Mise Iridium-4

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 23. 12. 2017 02:27:34 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 18. 12. 2017 (Co je to statický zážeh?)
  • Primární náklad: Dalších 10 satelitů nové konstelace Iridium NEXT, kterou bude ve výsledku tvořit přes 70 satelitů a bude tak umožňovat 100% pokrytí světa pro poskytování datových, hlasových a dalších služeb jako třeba sledování letadel a lodí v místech, kam radar nedosáhne
  • Hmotnost nákladu: 9600 kg (10 satelitů po 860 kg + 1000 kg držák/vypouštěč)
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 3 (již jednou použitý první stupeň číslo B1036)
  • Cíl: Polární, nízká
  • Startovní rampa: SLC-4E (Vandenbergova letecká základna, Kalifornie)
  • Pokus o přistání stupně: Proběhlo jen přistání na mořské hladině bez záchrany stupně
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Jednalo se o čtvrtou misi z plánovaných osmi, během kterých SpaceX pro Iridium vynese celkem 75 satelitů. Smlouva na vynesení prvních 70 satelitů byla podepsána v roce 2010.
  • Satelity navrhla společnost Thales Alenia Space, avšak jejich výrobu a kompletaci zajišťuje Orbital ATK.
  • 1. mise společnosti Iridium s již jednou použitým stupněm Falconu 9 (původně letěl na misi Iridium-2 v červnu 2017).
  • 5. mise SpaceX s již použitým prvním stupněm Falconu 9.
  • 1. mise s již použitým stupněm, u které nebyl proveden pokus o jeho další záchranu.
  • Vývoj data startu: srpen 2017 → říjen 2017 → listopad 2017 → 23. prosince 2017

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální přenos od SpaceX:

Propagační video o konstelaci Iridium NEXT:

Matt Desch o rozhodnutí použít již letěné stupně:

Ohlédnutí za touto misí od společnosti Iridium:

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

13 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Damel

https://www.youtube.com/watch?v=JRzZl_nq6fk

Od 4:11 lze zahlédnout manévry aerodynamického krytu!

Zbyněk

Na co tam nechávali roštová kormidla když nebude přistávat?

Jirka Hadač

Mě napadlo, jestli si nechtěji nanečisto proletět trasu návratu na pevninu, s tím, že na poslední chvíli neuhnou a dle té všeobecně známé trajektorie zahučí u pobřeží do moře. Tož můžou tam vát jiné větry atd. a přeci jen plánují přistání na Vanderbergu. Ale aerodynamika při tak vysokých rychlostech je mi docela neznámá, a může být, že při těchto rychlostech nehrají větry už žádnou roli.

Roman L.

Tento stupeň je typu Block 3 a myslím, že jsem tady někde četl, že Block 3 nezvládne návrat na pevninu při tak hmotné nákladu, jakým Iridia jsou. Nebude to ale asi takový velký rozdíl, protože Block 4 by už to zvládnout měl.

OskaⓇ

Nevím proč, ale logo mise iridum 4 mi přijde jako nejošklivější ze všech proběhlých misí. A to se mi prozatím všechny loga a nášivky moc líbily.

Filip

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak to bude s přistáním, pokud vím tak nejtěžší náklad, který F9 vynesl a zároveň přistál na plošině měl hmotnost kolem 6400 kg, a už tehdy to bylo těsné, zajímalo by mě tedy jak je to s tímto nákladem který má vážit 9600 kg, to není potřeba tolik paliva pro vynesení na polární dráhu jako na normální LEO, nebo je v tom něco úplně jiného?

Jirka Hadac

Nu, nejtezsi co vynasel, kdyz pomineme NROl-76 u ktereho vahu nezname jsou prave iridia. Uz je vynaseli trikrat, pokazde pristavali na plosinu, protoze nebylo kam jinam. A byl a je to nejtezsi naklad, ktery SpaceX kdy vynesla. Ale je to tezke, nelze srovnavat jednoduse hmotnost, lepe srovnavat kazdou drahu zvlast. Napriklad ja nevim 6500kg je ekvivalent skoro 20000 kg na leo. Nejtezsi co muze pristat na plosinu po letu na GTo je cca 5400kg. Tusim ze u Leo se udava, je to vypocet, neovereny praxi, cca 10 tun, aby mohl pristat na zemi a 15 tun, aby mohl pristat na lodi, nedavno tu nekdo tyto cisla zminoval. Ale nikdy nic tak tezkeho nenesli. Rozdil mezi LEO a polarni drahou je napriklad ten, ze nemas boost od rotace zeme, tim padem ale vyneses mensi hmotnost a samozrejme jeste u tech iridii letis vys, takze to opet je pak narocnejsi. Lepe fakt brat kazdou drahu zvlast a neprenaset jednu hmotnost a nezevseobecnovat, dopustil by ses velkeho zkresleni.

OskaⓇ

Jak se dívám, tak všechny letošní starty misí Iridium 1-4 mají shodně váhu 9600 kg 😉
A u všech se přistávalo na plošině JRTI.

Tom

Ahoj, dnes jsem četl článek o Iridium, kde se psalo, že nová konstelace čítá celkem 81 satelitů. 6 jich má být v záloze na Zemi a 75 vyneseno na oběžnou dráhu. Z těch 75 má být 66 uvedeno do provozu a 9 jich má být jako “záložních”. Tak mě napadlo, zda se ví, při které misi poletí ty záložní, jestli je to ta poslední nebo jsou třeba namíchané ke každé misi jeden. Už dříve mě překvapilo, že když létají po deseti, tak myslím to je Iridium 5, která má vynést pouze 5 satelitů a 2 vědecké pro jiného zákazníka. Čekal bych, že společnost Iridium bude chtít dostat, co nejvíce satelitů do vesmíru co nejdříve (např. při rozhodování o použití již letěných stupňů se taky soustředili na dřívější start nejen na slevu jak jsem četl zde na stránkách). Abych byl upřímný, trochu se v tom začínám ztrácet. Logicky bych (prioritně časově) nechal vynést nejprve 7×10 satelitů (z toho těch 66 funkčích) a teprve poté zbylých 5. Pokud jim tedy nejde o dráhu, aby byly ty záložní promíchané s těmi funčními.

Jirka Hadač

Jako je to Iridium 6 v dubnu 2018 (čísla 51-55), kde jich poletí 5, ale jinak máš pravdu, taky na to koukám, když si to tak nadhodil.
Tak a co sem nastudoval z wiki o starých iridiích. Záložní orbita bývá typicky v 666 km (hezké číslo mimochodem) :-D. Prý většinou každá orbitální rovina má 2 zásobní satelity, ale jsou roviny, kde nejsou žádné záložní. A že mužou posílat satelity z jedné oběžné roviny na jinou, ikdyž tím družici zkracují život. Podobně jako sojuzy dohání ISS přes nižší orbitu. Taky nemají stejný sklon, a že to normálně žere hodně paliva, ale díky precesi vzestupného uzlu (ať už je to co chce) to prý jde, akorát to žere čas.
Podle mě o promíchání nejde, když v plánu je startovat cca co dva měsíce a v srpnu 2018 konec, a za druhé kompletně obměnit celou satelitní konstalaci.
Jako logika by fakt říkala, vynést co nejrychleji 70 a zbylých 5 nakonec, ale asi fakt o tu dráhu jde. Možná že to celé za pochodu přebudovávají, postupně jednotlivé dráhy uklízí a uvádějí do provozu nové. Ale je to můj názor soukromé osoby, která je kosmonautiky jen fanda.
Každopádně shodnem se, že SpaceX ví co děla, a tenhle kontrakt je pro ně zlatý důl, a bezpečně je tenkrát v roce 2010 definitivně vytrhl z problemů. Bože, 492 M$, nádhera.