Mise Starlink v1-4

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 17. 2. 2020 16:05 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Statický zážeh: Proběhl 14. 2. 2020 v 15:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Dalších 60 satelitů pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každá z 60 družic má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 600 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (s prvním stupněm B1056.4)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země (220 km x 393 km x 53°)
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Neúspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Ano, ale obě poloviny minuly síť
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Pátá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s globálním pokrytím.
  • Při misi Starlink-1 v květnu 2019 bylo vyneseno 60 družic, ale jednalo se o prototypy. Na dalších misích už letěly družice v novější variantě, která má vyšší hmotnost 260 kg a novinkou byly také vysílače v pásmu Ka. Upravená konstrukce satelitů navíc zajišťuje, že všechny komponenty při deorbitaci kompletně shoří.
  • SpaceX se opět pokusilo o zachycení obou polovin aerodynamického krytu najednou. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree se nacházely 700 km od startovní rampy. Obě poloviny krytu však minuly síť a do přístavu byly přivezeny poškozené.
  • Na této misi letěl první stupeň Falconu 9 s číslem B1059.4, který v minulosti absolvoval mise CRS-17, CRS-18 a JCSAT-18/Kacific-1.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You ve vzdálenosti kolem 629 km od místa startu. Přistání bylo neúspěšné a stupeň následně nebyl vyloven. Důvodem nezdaru bylo to, že stupeň záměrně přerušil pokus o přistání, jelikož narazil na větry, které se lišily od těch, co očekávala předpověď. Nešlo o tedy o technické selhání rakety, nýbrž o ochranu mořské plošiny.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Bude tedy potřeba přibližně 25 startů raket Falcon 9. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • SpaceX uvádí, že bude moci začít nabízet služby Starlinku v oblasti Spojených států už po 6 startech. Téměř globální pokrytí pak má být možné po celkem 24 startech.
  • Družice byly vyneseny novým způsobem. V minulosti byly družice vypouštěny zhruba hodinu po startu na kruhovou orbitu ve výšce 280–290 km, ale tentokrát byly vypuštěny už 15 minut po startu na eliptickou orbitu 220 km x 393 km. Následně proběhne ověření jejich funkčnosti a poté začne jejich přesun na finální orbitu ve výšce 550 km. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space
  • Vývoj data startu: konec ledna 2020 → začátek února 2020 → 15. února 2020 → 16. února 2020 → 17. února 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Oficiální přenos od SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Neoficiální sestřih klíčových momentů z této mise:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
41 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře