Prototyp Starship SN5 vzlétl do výšky 150 metrů a úspěšně přistál! Co dalšího SpaceX plánuje?

Prototyp kosmické lodi Starship SN5 úspěšně vzletěl do výšky 150 metrů a opět přistál – téměř přesně rok poté, co podobný test provedl hrubý technologický demonstrátor Starhopper. Vývojový program Starship tedy udělal velký krok kupředu na dlouhé cestě k Měsíci a Marsu. Teď jsou na řadě další krátké skoky Starship a poté také náročnější lety se třemi Raptory a aerodynamickými prvky.

Let Starship SN5 do výšky 150 metrů v srpnu 2020 (Foto: Trevor Mahlmann)

Když jsme o Starship psali před před pár dny naposledy, prototyp SN5 zrovna absolvoval úspěšný statický zážeh svého metanového motoru Raptor. Dalším krokem měl být napjatě očekávaný krátký let do výšky 150 metrů. Původně byl plánován na neděli 2. srpna, ale o pár dní se zpozdil, jelikož problém s ventilem způsobil, že se těsně před zážehem neroztočilo turbočerpadlo v Raptoru. SpaceX ale jen tak něco nezastaví a let nakonec proběhl 5. srpna kolem 01:57 SELČ.

Prototyp Starship SN5 s průměrem 9 metrů a výškou necelých 30 metrů zažehl svůj jediný motor Raptor (sériové číslo 27) a začal stoupat nad rampu. Z videí se zdá, že silný tah motoru rozmetal část techniky na vypouštěcím stole, což vedlo k vzplanutí metanového potrubí na zemi. Starship SN5 už ale tou dobou byla bezpečně ve vzduchu. Postupně vystoupala do výšky 150 metrů, přičemž motor se průběžně nakláněl sem a tam, aby loď během letu stabilizoval. Ruku k dílu přiložily také malé korekční trysky na trupu Starship. Loď následně vyklopila šestici relativně malých přistávacích nohou, které do té doby byly skryty uvnitř motorové sekce. Jedná se o nový a dosud neozkoušený druh nohou, a tak jsem se osobně nejvíce obával přistání. Situaci ještě zkomplikovala oblaka rozvířeného prachu, která zcela zahalila přistávací plošinu, která se nachází asi 100 metrů od místa startu. Během živého sledování tedy několik vteřin nebylo jasné, jestli se přistání povedlo, nebo nikoli. Když se prach konečně rozplynul, diváci si mohli oddychnout, protože Starship SN5 hrdě stála na zemi v jednom kuse (i když v mírném náklonu).

Průběh prvního letu Starship SN5 (Autor: @InfographicTony)

SpaceX díky tomuto letu prověřilo spoustu věcí – avioniku, korekční trysky, schopnost Raptoru vektorizovat a regulovat tah podle potřeby, nové přistávací nohy, strukturální pevnost ocelových nádrží a jistě mnoho dalšího. Některé z těchto věcí sice prověřil už před rokem Starhopper, ale ne všechny. Měl například úplně jiné nohy, třikrát tlustší ocelové tělo a korekční trysky byly „ukradeny“ z Falconu 9. Elon Musk krátce po testu SN5 prozradil, že proběhne ještě několik krátkých skoků, aby SpaceX vyladilo proces startu („výbuch“ rampy a Raptor v plamenech asi nejsou vítané jevy při každém startu!). Teprve poté podle Muska dojde na lety do velkých výšek s prototypy, které už budou vybaveny aerodynamickými řídicími plochami pro manévrování v atmosféře.

Přesné plány pokročilejších letů oznámeny nebyly, ale z dostupných úředních dokumentů vyplývá, že se plánují lety do výšky 3 km a také do 20 km. Ty už budou potřebovat tři motory Raptor a také aerodynamické plochy a špičku. Otázkou je, které prototypy budou využity pro další testovací lety. SpaceX buď může letět znovu s SN5, nebo přejít na v podstatě totožný prototyp SN6, který už je nějakou dobu hotový. Oba jsou ale do jisté míry zastaralé, protože byly vyrobeny z oceli typu 301, zatímco SpaceX už přešlo na typ 304L. Delší lety tedy možná využijí prototyp SN8, který už je v pokročilém stádiu výroby a je tvořen ocelí 304L. Některý z příštích exemplářů Starship by navíc mohl dostat vylepšené přistávací nohy. Elon Musk po skoku SN5 vysvětlil, že příští verze přistávacích nohou označovaná „V1.1“ bude o 60 % delší a u verze 2.0 budou nohy ještě o hodně delší a širší, podobně jako ty na Falconech, ale budou schopny přistání na nerovném povrchu díky automatickému vyvažování.

Neoficiální schéma dílů, které by mohly být určeny pro prototyp Starship SN8 (Autor: @brendan2908)

Než ale proběhnou jakékoli další lety, SpaceX bude nejspíš muset nejdříve opravit poškozenou rampu. Firma také údajně plánuje vyrobit zmenšenou zkušební nádrž SN7.1 z oceli 304L, která má prověřit další výrobní zlepšováky a bude stejně jako její předchůdce SN7 natlakována až do zničení. Je možné, že toto testování proběhne v následujících týdnech, zatímco SpaceX bude opravovat rampu pro další zkušební lety prototypů Starship. Lety do výšky několika kilometrů budou vyžadovat téměř plnohodnotný prototyp se třemi Raptory, aerodynamickou špičkou a řídicími plochami. Během letu tak bude otestována souhra tří motorů, jejich vypnutí v maximální výšce, krátké manévrování pomocí stabilizačních ploch a nakonec opětovné zažehnutí motorů a poměrně komplikovaný přistávací manévr. Mohlo by to vypadat přibližně takhle:

Podle Elona Muska pokrok ve vývoji Starship zrychluje. Lze tedy očekávat, že další testovací lety prototypů na sebe nenechají dlouho čekat a SpaceX bude nové exempláře chrlit ještě rychleji než doposud. Zároveň by se již brzy mohla rozjet výroba prvního prototypu nosné rakety Super Heavy, která už dokáže vynést Starship až na oběžnou dráhu. SpaceX proto už staví novou obrovskou montážní halu a také zbrusu novou startovní rampu. Musk doufá, že orbitální start se stihne do konce roku, ale to je hodně optimistický cíl. Každopádně i tak se v následujících měsících jistě nebudeme nudit a v Boca Chica uvidíme spoustu aktivity a alespoň nějaké další testovací lety. A možná už za pár let by mohly přijít na řadu mise na Měsíc a nedlouho poté i na Mars.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
124 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vidurius

Kolik tun to mohlo mít dohromady, když jen to vrchní závaží mělo 20 tun?

Invc

Tak můj odhad – podle tahu raptoru je:

Při startu určitě méně než nějakých cca 170 tun (tah raptoru je 200t a tohle mělo docela tendenci letět nahoru).

A při přistání to mělo nejspíše tak nějak kolem 110-120 tun … raptor se dá podle dostupných informací regulovat do zhruba 50% a i tohle i přes zapnutý motor celkem pěkně klesalo.

(BTW ona tam ta weighted companion cube byla spíše kvůli tomu, aby ten let byl realizovatelný v rámci regulace raptoru, než že by potřebovali simulovat špičku).

Ropotamo

Je možné, že byly při skoku použity nepodchlazené pohonné hmoty? Ale i tak, kapalný kyslík i metan, byť by nebyly hluboce podchlazené, by stejně musel vyvolat námrazu na trupu, nebo ne?

Gelster

Asi pouzili fakt malo paliva tak se stena nadrze stihala ohrivat. Tipuju ze metan by mohl byt kapalny za normalni teploty pri vyssim tlaku ale to je jen odhad ( a ted me napada ze kysliku mohlo byt takmalo ze byl je v kulovem vrchliku nadrze tak nebyl v kontaktu s boky SN5 -> zadna namraza) ale kdo vi

Vladimír Todt

Kyslík, ani metan nemohou být za normální teploty kapalinami při žádném tlaku, pokojová teplota je vysoko nad kritickým bodem obou látek.

Samo

Kvapalný metán a LOX sa za bežnej teploty a atmosférickom tlaku dá držať chvíľu. Áno budú sa variť ale hneď sa nestratí a komentár predtým nemyslím že bol myslený ako že LOX bude stabilný pri atmosférickom tlaku. Ale celkovo je čudný ten komentár, samozrejme že metán tam kvapalný je, raketa nie je natlačená len plynom. Pohonných hmôt tam proste nebolo dosť na to aby vyvolali námrazu a boli výhradne len vo vrchlíkoch. K podchladenosti, SpaceX v Boca používa len podchladené kvapaliny preto tam majú obrovskú zásobu dusíku a preto vidíme kopec oparu vždy pri tankovaní lebo tam chladia metán a kyslík vo výmenníkoch a zohriaty dusík ide do atmosféry.
Tu je video ak by mi niekto neveril že kylík a metán sú aj za atmosférického tlaku kvapalné, samozrejme sa odparia a nie sú to stabilné kvapaliny pri atmosférickom tlaku.
https://youtu.be/GXf1vys5IRA

Samo

Kto by chcel kvapalný metán doma, ale absolútne nedoporúčam ak nechcete dopadnúť ako SN4, tak celkom jednoduché je ho skvapalniť. Podobne by to malo ísť aj s kyslíkom.
https://youtu.be/3F-Tww516Cc

bohyn

Mas castecne pravdu. Kdyz rozlejes LOX/mmetan na podlahu, tak stale ma teplotu -X °C (nechce se mi hledat bod varu a ani to neni podstatne) a bude ji mit dokud se neodpari (tekutina nemuze presahnout bod varu). Komentar vyse byl o tom, jestli muze byt LOX/metan za pokojove teploty, ale vysokem tlaku, kapalny, tak aby nezpusobil namrazu na plasti. Teoreticky ano, prakticky ne.

Invc

Nádrže byly prakticky prázdné – a s ohledem na jejich tvar, ty spodní části nemají stěnu viditelnou.
(Celková kapacita nádrží je kolem 1000 tun metanu a kyslíku… tady mohlo být tak cca 30-50 tun).

Gelster

Jo tak s tim methanem kecam aj pri vysim tlaku (treba 10atm) ma bod varu hluboko pod nulou

Robert

tusim 10min pristani sa trocha namrazi na dolnej casti SN5 trubu objavilo.

Kamil Gott

Napjatě jsme to tu celou dobu sledovali, doufali, viděli všechny problémy, jimž bylo třeba čelit. Na druhou stranu letící plechovka následovaná druhou letící plechovkou až za rok?

Jiří Lichnovský

Ty 2 plechovky toho nemají moc společného. Starhopper byl nerezem jen oplechovaný. Hlavní pokrok není ani tak v tom skoku, jako v samotné konstrukci “plechovky”. K tomu Starship nemá raptor uprostřed, což je obrovský rozdíl.

Invc

Ze zásadních ještě – tlakování nádrží.

Petr Kasan

Musel jsem stejně jako před rokem zavzpomínat na klasiku ruské kinematografie: https://youtu.be/I47CNxwlt9U?t=561
🙂

David

Video od SX je epesní, zvl. záběry z kamery nad motory 🙂 Ale říkám si, že musela být dobře ochráněná proti plamenům a žáru.

Invc

Tak poučili se ze Starhopperu, kde jim po chvíli upadla 🙂

Vojta

Mě by docela zajímalo, co byl ten ohníček kolem trubek v motoru (na videu od spx pri záběru z motorové sekce)

bohyn

Netesnost na potrubi.

Ales

Mam takove tuseni ze netesnost by se projevila i nekde jinde, ne jen drobnym plamenem ktery ke konci zhasl. Muj osobni tip je ze jim chytla nejaka guma/izolace/barva nebo cokoliv horlaveho.

bohyn

Zase mul dojem, pochybuju, ze tam maj (horlave) materialy jako gumu, nebo barvu. Unikajici metan hori, bez vetsiho prisunu kysliku, zhruba podobne. Viz treba flera. Zhaslo to kdyz je SN5 priblizila k zemi a to ze 2 moznosti: 1) tah raptoru se tlumi vetsim podilem kysliku, takze klesne tlak metanu a prestane unikat; 2) spaliny z raptoru uzavrou prisun kysliku a plamen vyhladovi.

