SpaceX dostává dvě obří armádní zakázky, Pentagon tak překvapivě sází na jediného hráče
Dvojice nových armádních zakázek pro SpaceX představuje jeden z nejvýraznějších posunů v dosavadní spolupráci této společnosti s americkou armádou. Nejde přitom o klasické kontrakty na vynášení družic, ale o projekty, které přímo souvisejí s budováním nové kosmické architektury Spojených států. V obou případech se jedná o programy, které mohou zásadně ovlivnit způsob, jakým americká armáda komunikuje, zpracovává data a sleduje dění na Zemi i ve vzdušném prostoru. Jejich rozsah zároveň ukazuje, že SpaceX se z role poskytovatele nosných raket a komerčních satelitů postupně posouvá mezi klíčové dodavatele amerického obranného sektoru. Co přesně tyto programy znamenají a proč jsou považovány za tak zásadní, si rozebereme v následujícím textu.
Dnešní přehled nových zakázek začneme událostí, která patrně v americkém zbrojním průmyslu ještě dlouho nenechá nikoho klidně spát a zároveň posune vztahy společnosti SpaceX a státního sektoru na zcela novou úroveň. Ale začněme postupně. Kalifornská společnost byla řadu let vnímána především jako firma zajišťující levné starty do vesmíru. Její rakety Falcon 9 a Falcon Heavy doslova ovládly trh s vynášením nákladů na oběžnou dráhu. Od roku 2019 se však firma začala stále výrazněji prosazovat také jako poskytovatel satelitního internetového připojení prostřednictvím konstelace Starlink, která si postupně vybudovala dominantní postavení na trhu. Z pohledu běžných uživatelů se dlouho zdálo, že se společnost zaměřuje především na civilní zákazníky. Na první pohled šlo pouze o družice zajišťující internetové připojení, události na Ukrajině však ukázaly, že takto rozsáhlá konstelace může bez větších problémů sloužit i vojenským účelům – od přenosu dat v taktickém prostředí až po propojení velkého množství uživatelů a systémů v reálném čase. SpaceX navíc již od roku 2022 nabízela státním institucím možnost využití této platformy pro vojenské a zpravodajské účely pod označením Starshield. Této příležitosti již v minulosti využil Národní průzkumný úřad (NRO), který si za 1,8 miliardy dolarů objednal vybudování rozsáhlé špionážní satelitní sítě tvořené stovkami družic. Jejím cílem je zajistit výrazně častější sledování vybraných oblastí Země, než bylo možné u tradičních průzkumných družic.
Sídlo Národního průzkumného úřadu v noci. Chantilly, Virginia. (Foto: Trevor Paglen / Creative Time Reports)
Úspěch Starlinku a později i Starshieldu však nebyl jediným důvodem, proč začala americká armáda uvažovat o rozsáhlých družicových konstelacích na nízké oběžné dráze. Ve stejné době totiž Americká agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency, SDA) rozvíjela vlastní vizi budoucí kosmické architektury založené na stovkách vzájemně propojených družic. Jejím cílem bylo vytvořit odolnou síť schopnou zajišťovat komunikaci, přenos dat i sledování balistických a hypersonických raket. Celá konstelace měla vznikat postupně v několika etapách. Součástí každé etapy neboli „Tranche“ byly jak družice určené ke sledování raket, tak družice zajišťující přenos získaných dat mezi jednotlivými prvky systému a zpět na Zemi. Jak SDA postupně rozšiřovala své plány, rozdělila zakázky na výstavbu družic v rámci etap Tranche 0, 1 a 2 mezi řadu dodavatelů. Na konci roku 2025 se pak dostala na řadu etapa Tranche 3. Zatímco v případě družic určených ke sledování raket byly kontrakty uděleny společnostem Lockheed Martin, Northrop Grumman, L3Harris a Rocket Lab na celkem 72 družic, budoucnost komunikační části celé architektury se začala komplikovat.
Falcon 9 stojící na základně Vandenberg před startem mise SDA T1TL-C, říjen 2025 (Foto: SpaceX)
Americké vesmírné síly (USSF) totiž postupně dospěly k závěru, že namísto další specializované komunikační konstelace by mohlo být výhodnější vybudovat univerzálnější síť využívající zkušenosti získané při provozu komerčních systémů. První náznaky této změny se začaly objevovat již v průběhu loňského roku, kdy se v americkém Senátu diskutovalo o nové vojenské komunikační síti využívající stovky družic na nízké oběžné dráze. Tento projekt později získal označení MILNET neboli „vojenská síť“. Definitivní rozhodnutí přišlo letos v dubnu, kdy vesmírné síly oznámily, že nebudou financovat výstavbu transportní vrstvy Tranche 3 a požadavky původně určené pro tuto část architektury převedou do nového programu Space Data Network (SDN).
Ilustrační obrázek sledovací vrstvy konstelace SDA (Zdroj: Raytheon)
Ta pravá bomba však přišla až na konci letošního května, kdy americké vesmírné síly oznámily, že zakázku na výstavbu konstelace Space Data Network (SDN) udělují společnosti SpaceX. Za cenu 2,29 miliardy dolarů má firma vybudovat páteřní armádní síť pro přenos dat. Pokud se však podíváme blíže na detaily zakázky, zůstává zatím řada neznámých. Jisté je pouze to, že do konce roku 2027 musí SpaceX dodat plně funkční prototyp splňující armádní požadavky. Méně jasná je například výsledná velikost konstelace. V dřívějších debatách se hovořilo přibližně o 480 družicích, novější oficiální údaje však nejsou k dispozici. Otázkou také zůstává, co vedlo americké ozbrojené složky k takto výraznému kroku směrem k jedinému dodavateli. Částečnou odpověď nabízí analýza serveru Ars Technica. Podle ní se průměrná cena transportních družic pořizovaných v rámci programu SDA pohybovala okolo 16 milionů dolarů za kus. SpaceX naopak disponuje výrobní linkou, na které již několik let vyrábí družice Starlink a Starshield ve velkých sériích. Přesné náklady na jednu družici SDN samozřejmě neznáme. Pokud však celkovou hodnotu kontraktu jednoduše vydělíme dříve uváděným počtem přibližně 480 družic, vyjde nám orientační částka okolo 4,8 milionu dolarů na družici. Takový výpočet je značně zjednodušený, protože kontrakt zahrnuje i vývoj, testování a další související služby. Přesto dobře ilustruje, proč mohla být nabídka SpaceX pro armádu finančně atraktivní. Z pohledu Pentagonu tak dává tento krok smysl nejen z hlediska schopností, ale i nákladové efektivity. SpaceX navíc disponuje rozsáhlou výrobní kapacitou v oblasti družicových konstelací a má již bohaté zkušenosti s provozem globální datové sítě ve vesmíru.
Ilustrační obrázek družic sledujících starty raket (Zdroj: Raytheon)
Tím však série obřích armádních zakázek pro SpaceX nekončí. Zatímco v případě programu SDN asi jen málokdo pochybuje, že je společnost schopna vybudovat rozsáhlou družicovou síť pro přenos dat, další oznámení bylo přece jen o něco překvapivější. Pouhé dva dny po získání kontraktu na SDN totiž SpaceX obdrželo další zakázku v hodnotě 4,16 miliardy dolarů v rámci programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI). Jde o poměrně nový program amerických vesmírných sil zaměřený na vývoj družicové konstelace, která bude z oběžné dráhy nepřetržitě vyhledávat, identifikovat a sledovat vzdušné cíle. Cílem je přesunout část schopností letounů včasné výstrahy a řízení (AWACS), tedy specializovaných radarových letounů sloužících k monitorování vzdušné situace na bojišti, do vesmírného prostoru.
Pokud bychom si programy SDN a SB-AMTI stručně porovnali, první z nich má armádě dodat jakousi „nervovou soustavu“ pro přenos dat, zatímco druhý představuje její „oči“. Přestože je řada detailů programu stále neveřejná, základní cíle jsou již známy. Americké ozbrojené síly od systému očekávají vybudování operačně využitelné konstelace schopné nepřetržitě sledovat vzdušné cíle a poskytovat získaná data dalším složkám obrany. První omezené schopnosti by měl systém nabídnout již v průběhu druhé poloviny tohoto desetiletí, přičemž dosažení plné operační připravenosti se očekává přibližně kolem roku 2028.
Boeing E-3 Sentry (AWACS), letoun pro včasné varování a sledování vzdušné situace (Foto: USAF)
Zde však vyvstává několik otázek, na které zatím neznáme odpověď. Na rozdíl od SDN, kde SpaceX staví na zkušenostech získaných při budování konstelací Starlink a Starshield, není zatím jasné, jak velkou část programu SB-AMTI bude firma realizovat vlastními silami a do jaké míry se zapojí další partneři. Bylo by však chybou předpokládat, že Pentagon rozhodoval naslepo. SpaceX má za sebou nejen provoz největší družicové konstelace světa, ale také několik let spolupráce se zpravodajskými a vojenskými zákazníky v rámci programu Starshield. Veřejnost sice zná jen zlomek detailů těchto projektů, americké ozbrojené složky však mají k dispozici podstatně více informací o skutečných schopnostech systémů, které SpaceX vyvíjí a provozuje. Pokud kontrakt SDN ukazuje schopnost SpaceX budovat kosmickou infrastrukturu pro přenos dat, pak SB-AMTI bude testem toho, zda dokáže podobně významnou roli sehrát také v oblasti pokročilých vojenských senzorů. Ať už bude konečná podoba programu jakákoli, samotný fakt, že Pentagon svěřil společnosti během několika dnů zakázky v celkové hodnotě přes šest miliard dolarů, ukazuje, jak výrazně se postavení SpaceX ve státním sektoru během posledních let změnilo.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
Dík za článek! V běžném šumu zakázek taková věc snadno zapadne. Zasazeno do kontextu je to opravdu velká změna ze strany americké armády. Boeing, Lockheed, L3 a Northrop se určitě ještě budou snažit házet klacky pod nohy, ale je to pro ně rána.
Ja bych rekl, ze ne, protoze tyhle firmy jsou logickymi kandidaty na spolupraci v ramci programu SB-AMTI. Tuhle cast SpaceX samo proste neda, alespon podle toho, co o nem vime.
Ano nabízí se to. Otázka však je jaký díl koláče by si tyhle společnosti chtěli ukrojit. Vezme-li se v potaz jejich vlastní efektivita.