Začal nám nový rok a pořád se nám tu kupí další nové zakázky, které si do seznamu startů připisuje firma SpaceX. V našem přehledu začneme nejprve výběrovým řízením Amerických vesmírných sil, abychom následně zamířili do civilního sektoru. Řeč bude o japonské společnosti SKY Perfect JSAT, která si zaplatila vynesení dvou družic určených pro geostacionární dráhu. Poté již opustíme jisté zakázky a podíváme se na mise, které prozatím rozhodně nemůžeme brát za bernou minci a možná nakonec náklad vynese někdo jiný než SpaceX. Navštívíme přitom Mongolsko a závěr našeho putování nás dovede k soukromé společnosti Max Space, která připravuje komerční kosmickou stanici.

Náš přehled začneme zakázkami, které SpaceX získalo z armádních zdrojů, konkrétně pak z programu National Security Space Launch (NSSL) Amerických vesmírných sil (USSF), který umožňuje americkému ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám přístup do kosmického prostoru. Dlouhá léta tyto služby zajišťovala výhradně společnost United Launch Alliance (ULA), ale její monopol skončil v roce 2015, když firma SpaceX získala certifikaci pro vynášení vojenských nákladů. Poté až do roku 2023 byly obě společnosti výhradními armádními kontraktory pro velké a nákladné mise. V roce 2023 se však armáda rozhodla, že svůj přístup k vynášení vojenských nákladů poněkud změní. Část nákladů, v podstatě hlavně technologické demonstrátory, experimenty a družice konstelace Americké vojenské rozvojové agentury (SDA), budou v budoucnu rozdělovány v rámci poměrně otevřeného výběrového řízení pro všechny dodavatele, kteří se mohou účastnit. Tuto část armáda oficiálně nazývá Lane 1. Druhá část misí, zvaná Lane 2, která zahrnuje zejména drahé družice a starty na energeticky velmi náročné dráhy, je i nadále uzavřenou společností, kde je již předem rozhodnuto, kolik zakázek získá každý z poskytovatelů startů.

Start mise SDA T1TL-C z rampy SLC-4E na Vandenbergově kosmické základně v Kalifornii v řjnu 2025 (Foto: SpaceX)

My se ale vraťme k Lane 1. Počátkem letošního ledna vyhlásily USSF výsledky již druhého výběrového řízení, kterého se sice teoreticky mohlo zúčastnit celkem pět firem, Blue Origin (New Glenn), SpaceX (Falcon 9 a Falcon Heavy), ULA (Vulcan), Rocket Lab (Neutron) a Stoke Space (Nova), nicméně nosiče posledních dvou zmíněných společností čeká první start až letos, takže prakticky své nabídky mohly podávat pouze Blue Origin, SpaceX a ULA. Soutěžilo se o celkem 9 startů. Všechny zakázky nakonec získalo SpaceX, které vysoutěžené mise uskuteční mezi koncem roku 2026 a první polovinou roku 2028.

První čtyři starty vynesou náklad Agentury pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency, SDA), která je součástí Vesmírných sil USA. Úkolem agentury je zavádění průlomových vesmírných technologií a jedním z nich je i vybudování satelitní konstelace určené ke sledování vojenských raket. Vysoutěžené zakázky zajistí vynesení 18 družic (od L3Harris) pro druhou vrstvu a dalších 18 (Lockheed Martin) pro třetí vrstvu této konstelace. Pátý start vynese osm družic určených k výstavbě prototypové konstelace FOO Fighter (Fire-control On Orbit-support-to-the-war Fighter) od společnosti Millennium Space Systems, která má za cíl revolučním způsobem vylepšit schopnosti protiraketové obrany. Při zbývajících čtyřech startech bude vynesen neznámý počet družic pro Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office, NRO). Za tyto starty SpaceX získá celkem 739 milionů dolarů. Není bez zajímavosti, že v rámci Lane 1 se má rozdělit nejméně 30 různých zakázek. Pokud dnes získaných devět zakázek přičteme k těm, které firma SpaceX získala již v říjnu 2024, znamená to, že do dnešních dnů si společnost zajistila 17 startů a patrně lze reálně počítat v rámci Lane 1 s tím, že k nim přibudou v budoucnu i další. Nikdo jiný prozatím nezískal nic.

Umělecká představa konstelace SDA (Zdroj: L3Harris)

Nyní se již přesuneme ke komečním startům. První dva, které dnes zmíníme, si u SpaceX objednala japonská telekomunikační společnost SKY Perfect JSAT Group. Jde o firmu, která na geostacionární dráze provozuje celkem 17 družic různého stáří, které je občas potřeba nahradit družicemi novějšími. Za tímto účelem si proto firma objednala dvě družice JSAT-31 a JSAT-32, které mají svými parametry výrazně navýšit schopnosti japonské konstelace. Obě dvě družice postaví evropská společnost Thales Alenia Space. Zakázka na výrobu první byla uzavřena již v květnu 2024, přičemž druhá přišla na řadu o deset měsíců později, v březnu 2025. Dlouho však trvalo, než si japonská společnost vybrala nosnou raketu. Její finální rozhodnutí přišlo na řadu až v prosinci loňského roku, kdy bylo oznámeno, že družice budou vyneseny raketami SpaceX. Samotné firemní oznámení, ani další komentující zdroje sice neuvádí jméno nosné rakety, nicméně dle známé hmotnosti družice JSAT-31 (3,7 tuny) lze očekávat, že družice dopraví na oběžnou dráhu Falcon 9. Družice JSAT-32 bude vynesena v roce 2027, JSAT-31 v roce 2028. Není bez zajímavosti, že tyto dvě družice spolu s již dříve nasmlouvanou Superbird-9 takřka zdvojnásobí dosavadní přenosovou kapacitu firemní flotily. V minulosti již SpaceX pro tuto společnost vyneslo družice JCSAT-14, JCSAT-16 a JCSAT-18/Kacific-1.

Umělecká představa družice JSAT-32 (Zdroj: SKY Perfect JSAT)

Oznámením o startu japonských družic jsme pro dnešní den vyčerpali seznam již jistých startů, nicméně stále se objevují velmi jasné signály, které vedou k přesvědčení, že se v dohledné době můžeme dočkat dalších zajímavých misí v podání SpaceX. Tou první, kterou dnes zmíníme, je možné vynesení první mongolské družice určené k práci na geostacionární dráze. Družice se jmenuje Chingiss Sat, je pojmenována po legendárním mongolském vojevůdci Čingischánovi a její stavba byla oznámena již v říjnu 2023 s tím, že ji postaví firma Thales Alenia Space. Jaké informace nás však k vedou k předpokladu, že nosičem bude raketa SpaceX? Již o několik měsíců po tomto oznámení, konkrétně v únoru 2024, se totiž objevila informace, že mongolský ministr pro digitální rozvoj a komunikaci jednal s Elonem Muskem o jejím vynesení raketou SpaceX. Od té doby však až do listopadu 2025 panovalo určité ticho po pěšině. Družice se stavěla, stát na ni alokoval prostředky, ale žádná oficiální oznámení se neobjevila. Ani okolnost, že by kupříkladu mongolská vláda jednala s kýmkoliv jiným. Listopad však přinesl svým způsobem jednu zajímavou změnu. Onen ministr pro digitální rozvoj, který vedl jednání se SpaceX, se v tomto měsíci stal předsedou vládnoucí mongolské strany. Není sice premiérem, ale i tak, v této pozici je poměrně výrazným hráčem v mongolské politice. Nejen politické změny však hovoří pro možnou volbu SpaceX. V Mongolsku je kupříkladu od července 2023 spuštěna i služba sítě Starlink, takže SpaceX či Elon Musk zde nejsou žádnými vyvrheli či zakázanými tématy a kupříkladu server Next Spaceflight již uvádí, že nosičem družice Chingiss Sat je raketa Falcon 9. Zda tomu tak bude skutečně, to nám ukáže pouze čas.

Falcon 9 na rampě před misí SPHEREx / PUNCH, březen 2024. Při této misi byly vypuštěny i dva mongolské nanosatelity Ondosat-Owl-1 a 2 (Foto: SpaceX)

Další dva ne úplně jisté kontrakty nám přinesly webové stránky americké firmy Max Space, která vznikla před několika lety s cílem vytvářet na oběžné dráze orbitální rozpínatelné moduly kosmických stanic. Své plány však firma nenechávala jen na papíře a již před dvěma lety si u SpaceX objednala vynesení demonstrátoru při některé ze sdílených misí. Dle nejnovějších informací by se tento start měl uskutečnit v prvním čtvrtletí roku 2027. Tolik tedy k minulosti a nyní přejděme do současnosti. Dle informací z loňského prosince firma poněkud přehodnotila své cíle a namísto nabízení rozpínatelných modulů jiným firmám začíná vyvíjet vlastní stanici s názvem Thunderbird. Má poskytnout dostatečný prostor pro trvalý pobyt čtyř astronautů, kterým nabídne třetinu objemu ISS. Pokud by vás blíže zajímaly konkrétní obrázky, nebo animace, vřele vám doporučím firemní stránky, kde se navíc mimo jiné i dočtete, že stanice bude v roce 2029 vynesena raketou Falcon 9. Tato informace je poměrně zajímavá, protože když se podíváme na článek Space News, dočteme se něco malinko jiného. Zde totiž CEO firmy Max Space pouze tvrdí, že stanice má tu výhodu, že může být vypuštěna jediným startem rakety Falcon 9. Žádné potvrzení kontraktu či upřesnění. Společnost Max Space také na svých stránkách deklaruje existenci počáteční smlouvy se SpaceX, která má zahrnovat i dopravu první posádky lodí Crew Dragon v roce 2029, ačkoliv podrobnosti tohoto kontraktu zatím nebyly zveřejněny a upřímně, nepodařilo se mi dohledat potvrzení této informace kdekoliv jinde, takže je otázkou, zda nejde svým způsobem pouze o PR a přilákání investorů.

Prototyp stanice Thunderbird, který by měl být vypuštěn v roce 2027 (Zdroj: Max Space)

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Mise Crew-12 - 7. 2. 2026
• Starlink lze nainstalovat na dvakrát více typů letadel než loni, někomu ale stačí anténa na okně - 5. 2. 2026
• Mise GPSIII-SV09 - 26. 1. 2026