Jiří

Docela by mě zajímalo, v jak pokročilé fázi testování prototypů jsou teď ti, kteří tu v diskuzi chtěli poučovat SpaceX, jak mají svařovat a vůbec jak to dělají celé špatně a že se zcela jistě jedná o slepou uličku vývoje 🙂

Invc

Se na to podívej – jasný důkaz, že je to celé špatně:

  • rozpadá se jim startovací rampa při startu
  • hoří jim motory za letu
  • je to tak křehké, že to nedokáže odstartovat, když kilometr vedle projede loďka…
  • no a ten tvar? vždyť to nemá špičku… každý ví, že to musí být more pointy…
  • a nechtěj, abych začal o těch packách… jak z čivavy…

Jasná slepá ulička.
🙂

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Invc
bohyn

Pockej, ta rampa se jim rozpadla jeste pred startem 😀
Tentokrat to vypada ze jim vydrzela, jen se tam proletela asi hadice s metanem, s cimz mohlo byt i pocitano.

Jirka

Proste je to cely na aladeen, ale jinak aladeen.

Bezosova Pleš

A taky to na rozdíl od Ruska ani neumí natřít a takhle jim brzy na nerez zrezne.

Robert

Toto ma este od finalnej verzie daleko, na tie zvary(celkovo konstrukciu) neboli pri tomto teste kladene moc velke naroky. Osobne stale neviem co tymto testom dosiahlo a co sa naucilo. Bolo to skvele sledovat, ponocovat do 3rano dva dni ale rad by som vedel co im to prinieslo ked to prakticky bola prazna polorozostavana nadrz. Nejake tie tenzometre som tusim na fotkach videl, takze mozno sledovali ako sa konstrukcia sprava v dynamickom rezime, pripadne odtestovat vsetky tie odpajacie konektory, ci uz elektricke alebo palivove.

Petr Groh

Roberte, nevím to jistě, ale odhaduji, že ta plechovka byla nacpaná snímači všeho možného.
V úložišti teď mají asi o pár gigabajtů dat víc a nadšeně se v tom přehrabují.
🙂
Mně to přijde jako malý zázrak, ta stabilita za letu – s motorem mimo osu !!!
Prostě borci.

Robert

Ja fakt nechapem ci si tu treba honit ego nad tymi minuskami a pokial clovek nenapise na spacex oslavnu odu tak je tu zadupany pod zem, pritom som ziadnu neopravnenu kritiku nepisal, len som vyslovil otazku co tymto testom spacex konkretne dosiahlo a co sa naucilo a ani vasa odpoved mi tieto otazky neobjasnila, to je snad kazdemu jasne ze tam bolo vela senzorov a ze maju teraz vela dat. SpaceX ukazuje ze nerobia veci nahodne a maju to premyslene, takze cakam ze z tohoto testu chceli ziskavat konkretne data, nie len ved daco namerame a potom uvidime. Ja tu nijako neznehodnocujem dany pokrok. Nabuduce tu radsej vychvalim v komentaroch spacex do nebies miesto pokusu o diskusiu ktora by mozno mohla mat aj informacny charakter.

Bezosova Pleš

Tomu se říká ElonX.

Jiří Hadač

Tady bych ti klidně odpověděl, že jsem napsal článek, kde jsem srovnával NG a FH, a ejhle, ve finále jsem jasně napsal, že NG bude lepší atd. A když jsem srovnával Vulcan a F9, tak z toho taky nevyšel Vulcán tak nějak špatně, spíš bych řekl naopak. Čili, nikdo tu nikdy nikomu nezakazoval a nezakazuje mít opačný názor. Krásný příklad je Ivo Janáček, který si prostě v diskuzích o Tesle drží svou linii a basta. A minusy sem, minusy tam, on to neřeší 🙂

Bezosova Pleš

Tvoje články jsou perfektní a objektivní, jenom někdy ztrácím nervy s příliš optimistickými komentujícími, kteří dají dislike, když řeknete, že přistát na Marsu za necelé čtyři roky je nemožné, když za rok přešli z menšího prototypu na větší (chápu obrovské rozdíly mezi prototypy, je to jen příklad).

