Starship vynese soukromou kosmickou stanici Starlab a Falcon 9 indickou družici GSAT-N2

Dnešní článek se zaměří na dvě nové zakázky, které pro své nosné rakety získala společnost SpaceX. V rámci té první by mělo dojít k vynesení komerční vesmírné stanice Starlab pomocí rakety Starship. Druhý kontrakt se týká vynesení indické družice GSAT-N2. Nakonec se podíváme na možnost, zda by evropskou družici Sentinel-1C mohl vynést Falcon 9 místo původně plánované rakety Vega-C.

První zakázka, kterou SpaceX v poslední době získalo, nás pro lepší pochopení poněkud vrátí v čase, konkrétně do roku 2021, kdy americká NASA vyhlásila program Commercial LEO Destinations. V rámci něj chce NASA pomoci soukromým firmám vyvinout vlastní komerční stanice. Tento program je jakousi obdobou programů Commercial Orbital Transportation Services (COTS – zásobování ISS pomocí soukromých nákladních lodí) a Commercial Crew Development  (CCDev – doprava posádek na ISS prostřednictvím soukromých dopravních lodí), z nichž vzešly lodě Dragon, Cygnus a Starliner. NASA v rámci nového programu přispěje soukromým firmám na vývoj vesmírných stanic a následně si formou zakoupení služby zajistí možnost je využívat. V rámci tohoto programu byly vybrány tři návrhy, jejichž realizaci se NASA rozhodla v prosinci 2021 podpořit i finančně. Jedním ze subjektů, který obdržel 160 milionů dolarů, bylo i americké konsorcium tvořené společnostmi Nanoracks, jejím majoritním akcionářem Voyager Space a firmou Lockheed Martin.

Umělecká představa kosmické stanice Starlab (Zdroj: Starlab Space)

Toto sdružení navrhovalo stanici Starlab, která měla být původně nafukovací, ale tento návrh byl později opuštěn ve prospěch konstrukce celokovové. Konsorcium se také proměňovalo v čase, nejprve jej opustila firma Lockheed Martin, kterou vzápětí nahradil evropský Airbus Defense and Space. Voyager Space a Airbus loni v srpnu založily společnou firmu s příhodným názvem Starlab Space. Větší podíl v této společnosti má Voyager Space. Stanice tedy bude převážně americká, nicméně účast prověřené evropské společnosti Airbus znamená, že nová firma může lépe oslovovat budoucí partnery a zákazníky na obou stranách Atlantiku. V říjnu 2023 začala společnost Starlab Space při vývoji stanice spolupracovat s firmou Northrop Grumman. Počátkem letošního roku získal projekt dalších 57,5 milionů dolarů od NASA.

Umělecká představa stanice Starlab na oběžné dráze (Zdroj: Voyager Space)

Budoucí kosmická stanice Starlab bude mít tvar válce o délce osm metrů a průměru též osm metrů. Prakticky prvním krokem, který nová firma Starlab Space LLC po svém ustavení podnikla, bylo, že v polovině ledna 2024 uzavřela dohodu se SpaceX o tom, že budoucí stanice bude na oběžnou dráhu vynesena prostřednictvím vyvíjené nosné rakety Starship. Nebyl nicméně zveřejněn žádný termín startu kromě informace, že se předpokládá, že k vynesení dojde před rokem 2030, na kdy se momentálně plánuje ukončení provozu Mezinárodní kosmické stanice (i když asi ještě dojde k prodloužení). Zdá se být logické, že se firma Starlab obrátila na SpaceX, přeci jen, do nákladového prostoru lodi Starship se vejde náklad o průměru devět metrů, realita ale byla jiná. Hlavní technolog firmy Voyager Space totiž uvádí, že ve hře bylo více variant, ale vyhrála ta nejpragmatičtější. Nyní nebude nutno sestavovat stanici na oběžné dráze, vyrobena a integrována bude v hangáru na Zemi. Takto se zkrátí doba potřebná na výrobu na polovinu, konkrétně na tři roky, a také se ušetří více než 80 % nákladů na start a související operace. Toto se prý firma Starlab Space naučila z výstavby ISS – sestavování na oběžné dráze je velice nákladné.

Umělecká představa kosmické stanice Starlab (Zdroj: Starlab Space)

Druhou zakázku, kterou si dnes představíme, získalo SpaceX od státní indické společnosti NewSpace India Ltd (NSIL). Počátkem letošního ledna bylo oznámeno, že SpaceX pro NSIL vynese vysokokapacitní družici GSAT-20 (později přejmenovanou na GSAT-N2) určenou pro práci na geostacionární dráze (GEO). Družici GSAT-N2 postavila indická kosmická agentura a půjde o první indickou družici, která pro dosažení GEO využije výhradně elektrický pohon. Družice bude mít přenosovou kapacitu 70 Gb/s.

Patrně nejzajímavější částí tohoto kontraktu je téma nosné rakety. Indie disponuje vlastními raketami, nicméně i ta nejsilnější, kterou má k dispozici, LVM-3, vynese na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) pouze 4000 kg. A protože družice GSAT-N2 má hmotnost 4700 kg, bylo nutno obrátit se na zahraniční partnery. V případě družic, které jsou takříkajíc přes váhu, je již tradičním indickým partnerem evropská společnost Arianespace se svými nosnými raketami Ariane. Nicméně Ariane 5 již ukončila svou činnost a Ariane 6 nabrala velké zpoždění a stále čeká na svůj premiérový start, takže Indie musela hledat dál. A štestí patrně nenalezla ani u dalších společností. Americká United Launch Alliance má svůj Atlas V vyprodaný a pokud jde o novou raketu Vulcan, ta v době podpisu smlouvy se SpaceX za sebou neměla ani jeden start a navíc, celá letošní produkce rakety Vulcan je již zamluvená. Japonsko, které rovněž vlastní silné nosiče, je na tom podobně. Raketa H-IIA končí a zbrusu nová H-III za sebou má pouze neúspěšnou premiéru. Pokud tedy nechtěla Indie ohrozit plánovaný start své družice GSAT-N2, nezbylo jí nic jiného než se obrátit na jedinou dostupnou možnost – na SpaceX a osvědčený nosič Falcon 9. Po více než třiceti letech tak opět dojde k situaci, kdy indickou telekomunikační družici vynese americká raketa. Pro úplnost dodávám, že start mise GSAT-N2 by se měl uskutečnit už v druhém čtvrtletí tohoto roku.

Start Ariane 5 s indickou družicí GSAT-24 (Foto: Arianespace)

Nyní již definitivně opusťme potvrzené kontrakty a přesuňme se do oblasti hypotetických zakázek, které mají šanci skončit na seznamu startů firmy SpaceX. Sentinel-1C je jednou z družic Evropské kosmické agentury ESA, která v únoru 2022 po ruské invazi na Ukrajinu přišla rozhodnutím ruské strany o svou nosnou raketu Sojuz. Tehdy ještě dokázala ESA najít adekvátní náhradu a v dubnu 2022 přidělila Sentinelu-1C nový nosič, kterým měla být raketa evropská Vega-C. Nicméně i tahle varianta se ukázala nevhodnou. V prosinci 2022 totiž došlo vinou selhání druhého stupně Vegy-C ke ztrátě nosiče i nákladu ve formě družic Pléiades-Neo. Návrat Vegy-C do služby je v současnosti plánován na listopad 2024, ale i samotná ESA předpokládá, že patrně dojde k přesunu na prosinec. A nákladem této první mise po dvouleté pauze má být právě Sentinel-1C. A to je problém.

Družice Sentinel-1B, která má být nahrazena právě družicí Sentinel-1C (Zdroj: ESA)

O možnosti přesunu Sentinelu na Falcon 9 jsme na našem serveru již několikrát psali. Poprvé se tak stalo v rámci úvah o osudu družic bez nosiče po ruské invazi. Podruhé a potřetí to bylo v souvislosti informacemi novinářů. Nyní však zdrojem tohoto nápadu není žádný novinář, byť sebelépe informovaný, ale samotná ESA. Existují totiž minimálně dva důvody pro změnu nosné rakety. Tím prvním je možnost dřívějšího startu, ačkoliv ESA sama není schopna říct, o kolik dříve by se družice ocitla na oběžné dráze, pokud by letěla na Falconu 9. Agentura je totiž poněkud pod tlakem vědecké komunity, která požaduje náhradu za Sentinel-1B, který selhal v prosinci 2021. Druhým důvodem je obava právě z nosiče Vega-C. Posadit drahou a netrpělivě očekávanou družici na raketu, která se vrací do služby a má zatím jen 50% úspěšnost, je něco, co některým lidem v agentuře nedá spát. Ať tak nebo tak, rozhodnutí, zda k přesunu na Falcon 9 dojde, by mělo padnout v nejbližší době a učiní je ESA a Evropská komise.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

2 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV

Těch nákladů pro SHS bude krom Starlinku spousta.
Cena vynesení nákladu rozhoduje o ceně celého projektu.
Mne zaujal více projekt stanice stavěné na LEO.
https://thinkorbital.com/
Je možné, že by se spojili se Starlab?
Pokus 3D tisku s nerez oceli a svařování teď vynesl cygnus na ISS.
Kosmický průmysl se rozjíždí a ví, jaký potenciál má SHS… 😀

Martin B

Moc pěkný článek. Děkuji.
Jenom více zakázek pro Starship

Naposledy upraveno před 14 dny uživatelem Martin B