SpaceX vyrábí tolik motorů Raptor, že si může dovolit zahodit Super Heavy při orbitálních testech

Na webu NASA Spaceflight aktuálně vyšel nový článek, který obsahuje spoustu zajímavých informací ohledně plánů SpaceX kolem dalšího testování prototypů Starship a Super Heavy. Jedná se sice o oficiálně nepotvrzené informace, ale redaktoři NASA Spaceflight obvykle mívají spolehlivé zdroje. Nutno však dodat, že se bavíme o aktuálním plánu SpaceX, který se může velmi rychle změnit. Pokud se tedy všechno níže uvedené nakonec nevyplní, nemusí to nutně znamenat, že šlo o špatné informace, jen zkrátka došlo ke změně plánů.

Nejdříve se podíváme na prototypy Starship SN15 a SN16, které jsou momentálně jako jediné schopné letu. Starship SN15 nedávno absolvovala úspěšný start a přistání a 14. května pak byla přesunuta na suborbitální vypouštěcí stolec B. Tam prošla úvodními inspekcemi s pozitivními výsledky. Druhý let SN15 je tedy prý stále ve hře, ale zatím není jasné, jestli bude potřeba vyměnit některé z motorů, ani zda bude znovu provedeno tlakové testování nádrží či statický zážeh.

Starship SN15 během příprav na potenciální druhý let (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Starship SN16 je zbrusu nový prototyp, který je téměř hotový a stojí v montážní hale High Bay. Jeho dokončení ale bylo pozastaveno, než bude rozhodnuto, jak s ním nejlépe naložit. Pokud totiž SN15 poletí podruhé, Starship SN16 možná nebude potřeba. V takovém případě by zřejmě byla přeskočena stejně jako její sourozenci SN17, 18 a 19. Pokud ale SN16 nakonec přeci jen zamíří na rampu, kde bude otestována, absolvovala by zkušební let, při kterém by zamířila až do výšky 20 km. Všechny předchozí prototypy přitom letěly do výšky kolem 10 km a záměrně nepřekročily rychlost zvuku.

Téměř hotová Starship SN16 v hale High Bay (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Dalším krokem pro SpaceX pak bude orbitální testování, které už bude vyžadovat použití rakety Super Heavy. Článek NASA Spaceflight uvádí, že dříve spatřené prototypy Super Heavy BN2 a B2.1 byly jen zkušební a nebudou dokončeny. Prvním prototypem, který odstartuje, by tedy měl být exemplář BN3. Ten už je nějakou dobu ve výrobě a nedávno začalo spojování jeho dílů do jednoho celku. Z dřívějších, i když nepotvrzených, informací pak vyplývá, že SpaceX už nepočítá s provedením krátkého skoku Super Heavy BN3 a rovnou plánuje orbitální start.

První smontovaná sekce Super Heavy BN3, v popředí je Starship SN16 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

O tom, jak přesně bude probíhat první orbitální start, jsme psali v nedávném článku, nicméně zatím to vypadá, že se pro něj stále počítá se sestavou Starship SN20 a Super Heavy BN3. Zajímavé ale je, že podle článku NASA Spaceflight mají loď i nosič dostat plný počet Raptorů. To znamená 3 atmosférické Raptory a 3 vakuové na Starship a až 28 Raptorů ve dvou atmosférických variantách na Super Heavy (o rozdílech mezi různými typy Raptorů jsme psali zde). Asi už tedy neplatí stará informace od Elona Muska, podle které bude mít první Super Heavy výrazně snížený počet motorů, aby se minimalizovaly finanční ztráty v případě selhání během letu. Orbitální test, jak jej SpaceX plánuje, navíc zřejmě nepočítá se záchranou Starship ani Super Heavy, takže i když stroje neselžou, přes 30 Raptorů skončí na dně oceánu. Může se to zdát jako zbytečné plýtvání, ale článek NASA Spaceflight nabízí potenciální vysvětlení – SpaceX totiž výrazně zrychlilo výrobu Raptorů.

Neoficiální vizualizace motorové sekce rakety Super Heavy s 28 Raptory (Autor: ErcXspace)

V Hawthorne se aktuálně vyrábí Raptory se sériovými čísly přesahující 150 a továrnu prý opouští několik motorů každý týden. Pro představu toho, o jak velké zrychlení výroby jde, v Boca Chica jsme zatím viděli Raptor s nejvyšším sériovým číslem 66 a v areálu SpaceX v McGregoru momentálně procházejí testováním Raptory s čísly 70–80. S takovou kadencí jde ruku v ruce také snížení celkových nákladů na výrobu jednoho motoru, takže ztráta i několika tuctů Raptorů během každého z prvních několika orbitálních testů už nejspíš je pro SpaceX přijatelná. Vysoká rychlost výroby navíc znamená, že bude možné včas vyprodukovat novou sadu motorů pro každý orbitální start.

Vertikální test motoru Raptor SN18 v McGregoru (Foto: SpaceX)

Prioritou SpaceX tedy zřejmě je co nejdřívější zahájení testovacích letů na oběžnou dráhu i za cenu zahození motorů kvůli nemožnosti přistání Super Heavy. Raketa totiž vůbec nebude vybavena přistávacími nohami a pro její záchranu se počítá se systémem mechanických ramen, která Super Heavy během přistání zachytí. Tento systém bude nainstalován na věži na orbitální rampě v Boca Chica a také na bývalých ropných plošinách Phobos a Deimos, které SpaceX loni odkoupilo a momentálně je přepracovává pro účely startů a přistání Super Heavy. Zatím se ale neví, kdy bude první záchytný systém k dispozici.

Neoficiální představa zachycení rakety Super Heavy během přistání (Autor: ErcXspace)

Podle článku NASA Spaceflight bude SpaceX prototypy Starship/Super Heavy párovat následujícím způsobem: SN20/BN3, SN21/BN4, SN22/BN5 atd. Důvodem je pravděpodobně ta již zmíněná nemožnost opakovaného použití Super Heavy kvůli nepřipravenosti záchytného systému a také velmi vysoká pravděpodobnost selhání Starship během prvních testů návratu z orbity. SpaceX proto vůbec neplánuje záchranu Starship během první orbitální mise. Společnost ale i tak získá z úvodních orbitálních testů spoustu cenných dat a nových poznatků, které pak implementuje v rámci příští výrazně vylepšené generace Starship a Super Heavy, počínaje párem SN24/BN7. Přesné číslo je samozřejmě pouze předběžné a bude se odvíjet od toho, jak dobře/špatně budou probíhat první orbitální testy.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
62 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře