstrukci není většinou potřeba chránit, stačí jen odvést spaliny. Jsem zvědaví, jak se jim to podaří, protože toto řešení klade obrovské nároky na přesnost přistání +- pár metrů. Když si pouštíte přistání falconu, tak tam také ne vždy se povede přesně na střed. A to je nepoměrně menší raketa.

PetrV

Máš pravdu. Zvlášť u starship to bude loterie závislá na počasí.

Martin B

Právě mnohem těžší Starship bude méně závislý na počasí. S těžkou lodí vítr tolik nepohne.

PetrV

Taky pravda. Je to macek.

Viktor

Zachytavani ma naroky na presnost nizsi nez pristani primo na rampe

rats

Myslím, že s větší se bude přistávat líp.

Viktor

Stavi,ale kdyz jsou prostredky a nowhow jde to

Viktor

Me zarazi,ze to jeste ani neni pohromade a vy uz vite,ze to melo byt masivnejsi ps: rampa se Saturnem vydrzela vsechny starty,ne?

Rosetau

Copak Saturn přistával zpět na rampu?

Viktor

A kolik si vsadite?

PetrV

1 kč 😉

skeblon

No já nevím, ale lepe by bylo, kdyz si nohy ponese raketa sebou. Az bude dopravovat lidi po Zemi, tak taková ramena budou muset být na každé věži a jinde nepřistane. Když to srovnám s letadly, tak to přece jenom může přistát i jinde. Na druhou stranu například při startu z USA do Austrálie mohou povolit start, až jim Austrálie potvrdí, že věž je OK. On ten let nebude trvat tak dlouho jako letadlem.

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem skeblon
Jarda

Tak ono ale na druhou stranu bude asi jednodušší a levnější mít na nějakém významném uzlu 3 věže než budovat 2x 4km přistávací ranveje. Jinými slovy míst pro přistání může nakonec být docela dost, zvláště pak na nějakých pevných umělých mořských ostrovech.

PetrV

Starbase je lowcost kosmodrom. Ono letiště vyjde klidně na 10 mld $.
Muj odhad infr. Nutné pro let bude do 3 mld $.

3,14ranha

Samotná věž asi bude levnější než přistávací plocha pro Boeing 747 (ev. Airbus 380) ale zase tak drahý ten beton a asfalt není (kilometr české dálnice stojí 0,1-1 miliardy Korun podle počtu tunelů a mostů na konkrétním úseku).

Mnohem větší darda budou rafinérie na extrakci kyslíku a zkapalňování a čištění zemního plynu (ten zemní plyn tam mimochodem nějak musíte dostat). To se podle počtu startů Starship denně klidně můžeme bavit o jednotkách, ale klidně i desítkách miliard dolarů !

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem 3,14ranha
Jozef

Problém nie je len v cene, ale aj v dostupnosti techiky. Vežu stavia druhý najvýšší žeriav na svete a vedľa tretí GSE nádrže.(z videa z Muskom). Techniku na výstavbu letiska má každá lepšia stavebná firma, napríklad čo stavia dialnice. Takých fireim dosť, aj v každom štáte. Dostupnosť žerivov bude večší problém. Takýchto kúskov vo svete veľa nebude. Najvyššia Frankzila je zostavená zo štyroch rôznych farieb, tj súčiastok 4 roznych žeriavov. Dá sa predpokladať, že takéto žeriavy nemajú na každom rohu. 🙂 Prenájom niečoho zriedkavého, prípadene transport na väčšiu vzdialenosť nebude lacná vec. Konkrétnu cenu a čo bude lacnejšie je ťažké odhadnúť, hlavne pre laika.
Ale možno Musk postaví linku a bude sekať veže ako Baťa cvičky a potom to bude za “bagateľ”. 😉

viktor

postaci jeden v pristavu..na misto urceni se pak plosina presune

LZ.

Vzhledem k tomu, že mechazila je prototyp, staví ho tím co mají. (Respektive má subdodavatel služby.)
Přistávací/startovací věž bude stejně na původně ropných plošinách a bude se muset stavět jeřábem na lodi. Zatim jsem nehledal jestli nějaký dost velký existuje. Pokud bude dost zákazníku (velkoměst u moře) se zajmem o přistávací plošinu, Musk si nějaký stejně vyrobí.

viktor

na oceanskych deskach v hloubce nekolika desitek metru pod bahnem dna se nachazi vrstva metanoveho ledu(vysoce cisty metan koncentrovany tlakem)..v Japonsku pomerne nedavno uspesne otestovali technologii jeho tezby..netvrdim,ze bude pouzita na startovnich plosinach,ale prijde mi to jako zajimava informace v tematu

LZ.

O ceně 1 miliarda za km dálnice jsem slyšel. Můžete prosím uvézt zdroj k ceně 100M/km?
Další věc je neefektivita českých dálnic. Postavíme tři pruhy dálnice (prvotřídni cesty) a běžně se mají používat dva pruhy. Statistika je kolik? 1,5 pruhu? 0,2?
Těžko říct, protože 100% propustnost dálnic se nedá ani odhadnout, natož spočítat (teoreticky).
Dá se pouze změřit praxi. (Pomoci kamery a počítacího softwaru.) A i tady jsou dva udaje. aut/hod a aut/den
Měli bychom stavět spíše 3+0.5 (Tři pruhy prvotřídní cesty a jeden druhořadé, tedy levnější.)
V tomto případě bychom mohli pro účely opravy uzavřít 2 pruhy a 2 nechat ve vyšší rychlosti než 30km/h.

PetrV

Zkapalněný LNG -metan se může dovážet na lodích z fabrik a jen přečerpávat a čistit od vyšších uhlovodíků, které se použijí na zchlazování a extrakci LOX, LON a výrobu ee.
Samozřejmě je možno dopravit trubku se zemním plynem a nebo těžit. Je to o spotřebě metanu.
Cena technologie je vysoká. 3 mld $ mi ale nepřipadá málo.
Je pravda, že se jedná o hlavní výrobní závod. Další starshipy a SH mohou přeskakovat mezi kosmodromy.
To je jediný smysluplný přesun a zároveň zkouška.
NA KSC se dá použít část haly:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vehicle_Assembly_Building
LOX a LON tam mají, Kapalný metan lodí.
Není to tak náročné.

RWY je standartně široká 45 m,délka pro CAT E, silnější skladba.
Včetně světel, pojezdových drah, naváděcího systému to je mooc peněz., čov, kanalizace.
Hodně toho u Starbase odpadá.
Otázka je, zdali postaví dutyfrýýšopy…

Viktor

Starbase nebude “lowcost” ani levny:)

PetrV

Jde o to,zdali bude mezikontinentalni doprava dobrý byznys. Je to suborbital let a nejspíš to bude velké dobrodružství. Vesmír turistika bude daleko dražší. A pak lety mesic,iss,mars. Ty budou expedice.

viktor

vesmirna turistika a suborbitalni lety budou totez..na orbitalni lety nebudou mit “masy” pri soucasnych technologiich penize

PetrV

Nikdy neříkej nikdy. Je to o tom, vrátit se domů zdravý.

ppf

niektori mate fakt zvlastne rozmyslanie
ano pristavacia draha pre velke dopravne lietadla nieje lacny spas, ale nieje to ani nic vynimocne drahe a oproti odpalovacej rampy ma daleko ale fakt daleko univerzalnejsie vyuzitie
na velked drahe moze pristavat akekolvek lietadlo ci uz maly utralight, alebo a380, ale startovacia rampa je zvacsa urcena pre jednu konkretnu raketu a nemozes z nej odlietavat/prilietavat s kadenciou par minut tak ako sa to robi na velkych letiskach

a cena pristavacej drahy je len maly zlomok z ceny letiska a podobnu infrastrukturu ci uz servisnu, alebo pre odbavovanie ludi by bolo treba aj pre tie starty ss, ale ked to rozmenis na drobne tak naklady na jeden start/pristatie bude v pripade letiskovej drahy radovo menej ako pre odpalovaciu rampu

Pavel

Tak na dopravu lidí po zemi se nohy hodí, váha tam není takový problém. Na to stačí i jen starship bez superheavy. Tady je řeč o letech minimálně na oběžnou dráhu.

Viktor

Ty nohy jsou zatim dost orisek..uvidime je nejdriv asi na mesici

Adam Ř

„na dopravu lidí po zemi se nohy hodí”
z vlastní zkušenosti potvrzuji 😀

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem Adam Ř
Viktor

On ten let s lidmi bude spis pripominat navstevu v lunaparku..chyti vas hydraulicky drapak a nepusti az do uplneho zastsveni..zadne kafe nebo toaleta..nebude to pro kazdeho..na druhou stranu i ty atrakce jsou nekdy plne lidi:)

Martin B

Postavit věž bude nesrovnatelně jednodušší než postavit samotnou základnu. Tomu asi nedovolí přistávat na běžném letiští.

Jozef

Starship má stále na špičke v tepelnom štíte záchtné body pre žeriav (tu ich pekne vidieť).Toto budú musieť vyriešiť iným spôsobom. Na rýchle znovupoužitie potrebujú rýchly a blbuvzdorný sôsob ako dostať Starship na Super Heavy. Zachytávanie môže toreticky využiť tie isté záchytné body ako pri nakladaní na Super Heavy. Také riešenie 2v1. 🙂

Viktor

Vyresi:)

Petr Groh

“Nejlepší díl je žádný díl”
Tahle Elonova hláška budí sympatie … ale nad její reálnou aplikací někdy padá čelist.
OK, takže booster nebude mít nohy – budeme ho chytat.
A ten jeřáb na věži být nemusí – Starship vysadí Mechazilla, když už tam je.
A vlastně – ani Starship nemusí mít nohy.
Taky ho chytnem…

Člověk jen zírá.
Skoro už to není o tom – co dalšího udělají, ale o tom – co dalšího škrtnou.
😄😄😄

PetrV

Aby to klaplo

Dr.Str.

Napadla mě jenom taková teoretická spekulace.
Řekněme, že by na Měsíc byly vyslány tři Starshipy. Ty už by se nevrátily. Nepotřebovaly by tedy křídla. Po startu by se na oběžné dráze semknuly k sobě pomocí zařízení připevněných místo křídel. Na Měsíci by se našla pomocí radarů dostatečně rovná plocha, na které by takový triplet mohl přistát. Bez nohou, samozřejmě. Šířka tripletu raket by byla dostatečná, aby se sestava nepřevrátila. Ve špičce by byl jediný užitečný náklad – ramena, po dvou kusech na jednu raketu. Ta by umožnila přistání až tří jednoduchých Starship po stranách a to bez nohou.
Celý systém by sloužil jako základna, která nikdy neodletí. Vevnitř by byly stále nádrže, které by umožnily skladování a dotankování paliva. Časem by se mohla doplnit stabilizačními konstrukcemi nebo deflektory. Mezi nimi by se dal instalovat výtah, nahoře pak postavit plošina pro různé účely.
Je to jen spekulace s představivostí. Pokud by ale ve SpaceX uvažovali nad trvalou základnou na Měsíci, bylo by tohle řešení stavby opakovatelně použitelného přístavu nejen pro lodě SpaceX.

3,14ranha

Starship se pravděpodobně nikdy nestane přístavem, ani páteří měsíční POVRCHOVÉ infrastruktury, protože jí zde nemůžete vyrobit palivo (narozdíl od Marsu, kde se metan vyrobit, alespoň teoreticky, dá). Měsíční mise pro NASA počítá až se 14 starty tankerů, to je logistické peklo (start tankeru může zpozdit počasí, závada). Starship je v tomto ohledu velmi jednoúčelová (je určena k pendlování na Mars a zpět) !

Daleko spíš zde uspěje Jeff (who?), protože už hopsadlo Sheppard má úmyslně zvolený motor HydroLOX. A stejný (=vyzkoušený) motor je i jádrem lunárního landeru Blue Origin. Voda na Měsíci prokazatelně je, vodík a kyslík se tedy vyrobit dá. Stejně tak ULA má horní stupeň Centaur s palivem HydroLOX a nová verze je defacto sofistikovaný tahač nákladů s možností přidělat na něj izolaci a udělat z něho fuel depot.

Mimochodem po rozběhnutí PRŮMYSLOVÉ výroby paliva na Měsíci bude energeticky jednodušší posílat palivo z Měsíce dokonce i zpět na zemskou orbitu a bude to výhodnější než tahat palivo ze Země (gravitační studna Země je svině). Koneckonců na Měsíci je možné vybudovat orbitální výtah dokonce už s materiály které reálně vyrábíme (kevlar apod.)

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem 3,14ranha
Invc

Neměl bys tolik věřit PR Blue Originu a trochu by sis měl uspořádat fakta:

1) O počtu startů se teď EM rozpovídal na twitteru – protože přesně tohle byl jeden z argumentů BO, v rámci reakce na poslední rozhodnutí GAO. S tím, že pro těch 14 je worst case…

2) Proč logistické peklo? Pokud se podíváš do rozhodnutí GAO … tak tam najdeš zajímavou zmínku o 3 typech startu. HLS, tanker a (DELETED) … S depem na oběžné dráze ta logistika zas tak krvavá není, a prakticky žádný start není time-critical, protože vše může být připraveno předem a teprve pak může odstartovat SLS s Orionem.

3) New Sheppard – používá motor BE-3… a “jádrem lunárního landeru BO” má být BE-7. Ten BE-7, který měl někdy v prosinci pod pokličkou stěží nějakých 1300s testovacích zážehů nekompletního motoru (BE-4 má mnohem více testovacího času za sebou … a z hlášky “Jeff, where are my engines” je stále jen silnější a silnější meme). A one more thing… BE-7 byla v source selection statement k HLS (z dubna 2021) věnována tato část:

“The first of these is that Blue Origin’s propulsion systems for all three of its main HLS elements (Ascent, Descent, and Transfer) create significant development and schedule risks, many of which are inadequately addressed in Blue Origin’s proposal. These propulsion systems consist of complex major subsystems that have low Technology Readiness Levels (TRLs) and are immature for Blue Origin’s current phase of development. Additionally, Blue Origin’s proposal evidences that its Ascent Element’s engine preliminary design reviews and integrated engine testing occur well after its lander element critical design reviews, indicating a substantial lag in development behind its integrated system in which the engine will operate.”

A … no a raději už toho necháme 🙂

Viktor

Starship bude naopak dobrym a jedinym prostredkem schopnym dopravit na mesic/mars dostatek prostredku i lidi ke stavbe stale zakladny..to co poisujete muze prijit ke slovu az tam bude ps: to3,14

Honza1616

Tak to je dobrý sci-fi, když si vezmete s jakou (ne)presnosti přistávají Falcony, tolerance +- nějaký metr
a tady se to bude chytat na nějaký držák pod roštovým kormidlem, stačí malá korekce směru a raketa se dotke o rameno Mechazilly a tělo rakety ktere je z 3-4mm plechu se rozpáře jako papír

Viktor

🙄to honza1616(katastrofa) ..predstavte si ty zachytavaci “ruce” mechazily trochu delsi,ju?

Petr

Za mne zajímavé a inspirativní. Je vidět, že se EM v Tesle hodně naučil. Fascinující je, že tahle snaha co nejvíce zlevnit a zjednodušit vede k vývoji naprosto nových řešení, která jsou dík své jednoduchosti i bezpečnější.