Prototyp Starship SN5 vzlétl do výšky 150 metrů a úspěšně přistál! Co dalšího SpaceX plánuje?
Prototyp kosmické lodi Starship SN5 úspěšně vzletěl do výšky 150 metrů a opět přistál – téměř přesně rok poté, co podobný test provedl hrubý technologický demonstrátor Starhopper. Vývojový program Starship tedy udělal velký krok kupředu na dlouhé cestě k Měsíci a Marsu. Teď jsou na řadě další krátké skoky Starship a poté také náročnější lety se třemi Raptory a aerodynamickými prvky.
Let Starship SN5 do výšky 150 metrů v srpnu 2020 (Foto: Trevor Mahlmann)
Když jsme o Starship psali před před pár dny naposledy, prototyp SN5 zrovna absolvoval úspěšný statický zážeh svého metanového motoru Raptor. Dalším krokem měl být napjatě očekávaný krátký let do výšky 150 metrů. Původně byl plánován na neděli 2. srpna, ale o pár dní se zpozdil, jelikož problém s ventilem způsobil, že se těsně před zážehem neroztočilo turbočerpadlo v Raptoru. SpaceX ale jen tak něco nezastaví a let nakonec proběhl 5. srpna kolem 01:57 SELČ.
Prototyp Starship SN5 s průměrem 9 metrů a výškou necelých 30 metrů zažehl svůj jediný motor Raptor (sériové číslo 27) a začal stoupat nad rampu. Z videí se zdá, že silný tah motoru rozmetal část techniky na vypouštěcím stole, což vedlo k vzplanutí metanového potrubí na zemi. Starship SN5 už ale tou dobou byla bezpečně ve vzduchu. Postupně vystoupala do výšky 150 metrů, přičemž motor se průběžně nakláněl sem a tam, aby loď během letu stabilizoval. Ruku k dílu přiložily také malé korekční trysky na trupu Starship. Loď následně vyklopila šestici relativně malých přistávacích nohou, které do té doby byly skryty uvnitř motorové sekce. Jedná se o nový a dosud neozkoušený druh nohou, a tak jsem se osobně nejvíce obával přistání. Situaci ještě zkomplikovala oblaka rozvířeného prachu, která zcela zahalila přistávací plošinu, která se nachází asi 100 metrů od místa startu. Během živého sledování tedy několik vteřin nebylo jasné, jestli se přistání povedlo, nebo nikoli. Když se prach konečně rozplynul, diváci si mohli oddychnout, protože Starship SN5 hrdě stála na zemi v jednom kuse (i když v mírném náklonu).
Průběh prvního letu Starship SN5 (Autor: @InfographicTony)
SpaceX díky tomuto letu prověřilo spoustu věcí – avioniku, korekční trysky, schopnost Raptoru vektorizovat a regulovat tah podle potřeby, nové přistávací nohy, strukturální pevnost ocelových nádrží a jistě mnoho dalšího. Některé z těchto věcí sice prověřil už před rokem Starhopper, ale ne všechny. Měl například úplně jiné nohy, třikrát tlustší ocelové tělo a korekční trysky byly „ukradeny“ z Falconu 9. Elon Musk krátce po testu SN5 prozradil, že proběhne ještě několik krátkých skoků, aby SpaceX vyladilo proces startu („výbuch“ rampy a Raptor v plamenech asi nejsou vítané jevy při každém startu!). Teprve poté podle Muska dojde na lety do velkých výšek s prototypy, které už budou vybaveny aerodynamickými řídicími plochami pro manévrování v atmosféře.
Přesné plány pokročilejších letů oznámeny nebyly, ale z dostupných úředních dokumentů vyplývá, že se plánují lety do výšky 3 km a také do 20 km. Ty už budou potřebovat tři motory Raptor a také aerodynamické plochy a špičku. Otázkou je, které prototypy budou využity pro další testovací lety. SpaceX buď může letět znovu s SN5, nebo přejít na v podstatě totožný prototyp SN6, který už je nějakou dobu hotový. Oba jsou ale do jisté míry zastaralé, protože byly vyrobeny z oceli typu 301, zatímco SpaceX už přešlo na typ 304L. Delší lety tedy možná využijí prototyp SN8, který už je v pokročilém stádiu výroby a je tvořen ocelí 304L. Některý z příštích exemplářů Starship by navíc mohl dostat vylepšené přistávací nohy. Elon Musk po skoku SN5 vysvětlil, že příští verze přistávacích nohou označovaná „V1.1“ bude o 60 % delší a u verze 2.0 budou nohy ještě o hodně delší a širší, podobně jako ty na Falconech, ale budou schopny přistání na nerovném povrchu díky automatickému vyvažování.
Neoficiální schéma dílů, které by mohly být určeny pro prototyp Starship SN8 (Autor: @brendan2908)
Než ale proběhnou jakékoli další lety, SpaceX bude nejspíš muset nejdříve opravit poškozenou rampu. Firma také údajně plánuje vyrobit zmenšenou zkušební nádrž SN7.1 z oceli 304L, která má prověřit další výrobní zlepšováky a bude stejně jako její předchůdce SN7 natlakována až do zničení. Je možné, že toto testování proběhne v následujících týdnech, zatímco SpaceX bude opravovat rampu pro další zkušební lety prototypů Starship. Lety do výšky několika kilometrů budou vyžadovat téměř plnohodnotný prototyp se třemi Raptory, aerodynamickou špičkou a řídicími plochami. Během letu tak bude otestována souhra tří motorů, jejich vypnutí v maximální výšce, krátké manévrování pomocí stabilizačních ploch a nakonec opětovné zažehnutí motorů a poměrně komplikovaný přistávací manévr. Mohlo by to vypadat přibližně takhle:
Podle Elona Muska pokrok ve vývoji Starship zrychluje. Lze tedy očekávat, že další testovací lety prototypů na sebe nenechají dlouho čekat a SpaceX bude nové exempláře chrlit ještě rychleji než doposud. Zároveň by se již brzy mohla rozjet výroba prvního prototypu nosné rakety Super Heavy, která už dokáže vynést Starship až na oběžnou dráhu. SpaceX proto už staví novou obrovskou montážní halu a také zbrusu novou startovní rampu. Musk doufá, že orbitální start se stihne do konce roku, ale to je hodně optimistický cíl. Každopádně i tak se v následujících měsících jistě nebudeme nudit a v Boca Chica uvidíme spoustu aktivity a alespoň nějaké další testovací lety. A možná už za pár let by mohly přijít na řadu mise na Měsíc a nedlouho poté i na Mars.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 11-16 - 18. 5. 2025
- Mise Starlink 12-15 - 15. 5. 2025
- Mise Starlink 15-5 - 14. 5. 2025
Je to prostě jen další plechovka co poskočila kousek nahoru a překvapivě u toho nevybuchla, ale přistála o pár metrů dál… Už bylo třeba trochu uklidnit investory, o tom to celé asi je ….
Důvod uklidňovat investory asi není úplně na pořadu dne. DM-2 dopadla dobře, Starlink se blíží k “nějaké” fázi nasazení … A vzhledem k tomu, že EM si dokáže investory “ošéfovat”, jak už několikrát dokázal, tak to PR bylo spíš pro nás.
Co na tom bylo důležité pro SpaceX rozebírají pánové výše. Namátkou – vektorování tahu s vyoseným motorem, uchycení dlaždic, chování plechovky při reálném dynamickém namáhání, chování “podvozku”, samotná procedura odpoutání od rampy a další …
Takže ano už bylo načase, jen důvody budou trochu jiné, než ty “spekulativno konspiračně negativní”.
Znáte to: “Tak dlouho se chodí se džbánem, až se …”
Takže nemůžete do nekonečna oblbovat investory, jednou budou chtít svoje prachy zpátky i s úroky…
Pravidla pro investory jsou definovaná. Koupili nějaký podíl – na rozhodování, na zisku, na podílení se na vizi … za určitých podmínek. Co konkrétně, to nevím. Pokud pro tento podíl najdou kupce, mohou ho prodat za cenu, kterou si dohodnou. Něco jako “teď jsem se rozhodl, že chci svoje peníze zpět, tak mi je vraťte”, neexistuje. Jediné, co se tomu blíží, jsou dluhopisy. A u těch je rozdíl jen v tom, že je zpětně odkupuje vydavatel za předem definovanou cenu a v předem definované době.
Vyosený motor je tam z důvodu, že se jedná o 1/3 (1/6) finálního uspořádání motorů do trojúhelníku.
Dynamické namáhání. Ehm ? Čo si tak představujete pod takým slovom dynamické namáhání u kosmické lodi ?
Některé dlaždice popraskaly.
Co se týče profitability projektů, tak nikdo z nás nemá dostatek informací o nákladech na službu. Nicméně DM2 je komerční produkt pro Commercial Crew Program. Starlink je blízko pilotního nasazení, i když skutečně vydělávat ještě dlouho nebude. O profitabilitě DM2 se možná dozvíme už z příští výroční zprávy. Napovědět může https://www.elonx.cz/ceny-startu-raket-spacex/
Firma předpokládá, že po úspěšném ukončení DM-2 by se mohl zvýšit zájem pontenciálních komerčních zájemců o let.
upraven překlep.
Domnívám se, že v okamžiku, kdy skončí ISS, skončí s největší pravděpodobností i DM2 neboť pro něj nebude využití. Komerční lety v nekomfortní maličké kabince si zaplatí pár miliardářů (<10?) a celé to půjde k ledu. Radši si za 10% zaplatí výlet hopsadlem od BO. Fanoušci a daňový poplatník v USA zatlačí slzu a půjde se dál…
Pokud by se mělo létat k měsíci je potřeba si položit otázku, zda je na to tahle Apollo konstrukce dneska nejlepší.
Jak se na to díváte Vy osobně?
1) DM-2 skončila v okamžiku, kdy ti dva kosmonauti vystoupili… Možnáby to chtělo si nejprve ujasnit, co která zkratka znamená.
2) Konec ISS sahá daleko předaleko za termíny zprovoznění Starship… tím tak trochu padá ta “nekomfortní maličká kabinka”
3) Proč by měli fanoušci a daňoví poplatníci USA zatlačovat nějaké slzy mi opravdu uniká…
4) K Měsíci uvažují už výlučně o Starship.
5) Považovat Crew Dragon za Apollo konstrukci … je tak nějak urážka obojího…
Vynechal sem něco?
I Vy fantasto. Jestli funkční Starship vč. podpory života vyletí ke hvězdám před skončením životnosti ISS, tak klidně sním svůj klobouk:))
ad 2/ Kolik let a vládních dotací trvalo, než se SPX dopracovala od F1 k primitivní nekomfortní maličké kabince pro 4 lidi, fungující jako minibus na ISS? A to se tady pracovalo s konceptem, který byl mnohokrát vyzkoušen jinými… Ukázalo se, že inovační prvky u CD jako přistávání pomocí motorů, byly s výmluvou opuštěny a v současné době se do značné míry jedná o nadbytečný systém, který akorát zvyšuje rizika (exploze), ale opustit ho nelze neboť plní funkci záchranné vežičky…. Tady jde o slepou cestu…
ad 3/ Dlouhá cesta, spousta úsilí a za pár let po CD neštěkne ani pes….
ad 4/ Není ani z 10% vymyšlená a opravdový funkční prototyp je zatím v nedohlednu… Pokud bude, nebude zřejmě o nic méně komplexní než byl raketoplán, ovšem ten měl neomezené vládní zdroje a byl strategickou technologií pro USA… Jak dlouho bude trvat vývoj do úspěšného konce? Myslím, že 5 let určitě ne. 10 a nebo 50? V situaci, kdy se ani pro velká letadla není práce (konec výroby A380), můžeme předpokládat, že bude práce pro Starship?
ad 5/ Nevím jakou optikou se díváte na Apollo a na CD, ale zkuste vyměnit čočky:) Je to jedna kabina, jistého tvaru, obdobné velikosti a přistává na padácích do moře…. Smutné je, že Apollo mělo dotaženou koncepci a nevezlo si sebou zbytečné věci viz. 2…
Kolik let? Za 18 let SpaceX vyvinulo Falcon 1, Falcon 9, Falcon Heavy, Cargo Dragon, Crew Dragon. Zvládla motorické přistání prvního stupně a rozložila světový trh s orbitálními nosiči. Je držitelem několika světových prvenství. SpaceX si Falcon 1 platila z vlastní kapsy. Crew Dragon neni rozhodně primitivni, nekomfortni a ani maličký. Jen se podívejte jak jsou lide namačkaní v Sojuzu. Crew Dragon je stále schopen motorického přistání. Jediný duvod proč se to neděje je, že by bylo velice obtížné to certifikovat ze strany NASA. Srovnávat Starship s raketoplánem je dost neštastné. Je vidět, že o firemní kultuře SpaceX toho moc nevíte jinak by jste tohle nenapsal. Připravte se sníte klobouk.
Falcon je prakticky normální raketa, která si nechává trochu paliva a více či méně úspěšně pak přistává. Falcon Heavy jsou 3 Falcony spojené dohromady. Kde jste vzal informaci, že SPX rozložila světový trh? CD je primitivní, nic nového proti stávajícím kapslím nakonec nepřinesl.
Vyjádření, že zlá NASA nechce pokrokové SPX umožnit jednoduchou certifikaci motorického přistávání je propaganda… SPX to mohla klidně udělat, ale z nějakých důvodů tam radši vrazili padáky, než by provedli zkoušky a prokázali tak bezpečnost svého systému. Dále je zajímavé, že CD při nouzovém oddělení odlétá i s trunkem, Jestli to prostě není tím, že bez něj se nedaří kabinu dostatečně stabilizovat? Viz. poloha motorů a těžiště a regulační schopnost motorů….
Starship dříve nebo později skončí, bude to něco jako Buran… Prostě se ukáže, že je vlastně k ničemu. I kdyby se podařilo dokončit vývoj (a teď nemají ani 10%), tak to nikdo neufinancuje….
Pane nezlobte se, ale vaše znalosti mají takové mezery, že je to až obdivuhodné. Říct o orbitální raketě, která přistane na plovoucí plošině daleko od pobřeží zcela sama, že je to jen normální raketa s trochou víc paliva svědčí o tom, že nemáte o technice vůbec šajnu a akorát trolíte…
Naučit Falcon 9 přistávat už to samo stačí aby SpaceX i Elon Musk byli zapsaní do učebnic dějepisu. To jim nikdo nevezme.
Pokud ale jde o srovnání samotného nosiče, navíc třeba oproti starship, tak tam se dvě rakety ani více lišit nemohou:
Falcon 9 je kerolox, s hliníkových pláštěm a motory s otevřeným cyklem. Je to nejprověřenější a nejobyčejnější systém jaký lidstvo dosud vymyslelo – v jádru stejný systém jako 60 let stará a dodnes sloužící rodina raket “semjorka” (sojuz).
PROTO ta skepse mezi ODBORNÍKY ohledně starship, protože ta má být novými technologiemi naopak prošpikovaná celá od vrchu až dolů. Rozhodně si ukousli hodně velké sousto (asi jako posadit raketoplán na Saturn V).
Tohle jsem dával dohromady ještě na výšce
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288585-archiv-ct24/217411058210003/obsah/518085-dalkove-rizeny-robot-broucek-i-v-akci-2002
takže něco málo o technice vím:))
O kosmonautice si čtu knížky od puberty ještě od Pacnera….
Pokud jde o motorické přistávání, tak to už umí lidstvo od dob přistání Věněry a nebo “Apolla” na Měsíci.. Takže v dnešní době elektroniky přistát s nějakou rourou, více či méně úspěšně na Zemi vážně není nepřekonatelný problém….
A daleko od pobřeží to přistává jedině proto, že tomu pořádně nikdo nevěří a všichni mají strach jaký výbuch by to i s tím zbytkem paliva byl na pevnině…
Co to plácáte? Na těch 19 přistání Falconů na pevnině jste zapomněl? Na moři se přistává jen když množství zbývajícího paliva neumožňuje návrat zpět na pevninu, s bezpečností to nemá nic společného. Stejně tak Starhopper a Starship SN5 přistávaly doslova stovky metrů od místních obyvatel.
S tou bezpecnosti ma castecne pravdu. Kdyz na rampe stoji Atlas, tak falcon pristava u pobrezi na plosinu.
Mohl bys zmínit klidně i přistání SSO-A na ASDS a pár příkladů dalších by se našlo, viz já nevím zamořením přistávací oblasti hydrazinem po explozi/anomálii Dragonu, ale primárně a slovo primárně bych podtrhl v tom není bezpečnost, ale množství paliva a použitý letový profil. Plus Vandenberg má specialitku, tam to maj na krku i tuleni 🙂
Mno … když sem byl v Koulifornii naposledy… tak spoustě lidí by opravdu nevadilo, kdyby mezi ty lachtany něco high-energy vletělo 😉
Do toho bych se nerad pletl :-D. Ale připomněl si mi vtip, jak se baví dva dynosauři a jeden říká, hele, padá hvězda, něco si přej….
Tak a ted jste dokázal, že o tom opravdu nevíte vubec nic.
Zajímavé. Kdysi sem chodil diskutovat jeden pán, Venca P. si říkal, který se také chlubil požárním robotem. V jistou chvíli slíbil, že pokud SpaceX opravdu v květnu nebo v červnu vynese astronauty na ISS v Crew Dragonu a ve firemních skafandrech, tak sní svůj klobouk. Pak se ale po něm nějak slehla zem. Není to škoda? Rád bych věděl, jestli mu chutnalo.
Asi pořád vykašlává zbytky krempy.
Haha, fakt že jo, dobrá paměť. 😀 Oba účty mají stejný email a IP.
No, pan Procházka je dost výrazný diskutér, který utkví v paměti. A takový výrok taky zaujme.
Pane Procházko, jste očividně zasloužilý člověk, že máte tohle zapotřebí.
Haha, alespoň jsem na rozdíl (zřejmě) od většiny zdejších diskutujících byl u vývoje něčeho zcela nového a umím si tedy představit, kolik problémů neprošlapané cesty mohou obnášet, a že skutečnost je vždy mnohem komplikovanější než původní často naivní předpoklady….
PR bylo přesně takové. Skafandry měli navrhovat lidé z filmové branže a to hlavně tak, aby dobře vypadaly. A to je zřejmě to poslední, co bych od takové věci osobně očekával….
Přesně jako filmová rekvizita to vypadalo. Nikdo z diskutujících mi nebyl schopen odpovědět na otázku, jak se skafandr SPX vlastně vůbec obléká…. Ví to už někdo?
Ovšem, že ví. Mají jeden dlouhý zip na vnitřní straně nohou (přes rozkrok) a leze se do toho “zespoda”. A pak pohodlně zip zapnou.
A teď bychom se mohli vrátit k tomu klobouku? (Veřejný příslib není jen tak….).
A je to někde k vidění, jak se do toho někdo souká a z toho? Třeba oblékání Sokola
https://www.youtube.com/watch?v=R2MJD60he8g
a nebo oblečku od Boingu je dohledatelné
https://www.youtube.com/watch?v=FaOAsUR-o-U
Tuším, že v současnosti jenom Sokola si je schopný člověk obléknout sám…
Muzeme psat jen o tom, co nekdo zverejni a prekvapive bylo vic informaco o skafndru Boeingu, nez Spacex.
Vy jste zase expert na podstatné věci:)
Nevyjádřil jsem uznání, jen nejvyšší překvapení, že to fungovalo.
Jak jsem pochopil, nikdo z celého diskuzního fóra nemá ani tušení jak se do toho oblečku leze a jak se to svléká. Dle toho, jak skafandr vypadá se zdá být více než jisté, že každý kus je ušit přímo na míru astronauta, takže v případě nějakého problému je nezaměnitelný. Naproti tomu ruský Sokol nejen, že vypadá seriózněji, ale jeho použitelnost a funkčnost je dle dostupných informací výrazně vyšší. Jak se obléká je dohledatelné poměrně dobře.
Jak dlouho můžete být ve skafandru SPX než se utopíte ve vlastním potu? Ty sexy holínky mi přijdou fajn před filmovou kameru, ale být v tom třeba 3 dny v kuse, bych opravdu nechtěl…
V podstatných věcech by měla jít jakákoliv forma (vzhled) stranou a je podstatná pouze funkčnost.
Takže ruští kosmonavti normálně vydrží 3 dny ve skafandru Sokol aniž by se jim zpotily nohy…
molodci…..a podle TASSu někteří i 4 dny…..geroji!
Pokud je funkční vodní chlazení vnitřního obleku a nepraskne hadička, tak by se dalo veřit tomu, že se nohy ruským molodcům ani moc nezapotí:)
Doporucim ti clanek muj a Karla Zvonika o skafandrech boeingu a spacex. Je tam i odkaz na video Tima Dodse, ktery popisuje, jak se do nej dostava promin. Ale vsichni pravidelni ctenari to uz vi od konce kvetna a mimochodem, i ctenari idnesu, kde to vyslo. Cilo, dost silne se pletes.
“Kosmický oblek SpaceX se obléká jako jeden díl, ale skládá se ze dvou vrstev – vnitřního měchýře a vnější vrstvy z nehořlavého materiálu.”
“Skafandr si nasadíte tak, že rozepnete zipy na vnitřní straně stehen, vstoupíte do něj a tím, jak se budete napřimovat, si ho vlastně obléknete.”
Tak tohle bych opravdu rád viděl neb má chabá představivost mi to nebere… Třeba nějaká skica by nebyla?
Po přečtení toho, co jste napsal jsem pochopil, že jakákoli reakce je zbytečná. Abych pravdu řekl, měl byste si založit vlastní firmu a všem ukázat jak se to vlastně má dělat. Určitě byste měl velký úspěch.
Takto však nezbývá, než vám popřát dobrou chuť a zařadit si vaše příspěvky do Ignore listu.
Nevim, jak jste na to prisel, ale vsiml jsem si, ze na foru casto nabadate ostatni k zalozeni vlastnich kosmickych spolecnosti. Diskutovat s vami by pak mohli jen majitele tech uspesnych. Kdyz se ptaji Elona proc zalozil Spacex, odpovi ze chce na Mars. Myslenka, ze by odpoved znela: abych mohl diskutovat s Ivo Janackem o kosmonautice, mne uvadi do kreci smichu. Diky Ivo, nejspis jste mi zase o neco prodlouzil zivot.
Má reakce vychází z toho, že pan Prochazka píše jak kdo co děláš špatně a tudíž odhaduji, že by byl mnohem úspěšnější než EM, protože ten založil SX proto, že mu Rusové nenabídli odpovídající raketu pro jeho plány.
EM nezaložil SX proto, že by mu Rusové nenabídli odpovídající raketu, ale protože to podle něj byla dobrá obchodní příležitost. Takhle to funguje v tržní ekonomice, víme?
A je prostě dost dobrý při získávání vládních zakázek, dotací a oblbnutí investorů v současném systému pseudotržní ekonomiky (viz. Starship:)
Zkuste si něco nastudovat jak to doopravdy bylo než tu začnete plácat takové kraviny. Dobrá obchodní příležitost? Nenechte mě rozesmát. Větší blbost tu dlouho nikdo nenapsal.
O tom bych se nehádal, okolo známých osobností se vytvořilo tolik legend, že ani ta osobnost později sama neví co je pravda a co si sama namlouvá, aby své rozhodnutí dodatečně přikrášlila. Jak chcete dokázat, co si někdo myslí?
Jinak asi bych souhlasil ale s tim, ze se lidi spis pohrnou do kabiny BO nez do Dragonu. To je proste pravda.
Jinak s tou slzou sem to nepochopil, pokud vim, program CCDev se povazuje za velky uspech, stejne jako COTS a CRS. Takze sem to fakt nepochopil.
Strašně moc úsilí a energie spousty lidí na vývoj něčeho co tu “prakticky je a bylo” k dispozici (kdysi dávno Apollo a dnes Sojuz). V okamžiku, kdy se vše opravdu odladí, tak ISS už bude vážně na konci životnosti… Kdyby byla perspektiva pro další využití na dalších řekněme 20 let, tak by to byla paráda, takto to vypadá jen na pokus zase “dohnat a předehnat ty Rusy” (strategicky to bylo zřejmě pro USA nevyhnutelné)…
Proto za pár let jen slza v oku …
Kolego, podcenujete politiku a neochotu platit cizimu statu. Apollo bych sem vubec netahal, lod nebyla navrzena na lett na LEO a z hlediska Cd a Starlineru byly ty Apolla ne pozlacene ale podiamantovane. Roli hraje i narodni hrdost. A ano, za tu cenu byl program uspech, plus penize zaplacene doma se znovu rozpusti v ekonomice. Plus bych dodal, byt zavisly na jednom dopravnim prostresku neni nikdy to prave, viz nedavne selhani sojuzu a vazne debaty na tema opusteni ISS. A nevim, kde berete informace o tom, ze iss za par let konci. A vami zminovane pilotovane lety Apolla trvaly celkem 7-8 let.
Původně plánovaná životnost ISS byla do roku 2016, v zimě 2013–2014 bylo zajištěno finanční krytí vládou USA až do roku 2024. V novějších článcích třeba na kosmonautix jsem na nějakou deadline nenarazil.
Máte nějaké novější informace jednak stran životnosti částí ISS a jednak ochoty USA a dalších celý projekt financovat?
Poradim vam, zajdete si na pokec s Kosmonautixem a polozte tam tuto otazku. V idealnim pripade tam bude Michal Vaclavik, a ten vam to presne vysvetli, jak to je. Financovani a dohoda o ISS se vzdy dela na 4 roky dopredu. Ale jak rikam, zeptejte se Michala, ma nejlepsi informace primo od zdroje.
Doporučuji úvodní tabulku na straně 2 žádosti o rozpočet na FY2021, která obsahuje výhled financování i na další roky. Snad to jako důkaz o ochotě financovat ISS i po roce 2024 stačí.
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/fy_2021_budget_book_508.pdf
NASA chce požádat Kongres o další financování. To jestli Kongres vyhoví nebo ne, nevíme. Tuším, že ohledně ISS neexistuje ani žádná platná mezinárodní smlouva, která by dál stanici garantovala další život.
Srovnávat NS s CD je vskutku hodně odvážné a nebo spíše hloupé a nebo je to tím, že vůbec netušíte co píšete.
Nebo se na to můžeme podívat z jiného úhlu. SS je z matriálu 1/2 tlouštky a je 2 x vyšší než hopsadlo. Takže podobná hmotnost, podobný motor, podobně velký skok. = vývoj za rok.
A abychom měli použitelnou sestavu, budeme tam muset mít 32/36 motorů na 1 stupni, 6 motorů na druhém ….. za jak dlouho tedy v tomhle tempu ?
Nezazněla prosím někde informace jaký Design change approval process ve SpaceX používají? Po zkušenostech z leteckého průmyslu se mi zdá nemožné řešit tak rychle všechny tyto změny v řízené dokumentaci a nějakým řetězcem schválení od juniora/designera, přes HW ownera po někoho s rolí Validation engineer…a to nemluvím o certifikaci pro NASA, ale jen vývojový projekt.
Na internetu jsem nedohledal, jediné po čem lidé pátrají je Agile/Scrum a to prý bylo Muskem vyloučeno…ale to je program management, ne design change.
Diky za radu
Moc se nepochlubili … ale způsob uvažování pochytíš z rozhovoru Everyday Astronauta s EM – když ukázali MK1, a pak ještě byl nějaký rozhovor z doby, když selhal ten thrust-puck.
Bohužel teď nemám čas ti ty rozhovory najít.
SpaceX si nehraje na korporaci, pro ně jsou důležité výsledky v reálu a nikoliv na displeji v tabulce excelu případně v prezentaci PowerPointu. Tím pádem u SpaceX má spousta “profesí” jaksi smůlu a neuživí se tam. 🙂
To není ani tak o korporaci (i když letectví je dnes hlavně o korporacích co to pochopitelně nejvíc používají, proto jsou tam kde jsou), ale spíš o udržení aktuálnosti výkresů, jejich průchod od designera na technologa, plánovače, zásobování a potom posledního Jacka, který to tam přišroubuje a Johna, který to zkontroluje….bez něčeho podobného by v tom měli absolutní bor***…. myslím že i o Raptoru Musk zmiňoval že žádný z prvních 50 není stejný -> a tohle musí být nějak podchycené, i následný Configuration management, aby věděli co kam montují..
To by mě teda fakt zajímalo jak na to..
Možná se jednou bude na školách místo Toyota Production System (Lean) učit Musk’s Rapid Production System (SX, Tesla, BoringC) 🙂
Mně se pochopitelně taková svobodomyšlenkovost líbí a díky tomu dochází určitě ke skutečnému intenzivnímu vývoji. Ale mít kostru, postupy a standardy považuji za nezbytné. Aby se na nic podstatného v designu nezapomnělo, nevznikaly a neopakovaly nebezpečné chyby.
Mě se to vůbec nelíbí… Takhle se to mohlo dělat před “75 lety za války” a nebo za studené války. Dnes je spousta sw výpočetních a simulačních nástrojů a dostatek know-how v oboru, že tento postup je prostě nutné považovat za naprosto amatérský….
Elon se svými lidmi vyvinul Falcon 1, Falcon 9, Dragony… On ví MOC dobře proč to dělá tak jak to dělá.
Elon vůbec nic nevyvinul… Vyvinuli to lidé, které zaměstnává SpaceX.
S tímto tvrzením bych trohu brzdil. Koukněte se na nějaký rozhovor s ním a do jakých technických detailů umí zajít. V dobách falconu 1 určitě vyvíjel i on, v současně době spíš jen konzultuje řešení.
Jejna, to je jak rozhovor s Jehovistou:)
To, že někdo umí něco odvyprávět, znamená, že to vyvinul? Kolik člověkoroků trval vývoj F1? Ani takhle jednoduchou raketku by samotinký jeden tichý genius nevyvinul:)
Kolik toho vyvinul osobně Edison a kolik jeho zaměstnanci?
Naučte se prosím číst 🙂 Nikde jsem nepsal že to vše vyvinul sám. To je jasný že a tím stojí armáda inženýrů. Ale tvrdit, že Musk nevyvinul vůbec nic je hodně silné tvrzení.
Kolika společnostem šéfuje nebo je spíš reálně jejich mediální tváří? Kolik hodin má den? Kolik mu pak zbývá času na nějaké vyvíjení? A on je ten pán odborník nebo alespoň samouk v aerodynamice, raketových pohonech či navigačních systémech?
1)6
2)24
3)2
4)ano,je
…..a co tam máš dál za trapný otázky?
Že vám to stojí za to, se takto ztrapňovat.
A kdo pro tuto diskusi zaměstnává tebe??!?!
A předtím ti talentovaní lidé seděli pohromadě v nedalekém Pubu a tužkou si ty rakety čmárali po stolech. Z hladu louskali cvrčky. Když tu kolem šel EM, nahlédl dovnitř a ejhle, uviděl ten nápad! Tak je všechny, jak tam seděli, zaměstnal a bylo to…
A nyní pane Procházka tu o čertech…
Kdyby bylo dostatek simulačních SW a dostatek know-how nebyly by tu nehody jako AMOS-6 nebo výbuch Crew dragonu při testování. SpaceX inovuje tak intenzivně, že prakticky chodí po neprobádaném území, jsou to předem neznámé problémy, protože to nikdy před tím nedělal (neříkám stavěl raketu, ale třeba použití copv se super podchlazeným o2).
dnes nejsou hlavně lidi kteří by dělali simulace viz Boeing a pořád lze odsimulovat jen to co někoho napadne viz výbuch dragonu. Nemá smysl tvrdit že je to lepší nebo horší cesta. Je to cesta kterou vyhodnotili jako nejrychlejší a nejlevnější. Kdyby bylo levnější a rychlejší vše simulovat tak by to dělali. Koneckonců soft testují hodně důkladně na rozdíl od konkurence.
Rozdělení úkolů a strukturovaná hierarchie při řízení projektu a výroby je nezbytná. Jenom se to v tomto případě nepodobá klasickému řešení známu z běžné praxe. Pokud se výsledný produkt nebo technologický celek v průběhu realizace neustále vyvíjí jak z interních, tak externích důvodů. ( Problémy a optimalizace v průběhu výroby a vývoje, nebo úprava požadavků investora). Nezbývá, než vést paralelně s výrobou prakticky každodenní kontrolní dny všech zůčastněných. Tam se proberou a navrhnou jednotlivá řešení a zpětně do druhého dne se promítnou do dokumetace pro výrobu. Ta je ovšem pozadu a zaznamenává jen postupné změny. Vše vyžaduje okamžitou zpětnou vazbu. Dělník, dozorující inženýr i projektant jsou na místě a tvoří jeden tým. Okamžité návrhy se řeší dílčími výkresy na základě dohod na KD. Sice se občas stane, že navržené řešení je nefunkční, ale ihned se zvolí jiné. Je to mimořádně rychlé a účinné, ale zároveň nesmírně časově náročné pro všechny zůčastněné. Ale hlavně to nejpodstatněnší : Úspěch je možný jedině pokud ten, kdo takový projekt vede, je mimořádně profesně i organizačně schopný a nebojí se rozhodovat a pokud celý tým vidí v projektu smysl a ne jen zdroj obživy. Takovou metodou se kupříkladu řídí stavba chemických prvovýrob pro výzkum výrobních postupů ve farmacii. Zde se rovněž neustále vyvíjejí požadavky a mění výrobek v podobě složitého technologického celku. Pochopitelným “nepřítelem” a brzdou těchto nestandardních postupů je ISO atd. To ovšem za oceánem nikoho trápit nemusí. Potřebujete jen schopné a projektu oddané lidi. Berte to jen jako úvahu z vlastní praxe, jak by se dal takový projekt řídit. Netvrdím, že to musí SpaceX dělat takto, ale některé indicie včetně chyb tomu nasvědčují. Jinak to tempo je pekelné a kromě jiného uvedeného to vyžaduje neustálý a masivní tok peněz. Klobouk dolů 🙂
Já projektu Starship hrozně fandím a doslova hltám každou novou informací. Nemůžu se dočkat, až vzlétne na oběžnou dráhu. Celkově mně tato loď příjde jako scifi. A až přistane na měsíc a mars, to bude extáze.
U raket jaksi často chybí měřítko.
Zkoušel jsem najít porovnání Starhopperu, Starshipu SN5 a Falconu 9 s Crew Dragonem, ale nenašel jsem.
Tak jsem si trochu hrál s koláží, aby bylo zřejmé, že ve SpaceX rozpohybovali dnes docela macatou pikslu 🙂
K vidění zde: http://www.bit.ly/Sh-Ss5-F9CD
Super, ale pořád by to chtělo nějaké měřítko pro “mozek”.
Chtělo by to něco, co “známe” z každodenního života (třeba známou budovu, autobus na zadních, nebo tak něco).
Jinak na tohle bylo super video:
https://youtu.be/dlo3rBFDLug
Zhruba platí u normálního obytného domu – co patro vč.tloušťky stropů, to 3 metry (panelák o trochu míň, 2,85m, ale také bych to zaokrouhlil. Prvorepublikové činžáky ne – naopak běžně výška patra 3,6m). Ta včerejší piksla 31m je adekvátní 10-11 patrovému paneláku a samotná konstrukce “rampy” pod tím ještě 2 patra navrch. Falcon 9 v.63m = s CD 21 pater. Nejvyšší mrakodrapy v Česku (Pankrác, Brno) mají lehce přes 100m.
Ono člověku úplně stačí si najít nějaký velký tovární komín :-D, a už se mu začně točit hlava a to kouká zespodu.
Já vím, to neměla být kritika.
Spíš jen, že mozek tak nějak víc pochopí ty rozměry, když v tom obrázku vidí vedle něco, co dobře zná (rozměry).
Podobný efekt, jako zdánlivá velikost slunce a měsíce, pokud zároveň vidíš horizont.
Já si vždycky představím, že plocha je prakticky stejně velká, jako má můj byt 2+1 a přijde mi to naprosto neuvěřitelný, takový první krok k létající Atlantidě 😀
akým spôsobom nakláňajú/vektorujú tie motory?
Take by me to zajímalo. Přece jen to vypadá, že se to děje docela rychle, ale přitom ty tlaky tam musejí být obrovské, když to zvedá desítky tun. Předem dík za případné objasnění.
Hydraulika, Tesla motor a Tesla baterka naboku poháňajú hydročerpadlo a to cez 2 obvody s piestami v ose X a Y naklápa trysku resp. motor celý na kardane ktorý poznáme z fotiek motoru.
Tu je v detaile po priblížení vidieť ako rúry od motoru na boku vedú do motorovej sekcie.
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1944193;image
Kardan
Tesla motor + hydraulika měla být původně pro křídla, ale tam časem vynechali hydrauliku a motor má být ke křídlu připojený mechanicky. O Raptorech jsem nic nečetl. U starhopperu to bylo pneumaticky, ale to je hodně jiná konstrukce.
Vypada to na prvni pohled ze to bastlej ale asi to delaj dobře. Časově asi harmonogram asi nedodrzej ale je to kosmonautika. Viz. Konkurence😀
Harmonogram je gumový, o tom žádná. Ale oproti konkurenci jsou i díky postupnému bastlení a ostrému live testování o několik parníků dál. ISS zásobuje “leckdo”. Ale SX si vycvičila trubky, už pár let se pěkně na povel vracejí. Nic proti Boeingu, ale Starliner je na tom s časy i cenou daleko pozadu oproti SX s Crew Dragonem. A ULA se SLS je fantastická (vážně jim držím palce). Ale to, co se před očima reálně vyvíjí ve SX se Starshipem, je přeci jen konceptem (masivní vyrobitelnost, znovupoužitelnost, parkování na orbitě a dotankování, přímé přistávání a start z Měsíce i Marsu) o pár levelů výš. Jestli mi tedy přijde SX a Musk jako šílenci pohádkáři, tak výsledky mluví jasně – zažíváme pohádku.
aky je rozdiel medzi starsou a novsou ocelou.
Ocel 304L má trochu jiné složení než 301 a podle Elona Muska má být tvárnější a má mít vyšší pevnost při kryogenních teplotách.
Nechci v žádném případě zpochybňovat co Jeho Svatost EM pronesl někde na tiskovce, ale není to vůbec pravda viz.:
https://www.nickelinstitute.org/media/1842/types304and304lstainlesssteelsforlowtemperatureservice_328_.pdf
https://www.aksteel.com/sites/default/files/2018-01/301201706_0.pdf
Dle letmého prolétnutí materiálových listů se mi zdá, že ocel 304 má lepší svařitelnost, třeba s ohledem na nižší množství uhlíku. Dle všeho jsou tyto typy v USA nejčastěji používané nerezové oceli a tedy původní volba na 301 se zdá být jako volbou nevhodnou (jeden by řekl: těsně vedle). Asi to bude tím, že 301 se hojně používá na nerezové nádobí a byla tak snadněji dostupná a levnější ….
https://www.aksteel.com/sites/default/files/2019-11/stainless-steel-price-book.pdf
Docela by mě zajímalo, v jak pokročilé fázi testování prototypů jsou teď ti, kteří tu v diskuzi chtěli poučovat SpaceX, jak mají svařovat a vůbec jak to dělají celé špatně a že se zcela jistě jedná o slepou uličku vývoje 🙂
Se na to podívej – jasný důkaz, že je to celé špatně:
Jasná slepá ulička.
🙂
Pockej, ta rampa se jim rozpadla jeste pred startem 😀
Tentokrat to vypada ze jim vydrzela, jen se tam proletela asi hadice s metanem, s cimz mohlo byt i pocitano.
Proste je to cely na aladeen, ale jinak aladeen.
A taky to na rozdíl od Ruska ani neumí natřít a takhle jim brzy na nerez zrezne.
Toto ma este od finalnej verzie daleko, na tie zvary(celkovo konstrukciu) neboli pri tomto teste kladene moc velke naroky. Osobne stale neviem co tymto testom dosiahlo a co sa naucilo. Bolo to skvele sledovat, ponocovat do 3rano dva dni ale rad by som vedel co im to prinieslo ked to prakticky bola prazna polorozostavana nadrz. Nejake tie tenzometre som tusim na fotkach videl, takze mozno sledovali ako sa konstrukcia sprava v dynamickom rezime, pripadne odtestovat vsetky tie odpajacie konektory, ci uz elektricke alebo palivove.
Roberte, nevím to jistě, ale odhaduji, že ta plechovka byla nacpaná snímači všeho možného.
V úložišti teď mají asi o pár gigabajtů dat víc a nadšeně se v tom přehrabují.
🙂
Mně to přijde jako malý zázrak, ta stabilita za letu – s motorem mimo osu !!!
Prostě borci.
Ja fakt nechapem ci si tu treba honit ego nad tymi minuskami a pokial clovek nenapise na spacex oslavnu odu tak je tu zadupany pod zem, pritom som ziadnu neopravnenu kritiku nepisal, len som vyslovil otazku co tymto testom spacex konkretne dosiahlo a co sa naucilo a ani vasa odpoved mi tieto otazky neobjasnila, to je snad kazdemu jasne ze tam bolo vela senzorov a ze maju teraz vela dat. SpaceX ukazuje ze nerobia veci nahodne a maju to premyslene, takze cakam ze z tohoto testu chceli ziskavat konkretne data, nie len ved daco namerame a potom uvidime. Ja tu nijako neznehodnocujem dany pokrok. Nabuduce tu radsej vychvalim v komentaroch spacex do nebies miesto pokusu o diskusiu ktora by mozno mohla mat aj informacny charakter.
Tomu se říká ElonX.
Tady bych ti klidně odpověděl, že jsem napsal článek, kde jsem srovnával NG a FH, a ejhle, ve finále jsem jasně napsal, že NG bude lepší atd. A když jsem srovnával Vulcan a F9, tak z toho taky nevyšel Vulcán tak nějak špatně, spíš bych řekl naopak. Čili, nikdo tu nikdy nikomu nezakazoval a nezakazuje mít opačný názor. Krásný příklad je Ivo Janáček, který si prostě v diskuzích o Tesle drží svou linii a basta. A minusy sem, minusy tam, on to neřeší 🙂
Tvoje články jsou perfektní a objektivní, jenom někdy ztrácím nervy s příliš optimistickými komentujícími, kteří dají dislike, když řeknete, že přistát na Marsu za necelé čtyři roky je nemožné, když za rok přešli z menšího prototypu na větší (chápu obrovské rozdíly mezi prototypy, je to jen příklad).
OBčas se stává, že je něčí komentář nepochopen. Takže bych to tak moc negeneraziloval. Stane se, on je možné, že problém byl v tom, že tahle část diskuze začala ve veselém tónu. Takže klidně se mohlo stát, že si tvůj koment vyložili přesně jako to, o čem mluvili. A je zbytečné psát něco, co si člověk nemyslí.
no ak chces vediet co konkretne zmerali a na co im to bude, tak sa obavam ze to daleko presahuje nase vedomosti – skratka nie sme raketovi inzinieri 🙂 Kazdopadne vychadzat pri vyvoji z realnych udajov je urcite daleko lepsie, ako pracovat len s odhadmi a predpokladmi, tolko este vieme. Taktiez realny test, ktory neskonci vybuchom, ukazuje ze sa uberas dobrym smerom a v nicom si sa zasadne nepomylil…
Každý, i malý skok bude mít pro SX při designování nového dopravního systému určitě velký význam. Jasně, tyhle demostrátory jsou ještě daleko od řekněme nějaké očekávané “finální” verze. Jejich účelem je ověřit nejen hrubý konstrukční design lodi, typ materiálu, svary apod. Testují i motory za letu, (všechny dosavadní Raptory jsou stále de facto prototypy) a také testují obslužný personál a vlastně i celou infrastrukturu kosmodromu. To má pro SX jistě svoji hodnotu. Používají neodzkoušené přístupy a technologie. Jde o velmi složitý a komplexní systém, nejenom z hlediska designu.
Zcela jistě pečlivě zkoumají nejenom data z letu té “létající polorozestavěné nádrže”, jak píšete Robert. Proto za mně, klobouk dolů před prací lidí z SX. Nikde jinde jsem nic podobného neviděl.
Dakujem za prinosny komentar.
Nechápu proč tady po jednom poposkočení musíš psát takové blbosti. Opravdu odmítáš uznat, že Spx mnohokrát šlápla vedle? Tobě ani tvým plusáčkům asi nedochází, že my nevěřící psi, co si dovolujeme o věcech přemýšlet bez emocí jsme měli pravdu. Sám velký Elon přiznal že mají problém udělat pořádné svary. Vždyť ani neměli správně seřízené stroje. A co to stavění pod širým nebem? Některé „génie“ dokonce díky selskému rozumu napadlo že taková raketa bude vlastně mnohem odolnější a vhodnější pro Mars než raketa z haly.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak fakt, že na louce jen s větrnou ochranou dokázali po sérii pokusů svařit plechovku tak, jak si naplánovali a dokázali s ní hopnout, aniž by ji rozsekali, vlastně potvrzuje vaše tvrzení, že to celé dělají špatně …
A oprava “leaknuté” SN7 zase dokládá, že to tímhle způsobem na tom Marsu opravit nedokážou, tudíž je to takhle absolutně nevhodné pro Mars …
Prosím ocituj část příspěvku, kde píšu, že to dělají celé špatně. Děkuji. O opravách na Marsu jsem taky nic nepsal. Prosím nevymýšlej si. Jen jsem upozornil na to jak zde psaly, že Spx bude stavět lodě “mezi kaktusy” protože díky tomu bude odolnější a bude se lépe hodit na Marsu. Mimochodem ta „jen větrná ochrana“ má větší vliv, než si myslíš. Díky ní jim tam nefouká, do svarů se nedostává bordel a mohou tam aspoň trochu regulovat teplotu
Pokud se svařuje v ochranném plynu, je ochrana proti větru zcela nezbytná, neboť jinak vítr plyn odfukuje a svar okamžitě oxiduje… tj. nelze ho provést kvalitní, je křehký atd….
Jakýkoliv svářecí technolog by si nad původním úmyslem “svařovat mezi kaktusy” klepal na čelo …
Krásně jste to napsal.
Mě by docela zajímalo, co byl ten ohníček kolem trubek v motoru (na videu od spx pri záběru z motorové sekce)
Netesnost na potrubi.
Mam takove tuseni ze netesnost by se projevila i nekde jinde, ne jen drobnym plamenem ktery ke konci zhasl. Muj osobni tip je ze jim chytla nejaka guma/izolace/barva nebo cokoliv horlaveho.
Zase mul dojem, pochybuju, ze tam maj (horlave) materialy jako gumu, nebo barvu. Unikajici metan hori, bez vetsiho prisunu kysliku, zhruba podobne. Viz treba flera. Zhaslo to kdyz je SN5 priblizila k zemi a to ze 2 moznosti: 1) tah raptoru se tlumi vetsim podilem kysliku, takze klesne tlak metanu a prestane unikat; 2) spaliny z raptoru uzavrou prisun kysliku a plamen vyhladovi.
Video od SX je epesní, zvl. záběry z kamery nad motory 🙂 Ale říkám si, že musela být dobře ochráněná proti plamenům a žáru.
Tak poučili se ze Starhopperu, kde jim po chvíli upadla 🙂