 |
 |
V dnešním článku se podíváme na smutný osud tří družic, které letos vynesla na oběžnou dráhu společnost SpaceX, ale následně z různých důvodů selhaly. První z nich, Inmarsat-6 F2, startovala v únoru na Falconu 9 a další dvě, Viasat-3 Americas a Arcturus, vynesl do vesmíru Falcon Heavy letos v květnu. Co se s nimi vlastně stalo a co z toho plyne pro kosmický průmysl?
Náš souhrn dalších novinek o lodích Dragon nás tentokrát zavede nejprve na rampu SLC-40, kde probíhají její úpravy, aby mohla být využívána pro starty Dragonu. Poté se v krátkosti podíváme na to, jak SpaceX pomáhá konkurenční firmě Boeing, dále bude řeč o novém prostoru na Canaveralu pro vykládání lodí Dragon a na závěr vám ukážeme dvě povedená videa z dílny SpaceX.
Jednou z věcí, kterými je Elon Musk proslulý, je přehnaně optimistické stanovování termínů. Ačkoliv se svých cílů drží, realizace bývá časově na hony vzdálená tomu, co původně prohlašoval. Kdykoliv tedy oznámí, za kdy bude něco hotovo, je nutné si to ještě vynásobit. Tento imaginární a značně proměnlivý násobek posměváčci nazvali Muskova konstanta.
Asi málokoho překvapí, že loď Crew Dragon od SpaceX je levnější než konkurenční americká loď Starliner společnosti Boeing. Až donedávna ale nebylo úplně jasné, o kolik je sedadlo v Dragonu levnější. Nyní však jsou k dispozici konkrétní čísla, která vás možná překvapí. Boeing nakonec možná lituje, že se do vývoje Starlineru vůbec pouštěl.
Podrobný profil mise Starlink 4-20, při které Falcon 9 vynesl další várku družic pro internetovou konstelaci SpaceX a také sekundární náklad SHERPA-LTC2 pro firmu Spaceflight. Přistání prvního stupně proběhlo na mořské plošině. V článku najdete především vždy aktuální informace, dále odkazy na streamy, informace o čase startu, raketě, typu nákladu, cílové orbitě, přistání apod.
Americká NASA si u SpaceX objednala pět dalších misí, které budou mít za úkol dopravovat astronauty dlouhodobých expedic na ISS. Zároveň nedávno uskutečnila první úspěšný testovací start americká pilotovaná loď Starliner společnosti Boeing. Znamená to, že i provozovatel této lodi získá smlouvu na další starty?
NASA už dříve avizovala, že hodlá rozšířit stávající kontrakt se SpaceX o tři nové mise Crew Dragonu. Kvůli tříletému zpoždění konkurenčního Starlineru totiž musí SpaceX startovat častěji, než se původně plánovalo, a tak bude brzy splněno všech šest misí z původního kontraktu. Nyní jsme se ale hlavně dozvěděli, kolik NASA zaplatila za tři nové mise SpaceX.
Kosmická loď SpaceX je o tolik napřed oproti konkurenčnímu Boeingu, že NASA musela firmě Elona Muska předčasně navýšit kontrakt týkající se dopravy astronautů na ISS o dodatečné mise. Loď Starliner od Boeingu se totiž neustále potýká s problémy ve vývoji a oproti Crew Dragonu má už tři roky zpoždění.
Na začátku srpna se dva astronauti v Crew Dragonu v pořádku vrátili domů z mise DM-2 a zaměstnanci NASA a SpaceX tak mohli slavit svůj společný úspěch. Tato chvíle solidarity ale přišla až po letech bojů, politikaření a vzájemné nedůvěry.
Nedílnou součástí každé kosmické lodi je skafandr pro posádku. Nejinak je tomu i u obou nových kosmických lodí Crew Dragon a Starliner, které pro NASA vyvinuly firmy SpaceX a Boeing. Ač dostaly firmy stejné zadání, lodě se dost liší. A to samé platí i u skafandrů, které firmy pojaly úplně jinak.
Na našem serveru vyšla již řada článků na téma lodi Crew Dragon, ale málokdy jsme se věnovali přímému srovnání tohoto stroje s pilotovanou kosmickou lodí CST-100 Starliner společnosti Boeing, což je druhý kontraktor programu komerční dopravy astronautů na ISS. V dnešním článku si obě lodi porovnáme, a to včetně jejich nosných raket.
První mise Crew Dragonu s lidskou posádkou se blíží a spolu s ní mnoho lidí napadá otázka, kolik vlastně tahle „sranda“ stála. Do projektu byly investovány miliardy dolarů amerických daňových poplatníků, a tak je na místě, podívat se na celkové náklady a porovnat je s dalšími vývojovými programy NASA. Čísla vás možná překvapí.
