Vylovený aerodynamický kryt z mise Starlink v1-5 při odvozu z přístavu (Foto: Greg Scott)
SpaceX už několik let pracuje na projektu záchrany aerodynamických krytů svých raket. Kryt je dvoudílná skořápka na špičce rakety, která chrání náklad před akustickými a atmosférickými vlivy během letu. Kryty stojí několik milionů dolarů a jejich výroba trvá dlouho, a tak firma usiluje o jejich opakované používání. Každá z polovin je vybavena manévrovacími tryskami na stlačený plyn a také samořiditelnými padáky, které na základě GPS dokážou kryt navést do cílové oblasti. Kryty se původně pokoušely přistát na lodích Ms. Chief a Ms. Tree (dříve Mr. Steven) vybavených rozměrnými sítěmi, ale tato metoda měla moc nízkou úspěšnost. V současnosti tedy kryty jen přistávají do oceánu, odkud pak jsou jednoduše vyloveny.
V seznamu rozlišuji tři generace krytů: v1.0, v2.0 a v2.5. Jedná se však o neoficiální značení a verzí může být ve skutečnosti více a mohou se nazývat jinak. Verze v1.0 se používal zhruba do začátku roku 2018 a jen jedna polovina mohla být vybavena padáky. Verze v2.0 se používala v průběhu roku 2018 a obě poloviny krytu byly u této verze uzpůsobeny pro přistávání. Verze v2.5 se používá od konce roku 2018 a má navíc kovovou tepelnou ochranu na špičce.
Legenda:ANO znamená, že kryt přistál do sítě. ANO znamená, že kryt netrefil síť, ale poté byl vyloven nepoškozený. ANO znamená, že kryt byl úspěšně vyloven po plánovaném přistání do moře. NE znamená, že kryt se vůbec nepodařilo zachránit (bez ohledu na způsob přistání). ♺ znamená, že kryt na dané misi byl již použitý (hvězdička značí, že jen jedna polovina krytu byla již použitá).
Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu polovinu toto byl 23. start a pro druhou čtvrtý. Předtím letěly na misích O3b mPOWER 4 a SXM-9.
Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 6-71 (Zdroj: SpaceX)
Zachráněné aerodynamické kryty z mise Starlink 6-71 (Zdroj: NASA Spaceflight)
Zachráněné aerodynamické kryty z mise Starlink 6-71 (Zdroj: NASA Spaceflight)
Zachráněné aerodynamické kryty z mise Starlink 6-71 (Zdroj: NASA Spaceflight)
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Promin te mi prosim, ale jak mam chapat, zda byly kryty zachraneny nebo ne?
4. 6. 2020 Starlink v1-7 oceán? / oceán? v2.5 ANO / NE –
Mam si vybrat mezi “ANO nebo NE”? Aktualizace je k 5.6., ale v tabulce jsou zmeny k 4.6. – trochu to mate.
Na Vas web chodim pravidelne nekolikrat kazdy den, ale zrovna temto “aktualizacim clanku” proste nerozumim 🙁
4. 6. je datum, kdy proběhl ten start. Ale až 5. 6. jsem aktualizoval ten přehled. Jsou to zcela nezávislé údaje.
Kryt má dvě poloviny a každá se zachraňuje zvlášť, takže ANO / NE znamená, že jednu polovinu se povedlo zachránit a druhou ne.
Dole pod tabulkou pak máte vysvětlivky ohledně významu těch barev.
Mar3ek
30. 1. 2020 6:33
Zdravím,
nějak se ztrácím v označení zda byl kryt zachráněn, ANO (zelené) znamená tedy vyloven nebo do sítě ?
Možná malý návrh – používat ANO (zelené) pro úspěšné zachycení do sítě a např. ANO (modré) pro vylovení z oceánu ?
Dobrý nápad! Oranžové ANO značilo úspěšné vylovení krytu poté, co netrefil síť. Potřeboval jsem to nějak odlišit od situace, kdy je přistání do vody plánované rovnou. Každopádně modrá je pro toto odlišení lepší, tak jsem to předělal. Pod tabulkou jsou kdyžtak vysvětlivky.
jardaman
12. 11. 2018 2:29
Já si myslím ,že chytání krytu do sítě je volovina.Zde hraje hlavní faktor a to je oceánský vítr ,který fouká nepředvídaně a často mění směr.Tento systém podle mne má malou procentní úspěšnost a časem se od toho upustí.Existuje jednodušší a mnohem levnější metoda,která nejenom zachytí oba kryty,ale hodí se i na zachytávání druhého stupně ve dne i v noci.Už jsem to jednou napsal,tak předem děkuji za mínusy.
Borek
22. 10. 2018 3:59
Jaky je vlastne duvod, ze kryty lovi z vody a vozi zpet? Podivat se, v jakem stavu prezily? Stahnout data ze senzoru? Zrecyklovat kov?
Rozhodně může být důvod všechno, co navrhuješ. Ale klidně bych přidal i další. Například aby měli co při pokusech shazovat z vrtulínku. Protože shazovat nepoužitý kryt je blbost, lepší použít takový, který už k ničemu není, ale na pokusy se zachytáváním je dobrý ještě dost a dost.
Co tak třeba jenom to základní, uklidit po sobě, pokud je to možné.
Honza
21. 10. 2018 20:56
Zajimalo by me, jestli nezvazovali nejakou formu motorickeho pristani. Ten padak je… Proste nevim, sam dost dlouho letam paragliding, i zavodne a pristani na presnost neni zvlast v obtiznejsich podminkach zrovna snadna zalezitost. A ze spatnych podminek na mori je vic nez dost. Tech krytu je skoda, zvlast pri jejich cene.
Určitě zvažovali spoustu různých metod. Každá měla výhody a nevýhody (cena, složitost, rizika…) a ve výsledku jim jako nelepší varianta vyšlo chytání krytů do sítě. Pokud se nakonec ukáže, že tudy cesta nevede, třeba se vrátí k některé jiné z dříve zvažovaných variant.
S tou přesností přistání je to divné. Myslel jsem, že se dneska na závodech běžně trefují na 2cm velký terč, a klidně několikrát po sobě. Tím ale nechci říct že je to snadné, zvlášť s krytem velkým jako autobus.
To je samozrejme pravda (ostatne posledni zavody v presnosti pristani jsem letel ted v sobotu 🙂 Ale jde o podminky za jakych se leta a kridla na kterych se leta. Vemte take v uvahu, z jake vysky se leti, rychlosti vetru a smer v ruznych vrstvach, velikost toho krytu… Podminky za kterych muze odstartovat raketa jsou uplne nekde jinde, nez podminky pro presne pristani padakem a nedovedu si predstavit, ze se odlozi start s oduvodnenim nevyhovujiciho pocasi pro pristani krytu. Aby to nevyznelo spatne, nemam nic proti pouziti padaku, ostatne letani na nich je moje temer celozivotni vasen, jen se mi to zda technicky neskutecne narocne. Zvlast pokud se to ma stat “beznou” soucasti pouzivani F9.
Nedávno sem ty podmínky studoval, takže můžu říct, že si je hezky popsal, ba dokonce je jich ještě víc. Co se týká toho počasí, hezký a názorný příklad nám ukazuje Saocom 1. V místě dopadu krytu několikametrové vlny, Mr. Steven zůstal doma,ale raketu vlny nezajímají, takže se startovalo, a kryt šel do kšá. Dokonce se dá připojit i příklad Hispasatu, kdy se mělo zachraňovat, dokonce kvůli tomu letěla družice na subsynchronní dráhu, ale kvůli vlnám OCISLY nevyplula/odplula. Je zde sice otázka, zda by to takhle probíhalo, kdyby šlo o B5, ale to se asi teprve uvidí. Můžu se domnívat, že by se nestartovalo, ale je to jen moje domněnka.
Tak povětrnostní podmínky nejsou uprostřed oceánu asi vždycky ideální, ale už podle fotek je zřejmé, že to nebyl ten převažující důvod. Kryt ve většině případů přistál bez porušení do moře, někdy i na hladinu jako zrcadlo.
Křídlo/padák i výšku si SpaceX volí. Jde o to ten padák uřídit podle GPS. Vzhledem k tomu že přistát dovedou s nadzvukovou dvacetitunovou raketovou rourou… No asi je to něco jiného… Máte štěstí, šachy a dokonce i go už ovládli počítače, parašutismus zatím odolává. 🙂
Tak mne napadá, zda by to (padák s krytem) nemohli zkusit trefit (chytit) někam na zem, třeba do pouště. Mam podezření, že nad mořem vzduch proudí drobet chaotičtěji a nepředvídatelněji.
a konkretne ako si to predstavujete? Falcony startuju vacsinou z Floridy smerom na vychod, teda v zasade lietaju smerom od pevniny nad otvorene more. Kryty sa odhadzuju stovky a stovky kilometrov od pobrezia a ich vektor pohybu je smerom od pevniny. Kym vstupia do atmosfery, urazia dalsie stovky kilometrov. Nedokazem si predstavit efektivny sposob ich navratu spat, hoci len na miesto startu, o nejakej pusti nehovoriac. Najblizsiu pust mate (po smere letu) az krizom cez cely Atlantik v Afrike, alebo nazad proti smeru letu az na opacnej strane Spojenych Statov. Naviac, pristatie krytu na akejkolvek pevnej zemi znamena takmer s istotou vazne poskodenie, nehovoriac o riziku, ze moze niekomu spadnut na hlavu ci barak.
Ono existuje letadlo které vydrží ve vzduchu 3 měsíce. Možná za padesát let budou kryty z proměnlivého materialu a jako větroně doplachtí zpátky. Ale v příštích 20 letech to nepůjde, ani kdyby se opravdu snažili.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Promin te mi prosim, ale jak mam chapat, zda byly kryty zachraneny nebo ne?
4. 6. 2020 Starlink v1-7 oceán? / oceán? v2.5 ANO / NE –
Mam si vybrat mezi “ANO nebo NE”? Aktualizace je k 5.6., ale v tabulce jsou zmeny k 4.6. – trochu to mate.
Na Vas web chodim pravidelne nekolikrat kazdy den, ale zrovna temto “aktualizacim clanku” proste nerozumim 🙁
4. 6. je datum, kdy proběhl ten start. Ale až 5. 6. jsem aktualizoval ten přehled. Jsou to zcela nezávislé údaje.
Kryt má dvě poloviny a každá se zachraňuje zvlášť, takže ANO / NE znamená, že jednu polovinu se povedlo zachránit a druhou ne.
Dole pod tabulkou pak máte vysvětlivky ohledně významu těch barev.
Zdravím,
nějak se ztrácím v označení zda byl kryt zachráněn, ANO (zelené) znamená tedy vyloven nebo do sítě ?
Možná malý návrh – používat ANO (zelené) pro úspěšné zachycení do sítě a např. ANO (modré) pro vylovení z oceánu ?
Dobrý nápad! Oranžové ANO značilo úspěšné vylovení krytu poté, co netrefil síť. Potřeboval jsem to nějak odlišit od situace, kdy je přistání do vody plánované rovnou. Každopádně modrá je pro toto odlišení lepší, tak jsem to předělal. Pod tabulkou jsou kdyžtak vysvětlivky.
Já si myslím ,že chytání krytu do sítě je volovina.Zde hraje hlavní faktor a to je oceánský vítr ,který fouká nepředvídaně a často mění směr.Tento systém podle mne má malou procentní úspěšnost a časem se od toho upustí.Existuje jednodušší a mnohem levnější metoda,která nejenom zachytí oba kryty,ale hodí se i na zachytávání druhého stupně ve dne i v noci.Už jsem to jednou napsal,tak předem děkuji za mínusy.
Jaky je vlastne duvod, ze kryty lovi z vody a vozi zpet? Podivat se, v jakem stavu prezily? Stahnout data ze senzoru? Zrecyklovat kov?
Rozhodně může být důvod všechno, co navrhuješ. Ale klidně bych přidal i další. Například aby měli co při pokusech shazovat z vrtulínku. Protože shazovat nepoužitý kryt je blbost, lepší použít takový, který už k ničemu není, ale na pokusy se zachytáváním je dobrý ještě dost a dost.
Co tak třeba jenom to základní, uklidit po sobě, pokud je to možné.
Zajimalo by me, jestli nezvazovali nejakou formu motorickeho pristani. Ten padak je… Proste nevim, sam dost dlouho letam paragliding, i zavodne a pristani na presnost neni zvlast v obtiznejsich podminkach zrovna snadna zalezitost. A ze spatnych podminek na mori je vic nez dost. Tech krytu je skoda, zvlast pri jejich cene.
Určitě zvažovali spoustu různých metod. Každá měla výhody a nevýhody (cena, složitost, rizika…) a ve výsledku jim jako nelepší varianta vyšlo chytání krytů do sítě. Pokud se nakonec ukáže, že tudy cesta nevede, třeba se vrátí k některé jiné z dříve zvažovaných variant.
S tou přesností přistání je to divné. Myslel jsem, že se dneska na závodech běžně trefují na 2cm velký terč, a klidně několikrát po sobě. Tím ale nechci říct že je to snadné, zvlášť s krytem velkým jako autobus.
Ano, myslel jsem si to podobně.
To je samozrejme pravda (ostatne posledni zavody v presnosti pristani jsem letel ted v sobotu 🙂 Ale jde o podminky za jakych se leta a kridla na kterych se leta. Vemte take v uvahu, z jake vysky se leti, rychlosti vetru a smer v ruznych vrstvach, velikost toho krytu… Podminky za kterych muze odstartovat raketa jsou uplne nekde jinde, nez podminky pro presne pristani padakem a nedovedu si predstavit, ze se odlozi start s oduvodnenim nevyhovujiciho pocasi pro pristani krytu. Aby to nevyznelo spatne, nemam nic proti pouziti padaku, ostatne letani na nich je moje temer celozivotni vasen, jen se mi to zda technicky neskutecne narocne. Zvlast pokud se to ma stat “beznou” soucasti pouzivani F9.
Nedávno sem ty podmínky studoval, takže můžu říct, že si je hezky popsal, ba dokonce je jich ještě víc. Co se týká toho počasí, hezký a názorný příklad nám ukazuje Saocom 1. V místě dopadu krytu několikametrové vlny, Mr. Steven zůstal doma,ale raketu vlny nezajímají, takže se startovalo, a kryt šel do kšá. Dokonce se dá připojit i příklad Hispasatu, kdy se mělo zachraňovat, dokonce kvůli tomu letěla družice na subsynchronní dráhu, ale kvůli vlnám OCISLY nevyplula/odplula. Je zde sice otázka, zda by to takhle probíhalo, kdyby šlo o B5, ale to se asi teprve uvidí. Můžu se domnívat, že by se nestartovalo, ale je to jen moje domněnka.
Tak povětrnostní podmínky nejsou uprostřed oceánu asi vždycky ideální, ale už podle fotek je zřejmé, že to nebyl ten převažující důvod. Kryt ve většině případů přistál bez porušení do moře, někdy i na hladinu jako zrcadlo.
Křídlo/padák i výšku si SpaceX volí. Jde o to ten padák uřídit podle GPS. Vzhledem k tomu že přistát dovedou s nadzvukovou dvacetitunovou raketovou rourou… No asi je to něco jiného… Máte štěstí, šachy a dokonce i go už ovládli počítače, parašutismus zatím odolává. 🙂
Tak mne napadá, zda by to (padák s krytem) nemohli zkusit trefit (chytit) někam na zem, třeba do pouště. Mam podezření, že nad mořem vzduch proudí drobet chaotičtěji a nepředvídatelněji.
a konkretne ako si to predstavujete? Falcony startuju vacsinou z Floridy smerom na vychod, teda v zasade lietaju smerom od pevniny nad otvorene more. Kryty sa odhadzuju stovky a stovky kilometrov od pobrezia a ich vektor pohybu je smerom od pevniny. Kym vstupia do atmosfery, urazia dalsie stovky kilometrov. Nedokazem si predstavit efektivny sposob ich navratu spat, hoci len na miesto startu, o nejakej pusti nehovoriac. Najblizsiu pust mate (po smere letu) az krizom cez cely Atlantik v Afrike, alebo nazad proti smeru letu az na opacnej strane Spojenych Statov. Naviac, pristatie krytu na akejkolvek pevnej zemi znamena takmer s istotou vazne poskodenie, nehovoriac o riziku, ze moze niekomu spadnut na hlavu ci barak.
Ono existuje letadlo které vydrží ve vzduchu 3 měsíce. Možná za padesát let budou kryty z proměnlivého materialu a jako větroně doplachtí zpátky. Ale v příštích 20 letech to nepůjde, ani kdyby se opravdu snažili.