Mise USSF-44

Informace Streamy Články Fotky Videa Aktuálně

Základní informace

  • Datum startu: Říjen nebo listopad 2021
  • Startovní okno: Bude upřesněno (Co je to startovní okno)
  • Statický zážeh: Obvykle probíhá 4–5 dní před startem, ale ne vždy je prováděn (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Tajná armádní družice USSF-44 určená pro geosynchronní dráhu
  • Sekundární náklad: Vypouštěč LDPE-2 s šesticí nákladů (TETRA-1, LINUSS a další)
  • Hmotnost nákladu: Přibližně 3700 kg
  • Raketa: Falcon Heavy Block 5 (boční stupně B1064.1 a B1065.1 a centrální stupeň B1066.1)
  • Cíl: Geosynchronní dráha (GSO)
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupňů: Centrální stupeň bude zahozen, boční stupně přistanou na plošinách JRTI a ASOG

Podrobnosti a zajímavosti

  • Čtvrtý start rakety Falcon Heavy celkově a druhá mise, kterou tato raketa uskuteční pro americké ministerstvo obrany, a první, při které SpaceX vynese náklad pro americké vesmírné síly.
  • Teprve podruhé bude tato raketa sestavena z nového centrálního i nových bočních stupňů. Poprvé taková situace nastala při misi Arabsat 6A v dubnu 2019.
  • První mise, při které raketa SpaceX zamíří přímo na geosynchronní dráhu.
  • SpaceX získalo tuto misi v únoru 2019 spolu s dalšími dvěma armádními misemi NROL-85 a NROL-87, při nichž vynese tajné náklady pro Národní průzkumný úřad NRO. Za tyto tři mise SpaceX získá celkem 305,9 milionů dolarů a odhaduje se, že za misi USSF-44 zaplatí armáda přibližně 130–150 milionů dolarů.
  • Primárním nákladem této mise je nespecifikovaná vojenská družice USSF-44.
  • Sekundárním nákladem bude vypouštěč LDPE-2 s šesticí nainstalovaných nákladů, z nichž zatím známe jen některé. LDPE-2 se po dosažení geosynchronní dráhy odpojí a následně vypustí družice TETRA-1, LINUSS a možná i další.
    • TETRA-1 je malá družice postavená na platformě Altair a je určená k provozu na geostacionární dráze. Tuto družici postaví firma Millenium Space Systems. TETRA-1 má dle armády sloužit jako prototyp misí, taktik, technik a procedur na geosynchronní zemské oběžné dráze a kolem ní.
    • LINUSS (Lockheed Martin In-space Upgrade Satellite System) je malá družice společnosti Lockheed Martin, která bude demonstrovat schopnost provádět údržbu či prodloužit životnost jiných satelitů na oběžné dráze.
  • Nové boční stupně B1064 a B1065 prošly testováním v McGregoru v září 2020 a lednu 2021, zatímco nový centrální stupeň B1066 zde byl otestován v březnu 2021. Všechny tři stupně byly po testování odvezeny na Floridu, kde byly uskladněny.
  • Centrální stupeň Falconu Heavy bude během mise zahozen, zatímco boční stupně přistanou na plošinách Just Read the Instructions a A Shortfall of Gravitas. Ty budou umístěny ve vzdálenosti přibližně 590 km od startovní rampy a 3 km jedna od druhé. Je to vůbec poprvé, kdy boční stupně přistanou jinde než na pevnině, a zároveň půjde o první misi, při které budou nasazeny dvě mořské plošiny najednou.
  • Vývoj data startu: podzim 2020 → 4. čtvrtletí 2020 → 28. února 2021 → konec jara 2021 → červenec 2021 → 9. října 2021

Související články

Fotky

Videa

Aktuální informace

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
15 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin

Na tuto misi se těším hrozně dlouho. Jsou nějaké zvěsti, že by se to ještě mohlo posunout, nebo to vypadá, že ten start v tom říjnu proběhne?

Petr Melechin

Zatím to vypadá, že říjen platí, ale u těchto utajených misí bývá obecně k dispozici méně informací než obvykle, takže o případném zdržení se můžeme dozvědět později než normálně.

Martin

Tak fajn, díky moc

PetrV

3,7 tuny na HSO pro FALCON heavy. Není to málo nákladu?

Petr Kasan

Jestli čtu správně, tak se letí na GSO.

technomagg

I tak se mi to zdá málo na zahození centrálního stupně – vždyť by na GSO měl unést 10tun minimálně ne ? Tzn. paliva pro návrat centrálního stupně by mělo být stále dost.

Petr Melechin

Těch 10 tun je asi spíš maximum než minimum. Každopádně v tomhle případě si myslím, že možná opět hraje roli požadavek armády mít velké palivové rezervy pro případ, že třeba vysadí motor nebo tak. To samé se dělo například u první mise GPSIII, která kvůli rezervám letěla v režimu bez záchrany prvního stupně Falconu 9, ale pak když už měli přesná data o výkonu raketu, snížili požadavek na potřebné rezervy. Následující mise GPS pak už dokázaly přistát, i když nesené družice byly v podstatě stejné jako u první mise.

Mise USSF-44 bude první start SpaceX na GSO, takže tam armáda možná vnímá určitou míru nejistoty a zvýšené riziko a opět požaduje velké rezervy. A od určitého bodu už pak boční stupně musejí přistávat na moři místo pevniny a pak i kdyby bylo dost paliva pro záchranu stupně centrálního, tak ten zas už nemá na čem přistát.

Pak mě ještě napadá, že armáda sice v rámci výběrového řízení zadala, že raketa musí být schopná vynést 3,7 tuny, ale je možné, že to bylo jen nějaké minimum a po výběru FH došlo vzhledem ke schopnostem rakety k domluvě a úpravě parametrů mise. Takže družice nakonec třeba může mít vyšší hmotnost, protože ponese více paliva opět kvůli dodatečným rezervám, delší životnosti nebo tak. Ale to jen spekuluju.

Invc

Nepleť si GSO (Geosynchronní) s GEO (geostacionární). Geostacionární je jen speciální případ geosynchronní dráhy. (Ono to poněkud nešťastně je smotané i tady v článku).

Udáno bylo pouze, že tohle poletí na vysokou geosynchronní. Zatímco u GEO (která je prakticky jen jedna) by bylo jasné kam poletí, tak GSO je “nekonečně” mnoho. A protože je to tajné … tak se neví, jaké budou konečné parametry dráhy tady tohoto kousku (excentricita a sklon).

Velmi snadno můžou směřovat na nějakou “náročnější” dráhu než je GEO (a případně umístění nákladu na více než jednu dráhu…)

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Invc
Invc

Nic se neděje. Jinak já narážel spíše na tohle:

První mise, při které raketa SpaceX zamíří přímo na geosynchronní dráhu. Na tuto dráhu dokáže nejsilnější letěná raketa současnosti vynést přibližně 10 tun.

10t je odhad pro přímé umístění na GEO (pokud mě paměť neklame)
u GSO bude hodně záležet, jakou geosynchronní máš na mysli 🙂

PetrV

Jojo chybka. Dík. Takže je to tajné, tak se nic nedozvíme.

Proužek

Elonx fakt NENÍ jediný zdroj informací, pokud máš zájem se něco dovědět, milý PetřeV.

PetrV

Milý proužku, nemám čas luxovat net. Tak jsem rád za info.

Zargos

Satelit je to vojenský,takže i údaj o hmotnosti nemusí být tak úplně přesný. Pokud plavou v GSO a GEO,tak aby to nakonec nebyl ten nový bojový satelit,možná vycházejicí z GSSAP, ty by měly operovat na GSO poblíž GEO.