SpaceX plánuje sérii soukromých misí Polaris, vyzkouší výstup astronautů do volného prostoru a otestují Starship

Když jsme před dvěma týdny uveřejnili na našem webu zprávu o člověku, který se vzdal svého místa při misi Inspiration4, vypadalo to, že to bude definitivní tečka za touto první zcela soukromou orbitální misí v historii. Avšak Jared Isaacman, velitel mise Inspiration4, se rozhodl, že jeho první kosmický let by měl mít pokračování. Dne 14. února se jako blesk z čistého objevila zpráva, že si tento americký miliardář zaplatil u firmy SpaceX další lety do vesmíru. Tato série startů nese název „Program Polaris“. Celkově by se mělo jednat o tři kosmické starty. Pro první dva bude použita kosmická loď Crew Dragon a poslední let by se měl odehrát na palubě lodi Starship. Po obletu Měsíce Jusaku Maezawy se jedná o již druhý oznámený pilotovaný let Starship, ale mise Polaris by měla být vůbec prvním pilotovaným letem této nové kosmické lodi.

Protože však neznáme skoro žádné podrobnosti o misích Polaris číslo 2 a 3, zaměříme se v dnešním článku na misi první, která byla pojmenována Polaris Dawn. Měla by se odehrát v listopadu nebo prosinci tohoto roku a bude trvat až pět dní. V žádném případě by se však nemělo jednat o pouhé opakování mise Inspiration4, i když stále bude jedním z cílů finančně podpořit dětskou nemocnici St. Jude, pro kterou bylo nakonec vybráno přes 240 milionů dolarů. Cíle mise Polaris Dawn jsou však v mnoha ohledech ambicióznější.

Vysoká oběžná dráha

Prvním cílem mise Polaris Dawn je zamířit na vyšší oběžnou dráhu než v případě mise Inspiration4, která létala ve výšce 585 km nad hladinou moře. V ideálním případě by s lodí Crew Dragon chtěla posádka překonat rekordní výkon mise Gemini 11. Tehdy astronauté Charles Conrad a Richard Gordon létali na dráze 298 x 1368 km se sklonem 28,8°.

Pohled na Zemi z výšky 1370 km během mise Gemini 11 (Foto: NASA)

Zvolená oběžná dráha by měla posádce mise Polaris Dawn zajistit skvělý výhled na Zemi a především umožnit provádět výzkum v oblastech vnitřního van Allenova pásu, který se v závislosti na sluneční aktivitě rozprostírá ve výškách mezi 600 až 12 000 km. Jedná se totiž o oblast, kde jsou energetické částice slunečního větru zachycovány magnetickým polem naší Země. Z hlediska lidského zdraví jde o oblast, která je poměrně nebezpečná, protože vysokoenergetické protony a částice alfa jsou schopny způsobovat mutace v lidské DNA. Nepůjde tedy jen o pouhé furiantství a pokus zapsat se do dějin kosmonautiky, mise by měla posloužit k lepšímu pochopení účinků radioaktivity na kosmické lety a lidské zdraví.

První komerční výstup do volného prostoru

Druhým a neméně zajímavým cílem mise bude kosmická vycházka do volného prostoru. Tento výstup by měla posádka provést ve výšce přibližně 500 km nad hladinou moře. Z hlediska kosmonautiky by se mělo jednat o první výstup do volného prostoru, který uskuteční platící člen posádky. V dějinách kosmonautiky se uskutečnily již stovky výstupů, až do této mise je však vždy prováděli profesionální astronauté.

Oficiální představa výstupu do volného prostoru při misi Polaris Dawn (Zdroj: SpaceX)

Jelikož Crew Dragon není vybaven přechodovou komorou, bude provedena postupná dehermetizace celé kabiny. Po opatrném dokončení tohoto úkonu by mělo dojít k otevření poklopu ve špičce lodi. Poté by jeden či více členů posádky vystoupili do volného prostoru. Využijí k tomu speciální skafandry, které SpaceX momentálně vyvíjí pro tyto účely. Jako základ byl vybrán standardní firemní skafandr, který firma vyvinula pro případ dekomprese lodi, ale moc dalších podrobností nemáme. Víme jen, že posádka bude mít tento typ skafandru oblečený i při startu, na palubě tedy nebudou dva různé typy skafandru.

Generálka mise Inspiration4 (Zdroj: @inspiration4x)

Při tomto výstupu bude samozřejmě dotyčný člen posádky jištěn lanem, jak tomu obvykle při výstupech bývá. Na skafandrech, detailech výstupu a řadě dalších otázek se však zatím stále pracuje. Mimochodem, v dějinách kosmonautiky se výstupy do volného prostoru spojené s dehermetizací celé lodi odehrávaly v programech Gemini a Apollo. K prvnímu z nich došlo v červnu roku 1965 při misi Gemini 4.

První americký výstup do volného prostoru. Ed White při misi Gemini 4 v roce 1965. (Zdroj: Revell)

Zajímavostí je, že NASA pracuje na vlastních skafandrech pro program Artemis. A když se loni v létě ukázalo, že agentura utratila už miliardu dolarů a projekt má dvouleté zpoždění, Elon Musk nabídl, že SpaceX by tyto skafandry mohlo pro NASA vyvinout. Mise Polaris Dawn je tedy šancí ukázat, že tehdy nešlo jen o plané řeči a firma je schopná vyvinout skafandr pro EVA (aktivity astronautů mimo kosmickou loď).

Posádka mise Inspiration4 ve skafandrech SpaceX pro použití v kabině Crew Dragonu (Zdroj: @inspiration4x)

Mimochodem, vlastní soukromý výstup do volného prostoru plánuje také společnost Space Adventures. Proběhl by z ISS v rámci mise ruského Sojuzu. Ta je ale v plánu až na rok 2023 a navíc není jasné, jestli se už našel nějaký zájemce o tento zážitek, a tak si prvenství v tomto ohledu nejspíš připíše SpaceX.

Aktivity na oběžné dráze

Posledním cílem, kterému by se měla posádka během svého letu věnovat, je oblast medicíny. Zde lze samozřejmě zařadit veškeré výzkumy a měření vlivu záření, které bude posádka provádět ve vnitřním okraji van Allenova pásu. Další oblastí, které by se měla posádka věnovat, je použití ultrazvuku při monitorování, detekci a kvantifikaci vzduchové embolie, tedy situace, kdy se do cévního systému dostane vzduchová bublina. Mělo by to pomoci lépe pochopit dekompresní nemoc.

Posádka mise Polaris Dawn ve Starbase. Zleva: Jared Isaacman, Anna Menon, Sarah Gillis a Scott Poteet (Foto: John Kraus)

Předposledním cílem letu je i výzkum neuro-okulárního syndromu spojeného s kosmickým letem (Spaceflight associated Neuro-Ocular Syndrome, SANS). Dříve se tento syndrom nazýval syndrom zrakového postižení a nitrolebního tlaku (Visual Impairment and Intracranial Pressure, VIIP). Jde o jev, při kterém až 23 % astronautů pociťovalo na blízko změny zrakové ostrosti po krátkodobých misích raketoplánu a až 48 % lidí hlásí změny zrakové ostrosti na blízko po misích na ISS. Tento jev bude dozajista nutno důkladně prozkoumat, protože bez dobrého zraku se patrně žádný astronaut při dlouhodobém letu neobejde.

Posádka provádí experimenty na orbitě během mise Inspiration4 (Zdroj: Inspiration4)

Během celého letu bude posádka také sbírat vzorky pro pozdější zkoumání. Mise Polaris Dawn a SpaceX budou spolupracovat s řadou vědeckých a vládních institucí, z nichž zmíním pouze dvě. Jsou jimi Americká akademie leteckých sil a Univerzita Johnse Hopkinse.

Posádka zároveň bude jako první mít možnost během letu testovat připojení k Internetu pomocí satelitní sítě Starlink. Získaná data se prý budou hodit pro vývoj komunikačního systému vhodného pro cesty na Měsíc či Mars.

Představení posádky

Jared Isaacman

Jared Isaacman se při představení nové mise nespokojil jen s tím, že veřejnost seznámil s termínem a cíly nadcházející mise Dawn. Narozdíl od mise Inspiration4 rovnou představil i kompletní čtveřici astronautů, která tuto misi absolvuje. Asi nikoho z vás nepřekvapí jméno velitele této mise. Bude jím samotný Jared, 39letý americký podnikatel, filantrop, pilot a astronaut, jehož jmění se v roce 2020 odhadovalo přibližně na 1,4 miliardy amerických dolarů. Hlavní část svého jmění vydělal ve společnosti Shift4 Payments, kterou založil a stále v ní drží pozici výkonného ředitele. Tato firma se zabývá zpracováním internetových plateb.

Jared Isaacman ve skafandru SpaceX (Foto: SpaceX)

Dále je vlastníkem firmy Draken, která vlastní největší soukromou sbírku proudových stíhacích letadel na světě. Tato společnost si vydělává tím, že trénuje piloty americké armády. Jared se dvěma dalšími společníky také dosáhli v roce 2009 v letadle Cessna Citation Jet rekordu v kategorii nejrychlejšího obletu planety Země. Do dnešních dnů je i členem akrobatického Black Diamond Jet Team, který se na českých letadlech L-39 Albatros často zúčastňuje leteckých show.

Posádka Polaris Dawn během přeletu nad Starbase v únoru 2022 (Foto: John Kraus)

Jak všichni dobře víme, Jared má za sebou také jeden kosmický let – při misi Inspiration4 strávil ve vesmíru necelé tři dny. Pokud Jared na konci roku absolvuje misi Polaris Dawn, stane se po Charlesovi Simonyim druhým platícím turistou, který uskuteční dva kosmické lety. Charles Simonyi však během těchto dvou letů strávil v kosmu více než 26 dní, k této metě se Jared zřejmě jen tak snadno nepřiblíží. Isaacman uvedl, že se možná zúčastní i dalších misí Polaris, ale zatím o tom nebylo rozhodnuto.

Scott Poteet

Pilotem při misi Polaris Dawn bude vysloužilý plukovník amerického letectva Scott „Kidd” Poteet, který za více než 20 let vojenské kariéry nalétal přes 3200 hodin na strojích F-16, T-38, T-37, T-3, Alpha Jet či A4. 400 letových hodin strávil při bojových misí v Iráku, Kosovu či Afganistánu. Svou vojenskou kariéru ukončil v roce 2016 a nastoupil u firmy Draken International, kde do roku 2020 pracoval jako ředitel pro rozvoj podnikání. S Jaredem Isaacmanem si patrně velmi dobře rozuměl, protože když v roce v polovině roku 2020 svou práci pro Draken International ukončil, nastoupil jako viceprezident do firmy Shift4 Payments.

Scott „Kidd“ Poteet (Foto: John Kraus)

Do blízkého kontaktu s kosmickými lety přišel už během mise Inspiration4, na které se podílel jako ředitel mise. Počátkem roku 2022 pak všechny své ostatní aktivity ukončil, včetně pozice viceprezidenta a na jeho profilu na serveru LinkedIn stojí, že od ledna letošního roku je zaměstnán jako pilot programu Polaris. Mezi Scottovy koníčky patří i triatlon, od roku 2000 absolvoval celkem 15 těchto závodů.

Posádka mise Inspiration4 před startem. Ředitel této mise, Scott Poteet, stojí úplně vlevo. (Zdroj: @inspiration4x)

Sarah Gillis

Zbylá dvě křesla mise Polaris Dawn obsadí ženy. V obou případech jde o zaměstnankyně firmy SpaceX, kde pracují jako vedoucí inženýrky vesmírných operací. První letovou specialistkou mise bude Sarah Gillis, která vyrostla v rodině umělců a hudebníků a rozhodně z ní doma nevychovávali inženýra. Od dvou let ji matka učila na housle, které později také vystudovala. Ovšem stále více tíhla k tvůrčímu řešení problémů. V roce 2012 absolvovala střední školu Shining Mountain Waldorf School. A nakonec úspěšně dokončila státní univerzitu University of Colorado v Boulderu s inženýrským titulem.

Sarah Gillis (Foto: John Kraus)

V rámci studia absolvovala také stáž ve SpaceX. Sarah nyní pracuje v Muskově firmě jako vedoucí inženýrka vesmírných operací. Byla trenérkou posádky mise Inspiration4, i hlasem řídicího střediska mise během startu. K vidění je v pětidílném seriálu Countdown: Inspiration4 Mission to Space, který natočil režisér Jason Hehir a je ke zhlédnutí na Netflixu. Na střední škole měla Sarah mentora, který ji nasměroval ke studiu leteckého a kosmického inženýrství. Byl to bývalý astronaut. Povzbudil ji k tomu, aby se přihlásila na inženýrství. Předtím o tom nikdy neuvažovala. Tímto mentorem byl astronaut Joseph Richard Tanner, profesor leteckého a kosmického inženýrství, který sám absolvoval čtyři kosmické lety. Pomohl Sarah s prezentací jejího maturitního projektu „Space Travel: Staying Alive“ (Cestování do vesmíru: Jak zůstat naživu). V rámci tohoto projektu, který absolvují všichni žáci na zmíněné střední škole v posledním ročníku, Sarah zkoumala historické dokumenty NASA, vedla rozhovory s astronauty a leteckými lékaři. Úspěšně také absolvovala vysokoškolský kurz fyziky. Připravila také astronauty NASA na první pilotované mise lodi Crew Dragon: DM-2 a Crew-1. Volný čas tráví nejraději v přírodě.

Sarah Gillis ve Starbase (Foto: John Kraus)

Anna Menon

Ve dvou různých funkcích bude během letu vystupovat i druhá astronautka SpaceX, kterou je Anna Menon. Ta bude stejně jako její kolegyně specialistkou mise a zároveň bude sloužit jako lékařský důstojník. V době, kdy získala bakalářský titul z matematiky a španělštiny na Texaské křesťanské univerzitě, nic nenasvědčovalo tomu, že by někdy mohla mít něco společného s medicínou. Tento její zájem se však projevil ihned při následném studiu na Dukeově univerzitě, tam totiž získala magisterský titul biomedicínského inženýrství.

Anna Menon (Foto: John Kraus)

Anna se aktivně angažuje v pomoci druhým, a jak sama říká, je to pro ni velmi důležité. Bezprostředně po zemětřesení v Nepálu v roce 2015 podpořila Světovou zdravotnickou organizaci při řešení problémů s vodou a sanitací a působila také jako dobrovolnice v organizacích Engineers Without Borders a Engineering World Health. Její sen o letu do vesmíru začal již ve čtvrté třídě, když ji učila Alison Smith Balchová, dcera pilota raketoplánu Challenger Michaela J. Smithe, který tragicky zahynul během mise STS-51-L. Alison vzala Annu na exkurzi do NASA, kde později také pracovala, a to celkem sedm let, jako biomedicínský letový kontrolor misí na ISS. V této funkci podporovala posádky vesmírné stanice ze střediska řízení mise, pomáhala sjednocovat mezinárodní partnerské inženýry a lékařskou péči. Vedla plánování a provádění všech biomedicínských operací pro Expedici 47/48. Kromě své celoživotní vášně pro vesmír se Anna věnuje turistice, létání s malými letadly a tanci salsy. Její největší láskou je její rodina, včetně manžela Anila, který také pracuje ve SpaceX a je v nejnovějším výběru astronautů NASA.

Anil Menon se svou budoucí ženou Annou při návštěvě Jeruzaléma (Zdroj: Anil Menon)

Závěr

Nevíme, kolik přesně Isaacman zaplatí za tři plánované mise Polaris. Avšak vzhledem k tomu, že prvního letu se účastní zaměstnanci SpaceX a třetí mise bude prvním pilotovaným startem Starship, je evidentní, že jde spíše o úzkou spolupráci než obyčejné poskytnutí služby. Lze tedy předpokládat, že o náklady na provedení misí Polaris se Isaacman dělí se SpaceX. Bohužel odmítl prozradit další podrobnosti. Víme jen, že předchozí mise Inspiration4 vyšla Isaacmana na méně než 200 milionů dolarů.

SpaceX je, jak vidno, opravdu otevřené všem různým nápadům, jak využívat pilotovanou kosmickou loď Dragon. Po čistě civilní misi Inspiration4 tu máme další obdobnou, která ovšem půjde ještě o něco dál. Nic podobného dnes na trhu nikdo jiný nenabízí, ale věříme, že i podobných startů bude přibývat v budoucnu. Půjdou ruku v ruce z rozvojem kosmonautiky. Poté, co na trh vstoupí loď Starship, navíc bude možné realizovat komerční oblety Měsíce, příkladem budiž plánovaná mise dearMoon organizovaná Jusaku Maezawou. Komercializace letů do kosmu s sebou přinese potřebné finance, ale i celou řadu nových problémů. Pokroku se však bránit nedá, a toto k němu rozhodně patří.

Jeden z autorů by chtěl na samotný závěr poděkovat Vítězslavu Škorpíku za konzultaci. Textem do článku přispěl také Petr Melechin.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Karel Zvoník




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

67 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře