NASA přiklepla SpaceX tři nové mise Crew Dragonu, cena je však o něco vyšší než dříve

NASA už na konci minulého roku avizovala, že hodlá rozšířit stávající kontrakt se SpaceX o dodatečné mise Crew Dragonu, který vozí astronauty agentury na Mezinárodní kosmickou stanici. Kvůli tříletému zpoždění konkurenčního Starlineru společnosti Boeing totiž musí SpaceX startovat častěji, než se původně plánovalo, a tak bude brzy splněno všech šest misí z původního vývojového kontraktu. Hlavní novinkou však je oznámení nové hodnoty kontraktu, z které lze odvodit, kolik NASA zaplatila za tři nové mise Crew Dragonu.

Na úvod se vrátíme krátce do historie, protože kontrakt mezi NASA a SpaceX má své kořeny v minulosti. V roce 2010 se blížil konec éry raketoplánů a NASA věděla, že si bude muset pro dopravu astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajistit vlastní dopravní prostředek. Proto ještě v tomtéž roce vyhlásila program komerční dopravy astronautů k ISS, který měl NASA zajistit přístup na nízkou oběžnou dráhu z amerického území. Do výběrového řízení se přihlásila řada firem, ale konečnými vítězi se v září 2014 staly SpaceX s lodí Crew Dragon a Boeing s lodí Starliner.

Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing CST-100 Starliner (Autor: Michael Stillwell)

NASA tehdy s oběma firmami uzavřela kontrakt na provedení jednoho bezpilotního testu k ISS, jedné pilotované testovací mise a po dokončení certifikace lodí měla každá společnost nárok až na šest ostrých misí. Dle původního plánu se měly obě firmy střídat, takže by každá startovala jednou ročně. Úvodní kontrakt by takto vydržet přibližně šest let. Každý rok by k ISS letěl dvakrát ruský Sojuz, jednou Starliner a jednou Crew Dragon. Jak všichni víme, celá situace se vyvinula jinak. SpaceX na jaře 2019 uskutečnilo bezpilotní test, o rok později provedlo testovací pilotovaný let DM-2 a od listopadu 2020 pravidelně dopravuje k ISS astronauty na plnohodnotné půlroční mise.

Raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner společnosti Boeing před misí OFT-1 (Foto: NASA)

Zádrhelem v celém plánu NASA se stala situace lodi Starliner. Ta ještě ke konci roku 2019 měla jen několikaměsíční zpoždění, ovšem její bezpilotní test OFT-1 se nezdařil podle představ a v dubnu roku 2020 se firma Boeing rozhodla, že si celý let zopakuje. A zde právě nastal onen problém, jelikož z velké řady důvodů se tento bezpilotní test do dnešních dnů neuskutečnil a SpaceX nese na svých bedrech následky. Firemní kontrakt SpaceX na šest ostrých misí je díky tříletému zpoždění Boeingu pomalu na svém konci, zatímco Starliner stále nedokončil ani testovací misi bez astronautů. Poslední sjednaná mise SpaceX z roku 2014, tedy Crew-6, je v současnosti plánovaná na únor 2023. A protože jak rakety, tak kosmické lodi se nepostaví za několik měsíců, byla NASA v prosinci 2021 nucena oznámit prodloužení kontraktu se SpaceX. Kalifornská firma tak získala smlouvu na další tři pilotované mise k ISS, kterou ponesou označení Crew-7 až Crew-9 a budou provedeny v následujících pár letech.

Posádka první ostré mise Crew-1 v den startu (Foto: SpaceX)

Dovolím si k této záležitosti připojit jen poznámku, že je velice dobře, že se Americe a NASA podařilo dokončit vývoj a zahájit provoz alespoň jedné pilotované kosmické lodi. V dnešní situaci, kdy nevyprovokovaný ruský útok na Ukrajinu ovlivňuje světovou kosmonautiku a vyvolává celou řadu odvetných reakcí, by nemožnost vlastní dopravy astronautů k ISS nesmírně zkomplikovala její další provoz.

Celková hodnota původního kontraktu mezi NASA a SpaceX byla přidáním tří dodatečných misí navýšena na 3,49 miliard dolarů. To by mělo znamenat, že za tři nové mise si SpaceX naúčtovalo přibližně 766 milionů dolarů. Jedna mise tak NASA vyšla na 255 milionů čili zhruba 64 milionů za jedno sedadlo. Kontrolor NASA v minulosti uváděl cenu 55 milionů dolarů za sedadlo v Crew Dragonu, takže nyní možná jde ze strany SpaceX o zdražení, ale to není až tak překvapivé.

Crew Dragon Endeavour během odletu z ISS při misi Crew-2 (Foto: NASA)

55 milionů v roce 2014 představuje přes 66 milionů dnes jen při zohlednění inflace (ale nevím, kdy přesně jsou SpaceX vypláceny peníze za jednotlivé mise, takže to mohlo být o několik let později). Další věc je, že SpaceX pravděpodobně původní kontrakt cenově dost podstřelilo (Boeing si za stejnou práci řekl o přibližně 4,6 miliardy) a podle Elona Muska firma musela během vývoje Crew Dragonu investovat další stovky milionů dolarů z vlastní kapsy. Dnes už má SpaceX lepší představu o skutečných nákladech na provoz Crew Dragonu, takže mírné navýšení ceny může být důsledkem úpravy mylných dřívějších předpokladů. Roli by taky mohlo hrát to, že SpaceX muselo v posledních dvou letech vyjít NASA vstříc a provádět starty Crew Dragonu s dvojnásobnou frekvencí oproti původnímu plánu (kvůli zpoždění Starlineru). To mohlo představovat dodatečné náklady, které nemusely být zohledněny v původním kontraktu. Také je samozřejmě možné, že SpaceX si řeklo o vyšší částku, protože bylo v dobré vyjednávací pozici. NASA momentálně nemá žádnou jinou možnost, jak dopravit své astronauty na ISS.

Nicméně oněch 55 milionů za sedadlo je kalkulace vycházející z kontraktu, který zahrnuje i vývoj a testovací lety, takže je nejspíš dost složité jednoznačně určit skutečnou cenu za jednu běžnou misi bez vývojových nákladů. Nicméně stejná kalkulace došla k závěru, že v případě Boeingu je cena 90 milionů za sedadlo ve Starlineru a podobnou částku NASA platila v posledních letech Rusku za sedadla v lodích Sojuz. Crew Dragon je tedy pro NASA stále výrazně levnější než ostatní možnosti (plus peníze zůstanou v USA a neputují do Ruska), což je nejspíš to nejpodstatnější.

Crew Dragon Endurance před misí Crew-3 (Foto: SpaceX)

Nejlepším ukazatelem skutečných cen Starlineru pro srovnání s Crew Dragonem by byla částka, kterou by si Boeing účtoval za podobné prodloužení kontraktu. To se ale možná nikdy nedozvíme, protože momentálně docela reálně hrozí, že než Boeing stihne provést prvních šest nasmlouvaných misí, provoz na ISS už bude v podstatě končit. Spojené státy chtějí stanici provozovat až do roku 2030, ale nelze zaručit, že to vůbec bude možné, a to nejen technicky. Aktuální boje na Ukrajině můžou ohrozit spolupráci Ruska a USA na Mezinárodní kosmické stanice a její provoz. Například provoz ruského segmentu ISS je momentálně schválen pouze do roku 2024 a Roskosmos je kvůli aktuálnímu politickému klimatu skeptický ohledně dalšího potenciálního prodloužení provozu ruské části stanice. V tomto kontextu se tedy klidně může stát, že NASA ani nebude potřebovat od Boeingu objednávat dodatečné mise a vystačí si s původními šesti. V takovém případě by byla finální cena Starlineru přibližně 766 milionů dolarů za misi včetně vývoje (4,6 miliardy děleno šesti). Oproti tomu v případě Crew Dragonu to bude i bez dalšího prodloužení kontraktu pouhých 388 milionů za misi (3,5 miliardy děleno devíti). Cena pro NASA je tedy už dnes v případě SpaceX poloviční.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
20 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře