Podívejte se, jak SpaceX málem zachytilo aerodynamický kryt
Loď Mr. Steven vybavená rozměrnou sítí (Foto: Charles Bennett)
SpaceX se už skoro rok pokouší o zachycení aerodynamických krytů do sítě na lodi Mr. Steven, aby je mohla používat opakovaně stejně jako první stupně Falconů. Zatím žádný z pokusů však nebyl úspěšný, a tak firma začala provádět také zkušební shozy z vrtulníku, na kterých chytání krytů trénuje. Dosud jsme však neměli možnost vidět, jak pokusy o zachycení přesně probíhají. K dispozici bylo jen pár fotek krytů na padácích nebo ve vodě.
Nyní se SpaceX konečně podělilo o první pořádné video, které ukazuje, jak probíhal jeden takový zkušební shoz krytu z vrtulníku ve výšce kolem 3500 m a následné manévrování lodi Mr. Steven, která se ochrannou skořápku snažila chytit. Pokus se sice nezdařil, což by mohlo indikovat, že se nepovedl ani žádný z předchozích asi pěti zkušebních shozů, ale kryt minul síť opravdu jen o fous. První úspěch na sebe tedy snad nenechá dlouho čekat. Při posledním ostrém pokusu během mise SSO-A kryt také těsně minul a přistál v moři, ale Elon Musk následně prohlásil, že kryty možná i tak bude možné použít znovu.
Loď se snaží, ale ten kryt se tam snad vůbec trefit nechce.
Jestli oni k řízení padáku nepoužili navigaci z Tesly a pak nezapomněli vypnout uhýbání před překážkama. 🙂
Se divím, že ho nezkusí trefit nějakou harpunou se sítí(přísavkou nebo něčím podobným) a následně stáhnout ze vzduchu kam potřebují… stačilo by na posledních řádově 100m. To by mi přišlo tak nějak po Elonovsku.
Skoro mi prijde ze by bylo mozny chytat ten kryt vrtulnikem s nejakym vystrelovacim hakem nebo tak neco…
Ano, to bylo původně plánované, ale SpaceX od toho z neuvedených důvodu (pokud si dobře pamatuji) upustilo…
Jen si vždycky u tohoto nápadu vzpomenu na heslo Mid-air retrieval na wiki. Hned jedna z prvních vět totiž říká, This is a risky technique, and so is only used when other forms of landing are infeasible.. A za sebe si říkám, že případné další možnosti vyčerpány ještě nebyly.
Podle mě je problém v tom, že se lodí snaží chytit kryt. Lepší by bylo, kdyby se s krytem snažili přistát do sítě. Mají to prošpikované elektronikou, predikují místo přistání, ale kryt chytají lodí, která je na to moc pomalá a neumožňuje rychle reagovat. Na videu je vidět, že se kryt i loď pohybují stejným směrem. To je podle mě blbost, loď neumožňuje takovou manévrovatelnost, měla zastavit a kryt udělat otočku. Ale říkám si, že nad padákem asi jen nemají takovou kontrolu. Veškerý můj předpoklad je založen na tom, že mají padáky, který jsou stejně ovladatelné, jako ty pro paragliding.
Paraglidista se trefí na konkrétní bod, ale nedovedu si představit, že by pod ním, jezdilo auto, které by se ho snažilo chytit do sítě. Auto neudělá krok bokem, když je potřeba.
https://www.youtube.com/watch?v=DehfVGaAdlk
Jak uz jsem tu jednou k tomuto tematu psal. Paraglidista se trefi na urcity bod, ale za dobrych podminek a tech je na mori malo. K tomu manevrovatelnost tohoto kridla nebude zadny zazrak, je to takova duchna, jednopotah a pod nim se houpe kram velikosti autobusu. Bohuzel mi to prijde jako slepa cesta.
Pokud je špatná manévrovatelnost padáku a lodi taky, nemyslím si, že by chytání do sítě bylo někdy tak spolehlivé jako motorické přistání rakety. Určitě se jim to párkrát povede, ale moc tomu nevěřím. Ale kdo ví, SpaceX umí zázraky 🙂
Prave, sam letam dost, obcas i zavody na presnost a proto mi to neprijde jako stastne reseni. Souhlasim ze se jim to obcas povede, to je temer jiste. Jen to imho nikdy (a ne ze bych SX nejak podcenoval) nebude pouzitelne v nejakem vetsim meritku. Na druhou stranu, asi i kdyby zachranili treba 20% krytu, pri jejich cenach by se to snad vyplatilo i tak.
Já se pořád bavím,jak urputně se snaží chytat kryt do sítě.Mám několik nápadů a ten nejlevnější za několik stovek dolarů by zvládnul 15 roční kluk minimální 95 procentní úspěšností.Jak už jsem 2x psal na toto téma,je chytání do sítě slepá ulička.
Často tu zaznívá chytání pomocí vrtulníku, což si moc nedovedu představit. Když s vrtulníkem poletíte nad padákem, padák zfouknete. Mohli by tam dát nějakou dlouhou tyč, která bude mímo vliv rotoru, ale trochu foukne, padák to nadnese, zamotá se do rotoru a posádka je mrtvá. Navíc, by na to byla potřeba jak loď, tak i vrtulník, je možné, že už se jim to ekonomicky nevyplatí.
Na zachycení druhého krytu musí být další loď včetně posádky a náklady rostou.Jak chtějí chytat 2 stupeň rakety,když nezvládnou kryt.Moje metoda,1 kryt dva členové posádky.
Chytat druhý stupeň neplánují.
Ta vaše metoda je jaká?
Řeknu Vám tu nejdražší metodu a to laserem naváděnou.
ak by mala byt 20% uspesnost tak uz by sa im nejaky ten kryt podarilo chytit
ja osobne to odhadujem skor na jednotky percent, ze sa im podari chytit ten kryt a tam je uz velka otazka ci to stoji za to snazit sa o chytanie tymto sposobom alebo to skusit inak
napr. zachytom vrtulnikom, tam je pokusov moznych viac ak ho zacnu chytat vo vacsej vyske za predpokladu, ze bude mat padak dobru klzavost
Jen proto, že je úspěšnost nízká teď na začátku, neznamená, že to tak bude vždycky (viz přistávání prvních stupňů a počáteční neúspěchy). Nicméně souhlas s Honzou, že i relativně malá úspěšnost zachycení by mohla být rentabilní vzhledem k ceně krytů a zdlouhavosti jejich výroby. Obzvlášť pokud opravdu bude možné nakonec použít i některé z krytů, které měkce přistanou do vody.
Jen tě doplním, Pavel to psal loni v létě v jednom článku. Chycením jedné poloviny krytu zaplatí rozpočet lodi na celý rok,
ale toto je o cistej nahode lebo ta lod jednoducho nedokaze dostatocne rychlo manevrovat na to aby pri veternejsom pocasi a spoliehat sa na bezvetrie sa neda
porovnavat to spristavanim prveho stupna je s prepacenim hovadina
a nejde o to, ci 1 alebo 2 zachytenia budu postacovat na zaplatenie rocnej prevadzky lode, ide o to, ze tymto sposobom zabijaju cas a tym aj peniaze ktore by mohli usetrit ak by isli cestou kde to nebude o nahode, ale kde budu tie kryty zachytavat pravidelne
ak si myslia, ze je to len o tom naucit sa to, tak potom nechapem, ze to netrenuju v jednom kuse, ved to nieje az take nakladne trenovat zachyt krytu zhadzovaneho vrtulnikom
krytov maju dost a keby nemali tak nieje problem spravit nejaku repliku napr. z hlinika ktora by mala rovnaky tvar a hmotnost ako skutocny kryt a zhadzovat a zhadzovat az kym sa to nenaucia
aj vdaka tomuto mi to pripada, ze oni tomu nedavaju velku prioritu
ak veria tomu systemu tak predsa cim skor ho uspesne spojazdnia tym skor budu mat usetrenych 5mega pri kazdom starte
kolko asi take realne moze stat jedno skusobne zhodenie krytu z vrtulnika? max. par desiatok tisic a aj to som podla mna prehnal, tak preco to intenzivne neskusaju?
kedze uz maju vyrieseny let toho krytu na padaku tak preco to aspon pokusne neskusia chytit vrtulnikom, ved ta technika sa uz par krat pouzila
a ak sa boja rizika pre posadku vrtulnika tak predsa musk je genialny inzinier tak co keby si vytvoril novu firmu na velke drony achytal ten kryt pomocou nich? 🙂 technicky by to zvladnutelne bolo a pri jeho lowcostovych vyvojarskych a vyrobnych postupoch by to predsa nemuselo byt ani drahe a drony predsa maju velku buducnost takze by to vedel potom nasledne aj spenazit
pri chytani dronom by to uz nebolo o nahode, lebo 1. vo vacsich vyskach je smer vetra stabilnejsi a 2. ten dron by mal radovo vacsiu manevrovatelnost
chytanie do siete je o nahode, ale zachyt vlastnym dronom to by bolo uz hodne muskovej povesti
a ten dron by mohli jeho fanusikovia pokladat za dalsi diel skladacky ktora by zapadala do kolonizacii marsu, lebo nieco take tam bude urcite treba 🙂
Jedna půlka krytu váží asi tunu. To by musel být sakra velký dron. Těžko říct, kolik by stál vývoj takového dronu, jak dlouho by to trvalo a jestli by to mělo vůbec smysl.
ano nebol by maly, ale ved on chce stavat raketu s nosnostou 100-200 ton, tak hadam jeden dron s nosnostou 1tony by postavit vedel
Já chytání krytů nesrovnávám s přistáváním stupňů z hlediska technické obtížnosti, jen říkám, že ze současné úspěšnosti chytání krytů nelze vyvozovat potenciální budoucí úspěšnost (stejně jako to nešlo v případě úvodních pokusů o přistání Falconů). Tvoje věta „ak by mala byt 20% uspesnost tak uz by sa im nejaky ten kryt podarilo chytit“ je naprostý nesmysl.
Co se týče zbytku příspěvku, tak to jsou věci, o kterých se nedá moc bavit, protože odpovědi na ně zná jen SpaceX (proč zvolili zrovna tenhle způsob záchrany krytů, proč v něm dále pokračují, proč nedělají více zkušebních shozů), zatímco my máme jen velmi málo informací.
ale ja nehovorim o technickej obtiaznosti
to motorove pristanie bol inziniersky problem ktory ked raz vyriesis nieje dovod aby to nemalo vysoku uspesnost prevadzky, ale pri tom chytani krytov do siete ide o nahodu, ten kryt je proste velky a vzhladom k velkosti lahky a padak nedokaze dostatocne rychlo reagovat na zmeny vetra
kolko pokusov ci uz ostrych alebo skusobych uz mali a ani raz sa im to nepodarilo
Napadla mě taková šílenost,aby zvýšíli úspěšnost,tak pod padákem by shodili několik balonů,které by vysílaly signál o poloze a loď pomocí počítače by vyhodnotil místo dopadu krytu.Problém je totiž ve větru,který je nad oceánem nevyzpytatelný.Za války,když rusáci bombardovali litvínovskou chemičku tak první shodil kouřovou a druhý se trefil.
I jednopotah je lehce riditelny, v paraglidingu se pouzivaji pri tzv hike&fly kde se hodne lozi a proto je kridlo odlehceny, nebo na RedBull air race a pod. Nad morem vetsinou fouka laminarni i kdyz silny vitr a v nem se da udrzet os pristavani, horsi je to s odhadem vzdalenosti, ale to by mohla rychla lod vykompenzovat. Tak si myslim ze kdyz zvladnou sladit spolocne smer proti vetru tak to pujde, mozna kdyby poslednych par set metru ridili padak z paluby aby se mohli spolu koordinovat a nemuseli nahanet nejakeho autopilota bylo by to jednoduchsi. (paragliding delam 22 let tak uz mam neco napristavano 🙂
melo tam byt RedBull X-Alp misto air race
Na X-Alps s jednopotahem zapomen, ten se leti na uplne jinych kridlech 🙂 Ano, pouzivaji se na H&F ale jen dost okrajove, protoze jako kridla celkove nejsou nic moc (i vlastni zkusenosti s XXLite od Ozone). Mas pravdu, ze nad morem vetsinou fouka laminar, ale vetsinou silnejsi a ne vyjimecne v ruznych vrstvach ruznymi smery. A jak jsem psal vys, tahne sebou dil velikosti autobusu, staci kdyz se do nej kousek vys opre vitr a na hladine je o par desitek metru jinde, lod takovou moznost rychle manevrovatelnosti proste nema.
Nicmene pokud je pravda, ze zachraneni jedine poloviny krytu zaplati posadku a lod na rok. Pak neni o cem diskutovat a je jasne, ze se to proste vyplati zkouset 🙂
Oni na to mají určitě profíky a to, proč na to jdou takto, má určitě nějaký smysl, jen by mě zajímalo proč 🙂
jaj zas argument, ze ved oni maju profikov a vedia preco to tak robia 🙂
takto sa argumentovalo aj pri kazdom predstaveni novej verzie ITS, vzdy to bolo „tam su odbornici, urcite to maju vsetko spocitane a toto je to najlepsie riesenie,…“ no potom prejde par mesiacov a pride nova verzia ITS a kazda kritika sa zas odbije argumentom“oni maju odbornikov a toto je to najlepsie riesenie, oni vedia co robia“
a potom pride december a zrazu uz sa lod nebude stavat s kompozitov ale z nerezovej ocele ktora je na to udajne lepsia a zas pridu argumenty“oni maju odborniko v a toto je to najlepsie rieseni“ :):):)
Já nechápu, že Česko (potažmo Slovensko) není průmyslovou velmocí úplně ve všem.
Zatímco technici všude jinde po světě musí provádět tisíce pokusů a postupných změn než se dostanou k finálnímu výsledku u nás to tak není. Každý druhý Čech / Slovák je schopen navrhnout raketu na první dobrou a u toho ještě zvládne vládnout státu, řídit letadlo a nejspíše spoustu dalších věcí.
Jsem rád, že jsem se narodil do státu plného géniů, jen mě mrzí, že tyto schopnosti nemám také.
Já si myslím, že to video nyní neukázali náhodou. Podle mě mají SW pro řízení padáku vyladěný dle svých představ a kryt z Iridiium-8 bude zachycen. Akorát jim hapruje řízení lodi – to asi mají manuální a lidská chyba (rychlost reakcí) tam hraje velkou roli. Ta loď je totiž na svou velikost velmi obratná.
Aneb – novoroční optimismus v praxi 🙂
Ví se vlastně proč používají padák typu křídlo? Naivně mi připadá, že lepší by bylo přistávat pod klasickým kupolovým padákem typu „výsadkář“. Takový padák aspoň podle mého názoru klesá víceméně kolmo dolů, respektive dobře předvídatelně podle směru větru. Tím pádem by mohlo být snazší se pod něj trefit s lodí.
Jen technická – teď se mi taky stala už popsaná chyba – klikl jsem na Odeslat a jediné, co se stalo, bylo to, že můj text z pole zmizel a dostal jsem hlášku „Fill this field“. Věděl jsem ale, o co asi jde, tak jsem jen obnovil stránku a našel korektně vložený komentář. Browser Firefox 62.0.3 (64-bit), systém Fedora Workstation 27.
Tak to nevím, čím je. Nikdy se mi to nestalo a nevzpomínám si, že by si na to někdo stěžoval. Nemůže to být Linuxem?
Pod linuxem nemam problem. Jen pouzivam jiny prohlizec.
Je to křídlo, aby se padák dal řídit a mohl tak doletěl na domluvené souřadnice. S kulatým padákem by potenciální dopadová zóna asi byla obrovská, a jelikož místo přistání by nebylo možné odhadnout dopředu, loď by neměla šanci dostat se včas na potřebné místo.