Osobnosti SpaceX #2: Gwynne Shotwell, prezidentka a provozní ředitelka

Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell (Foto: SpaceX)

SpaceX není jen společnost Elona Muska, v této firmě je zaměstnána i řada dalších zajímavých lidí. Jsou to například inženýři, kteří jsou také příležitostnými komentátory živých přenosů. Z obrazovek můžete znát třeba Johna InspruckeraBriana Mahlstedta, Lauren Lyons či Michaela Hammersleyho. Hlavní tváří společnosti je ale především Gwynne Shotwell, provozní ředitelka a prezidentka firmy a pravá ruka Elona Muska. V dnešním díle profilů osobností SpaceX bude řeč právě o ní.

Gwynne Shotwell se narodila 23. listopadu 1963 v Evanstonu v americkém státě Illinois jako Gwynne Rowley v rodině neurochirurga a umělkyně. Vyrůstala v Libertyville, které leží nedaleko. Má dvě sestry, jednu mladší a jednu starší. Jako malá Gwynne pomáhala svému otci sekat trávu a řezat železniční pražce, aby z nich mohl udělat plotek okolo zahrádky vzadu za domem. Také si sama spravovala své vlastní kolo. Od malička se zkrátka zajímala o stroje a hlavně o auta. Ve třetí třídě se matky během jízdy v autě ptala, jak funguje motor. Matka jí následně koupila knihu o motorech.

Na rozdíl od mnoha jiných lidí ve vesmírném průmyslu však Gwynne nebyla v mládí fascinovaná vesmíremVzpomíná si sice na Armstrongovo přistání na Měsíci, ale přiznává, že ji to tenkrát nějak moc nezajímalo.

Na střední škole Libertyville High School studovala mezi lety 1978 a 1982. V té době neměla vůbec představu, čím by chtěla v životě být. Toto rozhodnutí za ni nenápadně udělala její matka. V roce 1979 připravila své dceři na jeden víkend tajný plán. Ona a Gwynne se vypravily na propagační akci Společnosti inženýrek (Society of Women Engineers) na Technologický institut státu Illinois (Illionis Institute of Technology). Gwynne v pozdějších rozhovorech uváděla, že tam seděla s velikou nechutí a nezájmem, protože se tam střídaly nezajímavé řečnice. O budoucí volbě jejího povolání nakonec rozhodla jedna perfektně oblečená žena. Ta svým vzhledem totiž zaujala Gwynne natolik, že se rozhodla, že bude také inženýrkou.

Po skončení střední školy se rozhodla jít na Northwestern University. Na lékařské fakultě této univerzity učil její otec. Gwynne si ale sama pro sebe vybrala jinou fakultu, McCormick School of Engineering. Není bez zajímavosti, že se přihlásila jen na jedinou vysokou školu a na tu byla i přijata.

V nižších ročnících na univerzitě ale rozhodně nebyla budoucím leaderem průmyslu, ani tou jedničkářkou ze střední školy. Při laboratorních cvičeních byla dle svých slov naprosto příšerná. V jejím ročníku bylo 36 studentů, z toho jen 3 ženy. Nikdy ale neměla důvod si na tuto skutečnost během studií stěžovat.

To samé nelze říct o pracovním světě. Jednou v létě získala brigádu ve společnosti, která se zabývala vytápěním, ventilací a klimatizací jen a pouze na základě svého životopisu. Tři dny předtím, než měla nastoupit, ji závolal šéf a poprvé s ní mluvil:

Šéf: „Vy jste žena?”

Gwynne: „Samozřejmě, jsem žena.”

Šéf: „Pravděpodobně nebudete moci tuto práci dělat. Je v ní potřeba zvedat těžké předměty.”

Gwynne: „Zvedám závaží, jsem sportovkyně.”

Šéf: „Tuhle práci mít nemůžete,” a zavěsil.

Gwynne k tomu po letech dodala: „Byla to naprostá nehoráznost, byl to prostě blbec.”

Provozní ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell (Foto: Space Foundation)

Celá situace se pro ni z akademického hlediska otočila v posledním ročníku studia. K závěrečným zkouškám sice šla s průměrnými známkami C, ale nakonec skončila s nejvyšším hodnocením ve třídě. Velmi tím šokovala i své profesory.

Po promoci a získání bakalářského titulu v oboru strojního inženýrství v roce 1986 a magisterského titulu v roce 1988 v oboru aplikované matematiky se rozhodla konečně začít pracovat ve vysněném automobilovém průmyslu, konkrétně ve firmě Chrysler. Velmi rychle ale vycouvala, dle svých slov totiž nevykonávala inženýrskou práci. Zamířila zpátky na na univerzitu, kde nastoupila k doktorskému studiu (PhD) v oboru aplikované matematiky. Studium ale po devíti měsících opustila a odešla pracovat do soukromého sektoru.

Práci získala v kalifornském městě El Segundo ve firmě Aerospace Corp. Tato firma byla a dodnes je federální výzkumné středisko, které se zabývá kosmickými lety. Zde vykonávala opravdovou inženýrskou práci, vytvářela tepelné matematické modely satelitů (jak různě ohřívané a chlazené součástky fungují dohromady), napsala tucty článků na různá témata, která zahrnovala mimo jiné koncept designu malého kosmického plavidla, integraci kosmického raketoplánu a popisovala operační rizika tělesa vracejíciho se zpět z orbitální dráhy. Ve firmě pracovala deset let, posléze ale práce v ní zanechala. Chtěla začít navrhovat a stavět kosmická plavidla.

Proto se v roce 1998 stala ředitelkou divize kosmických systémů ve společnosti Microcosm Inc. Nemusela se ani nikam stěhovat, protože tato nízkonákladová raketová společnost sídlila také v El Segundu. Firma se specializuje na inženýrství kosmických misí pro americké letectvo. Byla to přesně společnost, kterou Gwynne hledala. Ve firmě byla už 4 roky, když se jednou rozhodla zajít na oběd s bývalým kolegou z Microcosmu.

Kolega Hans Koenigsmann ze SpaceX (Foto: NASA)

Tento její bývalý spolupracovník se jmenoval Hans Koenigsmann a teprve nedávno nastoupil do startupové společnosti SpaceX. Po jídle jí navrhl, aby se s ním zašla podívat k němu do firmy. Narazili přitom pochopitelně i na Elona Muska. A byl to právě Elon, kdo ji z celé společnosti SpaceX nejvíc zaujal. Byl tehdy známý hlavně jako spoluzakladatel společnosti PayPal. Nyní navrhoval prodávat rakety komerčním společnostem provozujícím satelitní služby a to za nejnižší možné ceny, dokonce chtěl cenu ještě nadále snížit znovupoužitím těchto raket. Tehdy mu řekla: „Elone, velice ráda vás poznávám, ale fakt byste potřeboval nového obchodního ředitele.” Mluvila s ním jen pár minut. „Z mé strany to bylo dost neslušné a drzé.”

Ale asi to bylo dostatečně zajímavé na to, aby zaujala jeho pozornost. Ještě ten večer jí Elon zavolal a požádal ji, aby se přihlásila na pozici viceprezidentky pro obchodní vývoj (business development). Gwynne byla v té době nedávno rozvedená se svým prvním manželem Leonem Gurevichem, s nímž měla dvě malé děti (syna Aleksandra a dceru Annu). Věděla tedy, že přestupem do SpaceX podstupuje velký risk, ale byla okouzlena smělostí Muskova plánu. Do 14 dnů nastoupila jako sedmý zaměstnanec společnosti. Hlavní náplní její práce měl být prodej raket potenciálním zákazníkům. Velmi rychle se ale její pracovní povinnosti rozšířily. Začala se starat i o finance, právní záležitosti, jednala s vládou a občas také vysávala konferenční místnost ve SpaceX před jednáním se zákazníkem.

Rok 2002 pro ni znamenal změnu i v osobním životě, seznámila se totiž se svým budoucím druhým manželem Robertem Shotwellem, inženýrem ve středisku JPL agentury NASA. Seznámili se tak, že oba dobrovolně pomáhali studentům University of Southern California se satelitním projektem.

Gwynne prvního velkého úspěchu ve SpaceX dosáhla v prosinci 2008, když získala svého prvního opravdu velkého zákazníka. Tímto zákazníkem byla NASA, která se SpaceX uzavřela kontrakt COTS na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice. Celková hodnota kontraktu byla 1,6 miliardy dolarů. Jednání s NASA vedli Elon a Gwynne. Následně svolali celý tým SpaceX a sešlo se asi 150 zaměstnanců. Gwynne situaci popsala takto:

Elon se tenkrát zpočátku tvářil žalostně. Říkala jsem si, jaký je to ale ulhánek. Potom ale řekl, že jsme to kurva vyhráli, a všichni se mohli zbláznit radostí.

