SpaceX zpracovávalo dva zachráněné stupně zároveň a předvedlo sklápěcí nohy Blocku 5
SpaceX má za poslední týden na kontě další dvě úspěšné mise a v obou případech i přistání prvních stupňů na autonomních plošinách, které je dopravily do přístavů jak na východním tak i na západním pobřeží. Společnost je tedy zpracovávala téměř souběžně a za zmínku stojí hlavně to, že jsme se konečně dočkali dlouho slibovaného sklopení nohou, ačkoliv radost fanoušků neměla dlouhého trvání.
@SpaceX 1st stage booster (B1047) returns to @PortCanaveral aboard #OCISLY, this morning after launching the #telstar19v satellite 3 days ago. It was a beautiful morning with the sun just coming up as the SpaceX east coast fleet made their way home. pic.twitter.com/tJHM04PfSs
— Stephen Marr (@spacecoast_stve) July 25, 2018
Ve středu 25. července do přístavu Port Canaveral na Floridě doplula plošina Of Course I Still Love You (OCISLY), na jejíž palubě spočíval stupeň se sériovým číslem 1047 z mise Telstar 19V. Stupeň po cestě do přístavu opět podpíral robot OctaGrabber, kterého jsme už mohli několikrát vidět v akci. Necelé dvě hodiny po zakotvení OCISLY a nezbytné inspekci byla na stupeň usazena čepička, s jejíž pomocí jeřáb přemisťuje stupeň do stojanů na pevnině. Již na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o nový, doposud nepoužitý model. To začalo nahrávat spekulacím o tom, jak vlastně bude zpracování stupně na pevnině probíhat.
Již od počátku nasazení Falconů 9 typu Block 5 je známo, že mezi novinky a vylepšení prvního stupně patří i možnost sklopit přistávací nohy zpět do svislé polohy, aby nemusely být pokaždé odmontovávány. Nicméně u prvního nasazení Blocku 5 při misi Bangabandhu-1 ke sklopení nedošlo a technici ze stupně téměř ihned nohy odmontovali. Bylo tedy otázkou, jak to s nohami dopadne při této misi.
Ukázalo se, že čepička pro přesun stupně na souš byla nově vybavena konstrukcí s navijáky s lanky. Netrvalo dlouho a začaly se rojit spekulace a různé interpretace, jak by ke sklopení nohou mohlo dojít. S velice zajímavou teorií přišel 17letý britský student Matthew Cable, který na Twitteru uveřejnil schéma pravděpodobného postupu.
Schéma metody sklápění přistávacích nohou (Autor: Matthew Cable)
Den po příjezdu došlo k přemístění stupně do stojanů na pevnině a téměř celý den technici prováděli stabilizaci stupně pomocí ocelových lan. Odpovědi v otázce sklopení nohou jsme se tedy nedočkali. K rozřešení došlo až v pátek, když se objevily záběry jedné z nohou upoutané lany a pomalu vytahované vzhůru až po její přiklopení k trupu prvního stupně. Celý proces krásně dokumentuje přiložené video od US Launch Report (sklápění nohy začíná v čase 6:28).
-
- Sklápění nohy v přístavu během mise Telstar 19V (Foto: The Aerospace Geek)
-
- Sklápění nohy v přístavu během mise Telstar 19V (Foto: The Aerospace Geek)
-
- Sklápění nohy v přístavu během mise Telstar 19V (Foto: The Aerospace Geek)
-
- Sklápění nohy v přístavu během mise Telstar 19V (Foto: The Aerospace Geek)
Ostatní nohy však zůstaly rozložené a sobotní den moc změn nepřinesl. Kromě údržby a příprav robota OctaGrabbera a plošiny OCISLY k opětovnému vyplutí na moře kvůli misi Merah Putih byl v okolí kotviště SpaceX naprostý klid. Dostupné informace hovoří o tom, že technici dostali den volna. Lze se však domnívat, že také probíhalo nějaké vyhodnocení dosavadního postupu sklápění nohou a rozhodování o následném pokračování. Nicméně zdánlivá nečinnost z pohledu fanouška SpaceX trochu zvyšovala už tak napjatou situaci.
Odpověď přineslo nedělní ráno, kdy technici začali spouštět původně sklopenou nohu zpátky dolů a nakonec začali demontovat teleskopické vzpěry nohou a pak i nohy samotné. Stupeň pak byl v pondělí položen na transportér, který jej odveze ke zpracování před další misí.
Z celé situace lze vyvodit, že šlo pravděpodobně o test tohoto postupu sklápění nohou. Stejně tak se lze domnívat, že v případě nové konstrukce čepičky se jedná o prototyp, který může být ještě dále rozvíjen a vylepšován pro opětovné nasazení u některé z dalších misí.
Téměř souběžně s tímto experimentováním probíhalo také zpracování druhého Falconu v Kalifornii. Plošina Just Read the Instructions (JRTI) se z mise Iridium-7 vrátila do přístavu v sobotu 27. července a prakticky hned po jejím ukotvení začaly přípravy spojené s přemístěním stupně 1048 na pevninu.
JRTI na rozdíl od OCISLY nedisponuje robotem OctaGrabberem, a tak zajištění stupně na palubě probíhá způsobem, na který jsme byli původně zvyklí, tedy pomocí vzpěr a řetězů. Detail roštových kormidel navíc potvrdil, že se opravdu jedná o stupeň 1048 (číslovka pod kormidlem).
Následnující den technici pomocí jeřábu přemístili stupeň do stojanů na pevnině a provedli zajištění jeho stability lany. Nelze si nevšimnout, že v tomto případě použili k uchycení stupně na jeřábový hák původní, doposud užívaný model čepičky. (Další kvalitní fotky najdete na webu Teslarati.)
Na základě těchto indicií lze předpokládat, že technici se v Kalifornii nebudou pokoušet nohy sklápět. Nejspíš tedy dojde k jejich demontáži a k přeložení stupně na již připravený transportér (další fotky transportéru).
Transportér pro přepravu prvních stupňů (Foto: Shorealone Films)
SpaceX se stále snaží inovovat různé procesy spojené s provozem raket a i zde musíme nadále počítat s možností, že se budou snažit o různá vylepšení ať už technického charakteru, případně zdokonalení postupu při zpracování stupně po přistání. Budeme bedlivě sledovat budoucí mise a pokud dojde k nějakým změnám či novým postupům, budeme vás o tom jistě informovat.
Pavel Vantuch
Práce a zájmy: grafika, hudba, UX design.
Oblíbené osobnosti: Elon Musk, Steve Jobs, Trent Reznor.
Oblíbený film: Stopařův průvodce po galaxii.
Oblíbená kniha: Inside Steve's Brain.
Podpořte projekt ElonX
Peclive sem sledoval poslednich par dni online prenos, takze nic noveho pro me, ale jinak hezky a strizlive napsane a popsane. Nejvic me mrzelo, kdyz sem videl u spousty lidi ten smutek po opetovnem vyklopeni nohy. Ale proste si zase neco odzkouseli, tj. po dalsi misi bude zase neco noveho. Si normalne predstavuju, ze tam stal chlap, ktery zaznamenaval vsechno, kazde hnuti, ted to projdou a budou optimalizovat.
Obdivuju to fandovství
Sice bych nechtěl být řidič z povolání, ale u převážení použitých raketových boosterů bych možná udělal výjimku…
Tak mne napadlo, probírala se někde možnost, že by ten stupeň, co přistál na plošině, přeletěl sám někam na pevninu? Že by jen někdo po cestě, třeba zrovna na plošině, dostal palivo “na cestu” a frčel?
Ušetřilo by to čas, zdroje potřebné k převozu a překládání.
Riziko je v další manipulaci se skoro vším, palivem, raketou, plošinou …
A cena paliva a obsluhy by měla být menší než současné náklady. (Nepřehlíd jsem něco?)
Byl by to další povedený geekovský mezník 🙂
To by zkrátilo snad jen tu dobu, než se plošina dostane do přístavu. Samozřejmě ideální v tento moment je přistání na pevnině, to ale nejde vždy. Dost záleží na vynášeném nakladu. Jinak je to zpracování stupně v přístavu a na pevnině obdobné, vč. překládání stupně, tady toho moc nenaženou 🙂
Něco takového v minulosti naznačoval sám Musk, ale osobně si nemyslím, že k tomu u Falconů někdy dojde. Problémem je, že je potřeba postavit ekvivalent startovní rampy na moři včetně nádrží na RP-1 a kyslík, chlazení, všemožná potrubí a rozvody, jeřáb na manipulaci stupně, vyřešit odvod spalin atd. Rozhodně by tedy nestačila současná plošina, bylo by potřeba něco jiného. Navíc by byl problém získat povolení, protože trajektorie rakety mířící na pevninu by mohla ohrozit lidi a majetek, takže je velmi nepravděpodobné, že k něčemu takovému někdy dojde.
No možná by bylo lepší tu raketu dotankovat na oběžné dráze. Pak by mohla bez potíží přistát na pevnině. Ale to tu zase máme vynesení tankeru, certifikaci a on to vlastně nikdo v podmínkách mikrogravitace nezkoušel předpokládám. Takže si počkáme na BFR. Nebo se pletu?
prvy stupen sa na obeznu drahu nedostane, takze co tam chces dotankovavat
a kto by tam to palivo vyniesol 🙂
Keď si človek uvedomí možno niečo podobné aj tak budú musieť postaviť pre BFR kedže jedna z možností pokiaľ sa nemýlim je štart z mora 😀
Pravda je, že teď netuším, která dráha rakety, jaký způsob “letu” je optimální, pro takovýto způsob dopravy na relativně krátkou vzdálenost.
Ono si stačí i uvědomit, že lodní doprava je vzhledem k objemu nejlacinější. Možná ne nejrychlejší. Takže i proto možná nevidíme nějaké “frajeřinky s hopsáním okolo Země” s prázdným (neobsazeným) prvním stupněm.
Já osobně bych to viděl jinak. Podle mě by bylo ideální mít na moři jednu velkou loď, která bude sloužit jako přistávací plošina a zároveň na ní bude možné stupeň připravit na přeložení ve vodorovné poloze na menší transportní loď. Ta velká loď bude trávit většinu roku na moři a jen výjimečně se přesune do přístavu. Ta pendlující loď bude vozit lidi v obou směrech, palivo a další zásoby pro pro tu velkou loď a samozřejmě stupeň směrem na pobřeží. Jediný oříšek tady vidím přeložení stupně na neklidném moři.
Neumím si představit, jak by taková loď dokázala držet pozici jako ASDS.
Pavel: myslím že mnohem jednoduššeji. čím větší loď, tím větší stabilita.
Ale jistě, i velké letadlo se lépe vypořádá s poryvy větru jak malé. To bych bral v případě vertikální stability.
Nicméně mě nepřesvědčíte, že taková loď bude mít lepší horizontální stabilitu jak plošina s propulsními thrustmastery v kombinaci s GPS a palubními senzory. Taková loď by musela mít alespoň pohon a dokormidlovávací trysky obdobně jako Mr. Steven. To by ale ta loď nebyla správně doceněna a bylo by to mrhání jejími vlastnostmi/možnostmi. Ale to už jsme tématicky jinde.
Ještě jsem tak nad tím uvažoval a došlo mi, že ještě lepším řešením by byla loď + plošina. Ale ten typ lodě, který se umí částečně potopit a plošinu naložit. V praxi ty by přijela na místo, vyložila plošinu, přichystala na přístání, vzdálila se a po přistání by naložila plošinu, zvedla se a lidi by v pohodě přešli a nachystali raketu na transport na pobřeží. Otázka je, jestli v tomto případě by dokonce nezůstalo pouze u těchto dvou lodí resp. lodi a plošiny, protože takto by se dalo plout mnohem rychleji. Tak uvidíme co nám SpaceX vlastně chystá.
Chystá ASOG. A Shortfall of Gravitas. Zjevně se jim vybraný způsob zdá v pořádku a nevidí důvod, proč to komplikovat. Nebo měnit.
Asistenční loď jako třeba GO Quest obvykle pluje rychlostí okolo 8 uzlů, pokud jede sólo. Remorkér s plošinou zvládá za příznivého počasí rychlost přibližně 5,4 uzlů. Moc rozdíl tam není.
Teď je sice nově v Port Canaveral loď GO Navigator a ta umí 15 uzlů. Nepředpokládám ale, že ta by se podílela např. na doprovodu OCISLY při návratu do přístavu, natož že by ji vlekla.
Tvá úvaha se mi uplně nezdá. Zlepší se obojí, jak vertikální tak horizontální stabilita. Výkon trysek určitě není potřeba mít obdobný jako u Mr. Steven. Vsak už v roce 1974 (project azorian) uměly lodě udržet stabilní polohu (sice s přesností 3 metry) a za každého počasí. Další myšlenka je že na vodě stačí i malá síla k pohybu mnohonásobně těžšího objektu.
Zdroj
“Elektronicky řízené lodní šrouby ji dokáží udržet s odchylkou tří metrů nad vytyčeným bodem”
Zdroj: https://technet.idnes.cz/k-129-ruska-ponorka-kterou-vyzvedli-americane-fmb-/tec_technika.aspx?c=A120629_161846_tec_technika_mla
Navíc celý ten systém v umožňuje manuální korekci polohy obsluhou na doprovodné lodi.
Mě to napadlo jinak. Plošinu máme, jen se neumí sama dopravit a musejí ji táhnout. Takže možné zlepšení a reálně dosažitelné (SW i HW) vidím v tom že falcon přistane na autonomní plošině a ta následně sama připluje do přístavu kde už bude čekat obsluha 😉
Bezpečnost má na starosti tým, který se během přistání nachází na doprovodné lodi. Na plošině nikdo není a být ani nesmí. Takže minimálně jedna loď by tam byla. Navíc ta plošina sama do přístavu jen tak nedoje. Při vjezdu do přístavu se navíc o ni starají další tři remorkéry.
Podle mě tady vymyšlíte vymyšlené. SpaceX to tak vyhovuje a pokládá to momentálně za optimální řešení. Tak nevidím důvod to rozebírat dál.
Behem pristani nejsou lidi potreba ani pak k zajisteni (uz maji octagraber). Ano plosina nedojede – v soucasne dobe. Neznamena ze nelze vhodne upravit. A jak rikas, prijede pred pristav a tam by se o ni uz postarali. Osobne si myslim, ze toto casem zavedou.
Jenže Octagrabber je jen na OCISLY. Druhá věc je, že ta plošina není při cestě do přístavu na moři sama. Kolikrát se musejí vyhnout nebo třeba zastavit, než se uvolní přístav.
Vsak rikam do budoucna…Octagrabber bude za chvili na kazde plosine az se osvedci. A navigace autonomne na mori je mnohem jednodusi nez na silnici, tim narazim na autonomni rizeni tesly.
Svou pozornost soustřeďují na certifikaci CD, F9 B5 pro NASA a armádu, FH pro stejné účely, stavbu BFR a myslím si, že nebudou tříštit silami na řešení něčeho, co mají v principu vyřešené a funkční. Nevidím důvod, proč hrotit přepravu stupňů tím, že budou víc investovat do automatizace. Jo, a hodlají chytat peníze padající z nebe, to bych málem zapomněl.
Když jsme řešili ten Octagrabber, včera došlo na OCISLY k nějakému problému při zajištění stupně (B1046.2 – Merah Putih) a lodě to zdrželo o více jak 15 hodin. Netuším, co se přesně odehrálo, ale můj tip je právě Octagrabber, protože na něm probíhaly opravy v sobotu 28. 7., když se nepodařilo sklopit jedno z ramen po přemístění stupně na pevninu (B1047 – Telstar 19V). Předpokládám, že technici k zajištění použili klasicky vzpěry a řetězy. Ale je to zatím pouze odhad situace. Uvidíme v pátek. Lodě by měly dorazit v noci a budou čekat před přístavem, než se rozední.