Osobnosti SpaceX #2: Gwynne Shotwell, prezidentka a provozní ředitelka

Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell (Foto: SpaceX)

SpaceX není jen společnost Elona Muska, v této firmě je zaměstnána i řada dalších zajímavých lidí. Jsou to například inženýři, kteří jsou také příležitostnými komentátory živých přenosů. Z obrazovek můžete znát třeba Johna InspruckeraBriana Mahlstedta, Lauren Lyons či Michaela Hammersleyho. Hlavní tváří společnosti je ale především Gwynne Shotwell, provozní ředitelka a prezidentka firmy a pravá ruka Elona Muska. V dnešním díle profilů osobností SpaceX bude řeč právě o ní.

Gwynne Shotwell se narodila 23. listopadu 1963 v Evanstonu v americkém státě Illinois jako Gwynne Rowley v rodině neurochirurga a umělkyně. Vyrůstala v Libertyville, které leží nedaleko. Má dvě sestry, jednu mladší a jednu starší. Jako malá Gwynne pomáhala svému otci sekat trávu a řezat železniční pražce, aby z nich mohl udělat plotek okolo zahrádky vzadu za domem. Také si sama spravovala své vlastní kolo. Od malička se zkrátka zajímala o stroje a hlavně o auta. Ve třetí třídě se matky během jízdy v autě ptala, jak funguje motor. Matka jí následně koupila knihu o motorech.

Na rozdíl od mnoha jiných lidí ve vesmírném průmyslu však Gwynne nebyla v mládí fascinovaná vesmíremVzpomíná si sice na Armstrongovo přistání na Měsíci, ale přiznává, že ji to tenkrát nějak moc nezajímalo.

Na střední škole Libertyville High School studovala mezi lety 1978 a 1982. V té době neměla vůbec představu, čím by chtěla v životě být. Toto rozhodnutí za ni nenápadně udělala její matka. V roce 1979 připravila své dceři na jeden víkend tajný plán. Ona a Gwynne se vypravily na propagační akci Společnosti inženýrek (Society of Women Engineers) na Technologický institut státu Illinois (Illionis Institute of Technology). Gwynne v pozdějších rozhovorech uváděla, že tam seděla s velikou nechutí a nezájmem, protože se tam střídaly nezajímavé řečnice. O budoucí volbě jejího povolání nakonec rozhodla jedna perfektně oblečená žena. Ta svým vzhledem totiž zaujala Gwynne natolik, že se rozhodla, že bude také inženýrkou.

Po skončení střední školy se rozhodla jít na Northwestern University. Na lékařské fakultě této univerzity učil její otec. Gwynne si ale sama pro sebe vybrala jinou fakultu, McCormick School of Engineering. Není bez zajímavosti, že se přihlásila jen na jedinou vysokou školu a na tu byla i přijata.

V nižších ročnících na univerzitě ale rozhodně nebyla budoucím leaderem průmyslu, ani tou jedničkářkou ze střední školy. Při laboratorních cvičeních byla dle svých slov naprosto příšerná. V jejím ročníku bylo 36 studentů, z toho jen 3 ženy. Nikdy ale neměla důvod si na tuto skutečnost během studií stěžovat.

To samé nelze říct o pracovním světě. Jednou v létě získala brigádu ve společnosti, která se zabývala vytápěním, ventilací a klimatizací jen a pouze na základě svého životopisu. Tři dny předtím, než měla nastoupit, ji závolal šéf a poprvé s ní mluvil:

Šéf: „Vy jste žena?”

Gwynne: „Samozřejmě, jsem žena.”

Šéf: „Pravděpodobně nebudete moci tuto práci dělat. Je v ní potřeba zvedat těžké předměty.”

Gwynne: „Zvedám závaží, jsem sportovkyně.”

Šéf: „Tuhle práci mít nemůžete,” a zavěsil.

Gwynne k tomu po letech dodala: „Byla to naprostá nehoráznost, byl to prostě blbec.”

Provozní ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell (Foto: Space Foundation)

Celá situace se pro ni z akademického hlediska otočila v posledním ročníku studia. K závěrečným zkouškám sice šla s průměrnými známkami C, ale nakonec skončila s nejvyšším hodnocením ve třídě. Velmi tím šokovala i své profesory.

Po promoci a získání bakalářského titulu v oboru strojního inženýrství v roce 1986 a magisterského titulu v roce 1988 v oboru aplikované matematiky se rozhodla konečně začít pracovat ve vysněném automobilovém průmyslu, konkrétně ve firmě Chrysler. Velmi rychle ale vycouvala, dle svých slov totiž nevykonávala inženýrskou práci. Zamířila zpátky na na univerzitu, kde nastoupila k doktorskému studiu (PhD) v oboru aplikované matematiky. Studium ale po devíti měsících opustila a odešla pracovat do soukromého sektoru.

Práci získala v kalifornském městě El Segundo ve firmě Aerospace Corp. Tato firma byla a dodnes je federální výzkumné středisko, které se zabývá kosmickými lety. Zde vykonávala opravdovou inženýrskou práci, vytvářela tepelné matematické modely satelitů (jak různě ohřívané a chlazené součástky fungují dohromady), napsala tucty článků na různá témata, která zahrnovala mimo jiné koncept designu malého kosmického plavidla, integraci kosmického raketoplánu a popisovala operační rizika tělesa vracejíciho se zpět z orbitální dráhy. Ve firmě pracovala deset let, posléze ale práce v ní zanechala. Chtěla začít navrhovat a stavět kosmická plavidla.

Proto se v roce 1998 stala ředitelkou divize kosmických systémů ve společnosti Microcosm Inc. Nemusela se ani nikam stěhovat, protože tato nízkonákladová raketová společnost sídlila také v El Segundu. Firma se specializuje na inženýrství kosmických misí pro americké letectvo. Byla to přesně společnost, kterou Gwynne hledala. Ve firmě byla už 4 roky, když se jednou rozhodla zajít na oběd s bývalým kolegou z Microcosmu.

Kolega Hans Koenigsmann ze SpaceX (Foto: NASA)

Tento její bývalý spolupracovník se jmenoval Hans Koenigsmann a teprve nedávno nastoupil do startupové společnosti SpaceX. Po jídle jí navrhl, aby se s ním zašla podívat k němu do firmy. Narazili přitom pochopitelně i na Elona Muska. A byl to právě Elon, kdo ji z celé společnosti SpaceX nejvíc zaujal. Byl tehdy známý hlavně jako spoluzakladatel společnosti PayPal. Nyní navrhoval prodávat rakety komerčním společnostem provozujícím satelitní služby a to za nejnižší možné ceny, dokonce chtěl cenu ještě nadále snížit znovupoužitím těchto raket. Tehdy mu řekla: „Elone, velice ráda vás poznávám, ale fakt byste potřeboval nového obchodního ředitele.” Mluvila s ním jen pár minut. „Z mé strany to bylo dost neslušné a drzé.”

Ale asi to bylo dostatečně zajímavé na to, aby zaujala jeho pozornost. Ještě ten večer jí Elon zavolal a požádal ji, aby se přihlásila na pozici viceprezidentky pro obchodní vývoj (business development). Gwynne byla v té době nedávno rozvedená se svým prvním manželem Leonem Gurevichem, s nímž měla dvě malé děti (syna Aleksandra a dceru Annu). Věděla tedy, že přestupem do SpaceX podstupuje velký risk, ale byla okouzlena smělostí Muskova plánu. Do 14 dnů nastoupila jako sedmý zaměstnanec společnosti. Hlavní náplní její práce měl být prodej raket potenciálním zákazníkům. Velmi rychle se ale její pracovní povinnosti rozšířily. Začala se starat i o finance, právní záležitosti, jednala s vládou a občas také vysávala konferenční místnost ve SpaceX před jednáním se zákazníkem.

Rok 2002 pro ni znamenal změnu i v osobním životě, seznámila se totiž se svým budoucím druhým manželem Robertem Shotwellem, inženýrem ve středisku JPL agentury NASA. Seznámili se tak, že oba dobrovolně pomáhali studentům University of Southern California se satelitním projektem.

Gwynne prvního velkého úspěchu ve SpaceX dosáhla v prosinci 2008, když získala svého prvního opravdu velkého zákazníka. Tímto zákazníkem byla NASA, která se SpaceX uzavřela kontrakt COTS na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice. Celková hodnota kontraktu byla 1,6 miliardy dolarů. Jednání s NASA vedli Elon a Gwynne. Následně svolali celý tým SpaceX a sešlo se asi 150 zaměstnanců. Gwynne situaci popsala takto:

Elon se tenkrát zpočátku tvářil žalostně. Říkala jsem si, jaký je to ale ulhánek. Potom ale řekl, že jsme to kurva vyhráli, a všichni se mohli zbláznit radostí.

Koncem září 2008 se Gwynne vypravila na konferenci do Skotska spolu se svým manželem a dalšími zaměstnanci společnosti SpaceX. V té době se na atolu Kwajalein chystal čtvrtý start Falconu 1. V den startu se Gwynne rozhodla sledovat přímý přenos na svém notebooku. Protože ale byla už noc a její manžel spal, přesunula se do koupelny a zapnula vodu, aby ho nerušila. Když viděla, jak Falcon 1 stoupá oblohou a začiná obíhat poprvé Zemi, nedokázala udržet své nadšení, začala křičet a v pyžamu běhala po hotelové chodbě, kde začala s ostatními kolegy ze SpaceX slavit tento první úspěch jejich vlastní rakety. „Bylo to totálně neprofesionální,” jak to sama po letech okomentovala, „ale bylo to úžasné.”

Start mise RatSat (Foto: SpaceX)

V roce 2008 se také ve SpaceX stala prezidentkou. Dnes je také provozní ředitelkou (COO) a má tak na starosti prodej, marketing, výrobu, startovní operace, právní záležitosti, jednání s vládou a finance. Ale nejlepší část její práce je pořád sledování startu raket. „Nic nedokáže překonat tu radost spojenou s úspěšným startem,” říká Gwynne. Nejvíc její sociální energie jde do prodejů, o kterých ona sama věří, že to je její největší příspěvek společnosti. „Ještě než jsme odstartovali naši první raketu, Gwynne už prodala přibližně 10 startů,” dodává Tim Hughes, viceprezident SpaceX, „jen velmi málo lidí by to dokázalo.”

Od roku 2006 také vedla jednání se společností Iridium o vynesení jejich plánované druhé generace sítě Iridium. Kromě samotného jednání bylo ale nutno přesvědčit i velmi skeptickou skupinu investorů, kteří měli společnosti Iridium půjčit 1,8 miliardy dolarů. Investorům se sice velmi zamlouvala cena startu Falconu 9, ale nelíbilo se jim, že raketa ještě nikdy neletěla. Proto v červnu 2010, několik dní po startu mise DSQU, letěla Gwynne do Paříže, aby tyto investory konečně přesvědčila. Její prezentace obsahovala i video úspěšného startu. „Gwynne je doslova okouzlila,” řekl Matt Desch, šéf společnosti Iridium, který krátce poté podepsal se SpaceX smlouvu na vynesení celé satelitní konstelace za obřích 492 milionů dolarů.

Výjimečnost a důležitost Gwynne Shotwell pro SpaceX se dá vyjádřit jednoduše. Dle některých zdrojů společnost Tesla hledá či hledala člověka na 2. nejvyšší pozici, prostě někoho, kdo by za Elona Muska převzal starosti o každodenní provoz firmy. Elon takového člověka ale nemusí hledat pro SpaceX, neboť v Gwynne Shotwell našel ideální volbu.

Hans Koenigsmann o Gwynne:

Ona prodávala naši práci NASA v době, kdy jsme měli malou raketu na ostrově. Během těch let získala Gwynne také reputaci jako člověk, který dokáže překládat Muskovy vize do reality. Ona je prostě takový most mezi Elonem a ostatními zaměstnanci. Elon například řekne, že poletíme na Mars a ona řekne, co přesně potřebujeme, abychom se na ten Mars  dostali.

Gwynne Shotwell o své práci ve SpaceX říká: „Snažím se vést společnost tak, jak si myslím, že by Elon chtěl, abych ji vedla. On dělá velká rozhodnutí. Je to až iritující, jak často má pravdu, ale to neznamená, že ji má vždy.” Před pár lety Elon Musk nařídil zastavit vývoj Falconu Heavy, což Gwynne donutilo sprintovat do konferenční místnosti a připomenout mu, že americké letectvo, tedy důležitý a kritický zákazník, si už zakoupilo start na této raketě.

A jak Gwynne relaxuje? „Piju hodně vína,” říká se smíchem. „Teď ale vážně, nejvíc na světě mě uklidňuje čtení. Často usnu u rozečtené knížky.” Ráda se dívá na seriály. Tráví také hodně času se svou rodinou, manželem a dvěma dětmi. Její manžel je letecký inženýr, a tak jejich konverzace často zachází i do velmi technických oblastí. Každých pár týdnů Gwynne také jezdí na rodinný ranč v Texasu. Nachází se v North Fork San Gabriel River a chovají na něm hodně krav. Společně ho také pomalu předělávají, aby z něj jednoho dne měli vinohrad.

Gwynne se svým manželem Robertem Shotwellem (Zdroj: EMblog.sk)

Další zajímavosti:

Popřejme jí tedy do budoucna hodně štěstí a pevné zdraví, aby mohla svou prací napomáhat firmě SpaceX a také plnit vizionářská přání jejího zakladatele a generálního ředitele Elona Muska, který usiluje o kolonizaci Marsu.

O kterých osobnostech SpaceX byste chtěli slyšet příště? Napište nám do komentářů!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

36 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
EvzenJ
neklepáček

“zapnula vodu, aby ho nerušila” ?

Goodman

To teda je naprostá pravda. Trochu odbočím. Je zvláštní, jak hluk lze pozitivně nebo negativně vnímat. Já třeba hluk nesnáším, ale miluju řev leteckých a raketových motorů. Vzpomínám si, když jsem byl ještě jako kluk s tátou poprvé na airshow. Neskutečný ohlušující randál letky, která nám létala nad hlavama. Místo panického zacpávání uší jsem si to užíval. Naprosto jsem tomu propadl. SLS a BFR – to bych chtěl zažít na vlastní kůži. Nebude se něco na ElonX nebo kosmonautixu organizovat?

Goodman

Šéf: „Vy jste žena?”
Gwynne: „Samozřejmě, jsem žena.”
Šéf: „Pravděpodobně nebudete moci tuto práci dělat. Je v ní potřeba zvedat těžké předměty.”
Gwynne: „Zvedám závaží, jsem sportovkyně.”
Šéf: „Tuhle práci mít nemůžete,” a zavěsil.
Gwynne k tomu po letech dodala: „Byla to naprostá nehoráznost, byl to prostě blbec.”

Nic ve zlém, ale jako blbec se zachovala Gwynne. On totiž existuje zákonný limit pro zvedání zátěže pro ženy (jak jednorázově, tak v součtu). Ačkoliv to příznivce feminismu a radikální genderové aktivisty rozčílí, tak mezi ženou a mužem jsou fyzické rodíly. Tudíž jsou pozice vhodné jenom pro muže. Zejména v USA jsou velmi přísně dodržovány zákony. Čili kdyby ji “šéf” přijal, nechal ji tahat břemena a ona pak měla z toho třeba kýlu, tak by z toho mohl být pro něho lapák a pro firmu milionový flastr.

Petr Melechin

Pokud je to tak, jak říkáte, tak jí to ten člověk stejně měl aspoň normálně vysvětlit, a ne zavěsit.

Goodman

Ale on ji to vysvětlil, proč to nemůže dělat. Proč zavěsil a normálně nepokračoval v hovoru je dáno specifickou situací ve Spojených státech. Jelikož tam mají právníci opravdu ostré lokty a všelijaké lidskoprávní organizace mají nadbytek agresivních aktivistů, tak není problém zažalovat zaměstnavatele za diskriminaci při pohovoru. A stačí k tomu opravdu velmi málo. Proto řada firem dělá pohovor nikoliv osobně, ale po telefonu (aby pak zabránili žalobě za rasismus – pokud personalista nevidí uchazeče, tak jej nemůže kvůli rase nebo náboženským přívěškům a oblečení vyhodit – neúspěšný kandidát se pak nemá na co vymlouvat). Jakmile se stočí hovor k sexuální orientaci, rase, náboženství, genderu nebo politice, tak musí ukončit hovor. Protože pak dává záminku uchazeče k možné žalobě za podjatost. “Šéf” konstatoval fakt, proč ji nemůže přijmout. S dalším rozebírání věci by pak mohl čelit nařčení za šovinismus a podojatosti vůči ženám (bohužel, v tomto případě tomu neušel ani tak), proto striktně ukončil diskuzi položením hovoru. Ikdyž je to z našeho pohledu neslušné, on se zachoval naprosto správně.
Ochrana zdraví zaměstnanců je důležitá a odlišuje naší dobu od doby průmyslové revoluce, kdy se na zdraví a život pracujích kašlalo. Všechny bezpečností nařízení mají smysl a jejich striktní dodržování snižuje nehodovost a pracovní úrazy. To, že ženská nemůže tahat těžká břemena není diskriminací žen, naopak je to jejich ochrana. Kritizovat to, jak opředvedla Gwynne je projevem její hlouposti, nikoliv hlouposti zaměstnavatele. To je jako osočení chlapa, když emancipované ženě přidrží dveře.

Goodman

Nevím jak v USA, ale na českém území byla práce žen upravena zákonem z roku 1883 (ještě za Rakouska-Uherska). Například bylo výslovně zakázáno ženám pracovat v podzemí (ikdyž to se týkalo hlavně dolů a ražby tunelů, v kanlizaci jako takové pracovat do určité míry mohly), rovněž přichází první omezení v namáhavé práci. Později v ČSSR roku 1964 dochází k další významné úpravě (tak jak ji známe dnes), jako například výrazného snížení limitu zvedání břemen. Dost pochybuju, že by americký zakonník práce byl modifikován až v 80.letech. Rozhodně se nejedná o mužský šovinismus, naopak je to ochrana pracujích žen. Stejně jako zákaz práce dětí není diskriminací školáků.

Goodman

Souhlas, začínámě být trochu OT. Vytočilo mě to, protože takový ” Gwynnin blbec” jsem byl i já. Čili se mě to nepřímo dotklo. Není fér, když o tebe vedou lidi řeči tohoto typu, když je přitom chráníš. Věčný boj je třeba za nošení ochranných pomůcek. Například takový hluk. U nás na hale překračuje hranici trvalého poškození (již po pár desítkách minut bez ochrany sluchu). Ještě v době, kdy jsem tam dělal mistra provozu, tak jsem ucpávky sám nosil a rovněž jsem to vyžadoval i po svých dělnících. Samozřejmě mě měli za největšího blbce a hloupou buzeraci. Nedělal jsem to pro sebe, ale pro ně, aby nebyli za deset let hluchý jak pařezy. Stejně jako Gwynne, ani oni to dodnes nepochopili.
U tvé ex platí pravidlo, že si k ní dovolí zaměstnavatel tolik, kolik mu ona sama dovolí. Nicméně, pokud je jí boss nějakej dobytek, tak pak by ji za stížnost nejspíš vyhodil (samozřejmě pod záminkou něčeho jiného). To máš pravdu, není to lehké.

Petr Melechin

Já bych jen upozornil na to, že z naší pozice není možné posoudit, jestli to bylo tak, jak říkáte, nebo tak, jak říká Gwynne. Takže i když připouštím, že nemuselo jít o sexismus, myslím, že Gwynne byla v o dost lepší pozici to tehdy posoudit. A mávnout nad jejím názorem rukou, protože “nejspíš byla mladá a blbá a nevěděla o tom zákonu”, mi přijde poněkud povýšenecké. (Pokud vůbec tehdy takové nařízení opravdu platilo a ženy danou práci skutečně vykonávat nemohly.)

Goodman

Nevím na co upozorňujete, ale já jsem zkopíroval citaci. Takže, jak to říkám já a jak to říká Gwynne, je to to samé. Jelikož s “šéfem” neproběhla jiná osobní diskuze (kdy by ji mohl říct mezi čtyřma očima něco dalšího), tak vycházím ze stejných slov jako ona (pravda, mohl v tom hrát roli i tón hlasu, to posoudit samozřejmě nemohu). Z jejich vlastních slov můžu celkem spolehlivě soudit, že “šéf” jednal v souladu s platnými zákony. Takže jej blbcem nazvala zcela neoprávněně. Navíc ikdyby to nebylo stanoveno zákonem, tak co by to na věci měnilo? Třeba není zákonem stanoveno pustit sednou v buse těhotnou ženu, starého nebo nemocného člověka. Přesto když někoho takového vidím, tak zvednu zadek a pustím ho. Jako gentlemana by mě hamba fackovala, kdybych zůstal sedět na prdeli. Můžu vás ujistit, že se nejedná z mojí strany o sexismus, kdy bych považoval těhotné ženy za méněcenné nebo neschopné. Ne, je to tím, že prostě ony si fyzicky sednout potřebují, kdežto já mohu stát. Chápete? A co se týče těžké práce je to úplně to samé. Nevím jestli jste někdy někoho přijímal do zaměstnání, vždy se totiž musíte rozhodovat pro lépe vhodného kandidáta. A to nejenom z pohledu firmy, ale i z pohledu toho uchazeče. Zdali je schopen danou práci vykonávat aniž by ho poškodila. Z praxe vás mohu ujistit, že lidé moc soudní nejsou, často mají o svých schopnostech přehnanou sebedůvěru.
Nenapsal jsem, že byla mladá a blbá. Jenom jsem souhlasil s Jirkou, že člověk se ve dvaceti na Svět dívá jinak než třeba ve čtyřiceti. S věkem se většina lidí stává moudřejší, většinou dokážeme v pozdějším věku lépe odhadovat a rozhodovat (ne, to není diskriminace mladých, to je dáno fyzickou změnou hormonů v našem mozku). Opět soudím dle vlastních zkušeností, ve svých dvaceti jsem byl docela nezodpovědný Janek. Proto souhlasím s tím, že by vedoucí funkci měl zastávat člověk nejdříve po třicítce. Vidíte, žádný zákon neurčuje například funkci ředitle věkem. Přesto je nerozumné ji svěřit čerstvému absolvetu střední školy bez zkušeností. A teď upřímně, je to diskriminace nebo zcela logický a oprávněný požadavek?

