SpaceX koupilo Muskovu firmu xAI, cílem je vynést milion orbitálních datových center pro AI

Následuje překlad oficiálního prohlášení Elona Muska ke spojení SpaceX s jeho další firmou xAI, pod kterou spadá také sociální síť X:

SpaceX pohltilo společnost xAI a společně tak vytvářejí patrně nejambicióznější, vertikálně integrovaný inovační celek v historii lidstva – kombinující umělou inteligenci (AI), nosné rakety, kosmický internet, přímou satelitní konektivitu pro mobilní zařízení a globální platformu pro informace v reálném čase a svobodu slova. Nejde přitom jen o další kapitolu, ale rovnou o novou knihu v dlouhodobé misi obou firem: škálovat technologie tak, aby bylo možné porozumět vesmíru a rozšířit světlo vědomí až ke hvězdám.

Současný vývoj umělé inteligence je zásadně limitován pozemskými datovými centry, která vyžadují obrovské množství elektrické energie i náročné chladicí systémy. Globální poptávku po výpočetním výkonu pro AI přitom nelze dlouhodobě uspokojit pouze pozemskými řešeními – a to ani v relativně krátkém časovém horizontu – aniž by to mělo negativní dopady na místní komunity a životní prostředí.

Z dlouhodobého hlediska je proto řešení nasnadě: přesunout výpočetní infrastrukturu do vesmíru. Pokud by se lidstvu podařilo využít byť jen miliontinu energie našeho Slunce, šlo by o více než milionkrát větší energetický výkon, než jaký dnes celá civilizace spotřebovává.

Logickým krokem je tedy přesun energeticky i prostorově náročných technologií tam, kde jsou obě tyto komodity prakticky neomezené. Do vesmíru. Ostatně už samotný název „vesmír“ (space) napovídá, že prostoru je tam víc než dost.

Díky přímému využití téměř nepřetržitého slunečního záření a minimálním provozním i servisním nákladům mohou orbitální systémy zásadně změnit způsob, jakým škálujeme výpočetní výkon. Ve vesmíru je totiž pořád slunečno.

Prvním krokem na této cestě bude vypuštění konstelace až milionu satelitů fungujících jako orbitální datová centra. Takový systém by představoval posun směrem ke civilizaci typu Kardašov II – tedy civilizaci schopné využívat plný energetický potenciál své hvězdy. Zároveň by šlo o infrastrukturu, která by už dnes umožnila poskytovat AI služby miliardám lidí a současně položila technologické základy pro skutečně multiplanetární budoucnost lidstva.

Orbitální datová centra a role Starship

V historii kosmonautiky dosud neexistoval nosný systém schopný vynášet do vesmíru megatuny nákladu, které by byly potřeba pro budování orbitálních datových center, trvalých základen na Měsíci nebo budoucích měst na Marsu. I v roce 2025 – historicky nejplodnějším roce z hlediska počtu orbitálních startů – se na oběžnou dráhu dostalo přibližně 3 000 tun nákladu. Drtivou většinu z toho tvořily družice Starlink vynesené raketami Falcon.

Start mise Starlink 6-96 z rampy SLC-40 na floridském Mysu Canaveral (Foto: SpaceX)

Právě potřeba vynášet tisíce družic na oběžnou dráhu byla jedním z hlavních hnacích motorů vývoje Falconu, který se díky tomu postupně dočkal zásadních iterativních vylepšení a bezprecedentní kadence startů. Letos začne Starship vynášet výrazně výkonnější družice Starlink nové generace (V3), přičemž jediný start Starship přidá do konstelace více než dvacetinásobek přenosové kapacity oproti současným startům Falconu 9 s družicemi V2.

Starship má zároveň vynášet i novou generaci družic s přímou konektivitou na mobilní zařízení, které zajistí plnohodnotné mobilní pokrytí kdekoliv na Zemi.

Zatímco samotná potřeba vynášet tyto družice bude fungovat jako další motor pro rychlé zvyšování spolehlivosti a letové frekvence Starship, požadavky orbitálních datových center posunou tento systém ještě o řád výš. Při cílové kadenci jednoho startu za hodinu a nosnosti zhruba 200 tun na let by Starship umožnila vynášet do vesmíru miliony tun materiálu ročně.

Sestava Starship S38 a Super Heavy B15-2 před 11. testovací misí (Foto: SpaceX)

Základní matematika je přitom překvapivě přímočará: pokud by se každoročně na oběžnou dráhu dostal jeden milion tun družic, z nichž by každá tuna generovala přibližně 100 kW výpočetního výkonu, znamenalo by to roční přírůstek 100 GW výpočetní kapacity pro AI – bez nutnosti rozsáhlé údržby a s minimálními provozními náklady. V dlouhodobém horizontu se pak otevírá cesta až k 1 TW nového výpočetního výkonu ročně.

Podle mého odhadu by se už během dvou až tří let mohl stát vesmír nejlevnějším místem pro generování výpočetního výkonu pro umělou inteligenci. Tato ekonomická výhoda by sama o sobě umožnila prudké zrychlení vývoje AI modelů, zpracování dat v dosud nevídaném měřítku a tím i zásadní průlomy ve fyzice a technologiích obecně.

Nová konstelace má navazovat na osvědčené principy udržitelnosti, které SpaceX už dnes aplikuje u Starlinku – včetně řízeného zániku satelitů na konci jejich životnosti.

Dál než jen na oběžnou dráha Země

Ačkoliv je krátkodobým cílem vynášení AI družic ze Země, schopnosti Starship otevírají dveře i pro operace na dalších tělesech Sluneční soustavy. Díky technologiím, jako je přečerpávání pohonných látek na oběžné dráze, bude Starship schopná dopravovat obrovské náklady na povrch Měsíce. To umožní vznik trvalé lidské přítomnosti zaměřené nejen na vědu, ale i na průmyslovou výrobu.

Měsíční továrny by mohly využívat místní suroviny k výrobě družic, které by byly následně vypouštěny dále do hlubokého vesmíru. V kombinaci s elektromagnetickými urychlovači by tak bylo možné každoročně umístit do vesmíru AI infrastrukturu o výkonu stovek terawattů – což by znamenalo skutečný posun po Kardašovově škále a schopnost využívat nezanedbatelnou část energie Slunce.

Lunární varianta Starship (HLS) během orbitálního dotankování před letem na Měsíc (Zdroj: SpaceX)

Lunární varianta Starship (HLS) během orbitálního dotankování před letem na Měsíc (Zdroj: SpaceX)

Schopnosti, které tímto způsobem lidstvo získá, budou financovat a umožní vznik samorostoucích základen na Měsíci, plnohodnotné civilizace na Marsu a v konečném důsledku expanzi do širšího vesmíru.

Děkuji všem, kteří přispěli a přispějí k rozšíření světelného kuželu vědomí.

Ad Astra
Elon


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Petr Melechin

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

20 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Bohumil Shrabal

xAI lays out interplanetary ambitions in public all-hands
https://x.com/xai/status/2021667200885829667#m

Jirka J.

Každou hodinu letět s 50-100 satelity? To chce slušnou výrobní kadenci, ale ok, to by mohl dát (i když to chce jinou kvalitu než u Tesly). Řešil se někde problém s dodáním paliva? 1000t kapalného metanu (LCH4) na jeden start není sranda. Vozit to tam cisternami po 20t. A pak: solidně to asi zvedne i cenu LCH4. Mně by se líbilo postavit montovnu na orbitě, vozit tam jen díly a ty navevno (bez složitého otevírání panelů a radiátorů) pomocí Space Optimů ve vakuu montovat. Každá loď by tam vždy vychrlila svůj poskládaný materiál, Optimové by to roztřídili a jeli by 24/7. Pak by se jen hotový satelit – datové centrum – vystřelil určitým směrem… Tímhle způsobem by mohla lítat možná méně než polovina Starship plánovaných dnes na vynesení milionu satelitů…a co se týká chlazení: než mít supervýkonný procesor, je možné tam mít více méně-žravých, které tolik netopí. Tím, že by jich bylo na jednom satelitu několik, teplota se snadněji vyzáří. I kdyby tam byl procák z telefonu, tak když jich bude několik milionů dohromady v celé konstelaci, dá to větší výpočetní výkon, než má dnes jakákoli firma k dispozici.

Naposledy upraveno před 7 dny uživatelem Jirka J.
Richard

No dobre ale čo chladenie tých serverov? Vo vákuu to fakt ide pomaly. Čím nižšia teplota tým väčšia plocha radiátorov. Nebolo by lepšie to postaviť na Mesiaci a to teplo “pumpovať” do regolitu? Ale tam sú zase 2 týždne svetla a 2 týždne noc. Nemohli by sme postaviť pás solárnych panelov okolo rovníku Mesiaca čo by tento problém vyriešilo? Sa mi zdá že už pred 100 rokmi mal niekto takýto nápad, ale myslím že to bolo za účelmi tú energiu bezdrôtovo prenášať na Zem. Nápad sa mi páči ale nejak si to neviem predstaviť. A to ani nehovorím o Kesslerovom syndróme. Uvezniť sa na niekoľko rokov alebo nedajbože desaťročí na vlastnej planéte len kvôli chamtivosti pár zbohatlíkov mi príde krátkozraké

hulvath

Rozhovor s Elonem Muskem.
https://www.youtube.com/watch?v=RSNuB9pj9P8&t=8s
Stručně řečeno, tvrdí, že svět brzy zasáhne „tsunami“ umělé inteligence (AI), takže tradiční finanční modely, které dodržujeme, brzy ztratí svůj význam. Lidé by se neměli stresovat budováním úspor pro vzdálenou budoucnost. Podle něj do roku 2030 umělá inteligence překoná inteligenci všech lidí dohromady a na Zemi bude více humanoidních robotů než lidí. Tradiční pracovní místa budou také pomalu nahrazována, přičemž jako první zmizí pozice úředníků (programátoři a vývojáři, právníci, kvalifikovaní odborníci v administrativě, výzkumníci, manažeři).
Tento pokrok by mohl vést k tak velkému zvýšení produktivity, že by to vedlo k tomu, co lidé považují za hojnost, kdy podle něj budou lidé moci mít vše, co si přejí. V důsledku toho náklady na výrobu zboží a poskytování služeb rychle poklesnou a mnoho produktů bude prakticky zdarma. V takovém světě ztratí individuální mzdy a úspory svůj smysl a jako takové zmizí. Umělá inteligence poskytne lidem přístup k lepší zdravotní péči a vzdělání.
Musk je přesvědčen, že peníze jako takové již nebudou nutné a že pracovat budou pouze ti, kteří budou chtít. Bude to jen volnočasová aktivita. Do práce budou chodit pouze ti, kteří to opravdu baví, ne proto, že musí.

daevid

Nic nebude zadarmo, nikdy nebolo, nikdy nebude. Kto ta bude zivit, tomu budes patrit alebo s nim/korporaciou budes urcitym sposobom previazany.
Vsedci co snivaju o hojnosti vseho a nepotrebe pracovat vam nepovedia jak by realna implementacia v skutocnosti vypadala.

daevid

Znie to neuveritelne ale zmysel to ma. Vela ludi si mozno neuvedomuje fyziku.
Energia slnka u zeme ~1366W/m2, nepretrzite.
Teplota na povrchu “materialu” kde svieti sknko +100°C az +120°C.
Teplota v tieni -100°C az -150°C.

Pociatocne investicie velmi vysoke, provozne naklady velmi nizke (energia, chladenie).
Navratnost investicie bez zohladnenia rizikoveho faktoru…? (netusim)

Posun ku K2, kecy. Realny mozny posun v blizkej buducnosti (dekady) je rovny zrnku prachu.

Mário

Super takže nahé fotky žien alebo detí budú generované oveľa rýchlejšie. Ja som voči AI totálne skeptický a jediné výsledky sú že uz nemôžem ničomu veriť pretože všade je zaplava AI slopu. Ďalej spaľuje neskutočné množstvo peňazí energie a výsledok neistý ak sa nepočíta masívny nárast cien pamätí. AI od Facebooku alebo OpenAI je zlá ale AI od xAI nemá žiadne zábrany a je to v skutočnosti najhoršia AI. Pre mňa osobne zlá správa a dúfal som že aspoň SpaceX zostane nezávislé a bude sa venovať len vesmíru.

Jiří

Co je na nahém člověku špatného? Ještě ke všemu generovanému a neexistujícímu? Nechcete třeba zakázat Wikipedii s hromadou obrázků nahých dětí?

Mário

No takže asi neviete o škandále okolo xAI? Áno možno nahé vymyslené fotky by boli ešte ok ale v drvivej väčšine prípadov to boli reálny ľudia kde na pôvodnej fotke boli oblečení. Až grog od xAI tie fotky zmenil na nahé čo by sa samozrejme nemalo diať. A odtiaľ je kúsok k videu kde detské porno asi už asi nie je v poriadku. Ja neviem ako vám ale mne by sa určite nepáčilo ak by sa moje dieťa nachádzalo nahé na internete. Proste AI má mať isté hranice ale Elon si zase povedal sloboda za každú cenu a morálka a etika sú zbytočné prezitky.

Jiří

Pokud bychom zakázali všechno, kde se nám nelíbí jak to někdo používá, tak nebudeme mít vůbec nic.
I pro mě je svoboda rozhodně o parník důležitější než morálka.
Zobrazovat/zveřejňovat erotické fotky dětí je trestné. To naprosto stačí. Tečka.
Není kvůli tomu třeba zakazaovat xAI, Photoshop (který už to umí dávno), mraky specializovaných “svlíkacích” AI, které nikoho nezajímají (jenom proto, že nejsou tak populární), nebo zakazovat, že si bude někdo kreslit nahé dítě. Kde je pro vás ta hranice, že už je to “moc jednoduché”, o nic jiného přeci nejde, ostatní vyjmenované nástroje vyžadují jen o trochu víc úsilí, proč ty vám nevadí?
Může se mi toto chování sebevíc nelíbit, ale od toho máme zákony – uchováváš nebo dokonce zveřejníš, tak jdeš sedět. Tresty za dětskou pornografii jsou tvrdé, za mě tedy vše v pořádku.

JP77

Já nechápu jak může dát milion satelitů na nízkou oběžnou dráhu. To snad už nepůjde ani bezpečně proletět raketou a protože technika není dokonalá, tak se občas nějaká srazí a už se mě to zdá jako velký riziko vzniku řetězových srážek a tím konec využití vesmíru, protože i když to tam je brzděný atmosférou, řetězový srážky se přeci můžou rozšířit nahoru.

Jarda

No mám za to, že z hlediska oběžné mechaniky s prostou srážkou dvou těles na energeticky stejné oběžné dráze nikam výše nedostanete a pokud ano, tak o to níže bude budoucí perigeum. Zánik těles pod 450 km je otázka měsíců, takže tam bych se toho úplně nebál, proto také snížili hromadně dráhu starlinků.

MOZE

Jedna vec je preposielať dáta, druhá je mať tam vypocetnu kapacitu. Toľko tepla čo to bude generovať bude problém likvidovať. Ide to len vyžarovaním, to sú stovky Km² len pre menšie servery 😀 už teraz je problém s družicami, že žiaria v infra spektre

Honza1616

Kardašovova škála II…. Nesmysl.

Nejsme schopni využít ani zdroje vlastní planety 🤣🤣
a už fantazírujete o II.úrovni, což mimochodem znamená 100% zdrojů hvězdy (čti Dysonova sféra), na to by několik milionu, možná ani několik miliard družic nestačilo. 🤣 🤣

Honza1616

Jen dodám trochu brainstormingu,

pokud by Dysonova sféra byla na úrovni orbity Merkuru, teplota povrchu by dosahovala ~440°C, to je docela fajn, můžete využít teplo k ohřevu kapalin a vyrábět třeba páru která by poháněla nějaké turbíny. A současně je to už relativně bezpečná vzdálenost kde se vám kovový povrch neroztaví ani při dlouhodobé expozici.

Dále, vzdálenost Merkuru od Slunce (velké poloosa) je 57,909mil Km (x2 průměr orbity= 115,818M Km)
Pak povrch koule by byl 4,2 × 10¹⁶ km²
Pokud by polovina plochy takové koule byla pokryta konstrukcí nebo bloky satelitů postupně spojovaných do celku, a každý by měl 100 m²,
pak by bylo potřeba ke Slunci vyslat 2,1×10^20
=210 000 000 000 000 000 000 kusů
= (210 triliard podle dlouhé stupnice)
🤣
Kdybys vyráběl milion kusů za sekundu, trvalo by to ~6,7 milionu let

Pak by lidstvo bylo schopno využít jakoukoliv energii Slunce, tepelnou i světelnou.
Pokud by lidstvo bylo schopno postavit takovou konstrukci, pak už je celkem snadné škálovat velikost a pokryt celou kouli a absorbovat 100% energie.

…….Tak hodně štěstí k tomu 2. stupni Elone 🦾 🦾 😁

PS: nechtělo se mi to počítat, tak jsem data nasypal do AI Copilota a Ctrl+C ->Ctrl+V pro ověření do ChatGPT a Gemini, výsledky stejné

Kamil

Myslím, že hlavní cíl spojení je trochu přízemnější a to červnové IPO Starlinku. Jako solitéru byla jeho hodnota odhadována na 1,5 bilionu. Po spojení s xAI budou mířit na 2 bilióny. 40% pro Muška. Čili až mu bude 55, stane se prvním bilionářem.