Co si o znovupoužitelnosti Falconu myslí konkurence?

SpaceX už od svého založení mělo za cíl vyvinout znovupoužitelný raketový systém, který by umožnil snížení cen startů a nakopnutí vesmírné ekonomiky. Společnost Elona Muska do znovupoužitelnosti investovala zhruba miliardu dolarů a letos v této oblasti konečně dosáhla prvních hmatatelných úspěchů, když provedla tři starty s již použitými stupni Falconu 9 (a do konce roku plánuje další dva). Ne všichni však souhlasí s tím, že cesta, kterou SpaceX zvolila, dává ekonomický smysl. Podívejme se, jak se k problematice znovupoužitelnosti staví konkurenční společnosti United Launch Alliance a Arianespace.

United Launch Alliance

Leslie Kovacs ze společnosti ULA tvrdí, že na základě jejich interní analýzy se znovupoužití prvního stupně vyplatí až v situaci, kdy je každý stupeň použit alespoň desetkrát. V případě menšího počtu startů se velká prvotní investice do znovupoužitelnosti v kombinaci s dalšími souvisejícími náklady nevyplatí a je tedy ekonomičtější zvolit raketový systém na jedno použití. Možná právě proto ULA u své budoucí rakety Vulcan zatím zvažuje pouze zachraňování motorů místo celého prvního stupně (avšak nejdříve v roce 2025).

Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) provedlo vlastní analýzu, na základě které by SpaceX mohlo dosáhnout výrazných úspor díky znovupoužitelnosti prvního stupně už při 20–25 startech ročně. Vzhledem k tomu, že společnost letos pravděpodobně zvládne přibližně 18 startů a příští rok plánuje provést až 30 misí, ta miliardová investice do znovupoužitelnosti raket Falcon se možná velmi rychle zaplatí.

Je však potřeba zdůraznit, že DLR ani ULA nemají přístup k reálným nákladům SpaceX, takže pracují s odhady. Nikdo například neví, kolik přesně SpaceX stojí renovace zachráněného stupně pro další misi. Další věcí je, že tyto analýzy se vztahují na současnou situaci, kdy je znovupoužitelnost stále spíše v experimentální fázi. Po premiéře Blocku 5 se vše pravděpodobně změní, neboť tato varianta Falconu 9 by měla být schopná zhruba 10 startů s žádnými či minimálními opravami mezi starty. Pokud se tato očekávání povede naplnit, úspory SpaceX budou nejspíš o dost vyšší.

Arianespace

A jak se k této problematice staví evropská Arianespace? Vývoj nové rakety Ariane 6 sice pokračuje, avšak premiéry se dočká nejdříve v roce 2020 a nepočítá se s její znovupoužitelností. Společnost Airbus, která má výrobu Ariane 6 na starosti, sice představila koncept záchrany motoru prvního stupně zvaný Adeline, ale je nepravděpodobné, že spatří světlo světa.

Raketa Ariane 5 dlouhou dobu dominovala globálnímu trhu s komerčními starty, avšak to se začalo měnit s příchodem SpaceX. Společnost Elona Muska postupně přebrala velkou část komerčních zakázek, které by dříve získala Ariane. Proto není až tak překvapivé, že francouzský ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire nedávno v rádiu musel odpovídat na otázku, zda SpaceX znamená smrt Ariane:

Smrt? To bych neřekl, ale rozhodně se jedná o hrozbu. Dělá mi to starosti. Měli bychom zvážit evropský znovupoužitelný systém a potřebujeme masivně investovat do inovace.

O pár dnů později ministři obrany, výzkumu a ekonomiky vydali společné prohlášení, ve kterém potvrdili plnou podporu Ariane 6 a řekli, že zvýší investici do budoucích technologií.

Nebude však už pozdě?

Hlavní zdroj informací: Space Intel Report




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
28 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ivo

Dalo by se říct, že dle velmi amatérsky vypadajících animací obě firmy nebraly SpaceX vážně. Otázka je jak to vidí dneska a co plánuji dělat, aby vůbec přežily.No uvidíme.

Jirka Hadač

Dá se říct, že souhlas. S tím jejich pádem to ale nebude tak snadné, dle mého.
Dokud nebude mít SpaceX vertikální integraci nákladu, má ULA šanci přežít, možná že těch rozdílů je víc, Petr Melechin by to věděl lépe. Plus momentálně má zakázky díky CCDev taky na pár let, takže dostane šanci na oddech. A znovunabrání sil. Ale reagovat bude muset. Protože třebas Boeing je sice gigant, ale pokud tam musí NASA cpát dvojnásobek peněz než pro SpaceX, tak se to taky někomu přestane brzo líbit. Přeci jen, nedokážu si představit větší pragmatiky a lepší příklad trhu, který reaguje dle nabídky a poptávky než je ten americký.
Co se týka Arianne, ta se bude muset zadotovat nejspíš. ESA ji padnout nenechá. Ale pokud něco neudělají, přestane to být stroj na peníze a bude to dotovaná hračka, kterou nikdo nebude chtít.
A to ještě na trh nevlítl NG, který bude sebevědomě kráčet ve stopách SpaceX. A pokud něco téhle raketě nebude určitě chybět, tak to budou peníze na vývoj.

Ivo

Souhlas, já to nemyslel tak, že by měly padnout za rok, ale spíš tak,. že jejich podíl klesá a asi dál klesat bude a budou mít problémy.

Hejaaa

S konvencnym pristupom by sme sa daleko nedostali. Zasoby kovov nie su nevycerpatelne, podobne ako pohonnych hmot. Fakt si toto v kozmonautike skoro nikdo neuvedomuje?

Jirka Hadač
žížalí nehet

“Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) provedlo vlastní analýzu, na základě které by SpaceX mohlo dosáhnout výrazných úspor díky znovupoužitelnosti prvního stupně už při 20–25 startech ročně.” – při kolikanásobném použití?

žížalí nehet

Také to nebyla otázka až tak úplně na Vás. : )

Jozef

na tom nezáleží. Napríklad, ani jeden štart použitej rakety. A sú v zisku.

kokos

Když začnou prodávat párky, tak budou taky v zisku. Ale nemá to nic společnýho se zaplacením nákladů na znovupoužití. Opakovaně použít musím x-krát, aby byla investice návratná. A toto x původní článek postrádá.

Jirka Hadač

Ono to vše záleží výhradně na tom, kolik se znovupoužitím ušetří. 62M stojí start Falconu 9, pomiňme různé slevy. 70% ceny rakety je za první stupeň. Nebudu řešit, kolik stojí opravdu start a kolik si přirazí SpaceX, budu vše počítat vůči zákaznické ceně. Všechny ostatní varianty by znamenali ještě víc penízku pro Elona.
62M * 0,7 = 43,4M. Pokud se říká, že při znovupoužití stojí stupeň méně než 50% původní ceny, tj. řekněme 50% .. 43,2/2 = 21,7M. Samozřejmě, že za předpokladu, kdy nejde o misi typu Formosat, tj mockrát odkládané a původně plánované pro Falcon 1.
Odhadem 1 000M / 21,7 = 46 startů minimálně. Ale je to spíš takový odhad, vůbec netvrdím, že to není celé složitejší.

žížalí nehet

Mimochodem první animace nelze jako embedded prehrat. Je treba rozkliknout.

žížalí nehet

Patrne nejaka nevhodna kombinace prohlizece, geograficke lokace, nastaveni site…

Jozef

Jedna podstatná vec hrá v prospech SpaceX. A to, že sa môže spätne overiť stav použitej rakety. Ak je niektorá vec čiastočne poškodená, môže sa urobiť technologická alebo konštrukčná oprava. Aj bez havárie.
Očakávam, že spoľahlivosť SpaceX bude vyššia ako u iných typov rakiet.

Zdeněk

Doufám že se Spacex vrátí veškeré investice do znovupoužitelnosti a vydělají dost na zprovoznění BFR a BFS.

Kamil

Jako by říkali, že znovupoužitelnost letadel pro cesty přes Atlantik nedává smysl. Pokud to vidí takhle, tak právem zaniknou.

Vladimir

Klasicke reci dosavadniho monopolu, dokud to sam nemam, tak to prece neni k nicemu. A pak to najednou dozenu, a zmenim retoriku. V IT oblasti, kdyz se objevila virtualizace a VMWare umel zaziva migrovat bezici stroj mezi fyzickymi servery, tak Microsoft se svym HyperV to presne takhle shazoval. A Intel, kdyz AMD melo 64-bitove rozsireni – my to nepotrebujeme, ta jedina prava 64-bitova architektura je prece Itanium… no a vidite, kde jsme dneska. Vsimnete si, ze do ceho vlitnou lidi se startupovou mentalitou z IT byznysu, to prevrati naruby. Elon pred osmi lety startoval s Falconem 1. Za 8 let od Kennedyho projevu pristali lidi na Mesici. A spocitali to na logarech (vy mladsi, vite, co je logaritmicke pravitko?). A dneska? Nekonecny vyvoj, se vsi technikou a zkusenostmi, tak zaplat pambu za Elona (prijde mlady vedec, ktery nevi, ze to nejde, a dokaze to). Nehlede na to, ze ty investovane penize se tedka uz vraci nejen v opakovane pouzitelnosti samotne, ale v knowhow pro dalsi vyvoj – a to nikdo z konkurence nema a dlouho mit nebude.

Jirka Hadač

Už jsem to tu kdysi psal a pořád mi ta myšlenka leze na mysl. Přijde mi, jako by životní příběh Elona Muska popsal R.A. Heinlein ve své povídce Muž, který prodal Měsíc v roce 1951. D. D. Hariman byl takový fiktivní předchůdce Elona. A než mě tu někdo zavrhne, ať si tu povídku přečte, je to velký obdiv k technice, snílkovství, zálibě plnit si sny a dělat, to co chci, bez ohledu na to, co na to říkají ostatní. A v tvém případě Vladimíre si mi to opět připoměl tou větou o tom, že přijde člověk, který neví, že to nejde.

Karel

Komenty typu “to se nevyplatí” bych čekal před deseti lety a ne teď, kdy SpaceX jasně dokazuje, že to jde a že se to vyplatí.
A argumetovat, že “raketa by musela nést palivo navíc”? Cena paliva je zanedbatelná. By mě zajímalo, na čem stavěli tu “SMART” analýzu a jestli se vůbec někdy zrealizuje, když jsou tak chytří.

Zdeněk Hlavica

Palivo “navíc”, které se nevyužije pro urychlení nosiče, znamená radikální snížení celkové nosnosti nosiče. Tak zřejmě byla myšlena ta nevýhoda. Rozdíl maximálních nosností když se přistává a nepřistává je poměrně značný i přesto, že na přistávací manévr je potřeba jen 5-10% paliva. Pro danou nosnost musí být pak nosič o dost větší a silnější. Samozřejmě v případě, že znovupoužitelný nosič je i tak levnější na provoz než menší nosič, který nepřistává, je tento argument o palivu vcelku irelevantní.

MartyMcFly

To zachycení padáku vrtulníkem mi přišlo HODNĚ divoký 🙁