Jiří Hadač

OBčas se stává, že je něčí komentář nepochopen. Takže bych to tak moc negeneraziloval. Stane se, on je možné, že problém byl v tom, že tahle část diskuze začala ve veselém tónu. Takže klidně se mohlo stát, že si tvůj koment vyložili přesně jako to, o čem mluvili. A je zbytečné psát něco, co si člověk nemyslí.

yamato

no ak chces vediet co konkretne zmerali a na co im to bude, tak sa obavam ze to daleko presahuje nase vedomosti – skratka nie sme raketovi inzinieri 🙂 Kazdopadne vychadzat pri vyvoji z realnych udajov je urcite daleko lepsie, ako pracovat len s odhadmi a predpokladmi, tolko este vieme. Taktiez realny test, ktory neskonci vybuchom, ukazuje ze sa uberas dobrym smerom a v nicom si sa zasadne nepomylil…

Radomír Vysocký

Každý, i malý skok bude mít pro SX při designování nového dopravního systému určitě velký význam. Jasně, tyhle demostrátory jsou ještě daleko od řekněme nějaké očekávané “finální” verze. Jejich účelem je ověřit nejen hrubý konstrukční design lodi, typ materiálu, svary apod. Testují i motory za letu, (všechny dosavadní Raptory jsou stále de facto prototypy) a také testují obslužný personál a vlastně i celou infrastrukturu kosmodromu. To má pro SX jistě svoji hodnotu. Používají neodzkoušené přístupy a technologie. Jde o velmi složitý a komplexní systém, nejenom z hlediska designu.
Zcela jistě pečlivě zkoumají nejenom data z letu té “létající polorozestavěné nádrže”, jak píšete Robert. Proto za mně, klobouk dolů před prací lidí z SX. Nikde jinde jsem nic podobného neviděl.

Robert

Dakujem za prinosny komentar.

Silhan.J

Nechápu proč tady po jednom poposkočení musíš psát takové blbosti. Opravdu odmítáš uznat, že Spx mnohokrát šlápla vedle? Tobě ani tvým plusáčkům asi nedochází, že my nevěřící psi, co si dovolujeme o věcech přemýšlet bez emocí jsme měli pravdu. Sám velký Elon přiznal že mají problém udělat pořádné svary. Vždyť ani neměli správně seřízené stroje. A co to stavění pod širým nebem? Některé „génie“ dokonce díky selskému rozumu napadlo že taková raketa bude vlastně mnohem odolnější a vhodnější pro Mars než raketa z haly.

PetrK

Jestli jsem to dobře pochopil, tak fakt, že na louce jen s větrnou ochranou dokázali po sérii pokusů svařit plechovku tak, jak si naplánovali a dokázali s ní hopnout, aniž by ji rozsekali, vlastně potvrzuje vaše tvrzení, že to celé dělají špatně …
A oprava “leaknuté” SN7 zase dokládá, že to tímhle způsobem na tom Marsu opravit nedokážou, tudíž je to takhle absolutně nevhodné pro Mars …

Silhan.J

Prosím ocituj část příspěvku, kde píšu, že to dělají celé špatně. Děkuji. O opravách na Marsu jsem taky nic nepsal. Prosím nevymýšlej si. Jen jsem upozornil na to jak zde psaly, že Spx bude stavět lodě “mezi kaktusy” protože díky tomu bude odolnější a bude se lépe hodit na Marsu. Mimochodem ta „jen větrná ochrana“ má větší vliv, než si myslíš. Díky ní jim tam nefouká, do svarů se nedostává bordel a mohou tam aspoň trochu regulovat teplotu

Prochazka

Pokud se svařuje v ochranném plynu, je ochrana proti větru zcela nezbytná, neboť jinak vítr plyn odfukuje a svar okamžitě oxiduje… tj. nelze ho provést kvalitní, je křehký atd….
Jakýkoliv svářecí technolog by si nad původním úmyslem “svařovat mezi kaktusy” klepal na čelo …

Rosetau

Krásně jste to napsal.

lukas

aky je rozdiel medzi starsou a novsou ocelou.

Prochazka

Nechci v žádném případě zpochybňovat co Jeho Svatost EM pronesl někde na tiskovce, ale není to vůbec pravda viz.:

https://www.nickelinstitute.org/media/1842/types304and304lstainlesssteelsforlowtemperatureservice_328_.pdf
https://www.aksteel.com/sites/default/files/2018-01/301201706_0.pdf

Dle letmého prolétnutí materiálových listů se mi zdá, že ocel 304 má lepší svařitelnost, třeba s ohledem na nižší množství uhlíku. Dle všeho jsou tyto typy v USA nejčastěji používané nerezové oceli a tedy původní volba na 301 se zdá být jako volbou nevhodnou (jeden by řekl: těsně vedle). Asi to bude tím, že 301 se hojně používá na nerezové nádobí a byla tak snadněji dostupná a levnější ….

https://www.aksteel.com/sites/default/files/2019-11/stainless-steel-price-book.pdf

Vendelin

Vypada to na prvni pohled ze to bastlej ale asi to delaj dobře. Časově asi harmonogram asi nedodrzej ale je to kosmonautika. Viz. Konkurence😀

David

Harmonogram je gumový, o tom žádná. Ale oproti konkurenci jsou i díky postupnému bastlení a ostrému live testování o několik parníků dál. ISS zásobuje “leckdo”. Ale SX si vycvičila trubky, už pár let se pěkně na povel vracejí. Nic proti Boeingu, ale Starliner je na tom s časy i cenou daleko pozadu oproti SX s Crew Dragonem. A ULA se SLS je fantastická (vážně jim držím palce). Ale to, co se před očima reálně vyvíjí ve SX se Starshipem, je přeci jen konceptem (masivní vyrobitelnost, znovupoužitelnost, parkování na orbitě a dotankování, přímé přistávání a start z Měsíce i Marsu) o pár levelů výš. Jestli mi tedy přijde SX a Musk jako šílenci pohádkáři, tak výsledky mluví jasně – zažíváme pohádku.

peet365

akým spôsobom nakláňajú/vektorujú tie motory?

Krys

Take by me to zajímalo. Přece jen to vypadá, že se to děje docela rychle, ale přitom ty tlaky tam musejí být obrovské, když to zvedá desítky tun. Předem dík za případné objasnění.

Samo

Hydraulika, Tesla motor a Tesla baterka naboku poháňajú hydročerpadlo a to cez 2 obvody s piestami v ose X a Y naklápa trysku resp. motor celý na kardane ktorý poznáme z fotiek motoru.
Tu je v detaile po priblížení vidieť ako rúry od motoru na boku vedú do motorovej sekcie.
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1944193;image
Kardancomment image

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Samo
bohyn

Tesla motor + hydraulika měla být původně pro křídla, ale tam časem vynechali hydrauliku a motor má být ke křídlu připojený mechanicky. O Raptorech jsem nic nečetl. U starhopperu to bylo pneumaticky, ale to je hodně jiná konstrukce.

David

U raket jaksi často chybí měřítko.
Zkoušel jsem najít porovnání Starhopperu, Starshipu SN5 a Falconu 9 s Crew Dragonem, ale nenašel jsem.
Tak jsem si trochu hrál s koláží, aby bylo zřejmé, že ve SpaceX rozpohybovali dnes docela macatou pikslu 🙂
K vidění zde: http://www.bit.ly/Sh-Ss5-F9CD

Invc

Super, ale pořád by to chtělo nějaké měřítko pro “mozek”.

Chtělo by to něco, co “známe” z každodenního života (třeba známou budovu, autobus na zadních, nebo tak něco).

Jinak na tohle bylo super video:

https://youtu.be/dlo3rBFDLug

David

Zhruba platí u normálního obytného domu – co patro vč.tloušťky stropů, to 3 metry (panelák o trochu míň, 2,85m, ale také bych to zaokrouhlil. Prvorepublikové činžáky ne – naopak běžně výška patra 3,6m). Ta včerejší piksla 31m je adekvátní 10-11 patrovému paneláku a samotná konstrukce “rampy” pod tím ještě 2 patra navrch. Falcon 9 v.63m = s CD 21 pater. Nejvyšší mrakodrapy v Česku (Pankrác, Brno) mají lehce přes 100m.

Jiří Hadač

Ono člověku úplně stačí si najít nějaký velký tovární komín :-D, a už se mu začně točit hlava a to kouká zespodu.

Invc

Já vím, to neměla být kritika.

Spíš jen, že mozek tak nějak víc pochopí ty rozměry, když v tom obrázku vidí vedle něco, co dobře zná (rozměry).

Podobný efekt, jako zdánlivá velikost slunce a měsíce, pokud zároveň vidíš horizont.

Jiří

Já si vždycky představím, že plocha je prakticky stejně velká, jako má můj byt 2+1 a přijde mi to naprosto neuvěřitelný, takový první krok k létající Atlantidě 😀