Koncem září 2008 se Gwynne vypravila na konferenci do Skotska spolu se svým manželem a dalšími zaměstnanci společnosti SpaceX. V té době se na atolu Kwajalein chystal čtvrtý start Falconu 1. V den startu se Gwynne rozhodla sledovat přímý přenos na svém notebooku. Protože ale byla už noc a její manžel spal, přesunula se do koupelny a zapnula vodu, aby ho nerušila. Když viděla, jak Falcon 1 stoupá oblohou a začiná obíhat poprvé Zemi, nedokázala udržet své nadšení, začala křičet a v pyžamu běhala po hotelové chodbě, kde začala s ostatními kolegy ze SpaceX slavit tento první úspěch jejich vlastní rakety. „Bylo to totálně neprofesionální,” jak to sama po letech okomentovala, „ale bylo to úžasné.”

Start mise RatSat (Foto: SpaceX)

V roce 2008 se také ve SpaceX stala prezidentkou. Dnes je také provozní ředitelkou (COO) a má tak na starosti prodej, marketing, výrobu, startovní operace, právní záležitosti, jednání s vládou a finance. Ale nejlepší část její práce je pořád sledování startu raket. „Nic nedokáže překonat tu radost spojenou s úspěšným startem,” říká Gwynne. Nejvíc její sociální energie jde do prodejů, o kterých ona sama věří, že to je její největší příspěvek společnosti. „Ještě než jsme odstartovali naši první raketu, Gwynne už prodala přibližně 10 startů,” dodává Tim Hughes, viceprezident SpaceX, „jen velmi málo lidí by to dokázalo.”

Od roku 2006 také vedla jednání se společností Iridium o vynesení jejich plánované druhé generace sítě Iridium. Kromě samotného jednání bylo ale nutno přesvědčit i velmi skeptickou skupinu investorů, kteří měli společnosti Iridium půjčit 1,8 miliardy dolarů. Investorům se sice velmi zamlouvala cena startu Falconu 9, ale nelíbilo se jim, že raketa ještě nikdy neletěla. Proto v červnu 2010, několik dní po startu mise DSQU, letěla Gwynne do Paříže, aby tyto investory konečně přesvědčila. Její prezentace obsahovala i video úspěšného startu. „Gwynne je doslova okouzlila,” řekl Matt Desch, šéf společnosti Iridium, který krátce poté podepsal se SpaceX smlouvu na vynesení celé satelitní konstelace za obřích 492 milionů dolarů.

Výjimečnost a důležitost Gwynne Shotwell pro SpaceX se dá vyjádřit jednoduše. Dle některých zdrojů společnost Tesla hledá či hledala člověka na 2. nejvyšší pozici, prostě někoho, kdo by za Elona Muska převzal starosti o každodenní provoz firmy. Elon takového člověka ale nemusí hledat pro SpaceX, neboť v Gwynne Shotwell našel ideální volbu.

Hans Koenigsmann o Gwynne:

Ona prodávala naši práci NASA v době, kdy jsme měli malou raketu na ostrově. Během těch let získala Gwynne také reputaci jako člověk, který dokáže překládat Muskovy vize do reality. Ona je prostě takový most mezi Elonem a ostatními zaměstnanci. Elon například řekne, že poletíme na Mars a ona řekne, co přesně potřebujeme, abychom se na ten Mars  dostali.

Gwynne Shotwell o své práci ve SpaceX říká: „Snažím se vést společnost tak, jak si myslím, že by Elon chtěl, abych ji vedla. On dělá velká rozhodnutí. Je to až iritující, jak často má pravdu, ale to neznamená, že ji má vždy.” Před pár lety Elon Musk nařídil zastavit vývoj Falconu Heavy, což Gwynne donutilo sprintovat do konferenční místnosti a připomenout mu, že americké letectvo, tedy důležitý a kritický zákazník, si už zakoupilo start na této raketě.

A jak Gwynne relaxuje? „Piju hodně vína,” říká se smíchem. „Teď ale vážně, nejvíc na světě mě uklidňuje čtení. Často usnu u rozečtené knížky.” Ráda se dívá na seriály. Tráví také hodně času se svou rodinou, manželem a dvěma dětmi. Její manžel je letecký inženýr, a tak jejich konverzace často zachází i do velmi technických oblastí. Každých pár týdnů Gwynne také jezdí na rodinný ranč v Texasu. Nachází se v North Fork San Gabriel River a chovají na něm hodně krav. Společně ho také pomalu předělávají, aby z něj jednoho dne měli vinohrad.

Gwynne se svým manželem Robertem Shotwellem (Zdroj: EMblog.sk)

Další zajímavosti:

Popřejme jí tedy do budoucna hodně štěstí a pevné zdraví, aby mohla svou prací napomáhat firmě SpaceX a také plnit vizionářská přání jejího zakladatele a generálního ředitele Elona Muska, který usiluje o kolonizaci Marsu.

O kterých osobnostech SpaceX byste chtěli slyšet příště? Napište nám do komentářů!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
35 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře