Novinky o Dragonu: Chystané mise Polaris, selhání ventilu při misi CRS-28 a Rusové v Crew Dragonu
Dnes jsme si pro vás připravili článek s novinkami a zajímavostmi týkajícími se kosmických lodí Dragon druhé generace. Nejprve se podíváme v krátkosti na plánovaný pilotovaný program Polaris, přičemž řeč bude zejména o druhé misi. Poté se zaměříme na problémy s ventilem, které potkaly nákladní loď Dragon při misi CRS-28, a poslední novinkou budou detaily týkající se přítomnosti ruských kosmonautů na misích Crew Dragonu pro NASA.
Kosmické lodi Dragon zásobují Mezinárodní kosmickou stanici ISS od roku 2012. Během těchto let také SpaceX upravilo tuto loď i pro potřeby pilotovaných kosmických letů, takže od roku 2020 jde o jedinou soukromě provozovanou pilotovanou kosmickou loď na světě. Tato loď je využívána jak agenturou NASA pro dopravu astronautů na ISS, tak i bohatšími soukromými osobami, kteří si v této lodi plní své dlouholeté sny o návštěvě vesmíru. První čistě soukromá mise se uskutečnila již v září 2021 a nesla název Inspiration4. V souvislosti s tím bych rád poukázal na zajímavou nahrávku zvuku motorů Draco v kabině lodi Crew Dragon během mise Inspiration4, kterou před časem zveřejnil velitel Jared Isaacman.
The sounds of @inspiration4x Dragon🐉Resilience during a phasing burn.I described in moment as an orchestra but its a more percussion-like rhythm & very pleasant. So thankful for @SpaceX's talented team & all the giants @NASA whose shoulders we stand on. @PolarisProgram up soon🤙 pic.twitter.com/cMeDf6ultM
— Jared Isaacman (@rookisaacman) April 1, 2022
V únoru 2022, tedy přibližně půl roku po misi Inspiration4, přišel Isaacman s plánem na další tři soukromě financované kosmické lety, které budou součástí programu Polaris. První mise s názvem Dawn by se měla odehrát koncem letošního roku nebo začátkem příštího. Plán tohoto premiérového startu už je prakticky narýsovaný – v jeho rámci by se měla uskutečnit vycházka do volného prostoru, kterou poprvé v dějinách neuskuteční profesionální astronauti. Avšak program druhého startu je prozatím nerozhodnutý, i když je pravda, že se velmi hlasitě hovoří o tom, že by tato zatím nepojmenovaná druhá mise programu Polaris měla zamířit k Hubblovu dalekohledu. Navrhované cíle mise jsou v podstatě dva, tím hlavním by mělo být navýšení oběžné dráhy teleskopu, přičemž sekundárním cílem by mohlo být provedení některých nezbytných oprav. Alespoň tak zní téma studie, kterou na toto téma vypracovává americká NASA už od loňského září. Mimochodem, NASA neponechává nic náhodě a v prosinci loňského roku se dotázala dalších kosmických firem, zda případně nemají vlastní plány, jak by se dala oběžná dráha zasloužilého teleskopu navýšit. Na tomto místě bude dobré říct, že do dnešních dnů nevydala agentura žádné doplňující prohlášení, takže pokud jde o možnou servisní misi k Hubblovu teleskopu, stále se bavíme neoficiálně. To nicméně nebrání několika grafikům tvořit krásné vlastní vizualizace, jak by případné zvyšování oběžné dráhy pomocí lodi Crew Dragon mohlo vypadat.
Vizualizace od Marca Crawforda dokonce nadchla i samotného Jareda Isaacmana, který při té příležitosti uvedl tři důvody, proč by cílem druhé mise Polaris měl být právě Hubble. Prvním důvodem je prostý fakt, že se mise Polaris II prostě uskuteční, protože je již zaplacená. A zadarmo zvýšená oběžná dráha dalekohledu může být velkým benefitem pro daňové poplatníky a vědu. Za druhé, tato mise by pomohla rozvinout schopnosti komerčního sektoru, který v budoucnu určitě začne plánovat daleko komplexnější mise, jako je setkávání se s nespolupracujícími cíli, či dokonce dokování s nimi. Polaris II tak rozšíří možnosti využití kosmické lodi Crew Dragon. I třetí důvod je poměrně jednoduchý – od samého začátku prý Isaacman říká, že pokud NASA tuto misi povolí, bude Hubblův dalekohled po této misi v lepším stavu. Rozhodně by prý bylo dražší, pokud by tato servisní mise měla být čistě robotická.
Ne každá novinka, kterou v našem článku zmíníme, je pozitivní, stávají se totiž i nepříjemné situace. Dne 25. července bylo během tiskové konference NASA oznámeno, že při poslední zásobovací misi SpaceX k ISS s označením CRS-28 došlo během letu k tomu, že kvůli korozi zůstal otevřený jeden z ventilů na lodi. Šlo o takzvaný izolační ventil, který slouží k zavření trysky v případě úniku paliva. A protože během mise k žádnému úniku paliva nedošlo, ventil naštěstí nebylo potřeba uzavírat. Mimochodem, kdyby opravdu došlo k úniku a tento ventil selhal, tak jako v případě jiných kosmických komponent, je pro tento případ loď vybavena ventilem záložním. SpaceX následně otestovalo tyto ventily na všech lodích Dragon 2, tedy pilotovaných i nákladních, a u ventilů některých lodí byly nalezeny známky koroze. Společnost proto udělá vše, aby zjistilo příčinu tohoto jevu a zabránilo jejímu vzniku do budoucna a také bude pochopitelně o všech svých krocích informovat NASA. Dle názoru Benjiho Reeda, vedoucího činitele SpaceX pro pilotované lety, však nebude mít zjištěná závada žádný vliv na termín budoucích startů lodí Dragon 2.
Nyní ovšem od nepříjemných událostí přejděme ke zprávě týkající se posádek lodí Crew Dragon. Tak nějak jsme už od loňského podzimu zvyklí, že na palubách kosmických lodí Crew Dragon letí vždy jeden ruský astronaut. Proč tomu tak je? Od mise Crew-5 začala totiž platit barterová dohoda, kterou NASA loni v červenci uzavřela s agenturou Roskosmos o tom, že při startu dvou příštích lodí Crew Dragon bude na palubě profesionální ruský astronaut a na oplátku bude v posádce ruské lodi Sojuz jeden Američan. Dohoda byla zdárně zahájena misí Crew-6, nicméně pro pokračující partnerství bylo potřeba uzavřít dohodu další, na které se pracovalo letos na jaře. Ta opět zajistila přítomnost astronautů druhé strany při pilotovaných misích k ISS, nicméně se vztahovala opět pouze na dva nejbližší starty. Osobně netuším, proč jsou tyto dohody uzavírány na tak krátkou dobu, nicméně nejsem politik, proto bych nerad spekuloval o pravých důvodech.
Možná si také říkáte, zda vůbec má o podobný typ dohody zájem i ruská strana. Možná proto budete překvapení, že nejen ruská kosmická agentura Roskosmos, ale i ruská vláda již v květnu schválily další prodloužení této spolupráce, takže v současnosti se míč nachází na americké straně, aby dohoda mohla platit i po misi Crew-8. Osobně se domnívám, že NASA rozhodně váhat nebude. Je nicméně otázkou, zda opět nedojde jen ke krátkodobému prodloužení spolupráce ohledně výměny členů posádek.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise GPSIII-SV10 - 9. 12. 2024
- Mise O3b mPOWER 4 - 8. 12. 2024
- Falcon Heavy vynese rotorový lander Dragonfly k Titanu pro NASA, plus další novinky ke kontraktům SpaceX - 7. 12. 2024
Díky za článek.
Polaris II bude náročná mise.
HST je potřeba navýšit a Jarred to zaplatí.
Velký dík.
Zní to úplně jak dojička krav 😄
Jak velké je riziko, že při opravě/přesunu výš dojde k poškození? Kalkuluje se s ním?
Riziko je vždy. Jde o to ho minimalizovat.
Jak se píše v článku. Hubble bude při přiblížení Dragonu nespolupracující těleso ve vesmíru.
Libila by se mi na HST instalace starlinku s laser propojem. Není vysoko a starlink by to měl umět.
Nevím jak setrvačníky na HST
Inštalácia pripojenia Starlink je genialny nápad, v dnešných dňoch prebieha komuníkacia so zemou a predspracovanie dát nasledovne:citácia wiki” Údaje získané ďalekohľadom sú v prvej fáze uložené priamo v teleskope. Keď bol Hubble vypustený, na uskladnenie údajov slúžili magnetické pásky. V priebehu servisných misií 2 a 3A nahradil tieto médiá pevný disk. Z paluby teleskopu sa údaje odosielajú na zemský povrch cez Sústavu satelitov pre prenášanie údajov (Tracking and Data Relay Satellite System – TDRSS) – systém satelitov na nízkej obežnej dráhe, ktoré môžu komunikovať so Zemou približne 85 % času jedného obehu. Údaje sa z TDRSS prenášajú na pozemné strediská; najprv do Goddardovho centra pre vesmírne lety a potom finálne do Vedeckého inštitútu vesmírneho ďalekohľadu (STScI), kde sa archivujú.[79] Každý týždeň sa z HST prenesie na Zem približne 140 Gb (17,5 GB) dát” Aktuálna prenosová rýchlosť HST je 1Mbps na S band a potom je tam ešte jedna linka s rýchlosťou v rádoch Kbps. Jedná sa pravdepodobne o telemetrický kanál, či záložné spojenie pre prípad výpadku hlavného, tiež vraj umožňuje prenos obrazových dát. Pripojenie na Starlink by umožnilo posielať dáta nespracované- v reálnom čase a tým sa vyhnúť nutnosti ich predspracovávať a ukladať na HDD HST. Tým pádom by sa dal využiť palubný počítač napríklad pre zložitejší algoritmus kontroly gyroskopov alebo inú úlohu. Tak isto by mohl byť Online po celý čas obletu okolo Zeme, čo by ešte viac pomohlo k prenosu dát. Denne sa v súčasnosti prenesie okolo 10-15GB (pokiaľ rátam dobre, 1Mbps x 3600s x 24h x 0,85času online / 8 prepočet z bitov na byte / 1024 pročet na GB = 8.964GB/deň, takže týždenná kapacita prenosu hlavného spojenia je cca 62.75GB dát ), treba rátať s tým, že určite nezanedbateľnú časť dát tvorí telemetria a príkazy, ale tu je vidieť, že HST asi naráža asi aj na limity CPU na palube, kedže aktuálne nevyužíva ani zďaleka možnosti prenosu dát cez hlavnú linku, druhý faktor a určite nie zanedbateľný bude tvoriť čas prechodu pri polohovaní na sledovaný objekt a následná doba expozície, počas ktorej, sa dáta pred spracovávajú, ale ešte sa neposielajú na zem….takže aby bol prínos Starlinku rozumne využitý, bolo by určite zapotreby upraviť palubný SW HST tak, aby posielal RAW dáta rovno na zem a a nepretr spracovávať ich na palube.
To čo HST ale trápi aktuálne najviac sú iné veci veci ako rýchlosť pripojenia so zemou. Okrem potreby zvýšiť obežnú dráhu, sú to odchádzajúce gyroskopy a akumulátory. Aktuálne síce pracuje viacero gyroskopov a podľa informácií je schopný v obmedzenom režime pracovať dokonca len s jedným, ale na to by som sa príliš nesposliehal, lebo sa tým obmedzí jeho vedecká hodnota….
Úplne najlepšie by bolo, keby sa k HST dopravil modul, ktorý by obsahoval ťahač, nové externé palubné akumulátory plus napríklad aj ďalšie fotovoltické panely, aspoň po obvode vzniknutého “servisného modulu. Tiež by mohol mať na palube nové gyroskopy a učite by bolo možné pôvodné buď vypnúť, prípadne 1 alebo 2 použiť ako vzájomnou zálohu.
HST bol pre prípad servisných misií pomocou raketoplánov vybavený externou prípojkou na energiu, aby mohol byť napájaný počas servisu z palubnej siete raketoplánu ,táto “prípojka” by zjednodušila “inštaláciu externého napájacieho zdroja”…Ľudská posádka by bola určite výhodnejšia ako robotická misia. kvôli šikovnosti ľudských rúk, ale viem si predstaviť aj čisto robotickú misiu.
Lenže to je samostatný projekt, finančne určite veľmi náročný a nesúci nemalé riziko či už pre HST, alebo pre posádku v prípade ľudskej misie…Niečo také by sa muselo zveriť asi do rúk SpaceX, alebo inej súkromnej spoločnosti, nakoľko NASA pernamentne nestíha svoje projekty a extrémne sa jej predražuje asi všetko, do čoho sa pustí. Nehovorím, že SpaceX je spása, ale ich systém vývoja a testovania je momentálne asi jeden z najrýchleších aj najefektívnejších v kozmickom priemysle.
Viem si predstaviť aj osekanú verziu tejto misie a tá by bola asi ďaleko reálnejšia. Bez nutnosti veľkých investícii, kedy by sa k zostave Crew Dragonu pripojil nejaký medzi modul, ktorý by obsahoval externý akumulátor, prípadne aj nejaký tie gyroskopy.iTiež by sa hodil nejaký pohon, ideálne ideálne iontový, napr. taký aký sa používa na satelitoch Starlinku, aby sa nemuselo nič nové vyvýjať. Buď použiť niekoľko takýchto “motorov” kedže HST je ďaleko ťažší ako Starlink satelity, alebo by to trvalo dlhšie než by sa postupne zvýšila/upravila dráha či smerovanie….plus samozrejme ten spomínaný datalink Starlinku….
V úplne orezanej verzii by mohol modul obsahovať len datalink a akumulátory. Neviem, či má okrem možnosti pripojenia externého zdroja HST aj možnosť pripojenia na palubnú dátovú sieť, ale príde mi to ako logické, keď ho servisovali, dúfam, že mali priame dátové spojenie s HST a nemuseli komunikovať cez retransmisiu pomocou satelitov a následného spojenia raketoplánu so Zemou…bolo by to ako škrabať sa pravou rukou na ľavom uchu, tak dúfam, že tam to spojenie je.
Pokiaľ áno, tak by sa dal modul doplniť aj o ďalší palubný počítač, ktorý by mohol obsahovať aktuálny HW a po vzoru SpaceX by to mohol byť pomerne klasický HW len vo viacerých kusoch pre vzájomnú redundanciu a opravu chýb, podobne ako to používajú teraz na svojich nosičoch alebo CD…
Viem si predstaviť takýto upgrade HST plus následné predĺženie jeho životnosti aj za rok 2030, kedy by sa mohol podobne ako HAARP poskytnúť na užívanie univerzitám v USA či v celom svete…
Aj keď máme JWT, tak kľudne môže prísť k jeho zlyhaniu, alebo inej závažnejšej poruche, no a ostať úplne bez “okna/oka” do vesmíru by bolo nemilé…Mať ho ako aktívnu zálohu stojí určite za to…Tiež by sa v prípade ľudskej posádky mohli pozrieť na problém s napájaním jednej so širokouhlých kamier /WFC3?/. Táto kamera je aktuálne vo vypnutom/nefunkčnom stave, keďže má nízke napájacie napätie z palubnej siete…
Tak som sa trochu zasníval, dúfam, že som priniesol aspoň nejaké nové, či aspoň trochu zaujímavé informácie do diskusie a prajem Vám ostatným fanúšikom kozmonautiky a vesmíru krásny víkend…Milujem tento web a teraz som nejaký čas nebol aktívnym konzumentom obsahu, ale kedysi to bol spolu s osel.cz a elonx.cz prvý web hneď po ráne a niekedy som vyslovene čakal do noci, kým nabehnú nové články…milujem rôzne seriály, či už o technike, alebo misiách…tie podrobnosti, čo sa človek dozvedá, sú úžasné a verím, že vyžadujú desiatky a stovky hodín štúdia a hľadanie rôzne po archívoch atď…Česť Vašej práci páni a ďakuejm za výbornú úroveň diskusii pod článkami, ktoré aspoň pre mňa predstavujú neodmysliteľnú súčasť článkov a vytvárajú spolu úžasný čitateľský zážitok pre fanúšikov kozmonautiky… S pozdravom váš verný čitateľ Peter zo Slovenska…
Pre fanúšikov techniky a HST je to jeden veľmi zaujímavý a podrobný dokument plný technický ch špecifikácii samotného HST ako aj servisných misií a popis jednotlivých subsystémov HST….Prajem príjemné študovanie tohto úžasného materiálu, ktorý som objavil pri hľadaní toho, či a ako je možné niečo k HST externe pripojiť a len také rýchle info, HST má na sebe docking adapter, ktorý sa používal práve aj u servisných misií…Idem študovať… https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2012/06/327688main_09_sm4_media_guide_rev1.pdf
Tak ono je to trošku komplikovanejšie s tým ako HST funguje, ale externé napájanie skutočne nepredstavuje väčší problém, neviem si príliš predstaviť robotickú misiu, ktorá by dokázala vymeniť niektorý z interných komponentov, na to by bolo asi treba ľudské ruky, alebo nejakú veľmi sofistikovanú náhradu, niečo ako robonaut… Tu som našiel ďalší popis jednotlivých “dielov” a subsystémov atď….je tam popísaná samozrejme aj časť určená pre dokovanie pri servise a už pri návrhu dizajnovali všetko pre prípadný servis a upgrade na orbite…len sa počítalo s raketoplánom, nakoľko aj mechanické diely ako skrutky atď. boli spätne kompatibilné s raketoplánom, práve preto, aby sa dalo použiť to isté náradie tak pre raketoplán, ako aj pre HST…je to logické, kvôli šetreniu váhy a miesta…ten dizajn je skutočne geniálny a klobúk dole pred inžiniermi…Tá komplexnosť je obdivuhodná ….kto by mal záujem tu je ešte jeden “datasheet” cca od strany 30 je popis monitoringu funkčnosti komponentov, strana 31 je SSE space suport equipment 32 FFS flight support system obe sú to časti určených pre podporu EVA(servisných misií) https://asd.gsfc.nasa.gov/archive/sm3a/downloads/sm3a_media_guide/HST-systems.pdf
Osobne by som si rád prečítal či tu, alebo na spriatelenom kosmonautix popis, či analýzu toho, čo by bolo možné reálne vykonať ako servisnú misiu. keby sa namiesto raketoplánu použil CD…samozrejme narážame na limity množstva nákladu, ktorý je schopný prepraviť CD…pre serióznu misiu by bolo asi za potreby použiť navyše nákladnú verziu, alebo upravený CD doplnený o väčší cargo bay…len pôvodné baterky NiH2 vážia okolo 240kg a sú tam tuším tri každá s pôvodnom kapacitou 75Ah(wathodiny som nezisťoval), ale pôvodne každá stačila na niekoľko hodín prevádzky….Inak HST dokáže komunikovať až 95percent času počas jedného obletu Zeme, nie vždy podľa všetkého plnou rýchlosťou, ale minimálne dostatočným spojením pre prenos telemetrie a ovládania. Inak počas servisnej misie sa s HST komunikovalo na priamo cez rádiové spojenie, kedy sa robili práve úkony potrebné pre dokovanie a dokonca k tomu mali aj pomocnú TV kameru…Možnosť výmeny palubného počítača, alebo úložiska či napajácieho zdroja tu rozhodne exituje, ale bolo to navrhnuté, pre ľudskú misiu…Gyroskopy sú vo vnútri…a pre takúto misiu by bolo potrebné samozrejme hlavne aj skafandre pre EVA a stým by sa zase zmenšil priestor pre posádku a náklad…Ale určite by išlo takú misiu nielen navrhnúť, ale aj zrealizovať….Keby už lietala Spaceship na orbitu, dala by sa realizovať komplexná údržba a systémový upgrade…Len by niekto musel navrhnúť a vyrobiť aj ten nový HW…vymeniť opotrebené, alebo nefunkčné časti za rovnaké by bol asi menší problém, nakoľko aspoň časť HW určite existuje vo viacerých kópiach, prípadne by sa dal stále vyrobiť, nakoľko sú to ešte pomerne ” aktuálne” technológie…Na palube je napríklad aj známy procesor 80486 dokonca vo viacerých kusoch…úložisko je myslím solid state..čas sa ale kráti a preto dúfam, že sa im ho podarí aspoň rozbehnúť a posunúť na vyššiu orbitu…držím NASA palce