Koncem června se konala letošní prezentace pokroku Neuralinku. Akce nebyla přenášena živě, pravděpodobně z bezpečnostních důvodů. Proběhla v hale robotiky v jednom ze sídel firmy, ve Fremontu. Specialisté z různých týmů opět ukázali, co mají nového a co plánují v nejbližší době. Jejich prezentace si postupně shrnujeme v několika článcích. V tomto třetím se zaměříme na to, co ukázali Harrison Costantino, specialista na strojové učení, a Joey O’Doherty, který vede vývoj rozhraní Blindsight.

Zde je pro připomenutí seznam všech předchozích prezentací pokroku s odkazy na videa a naše články o nich:

Harrison Costantino: dekódování neurální aktivity

Harrison Costantino, mluvil o tom, že jakožto specialista na strojové učení, si v Neuralinku připadá jako dítě v cukrárně. V jiných firmách strojové učení pracuje například s pixely nebo nějakou formou tokenů. V Neuralinku je vstupními daty aktivita detekovaná přímo z mozku. Modely strojového učení tak teoreticky mohou dělat vše, co může dělat mozek. Například ovládat telefon a počítač.

Harrison na scéně.

Harrison pak ukázal video, jak Alex (P2) hraje Call of Duty proti RJovi (P5). Ovládání 3D střílečky vyžaduje dva zcela nezávislé joysticky a k nim ještě několik tlačítek. Neuralink samozřejmě nečte z mozku myšlenky, ale zamýšlené pohyby svých uživatelů, které jsou mapovány na pohyby kurzoru, joysticku nebo ovládání tlačítek. Jednou ze zajímavých výzev tedy bylo přijít na to, které pohyby bude nejlepší detekovat a mapovat u daných uživatelů.

Na začátku pro ovládání joysticku zkoušeli pohyby levého a pravého palce, což se nabízelo. Dominantní ruka zde však zastiňovala tu druhou, kterou pak bylo těžké detekovat. U jednoho z uživatelů zkoušeli také mapovat představovanou chůzi pro levý joystick, ovládající ve hře chůzi, a pomyslné zaměřování se zbraní v ruce pro pravý joystick, používaný pro zaměřování, tedy vlastně přirozené pohyby. To sice bylo zajímavé, ale nakonec skončili u toho, že levý joystick je namapovaný na pohyby palce a pravý na pohyby zápěstí.

Alex (P2) hraje Call of Duty.

Druhým tématem, o kterém Harrison mluvil, byl vývoj způsobu kalibrace rozhraní. První kalibrace pohybu kurzoru zabrala Nolandovi, vůbec prvnímu uživateli rozhraní Neuralinku, několik hodin. RJovi, pátému uživateli v pořadí, už to zabralo jen 15 minut. Noland k tomu potřeboval kolem sebe několik inženýrů Neuralinku, kdežto RJ to zvládl sám. K tomu RJ hned první den dosáhl výkonu 7 bps (Noland první den dosáhl 4,6 bps, čímž překonal tehdejší světový rekord).

Zajímavou výzvou, se kterou se tým Harrisona potýká, je nestabilnost neurálních dat (angl. neural non-stationarity). Jde o to, že procesy v mozku se s časem mění a nelze spoléhat na to, že rozhraní bude z mozku neustále detekovat stejné vzruchy. Data z jednoho dne jsou jiná než z toho dalšího. Rozhraní se tedy musí tomuto posunu neustále přizpůsobovat.

Joey O’Doherty: Blindsight

Blindsight má být po Telepathy druhým produktem Neuralinku. Systém bude používat nový implantát s 3000 elektrodami a první pacient, pravděpodobně ve Spojených arabských emirátech, ho má dostat už příští rok. Vývoj tohoto rozhraní vede Joey O’Doherty.

Joey O’Doherty v tričku s motivem Blindsight.

Součástí systému bude kamera umístěná na brýlích. Ta bude propojená s telefonem, zatímco telefon bude propojen s implantátem ve vizuální kůře v týlním laloku mozku.

Systém Blindsight.

Vizuální kůra je pro Neuralink zcela novým regionem pro implantaci, který má svá specifika. Na povrchu vizuální oblasti mozku se nachází neurony odpovídající jen za velmi malou část zorného pole. Pokud bude Neuralink chtít, aby jeho uživatelé měli větší zorné pole, bude muset elektrody implantovat značně hlouběji do záhybů mozku. Větší hloubka implantace bude vyžadovat novou verzi neurochirurgického robota. O něm bude řeč v následujícím článku.

Vizuální kůra a zorné pole. V obrázku nalevo jsou vidět implantovaná elektrodová vlákna.

Implantát rozhraní Blindsight bude vyžadovat také nový čip. Čip v implantátu N1 sice obsluhoval čtení i stimulaci na elektrodách, ale nový čip pro Blindsight, zvaný S2, byl vyvinut speciálně pro stimulaci neuronů. Obsluhuje 1680 kanálů (elektrod) a široké spektrum elektrického proudu a napětí pro mikrostimulaci. Čipy Neuralink vyvíjí sám ve svých laboratořích.

Porovnání čipů N1 a S2.

Pro Blindsight Neuralink rovněž vyvinul speciálně přizpůsobená elektrodová vlákna optimalizovaná pro stimulaci. Jejich elektrody jsou větší, což snižuje elektrickou impedanci pro bezpečnější a efektivnější transport elektrického náboje.

Elektrodová vlákna rozhraní N1 Telepathy a Blindsight. Elektrody jsou označeny šipkami.

Jak Neuralink kalibruje rozhraní Blindsight? Jednotlivé implantované elektrody stimulují neurony, což uživatel (momentálně pokusné zvíře – makak) vnímá jako takzvané fosfeny, čili tečky, které se objevují na specifickém místě v jeho pomyslném zorném poli. Neuralink potom monitoruje pohyb končetin a očí ukazující na daný světlý bod. Tento proces se opakuje pro každou elektrodu implantátu a vzniká mapa celého elektrodového pole přenesená na zorné pole uživatele. Obraz pomocí rozhraní Blindsight pak může vypadat podobně jako na obrázku níže s tím, že tento obrázek je složen z několika menších, protože zorné pole zatím nebude příliš široké.

Nápis „napsaný“ rozhraním Blindsight.

Implantace elektrod hlouběji do mozku vyžaduje pokročilé metody zobrazování mozku. Proto se Neuralink spojil s firmou Siemens a během 4 měsíců zbudoval vlastní centrum neurozobrazování. V něm má dvě zařízení pro vlastní potřeby:

• magnetickou rezonanci (MRI) Cima.X
• výpočetní tomograf (CT) Naeotom Alpha

V době, kdy se konala prezentace, tedy koncem června, už podle Joeyho O’Dohertyho Neuralink těmito svými zařízeními oskenoval kolem 50 kandidátů pro implantaci rozhraní, díky čemu rovněž buduje vlastní databázi lidské strukturální a funkční anatomie.

Magnetická rezonance Cima.X firmy Siemens.

K čemu konkrétně Neuralink svou magnetickou rezonanci a výpočetní tomograf používá?

• k výběru místa implantace rozhraní
• k přesné lokalizaci funkčních regionů mozku
• k výběru nových regionů pro nové funkce, jako je Blindsight nebo připravovaná hlasová protéza (čili implantát N1 Telepathy v řečovém centru místo motorické oblasti jako doposud)

Neuralink se s použitím pokročilého neurozobrazování snaží vytvořit plně automatizovaný systém přípravy implantace rozhraní. Na následujících obrázcích vidíme označené regiony mozku a místa v motorické oblasti vytipovaná pro implantaci vláken robotem.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Vlastimil Švancara

Neuralink | SpaceX | Tesla | kosmonautika | futurologie | sci-fi
Neuralink CZ/SK
Neuralink Chronicles
Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Vlastimil Švancara (see all)

• Střípky o Neuralinku z platformy X (25. díl) - 29. 10. 2025
• Ochrnutý uživatel Neuralinku se opět dokáže sám najíst díky robotické paži ovládané myšlenkami - 24. 10. 2025
• Neuralink plánuje masivní expanzi, v roce 2030 by prováděl 10 000 implantací ročně - 17. 10. 2025

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení