Aerodynamický kryt přistál do sítě na lodi Mr. Steven, ale jen na chvíli…
SpaceX se na Twitteru podělilo o nové video z jednoho z nedávných zkušebních pokusů o zachycení aerodynamického krytu do sítě na lodi Mr. Steven. Jde o stejnou situaci, jakou jste mohli vidět v podobném videu před 3 týdny. SpaceX opět shodilo polovinu aerodynamického krytu z vrtulníku ve výšce 3,5 km, kryt poté otevřel padák, a loď Mr. Steven se jej pokusila zachytit do sítě.
V minulém videu kryt těsně minul síť a tentokrát to bylo ještě těsnější, neboť kryt se do sítě dokonce trefil! Ale bohužel jen z poloviny, protože loď nestihla zpomalit, a tak se kryt po chvíli převrátil vzad a rozbil se o hladinu.
Pár poznámek a podnětů k diskuzi:
- Poté, co se kryt převážil, byl odhozen padák. Zajímalo by mě, jestli je odhození ovládané dálkově z lodi, nebo je automatické. Pokud automatické, tak na základě čeho se odhození padáku aktivuje?
- Během přistání stojí na palubě za můstkem člověk. Možná sleduje klesající kryt a dává pokyny kormidelníkovi, aby loď lépe navedl pod kryt?
- Kryt z tohoto testu možná vyfotila fotografka webu Teslarati 22. ledna v přístavu:
A na závěr jedna související novinka. Loď Mr. Steven se začátkem týdne vydala na cestu z Kalifornie na Floridu skrz Panamský průplav. Loď se původně měla trvale přestěhovat už koncem loňského roku, ale nakonec odplula až teď. Z floridského Mysu Canaveral startuje většina misí SpaceX, takže tohle stěhování je pro nás fanoušky dobrou zprávou.
Z Kalifornie letos proběhnou už jen 3 nebo 4 starty, zatímco z Floridy jich bude minimálně dvakrát více (mise s Dragony aerodynamické kryty nepoužívají), takže se nejspíš můžeme těšit na častější pokusy o zachycení krytů do sítě. První misí, pro kterou by už mohl být Mr. Steven přítomen, je únorová Nusantara Satu.
Všech pět dosavadních pokusů o zachycení krytu bylo neúspěšných, tak snad to konečně vyjde!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-25 - 28. 6. 2025
- Mise Starlink 15-7 - 26. 6. 2025
- Mise Starlink 10-16 - 24. 6. 2025
Nechápu proč nepoužijou dálkově ovládaný dron, který omotá provaz o něco na tom krytu / padáku a nepoužijí ten provaz k navedení krytu na střed tý sítě …
Clovek by cakal, ze lod bude riadit autopilot na zaklade svojich GPS suradnic a telemetrie z krytu. Rozdiel v situacnom povedomi a v reakcnej dobe medzi pocitacom a kormidelnikom je markantny.
Pristavajuce boostre predsa tiez nekormidluje nejaky pilot s joystickom…
Možná měli pocit, že neuronová síť mezi okem a rukou bude lepší v odhadování poryvů větru a předvídání, kam ten padák s krytem zahne.
Je otázka, jestli by to nějaký autopilot zvládl lépe. Ten padák má evidentně svoji hlavu a loď je na jeho “úhybné manévry” moc neohrabaná.
Ta loď má určitě pilota. Ten dokáže buď držet kurz a třeba i rychlost a nebo držet loď na pozici. Za to je zodpovědný tzv. řídící systém DP (Dynamic positioning). To je velmi pokročilý systém, ale i ten má svá omezení. Je rozdělen na 3 třídy a Mr Steven má třídu 2. Konkrétně je na palubě přesně tento poziční systém. https://www.km.kongsberg.com/ks/web/nokbg0240.nsf/AllWeb/A18DA50D246AC221C1256A46002D6505?OpenDocument
Problém je ten, že padák je zatím dost nepřesný a posádka v poslední fázi chytá kryt v podstatě na slepo. Odhaduje směr i rychlost. Podstatné je, že se neustále celý proces zlepšuje a vychytávají se nedostatky. To je patrné na videích z poslední doby. K obsluze DP systému je třeba operátor s certifikací.
Nusantara Satu bude prvá misia s chyteným aerodynamický krytom.
Momentálně to vypadá, že zde bude asi největší šance zatím.
Podle mě padák odhazují na ruční povel, jinak bych řekl, že mají hotovo, protože teď už je to jen otázkou odladit systém GPS na krytu a lodi tak, aby kormidelník přesně viděl trasu padáku v obou rovinách a podle toho pod ni dostal loď. Tohle musí doladit IT oddělení, aby to měl hezky na dvou obrazovkách a mohl pěkně v klidu najet a možná je to ještě o tom, že udělají AP pro loď a bude klid a jediné co se bude dělat ručně bude to odhození padáku.
Není mi moc jasné proč nepoužijí automaticky řiditelný padák. Pro tuhle velikost by to byla jen malá krabička, navíc je to technologie známa už docela dlouho.
Ten padák je automaticky řízený.
Takže je nezávislý a má se trefovat na konstantní nebo predikovatelný bod?
Tak mne napadá, že tu asi ještě nikdo nezmínil setrvačnost padáku vzhledem k lodi/směru pohybu.
dík za info. Na první pohled to není zřejmé. Potom ovšem není moc jasné, že je takový problém se trefit. Navíc když mohou korigovat nepřesnost lodí. Na záběrech není patrná žádná spolupráce lodi a padáku. Vypadá to, že spolu vzájemně nekomunikují nebo mají úplně jiná data.
Z toho videa (a i z toho předchozího zveřejněného) je zřejmé, že ten padák s krytem si navzdory řízení dělá co chce. Ta loď pak samozřejmě nemá šanci. Je sice na svoji velikost extrémně obratná, ale je to pořád loď.
Dokud se nenaučí ten padák řídit a přistát na nehybnou loď, nemají šanci to spolehlivě provozovat. Ta loď jim pak může pomoci v případě silnějšího větru, ale manévrovat musí to obratnější, tedy padák.
no právě to je na tom zvláštní ten kryt je těžký a tedy celkem stabilní a automaticky řiditelné padáky dokážou přistát na desítky centimetrů. Problém bude v té lodi. Zřetelně není řízena automaticky nebo směřovala na jíné místo které padák předpovídal pro dopad.
ten kryt je na svoju velkost lahky a to je problem
a kedze potrebuju aby to klesanie bolo co najmensie aby sa kryt neposkodil ked pristane tak aj padak musi byt velky, co je proste velmi zla kombinacia
keby bol problem v lodi a padak by vedel manevrovat na centimetre tak predsa staci tu lod drzat v stabilnej polohe ako tie plosiny na ktore pristavaju rakety a padak uz sam sa nasmeruje do siete
nemyslis?
no o tom to je. Váha není velký problém padák dokáže být velice stabilní a předvídatelný. V posledních metrech se prostě otočí proti větru a přistává. Nehrozí stranová odchylka..Pokud netrefí přesný bod tak bud přistane o něco dříve nebo později. Tady to vypadá, že loď nestíhala na to místo včas dojet, padák limitně podebral, aby zpomalil klesání a na loď počkal, jenže tím úplně ztratil dopřednou rychlost a začalo ho to sfoukávat dozadu. Loď vůbec neměla aktuální data jela na plno na jiné místo.
Vyzerá to ako keby tesne pred pristáním začal fúkať silný protivietor ale loď nezpomalila.
Spíš bych řekl, že to byla turbulence za sítí, možná v kombinaci s nějakým přibrzděním padáku před odhozením.
Pekne zabery. Ale je videt ze kormidelnik nema uplne nejlepsi predstavu o vzajemne poloze lodi a krytu. Uz ze zacatku by potrebovala lod zpomalit.
Odpojeni padaku bych rekl ze dela prave ten clovek vzadu na lodi, bud ma pomalejsi reakce nebo spatne vyhodnotil situaci. Pripadne system ma nejakou prodlevu (coz je asi blbost).
Riešením je aby loď tiež riadil počítač a komunikoval s pristávajúcim krytom. A možno aj iná , lepšie manévrujúca , loď by sa zišla. Možno nejakú novú postavia .