„Solidní technika, ale průměrná neurověda.“ Co říkají odborníci o pokrocích Neuralinku?
Elon Musk během srpnové prezentace (Zdroj: Neuralink)
Prezentace pokroku Neuralinku z konce srpna, na které byla představena nová verze neurálního interfejsu, měla slušný ohlas. Informovaly o ní jak specializované technologické weby, tak i prakticky všechna mainstreamová média. Ohlas byl většinou pozitivní. Širší veřejnost s obdivem reagovala na pokročilou technologii, kterou Neuralink představil. V akademických kruzích, mezi specialisty na podobné technologie, se ovšem objevily i střízlivější a někdy dost kritické reakce.
Solidní technika, ale průměrná neurověda
Názor zmíněný v nadpisu zveřejnil po zhlédnutí prezentace Neuralinku Andrew Jackson, profesor v oboru neurálních rozhraní na univerzitě v Newcastlu. Představme si ovšem celý příběh jeho prohlášení, protože je docela zajímavý a svou roli v něm sehrál také sám Elon Musk.
30. srpna letošního roku, tedy krátce po prezentaci Neuralinku, Rory Cellan-Jones, korespondent BBC, publikoval na Twitteru shrnutí toho, co Andrew Jackson prohlásil v souvislosti s novým rozhraním Neuralinku.
Vlevo: Rory Cellan-Jones, vpravo: Andrew Jackson (Zdroje: BBC a Newcastle University)
Zde je překlad celého tweetu i s Muskovou odpovědí:
Rory Cellan-Jones: Než se všichni přehnaně nadchnou demonstrací Neuralinku Elona Muska, přečtěte si co říká Andrew Jackson, profesor v oboru neurálních rozhraní na univerzitě v Newcastlu: „Jde o solidní techniku, ale jen průměrnou neurovědu“.
Andrew Jackson (obrázek): „Nemyslím si, že by na prezentaci ukázali něco převratného. Pracují na vyřešení problému s umístěním velkého počtu elektrod do mozku. Pokud jde o jejich technologii, 1024 kanálů dnes není tak působivých, ale bezdrátový přenos dat z rozhraní do počítače je technologií špičkovou a robotická implantace je také působivá.
Největší výzvou je ale to, co udělat se získanými neurálními daty. Demonstrace byla v tomto ohledu zklamáním a nepředstavila nic, co by nebylo provedeno dříve (např. dekódování polohy končetin během chůze). Je velký rozdíl mezi záznamem vzruchů mozkových buněk a „čtením myšlenek“, zejména pokud jde o kognitivní funkce na vyšší úrovni, kterým nerozumíme. Zápis informací do mozku je ještě problematičtější – existují těžko překonatelná omezení cílení na specifické sítě neuronů smysluplným způsobem za použití elektrické stimulace.
Čili řekl bych, že se jedná o solidní techniku, ale průměrnou neurovědu. Myslím si také, že je nešťastné, že prezentují svoji práci tímto způsobem, místo aby vydávali recenzovatelné vědecké publikace, které by umožňovaly zkoumat jejich tvrzení, ale to je zřejmě něco, na co si budeme muset zvyknout, když se neurální rozhraní přesouvají z akademického do komerčního sektoru.“
Elon Musk: „Je bohužel běžné, že mnozí na akademické půdě přeceňují nápady a podceňují snahu je pak realizovat. Například myšlenka letět na Měsíc je triviální, ale skutečně se na Měsíc dostat je těžké.“
Elon Musk tedy nenechal tuto kritiku bez povšimnutí. Od korespondenta BBC, který výpověď profesora Jacksona zveřejnil, to však nebylo vše a 1. září ještě vydal k tématu článek na webu BBC News s titulkem „Zveličuje Elon Musk možnosti technologie Neuralinku?“
V článku rozvedl to, co ve zkrácené formě publikoval na Twitteru, tedy pohled Jacksona na technologii, kterou Neuralink představil, a její současné možnosti z hlediska pokročilých funkcí jako čtení myšlenek nebo zápis informací do mozku.
Článek Andrewa Jacksona
Sám Andrew Jackson, profesor v oboru neurálních rozhraní na univerzitě v Newcastlu, pak zřejmě usoudil, že by bylo dobré se k celé věci vyjádřit sám, a tak 9. září vydal vlastní článek na akademickém webu The Conversation. Článek se v překladu jmenuje „Neuralink: Hackování mozku je neobyčejně těžké, ať už Elon Musk říká cokoli“. Pokud ovládáte angličtinu, určitě si ho přečtěte.
Profesor Jackson rozhodně ví, o čem mluví. Kromě toho, že se na univerzitě v Newcastlu věnuje teorii v oboru neurálních interfejsů, je také praktikem. Spolupracoval na vývoji rozhraní, pomocí kterého mělo být možné uměle propojovat různé oblasti mozku pokusných zvířat. Vědecké práce popisující projekty s jeho účastí můžete najít například zde nebo zde.
Kromě toho, co už ve svém tweetu a článku zmínil Rory Cellan-Jones, profesor Jackson uvádí i několik jiných pochybností a upřesňuje, o co mu šlo ve vyjádření pro korespondenta BBC. Označuje Muskovy cíle, mezi které patří telepatie nebo symbióza s umělou inteligencí, za netriviální a vyjadřuje obavy, zda je bude možné uskutečnit jen za použití samotné techniky. Jackson doslova píše:
Většina rozhraní dnes používá přístup zvaný biomimetické dekódování. Nejprve se zaznamená mozková aktivita vyvolaná během toho, kdy si testovaný subjekt představuje různé úkony, jako je například pohyb paže doleva nebo doprava. Jakmile víme, které neurony jsou aktivovány během různých akcí, můžeme „dekódovat“ následné pohyby pomocí měření příslušných akčních potenciálů.
Tento přístup funguje adekvátně pro jednoduché pohyby, ale budeme někdy schopni ho zobecnit na složitější duševní procesy? I kdyby Neuralink dokázal monitorovat dostatek ze sta miliard buněk v mém mozku, kolik různých myšlenek bych nejprve musel myslet, aby bylo možné zkalibrovat fungující zařízení pro čtení myšlenek a jak dlouho by tato kalibrace trvala? Vypadá vůbec moje mozková aktivita pokaždé stejně, když si myslím stejnou myšlenku? A když myslím třeba o cestě na Měsíc, vypadá aktivita mého mozku stejně jako v případě mozku Elona Muska?
Někteří vědci doufají, že tyto problémy by mohla vyřešit umělá inteligence podobným způsobem, jakým pomohla počítačům porozumět řeči. Pokud by ona umělá inteligence měla k dispozici dostatek dat, mohla by porozumět signálům z mozku kohokoli. Na rozdíl od myšlenek se však jazyk vyvinul pro komunikaci s ostatními, takže různí mluvčí sdílejí společná pravidla, jako je gramatika a syntaxe.
Zatímco makroskopická anatomie různých mozků je podobná, na úrovni jednotlivých mozkových buněk jsme všichni jedineční. Teprve nedávno neurovědci začali zkoumat menší struktury a hledat vzorce aktivity velkých skupin buněk. Možná v budoucnu odhalíme soubor univerzálních pravidel pro myšlenkové procesy, které zjednoduší úkol čtení mysli. Stav našeho současného chápání však k tomu neposkytuje žádné záruky.
Pokud jde o zapisování informací do mozku, stojíme rovněž před velkými výzvami. Elektrická stimulace aktivuje mnoho buněk kolem každé elektrody, jak bylo pěkně ukázáno v prezentaci Neuralinku. Ale v ovlivňované oblasti se nacházejí různé typu neuronů s různými rolemi, takže je velmi těžké vytvořit smysluplný impuls. Jde-li pak například o stimulaci vizuálních oblastí mozku, můžeme slepým lidem umožnit vnímat záblesky světla, ale stále máme daleko k tomu, abychom reprodukovali třeba jen jednoduché vizuální scény.
Závěrem článku ještě Jackson potvrzuje, že podle něj je určitě dobře, že investoři jako Musk se začali zajímat o toto odvětví, protože to určitě významným způsobem prohloubí naše vědecké poznání. Vyjadřuje také naději, že by Neuralink mohl poskytnout svá zařízení vědcům, kteří zkoumají mozek a umožnit tak rychlejší výzkum v tomto oboru.
Reakce tří neurovědců
Jiný článek s reakcemi vědců na prezentaci Neuralinku vyšel na webu Inverse. Zde se k technologii, kterou představil Elon Musk se svým týmem, vyjádřili tři renomovaní vědci z oboru neurotechnologie:
- Ralph Adolphs, profesor psychologie, neurověd a biologie na CalTechu.
- John Krakauer, hlavní lékařský a vědecký pracovník společnosti MindMaze a profesor neurologie na univerzitě Johna Hopkinse.
- Kevin Tracey, profesor neurochirurgie a prezident Feinsteinova institutu pro lékařský výzkum
Vlevo: Ralph Adolphs,
uprostřed: John W. Krakauer, vpravo: Kevin J. Tracey (Zdroje: CalTech, blam-lab.org, Mike Denora)
Ralph Adolphs označil rozhraní Neuralinku jako velký technický úspěch. Vidí ho ale jako příklad technologie, která předstihuje vývoj a momentálně nevíme, jak ji vlastně používat. Proto také dodává, že by nyní bylo neetické ji použít pro zdravé uživatele.
John Krakauer v článku tvrdí, že k rozhraní Neuralinku jako komerční „spotřební elektronice“ je ještě velmi dlouhá cesta. Uvádí konkrétnější problémy, které Neuralink musí vyřešit: „Zařízení, které jsme viděli, bylo umístěno do jediné oblasti mozku – senzomotorické. Pokud chceme číst spíše myšlenky než pohyby (za předpokladu, že známe jejich neurální podstatu), kam to rozhraní připojíme? Kolik jich budeme potřebovat? Jak zajistit, aby nebylo potřeba mít dráty kolem celé hlavy?“
Krakauerovi se také nelíbí snaha Elona Muska o symbiózu lidí s umělou inteligencí: „Musk tvrdí, že pokud nemůžeme předejít nadvládě umělé inteligence, nezbývá mám než se s ní spojit. Je mi líto, ale tento úhel je prostě směšný.“
Kevin Tracey zase říká, že si nedokáže představit, že by některá z nemocí, o kterých Musk tvrdí, že by mohla být „léčitelná“ díky Neuralinku, mohla být léčena dříve než za 10 let. Dodává, že zařízení, které Neuralink vyvíjí, je zde jen jednou částí skládanky. Ve hře jsou tři oblasti: molekulární medicína pro hledání cílových oblastí v mozku, neurověda pro pochopení toho, jak neuronová propojení ony cílové oblasti kontrolují, a samotná neurální rozhraní. Pokrok v každé ze tří oblastí pomůže ostatním. Neuralink může pomoci například s mapováním propojení, ale je to jen jeden aspekt toho, co je třeba udělat, aby se dostali tam, kde směřuje Musk.
Co je věda a co ne?
Do Neuralinku a Elona Muska se po srpnové prezentaci pustil také populární web The Verge prostřednictvím videa na YouTube, které určitě také stojí za zhlédnutí.
The Verge se trochu svezlo na vlně kritiky interních poměrů ve firmě, o kterých dříve psal web StatNews (tento článek si podrobněji rozebereme v budoucnu), a tvrdí, že Neuralink nemůže vydláždit cestu k úspěchu pouze samotnou technologií, ale musí dát vědcům možnost prohloubit znalosti mozku. Autoři sugerují, že Musk klade přílišný důraz na technickou stránku věci, což pro Neuralink, který se vlastně sám snaží rozlousknout tajemství lidského mozku, může být problémem. Mozek podle nich není auto ani raketa. Přijít mu na kloub bude chtít čas.
Nesázejte proti Elonovi
Kritiků Elona Muska nikdy nebyl nedostatek. Vždy se našli lidé, kteří věděli lépe, co by měl nebo neměl dělat. Dnes ale všichni víme, jak si stojí jeho firmy a kolikátý je v žebříčku nejbohatších lidí planety. Nedoporučoval bych sázet proti Elonovi…
Některé výpovědi zmíněné v tomto článku mi připomněly rozhovor s populárním českým astronomem Jiřím Grygarem, o kterém jsme tu nedávno psali. Pan Grygar, také renomovaný vědec, v něm pronášel výroky jako: „On ten Musk si neuvědomuje, že Mars je o něco dále než Měsíc.“ Skutečně si někdo myslí, že Elon Musk neví, kde ve Sluneční soustavě se nachází tato dvě kosmická tělesa a jak ohromným podnikem je doletět tam s plnou raketou lidí? A opravdu si někdo myslí, že Musk neví, jak obtížným úkolem je vyvinutí vysokorychlostního propojení mozku s počítačem a umělou inteligencí?
Musk přece nikdy netvrdil, že pokročilé rozhraní bude k dispozici zítra nebo za rok. Bude to trvat. Kdy přesně to bude (jestli to vůbec někdy bude), můžeme my, stejně jako on, zatím jen spekulovat.
Stejně tak tým zaměstnanců Neuralinku není souborem břídilů. Jde o vysoce kompetentní odborníky v různých oborech, kteří jsou si plně vědomi toho, s jakou výzvou se potýkají a vědí, že to chce čas. Je jim rovněž jasné, že před nimi se o podobné věci s nevelkými úspěchy pokoušelo už mnoho jiných vědců. Také jsou si ale vědomi, a nijak to netají, že můžou stavět na jejich výzkumu a učit se z jejich chyb.
Práce Neuralinku je pořád ještě na začátku, ale velkým skokem kupředu budou testy na lidech, které ukážou, čeho je současná verze interfejsu schopná a možná i nastíní, čeho by mohly být schopné verze příští.
Neuralink CZ/SK
Neuralink pod lupou
Podpořte projekt ElonX
Opět perfektní shrnující článek o Neuralinku. Díky!
Díky moc 🙂
Můj názor jem že by si vědci měli říct “Takže, dostaneme levný standardizovaný kus HW na náš výzkum s automatizovanou transplantací s bezdrátovou komunikací? Takže za stejné peníze si můžeme dovolit více vědy!”
Vědecká práce něco stojí a trvá dlouho. Někdo to musí zaplatit. Stejně jako cestu na Mars chce platit EM Starlinkem tak i výzkum těch neprobádaných částí mozku, který dá ještě spoustu práce zabere čas i peníze. Je asi celkem rozumné zaměřit se na komerční aplikaci v “jednoduché” motorické části mozku. Tam lze dosáhnout rychle nějaké smysluplné medicínské aplikace, která muže hradit náklady dalšího vývoje.
Nedávno sa Elon vyjadril k osídlovaniu Marsu a o tom ako dostať tých ľudí na Marse do udržitelného stavu bez externej pomoci a že je si istý že sa toho nedožije. Preto si myslím že i v tomto myslí na pokrok mimo jeho život a prínosy Neuralinku budú pociťovať naše deti, alebo skôr ich deti, než my. Včetne vytvorenia sebestačnej komunity na Marse.
Takže víceméně všichni včetně Muska se shodují, že vývoj je teprve na začátku a nikdo přesně neví jaká budoucnost tuhle technologii čeká. Já vlastně nikde nevidím problém.
Musk sám řekl, že hlavním cílem prezentace byl nábor nových inženýrů. A jestli budou praktické výsledky za 5, 10 nebo za 20 let, v tom nehraje roli. Aby nějaký pokrok nastal, musí se hodně talentovaných lidí věnovat problematice. A Musk k tomu dává příležitost.
Jedna komerčná aplikácia na princípe Neuralinku sa ponúka sama – elektronická droga. Nasadíš si za ucho malú krabičku a už sa len oddávaš príjemným pocitom.
Další aplikace je ovládání robotů.
Možná na dálku přes signál družice, např. průzkumné stroje na Marsu?
Nebo taky neurální interface pro bojové účely ve stylu Mech Warrior.
Mars ne. Moc daleko i když by jsme tu echnologii měly v použitelném stavu, prodleva v komunikaci by byla moc dlouhá. To nemá pro neuralink smysl.
Mech Warrior… no kráčející mechy mají hodně nevýhod pro boj.
Dvě hrubky na příspěvek jsou umění.
Obávám se že být skeptický k hype okolo neuralinku není žádné sázení proti Elonu Muskovi. Jde prostě o zcela reálné a pokorné zhodnocení oboru neuroscience. Jen stěží chápeme i naprosto nejprimitivnější pochody v mozku typu zvedni ruku, polož ruku. Ke úspěšnému hackování mozku musí být skeptický jakýkoli soudný neurovědec – včetně zaměstnanců neuralinku.
A nejen u lidského mozku tápeme ve tmě. My máme vůbec problém pochopit jak dokáže jíst, žít, bojovat a rozmnožovat se třeba taková parazitická vosička Megaphragma mymaripenne která má jen pouhých 7400 neuronů ale přesto jí to stačí k životu.
Rozluštění záhady mozku bude za mnoho desítek až stovek let otázka spíše filosofie, informatiky a pokročilé matematiky, než otázka technologie elektrod. Zatím všechny projekty okolo lidského mozku využívaly toho že zkoumaný jedinec INTENZIVNĚ spolupracoval a pomáhal kalibrovat interface, opakovaně a na požádání vytvářel v mysli konkrétní myšlenky (ve snaze je opakovaně zaznamenat elektrodou).
Opačný postup (tj. vysílání signálů do mozku) je zatím sci-fi (s důrazem na tu fikci).
Musim souhlasit, jsem veky fanosuek toho co Elon Musk dela. Fascinuje me ze kdyz chtel vyrabet rakety tak si nastudoval teorii raketovych motoru a materialove inzenyrstvi, sehnal lidi a plnou vervou se pustil do implementace. Lidsky mozek je ale neco uplne jineho. Uplne jiny vesmir. Ani dnes nedokazeme pochopit jak dosla umela neuronova sit k vysledku. Na analyzu lidskeho mozku bude treba vyvinout uplne novou algebru a statisiku. Tohle neni aplikovany ale zakladni vyzkum. A to jak Elon tlaci na vedce z neuralinku a snazi se do tohoto odvetvi prenest posupy z IT (agilni vyvoj, prototypovani) se mi nezda moc spravne. Toto neni vyroba, Na toto potrebujete genia ktery se obevi jednou za generaci a toho agilnim vyvojem nenajdete. Zaroven verim ze z kazde snahy a popularizace tohoto oboru vzejde neco uzitecneho a kdo vi? treba to nekoho mladeho inspiruje a pusti se uplne novou cestou.
Tohle je všechno pravda, ale je to asi jako s tím kolonizováním Marsu; pokud nebudeme mít způsob jak se tam dostat, tak se těžko pohnem a vybudujem tam základnu, či město.
Vytvořit univerzální (ve smyslu zápis + čtení + modulace signálů) interface je prvním krokem, aby se vůbec dalo na tomhle pracovat. Musk má pravdu v tom, že současná úroveň technologie na úrovni generace ala Utah array je neprakticky invazivní, což vůbec limituje možnosti se v tomhle někam pohnout.
Samozřejmě je pravda, že nějaké čtení myšlenek a tak dál potom bude vyžadovat ještě hodně, hodně práce a osobně si třeba myslím, že bez nějakého velmi silně a na každého uživatele customizovaného machine learningu se vůbec nepohnem.
Souhlas.
Máte, samozřejmě, pravdu, ale:
Čili myslím, že určitě nepůjde o stovky a ani o mnoho desítek let. Ostatně odhady futurologů to potvrzují.
Dovolím si upozorniť na chybičku v texte: v treťom odstavci namiesto “Andrew Jones”, má byť “Andrew Jackson”.
Díky! Opraveno.