Petr Melechin

Já jen chci říct, že nelze s jistotou rozhodnout, zda Gwynne tehdy ten člověk odmítnul kvůli nějakému nařízení ohledně zvedání těžkých břemen, nebo to opravdu bylo jen proto, že byla žena, i když by danou práci mohla normálně vykonávat (to zvedání těžkých věcí třeba nemuselo ve skutečnosti být nijak extrémní). Vy jste došel k závěru, že zaměstnavatel jednal správně, protože Gwynne opravdu nemohl nebo dokonce nesměl zaměstnat a Gwynne se tedy mýlila. Já se spíš přikláním k interpretaci Gwynne, protože ona samozřejmě má o celé situaci nejvíce informací a dokáže nejlépe posoudit, jak to tehdy asi bylo. Takže nevidím důvod zpochybňovat její vysvětlení a předpokládat, že to bylo jinak, protože jí určitě nedošlo, že zaměstnavatel jednal správně. Na to prostě máme málo informací, abychom to mohli posoudit.

Goodman

Já jsem zase na straně “šéfa”. A právě proto, že se jedná o osobní prožitek Gwynne, tak nemusí být objektivní v hodnocení. A co se týče těch břemen, tak se podívejte na oficiální stránky Space X. Konkrétně kariéra a dělnické pozice. A schválně, co je napsané v ADDITIONAL REQUIREMENTS ? Upozornění na zvedání břemen a požadavek •Must be able to lift a min. of 25 lbs. unassisted !!! Takže to samé co dělal “šéf”, dělá i Space X. Prostě ženskou nemůžete nechta dřít s trubkama a železem.

Petr Melechin

No pak je ale zas potřeba rozlišit, jestli daná žena je schopná a ochotná tu fyzickou činnost vykonávat. SpaceX uvádí konkrétní předpoklady a každý uchazeč bez ohledu na pohlaví se může sám rozhodnout, jestli na to má a chce to dělat. Mně to zní tak, že tehdy ji šéf odmítnul bez jakékoli debaty. Správnější mi přijde vysvětlit právě něco takového jako že bude potřeba zdvihat tolik a tolik a ujistit se, že s tím nemá problém a bere na vědomí tu očekávanou fyzickou námahu. Automaticky předpokládat, že “na tohle ženská nemá”, protože je žena, je definice sexismu. Ovšem, staticky vzato ženy v průměru unesou méně než muži, ale to neznamená, že jsou všechny slabé (stejně tak ne všichni muži jsou siláci). Ale v tomhle případě se šéf už předem rozhodl, že buď prostě na danou pozici chce chlapa, nebo že na to žádná žena nemůže mít.

Goodman

Jelikož to začíná připomínat boj s větrnými mlýny, tak tohle je můj poslední komentář komentář na dané téma.

Takže ještě jednou si přečtěte co jsem napsal výše. Pro jistotu opíšu znovu
SPACE X kariéra dělnická pozice
ADDITIONAL REQUIREMENTS •Must be able to lift a min. of 25 lbs. unassisted
(Další požadavek – musí být schopen uzvednout břemeno minimálně 25lbs bez asistence)

Je to náhodný požadavek ze strany Space X, zvedat minimálně 25lbs ? (tj.nejméně 25lbs a výše?)

A co říkají pracovní přepisy a doporučení?
When the Bureau of Labor Standards and the National Safety Council first adopted a set of lifting guidelines for the workplace in the 1940s, the guidelines specified that female employees should not be asked to lift more than 25 pounds on a recurring basis and male employees should not be asked to lift more than 50.

Jako limit pro ženy je ne více než 25lbs!!
Chápete, že Gwynnina “nesexistická” Space X automaticky vyoutovala všechny ženské zájemce už při základním požadavku pro pohovor? Jaký je tedy rozdíl mezi Space X a sexistickým “šéfem”, který Gwynne odmítl? Už chápete, že jde ze strany Space X jenom o PR? Proto mi nepovídejte nesmysle o diskriminaci žen.

Space X nekritizuji, protože to dává smysl (kritizuji pouze Gwynne za pokrytectví). Žena může pracovat v konstrukci, může jezdit s jeřábem na hale, může dělat u CNC, může dělat mistra. Ale nemůže dělat v trubkárně, kotláře, manipulanta nebo na montáži. Žena je nejenom slabší (méně uzvedne a dříve se i unavý), ale má další fyziologické rozdíly. Například hrozí při velké námaze sestoupení dělohy a pod. (pro info, tohle se mužům stát nemůže). Prostě nemůžete naložit ženské to samé co zdravému chlapovi. Takže “šéf” nebyl blbec a ani sexista. On prostě nechtěl zničit zdraví dvacetileté holce (a taky samozřejmě potřeboval někoho, kdo zastane všechnu práci, ne jenom něco).

Petr Melechin

V pořádku, já znění zákonů nedohledával a od vás mi to přišlo jako vágní domněnka, aby se dalo s nějakou jistotou říct, že šlo o tohle, a ne o něco jiného. V tomhle případě tu práci asi Gwynne opravdu vykonávat nemohla, ale i tak si stojím za tím, že šéf se se situací mohl vypořádat lépe a jasněji vysvětlit, že Gwynne nemůže přijmout, i kdyby chtěl. Takhle jej Gwynne měla neprávem za sexistu. Na druhou stranu, třeba právě tahle “křivda” Gwynne další roky hnala kupředu a díky tomu se dostala tam, kde je teď. 😀

Goodman

Ale Jirko, to nebyla kritika na tebe, ale na Gwynne. Tys jenom řádně opsal citaci, to je samozřejmě v naprostém pořádku.

Životní bilancování je subjektivní, ale je taky “rozumnější”, než spontání reakce a pocit ve dvaceti. Proto bych pochopil dočasný pocit z domnělé křivdy po odmítnutí, těžko jej ale chápu s odstupem času. Právě čas uleví emocím a nechá pracovat racionální část mozku. Netvrdím, že rozevlátá dvacítka musí znát zákony (ikdyž co se týče zvedání břemen to není o vzdělání, to je o normálním úsudku – ženy, těhotné ženy, starší lidé nebo s postižením prostě nemohou vykonávat fyzicky namáhavou práci jako zdravý mladý muž, to už mi bylo jasné i bez znalosti zákonů ve dvanácti), ale dnes už je snad zná. Tak proč se cití i po letech ukřivděná? Těžko říct, zdali je to narcistickou povahou vrcholové manažerky, kdy automaticky nesouhlas chápe jako osobní nespravedlivý útok, nebo pouze snaha o zvýšení PR (tj. v USA velmi populární story, kdy obět diskriminace se vyšplhá na vrchol – diskriminaci je pak nutné najít kdekoliv za každou cenu).
Jelikož k lidem ze Space X a NASA (k vědcům všeobecně) vzhlížím téměř jako k božstvu, tak mě podobné věci mrzí (označit někoho jako blbce, za to že se řídí platnými zákony na ochranu pracujích, je prostě unfair). Na druhou stranu, můj největší idol Wernher von Braun taky nebyl bez chyby, že……. (a já taky ne 🙂 )

Goodman

Super Stubborn – s tím slovem jsem se zde setkal poprvé v životě. Alespoň jsem si rozšířil slovní zásobu.
Nemůžu si pomoci, ale ačkoliv mám o Gwynne vysoké mínění, tak v tomhle prostě pravdu nemá. Pokud pracuješ v prostředí, kde hrozí riziko úrazu nebo nemoci z povolání, tak prostě nesmíš ignorovat fakta a zákony. Zejména když si ve vedoucí pozici a máš právní odpovědnost za ostatní lidi. Mě takhle vycepovali ve firmě, kdy jakékoliv porušení předpisů je nekompromisně řešeno vyhazovem na minutu. A já s tím souhlasím, protože lidi maj do práce chodit s chutí pracovat a pro peníze, ne proto aby za pár let odešli do invalidního důchodu. Neexistuje argument, který by dokázal na tohle téma změnit můj názor.

Petr Melechin

Ale kde berete tu jistotu, že se opravdu jednalo o práci, kterou by kterákoli žena nemohla vykonávat? Vždyť my vůbec nevíme, o co přesně šlo. Ten šéf mohl klidně lhát nebo přehánět, jen aby se Gwynne zbavil, i když by to zdvihání v reálu nebyl vůbec problém. Neříkám, že to tak určitě muselo být, ale stejně tak vy nemůžete s jistotou říct, že to tak nebylo.

Goodman

Citace: “To samé nelze říct o pracovním světě. Jednou v létě získala brigádu ve společnosti, která se zabývala vytápěním, ventilací a klimatizací jen a pouze na základě svého životopisu. Tři dny předtím, než měla nastoupit, ji závolal šéf a poprvé s ní mluvil.”

Evidetně se jednalo o výrobní/montážní firmu. Uvedené produkty patří k těm těžším. Z hovoru je patrné, že se ucházela o pozici ve výrobě (jinak by se “šéf” nezmiňoval o zvedání břemen), nikoliv v konstrukci nebo v kanceláři (kde logicky ženy pracovat mohou a kde běžně pracují). Nevím jestli máte představu o práci ve strojírenství, ale to jsou v součtu nazvedané metráky materiálu. To prostě není job pro dvacetiletou holku. Zákon hovoří zcela jasně, kolik toho může nazvedat. A ikdyž pominu zákon, tak to snad dá i selský rozum. Takže pokud měl “šéf” k dispozici zdravého mladého brigádníka (rozumněj silného chlapa), tak zcela logicky dal přednost jemu. To není žádná diskriminace, ale rozumné řešení pro všechny strany. Totéž bych udělal já bez mrknutí oka.

Kolisko

Dobrý den,

diskuse už je sice pár měsíců stará, ale nedá mi nereagovat.

Odvozovat, jak to mohlo být na základě zkušeností s českým pracovním právem, nebude fungovat dobře. Americké pracovní právo je z pohledu Čecha chaotické a odporující zdravému rozumu. Asi proto, že právní principy, které my pokládáme za dané (protože jsou tu s námi od dob antického Říma, potažmo z rakousko-uherského práva) americké právo (založené na britském zvykovém právu) tak úplně neuznává.

Pracovní právo je v USA regulováno:
– federálními zákony
– zákony státu
– zda jde o pozici ošetřenou kolektivní smlouvou (union jobs)
– zda jde o pozici s vyjímkou (exempt position)
– případně zákony okresu nebo města

To, jaké zákony se aplikují, záleží na mnoha věcech. Tenhle článek jsem četl v parku v americkém Clevelandu. Cestou domů jsem procházel kolem opravované silnice a na vývěsce tam visely výňatky ze zákonů, které chrání dělníky na stavbě.

Federálních zákonů bylo 5. Z toho jeden se uplatnil, protože stavba je spolufinacovaná z federálních peněz, jeden se naopak nepoužil, protože nešlo o práci pro federální agenturu. U dalšího federálního zákona vím o částech, které poskytují ochranu jen pozicím s platem nižším než 30 tisíc ročně.

Státní zákony na ochranu byly dva. Přičemž státní zákony odpovídají zhruba zákonům ČR. Takže ve vedlejším státě se mohou lišit asi tak, jako se liší zákony ČR a Něměcka.

A to jsou jen zákony, které musí být (ze zákona) vyvěšené v místě stavby. Regulací určitě bude daleko víc. Při pokusu pochopit, jaké zákony se uplatní, vzniká tak docela pěkná matice možností:

– federální zákony (např. menší zaměstnavatelé jsou z regulace vyňati)
– federální zákony na federálním uzemí (pozemky patřící federální vládě, o pár metrů vedle za hranicí území neplatí)
– federální zákony při práci pro federální agenturu
– federální zákony pokud je projekt spolufinancován z federálních peněz
– doporučení federálních agentur (např. výše citované guidelines pro zvedání předmetů) – obecně jde o doporučení, ne o závazné předpisy
– zákony státu
– zákony okresu
– zákony města (perlička: zmiňovaná ulice leží na hranici dvou měst. Na jedné půlce ulice je zakázano telefonovat při řízení, v opačném jízdním pruhu se volat může)
– pozice s ochranou zaručenou kolektivní smlouvou
– pozice s vyjímkou – dobrovolně jsi podepsal, že některé výhody se tě netýkají.

Takže ten samý člověk může být různě chráněn když pracuje pro tu samou firmu na dvou různých projektech, klidně i když jsou pár ulic od sebe.

Evzen

Vyborny clanek. Jenom jsem mel za to, ze COTS NASA podepsala az po 4 a uspesnem startu Falconu1, nekdy v prosinci 2008 – a ne v dubnu 2008.

Petr Melechin

Máte pravdu. To, na co odkazoval Jirka, byl nějaký jiný kontrakt, který s tím nesouvisel. Už jsem to opravil.

Lukáš

Super článek, díky. Je to úžasná ženská!

gendibal

Mimochodem, taky vám připomíná Samantu Carterovou?

Míra

Tak nějakou podobu tam taky vidím … https://goo.gl/images/ivV191

Milan

Super článek, super série. Příště by byl logickým pokračováním asi právě Koenigsmann?

Petr Melechin

Koenigsmann je jasná volba!

Zdeněk

To jsem netušil, že má tak vysoké vzdělání.

Martin

Parádička 🙂 Tak ucelený článok som ešte o nej nečítal a aj som sa dosť vecí pre mňa nových dozvedel 🙂 …a to som myslel že o nej na webe viac nie je 🙂 🙂