Nové zakázky SpaceX: Korejská navigační družice a komerční mise pro K2 Space, Kepler a Impulse Space
Dnešní článek se bude opět zabývat zakázkami, kterými firma SpaceX rozšířila seznam svých plánovaných misí. Nejprve se podíváme na neobvyklou misi, kterou si u SpaceX objednala americká firma K2 Space. Poté se přesuneme do Jižní Koreje, která plánuje vytvořit na oběžné dráze vlastní navigační systém. Další dvě zakázky pak jsou od společnosti Impulse Space, kterou vede jeden ze zakladatelů SpaceX. A poslední kontrakt se týká vynesení desítky družic pro firmu Kepler Communications.
Náš přehled začneme poměrně neobvyklou misí, kterou si v říjnu letošního roku objednala u SpaceX americká firma K2 Space. Jde o poměrně mladou společnost, která se snaží navrhnout vlastní družicovou víceúčelovou platformu. Firma v současné době pracuje rovnou na několika frontách. Nejprve si nechala vypustit družici postavenou jiným výrobcem a na této družici si odzkoušela řadu komponent, které sama vyvinula. Tím však testy nekončí, na počátku příštího roku plánuje v rámci sdílené mise Transporter-16 vypustit již družici vlastní, na které vyzkouší i doposud neletěný motor, který by měl umožnit přesouvat náklad z nízké oběžné dráhy na dráhu střední. A nyní se právě dostáváme k misi Trinity, kterou si nově společnost K2 Space u SpaceX objednala. Start by se měl uskutečnit v roce 2027 a půjde prozatím o nejrozsáhlejší test. V jeho rámci budou vypuštěny tři družice, první z nich na nízké oběžné dráze, druhá družice bude vypuštěna na dráze střední a poslední zamíří na dráhu přechodovou ke geostacionární. Mise samotná má prokázat manévrovatelnost nové družicové platformy, její flexibilitu, odolnost či datovou propustnost. O povaze či hmotnosti samotných testovacích družic moc nevíme, takže ani netušíme, zda náhodou nepůjde o výzvu i pro Falcon 9, který tuto misi uskuteční. Není také vyloučeno, že na testovacích družicích bude mít své vybavení i telekomunikační firma SES, která v září oznámila strategické partnerství se společností K2 Space.
Výrobní závod firmy K2 Space v Kalifornii (Foto: K2 Space)
Pro další zakázku se přemístíme do Jižní Koreje, kde sídlí Korejský úřad pro letectví a kosmonautiku. Tato instituce na konci září letošního roku oznámila, že podepsala smlouvu se SpaceX na vynesení družice KPS-1, která se má stát první družicí budoucího korejského navigačního systému. Družice bude dle oznámení vynesena na geosynchronní dráhu v září 2029. Ač tisková zpráva neuvádí, z kterého místa by se měl start uskutečnit, lze logicky dovodit, že díky cílové dráze se start uskuteční z východního pobřeží. Pro doplnění bych rád dodal, že korejská navigační konstelace se bude skládat z celkem osmi družic. Pět z nich má pracovat na geosynchronních drahách, zbylé tři na dráze geostacionární (GEO). Až Korea tuto konstelaci dokončí, stane se sedmou zemí na světě s vlastním navigačním systémem po USA (GPS), Rusku (GLONASS), Evropě (Galileo), Číně (BeiDou), Japonsku (QZSS) a Indii (NavIC).
Start mise Galileo L13 v září 2024, při kterém byly na oběžnou dráhu dopraveny evropské navigační družice Galileo FOC FM-26 a FM-32 (Foto: SpaceX)
Další dvě zakázky budou mít společného jmenovatele, kterým je společnost Impulse Space. Firmu založil v září roku 2021 bývalý zaměstnanec SpaceX Tom Mueller. Společnost se zabývá vývojem a provozem orbitálního tahače Mira a urychlovacího stupně Helios, tedy kosmických lodí, které pro jiné zákazníky zajišťují změnu oběžné dráhy, převážně pak z nízké oběžné dráhy na dráhu vyšší. A nyní přejděme k jednotlivým startům. Ten první oznámily ve společném prohlášení společnosti Impulse Space a Astranis. Druhá jmenovaná se zabývá výrobou malých specializovaných družic určených pro geostacionární dráhu (GEO). V tiskovém prohlášení se uvádí, že v roce 2027 se uskuteční start rakety Falcon 9, při kterém bude na nízkou oběžnou dráhu vyneseno šest družic vyrobených společností Astranis a urychlovací stupeň Helios. Ten poté zažehne svůj motor a dopraví družice Astranis přímo na GEO za méně než 24 hodin. Dle obou firem by mělo jít o poměrně přelomovou misi, která dokáže, že družice lze na GEO dopravit rychle bez použití raket téžké třídy, což by mohlo být velmi zajímavé pro vládní či komerční zákazníky. Zkrátí se tím výrazně doba nečinnosti družice. Dle firmy Impulse Space může Helios pro dosažení GEO využít až 14 tun paliva a je přitom schopen dopravit na GEO až 4tunovou družici.
Urychlovací stupeň Helios (Zdroj: Impulse Space)
Nyní přejděme k druhé misi pro Impulse Space. V tomto případě se však bude dobré nejprve vrátit do listopadu 2023, kdy si firma Astranis objednala u SpaceX celkem tři mise, které nejprve zamíří na nízkou oběžnou dráhu aby poté s využitím urychlovacího stupně Helios dosáhly dráhy geostacionární (GEO). Již při tehdejším oznámení firma uvedla, že prozatím našla zákazníka pouze pro první z uvedených startů, zbývající dva starty svého zákazníka neměly. Dnes společnost Impulse Space tyto mise na svých stránkách uvádí jako sdílené starty Caravan 1, 2 a 3. První z nich zamíří do vesmíru v roce 2026, přičemž zbývající dva budou následovat v letech 2027 a 2028. V podstatě jde tedy o obdobu sdílených misí Transporter, jen je cílem jiná oběžná dráha. A nyní k samotné nově oznámené misi. V tiskovém prohlášení se uvádí, že francouzská společnost Infinite Orbits si u Impulse Space objednala několik startů na jejích misích Caravan, přičemž první z nich by se měla uskutečnit v roce 2027 a další každý rok poté. Ač je toto prohlášení velmi hezké, z hlediska SpaceX se dle všeho prozatím nic nemění. Společnost Infinite Orbits v podstatě pouze oznámila, že bude jedním z cestujících na misích Caravan.
Zakladatel firmy Impulse Space Tom Mueller v dobách, kdy pracoval pro SpaceX (Foto: SpaceX)
Nyní se presuňme do Kanady, kde sídlí mezinárodní společnost Kepler Communications, která byla založena v roce 2015 a měla nejprve v plánu vybudovat satelitní konstelaci o 140 družicích, které by sloužili Internetu věcí (IoT). Firma však v loňském roce od tohoto plánu ustoupila a rozhodla se změnit strategii. Nově se plánuje zaměřit na vysoce propustné laserové připojení s nízkou latencí mezi vesmírnými, vzdušnými a pozemními prostředky. Systém je dle všeho také navržen tak, aby byl kompatibilní se standardy Americké agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) a umožňoval tak bezproblémové propojení mezi vládními i komerčními vesmírnými architekturami. Nově budovaná konstelace by měla být výrazně menší, bude se skládat z pouhých 18 družic. A nyní k samotné zakázce. Firma si u SpaceX objednala jeden start rakety Falcon 9, který by se měl uskutečnit v lednu 2026 z Vandenbergovy základny a vyneseno při něm bude deset družic o hmotnosti 300 kg. Prozatím není upřímně jasné, zda půjde o vyhrazený start, nebo bude náklad firmy Kepler součástí nějaké sdílené mise.
Družice firmy Kepler připravované na start (Zdroj: Kepler Communications)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Twilight - 10. 1. 2026
- Služba Starlink Direct to Cell už umožňuje také datové přenosy, po celém světě zachraňuje životy - 28. 12. 2025
- Mise CSG-3 - 27. 12. 2025
