Do aerodynamického krytu Falconu 9 se vejde nečekaně vysoký počet satelitů pro konstelaci Starlink
Plánovanou internetovou konstelaci Starlink bude tvořit skoro 12 000 družic, které SpaceX potřebuje vynést na oběžnou dráhu do roku 2027. Odhadovalo se, že Falcon 9 vynese zhruba 25 satelitů, protože více se jich nevejde do relativně malého aerodynamického krytu, a tak se splnění termínu jevilo jako nadlidský úkon vyžadující stovky startů.
Momentálně finišují přípravy mise Starlink-1, při které SpaceX vynese první várku těchto satelitů, ale překvapivě se podařilo udržet v tajnosti přesný počet družic, které se povedlo vměstnat do krytu. V nedávném článku jste se mohli dočíst, že půjde o „tucty satelitů“ a také víme, že půjde o první generaci družic, kterých SpaceX vyrobí maximálně 75, ale nebylo jasné, kde přesně v rozmezí 24–75 bude finální číslo. Nyní je však spekulacím konec.
60 satelitů v aerodynamickém krytu před misí Starlink-1 (Zdroj: Elon Musk)
Elon Musk se totiž v noci ze soboty na neděli podělil o fotku 60 satelitů pro Starlink namačkaných v aerodynamickém krytu Falconu 9. Z fotky je evidentní, že SpaceX využilo opravdu každičký centimetr prostoru v krytu, jehož velikost je u těchto misí limitujícím faktorem (nikoli nosnost rakety). Nicméně hmotnost krytu nacpaného až po okraj satelity bude nejspíš značná, což se dalo vyvodit už z pozice přistávací plošiny Of Course I Still Love You. Satelity budou vyneseny na nízkou orbitu, což obvykle znamená, že první stupeň rakety má dost paliva na přistání na pevnině, ale v tomto případě se OCISLY bude nacházet 621 km od rampy, tedy stejně daleko jako u výrazně náročnějších misí na dráhu přechodovou ke geostacionární. Starlink-1 tedy možná bude mise s rekordně vysokou hmotností nákladu.
Musk se kromě fotky také podělil o několik upřesňujících informací. Vysvětlil, že aby Starlink dosáhl alespoň částečného pokrytí signálem, bude potřeba dalších 6 takových startů a přiměřené pokrytí bude vyžadovat 12 startů. Připomínám, že prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell před pár dny řekla, že pokud první mise proběhne dobře, letos by mohlo dojít ke 2–6 dalším startům s družicemi pro Starlink. Satelity budou v první fázi provozovány ve výšce 550 km nad Zemí a bude jich zhruba 1600. Dalších více než 10 000 družic bude později vyneseno na orbity ve výškách kolem 340 km a 1200 km. Zkrátka, v příštích měsících a letech nás čeká velká spousta startů s družicemi pro Starlink.
Elon Musk také upozornil, že jelikož Starlink-1 je první mise tohoto typu, dá se očekávat, že ne všechno půjde podle plánu a „spousta věcí se nejspíš pokazí“. Více informací o družicích a misi jako takové se prý dozvíme v den startu, který je plánován na 16. 5. v 04:30 SELČ, avšak nejdříve musí být v pondělí proveden statický zážeh. Pro Středoevropany není start ve zrovna ideální čas, ale myslím, že už jen kvůli živým záběrům z vypouštění 60 satelitů se vyplatí si ve čtvrtek přivstat.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Mimochodem to také jasně říká, že nosnost 25t na LEO není žádná teoretická hodnota a 10t omezení je jen kvůli vypouštěcímu adaptéru.
mimochodom ty uz vies, ze to bude mat viac ako tych 10.8t? ked tvrdis, ze toto jasne hovori, ze nosnost je 25t na leo?
inak toto vypada, ze to budu riadne male satelity s velmi obmedzenou funkcnostou
da sa vobec do tej placky natlacit nejaky rozumny aktivny pohon?
Vzhledem k tomu, ze to iontovy motor ma, tak evidentne da…
25 tun je hloupost, to Falcon 9 nedá ani bez záchrany stupně, ale víc než 10 tun to bude mít určitě. Letí to na snazší orbitu než mise Iridium, které měly 9600 kg a těm moc nechybělo k tomu, aby stupeň mohl přistávat zpět na pevnině, a tak se dělal aspoň menší boostback. Jenže u Starlinku SpaceX boostback vůbec nedělá, takže ta hmotnost asi bude znatelně vyšší. Tipl bych tak 12–15 tun.
no som zvedavy ci sa elon pochvali aj ked na druhu stranu nemame to ako overit
a pristatie daleko na mori moze mat XY pricin, napr. potrebuju aby pracoval druhy stupen dlhsie a tak prvy musi zatiahnut viac ako inokedy,….
vies nas muskoskeptikov len muskove reci nepresvedcia 🙂
,,Elon sa pochvalil:”
,,With a flat-panel design featuring multiple high-throughput antennas and a
single solar array, each Starlink satellite weighs approximately 227kg….”
(SpaceX MISSION OVERVIEW)
227 x 60 = 13 620 kg
Tak co ty na to ???
Nebo si je pojedeš převážit???
Oficiálna hmotnosť nákladu pokiaľ viem zatiaľ známa nie je. Odhady sa hýbu vzhľadom na vzdialenosť pristávacej plošiny okolo 13-15 000 kg.
Satelity používajú Hallov pohon. Ten nepotrebuje klasickú trysku ako raketové motory (tryska slúži na usmernenie horiaceho paliva), keďže vystreľuje častice v určenom smere natívne. Obvody na vytvorenie magnetického poľa a polarizovanej plazmy (či čo sa to presne vystreľuje) niečo zaberú, ale verím je možné ich tvar podľa potreby rozumne prispôsobiť 😉
to mi je jasne, ze tam s najvacsou pravdepodobnostou bude hallov/iontovy motor, ale aj ten potrebuje pracovne medium a teda tlakovu nadobu na plyn a jej velkost bude obmedzovat zivotnost satelitu
sice pri tychto testovacich satelitoch asi nebude obmedzena zivotnost vadit, ale pri ostrych verziach by uz obmedzena zivotnost mohla vadit, predsa len nemoze mysliet vazne, ze bude obmienat kazdych 5 rokov vsetych 12000 satelitov, to uz niekomu zacne prekazat, ak nieje samotnej “ekonomike firmy” tak ochranarom urcite 🙂 a tych by som v dnesnej dobe velmi nepodcenoval. predsa len robit +-40 startov rocne len pre jednu konstelaciu tak to uz niekomu zacne prekazat
Nedomnívám se, že by obměna 1200 satelitů mohla způsobovat obtíže. Pokud se Elonovi podaří dotáhnout Starship do provozuschopného stavu, pak by se v rámci jediného startu vyneslo cca 250 družic. Stačilo by tedy 10 startů ročně k tomu aby se během pěti let obměnilo všech 12000 družic. Vzhledem k avizované ceně 6 milionů dolarů za start by samotná cena vynášení byla zanedbatelnou položkou . S ohledem na sériovou výrobu družic odhaduji náklady na jednu družici na 1 milion dolarů (ve skutečnosti spíše cca 300 tisíc dolarů) . Pak by roční náklady na průběžnou obměnu Starlinku neměly přesáhnout 3 miliardy dolarů.
V rámci hypotetické spekulace odhaduji platbu za strany průměrného uživatele na 50 dolarů ročně (domnívám se že to je silně podceněná suma, nicméně v zájmu získání co největšího počtu uživatelů bych podobnou očekával) . Pokud by se podařilo získat celosvětově 2 miliardy uživatelů pak by celkový roční obrat činil 100 miliard dolarů.
Za těchto podmínek by náklady na obměnu činily pouhá 3 procenta z obratu .
1. ziadny starship este nie
2.bude to obrovska raketa ktora bude putat pozrnost aj ochranarov a to bezohladu na to, ze ma spalovat metan, aj ten bude robit bordel vo vrchnych vrstvach atmosfery
teraz si uz nespominal co presne, ale FH tiez sposobil nejaku celkom slusnu dieru/poskodenie nejakej vrstvy a SS ma byt este silnejsi
3.zabudni na 6mil. za start, to je hlupost
a inak si riadny optimista s 2 miliardami uzivatelov 🙂 ako nehnevaj sa ale to je totalne uletene cislo, to fakt nema zvysel viac komentovat
ale skus si prepocitat aka by potom pripadala rychlost na jedneho uzivatela, aby si nebol prekvapeny
v povodnom navrhu na uzemie slovenska pripadalo nieco okolo 0.4satelitu ak si dobre spominam, po novom to bude nieco asi okolo jedneho no a kontrolna otazka, kolko ludi moze byt pripojenych zo slovenska aby si mal rychlost aspon na urovni stareho EDGE? co je dnes mimochodom pri terajsich webstrankach uz absolutne nedostatocne
aby som ta neovplyvnoval tak ti ziadne cisla nedam, najdi si sam rychlosti a vypocitaj si to a sam posud, ci je to az taka zlata bana ako si to niektori predstavujete
Nejhorší na tomhle je, že nebýt těch urážek, není s čím nesouhlasit. Létá zatím Starship? Nelétá. Byly by 2 mld. uživatelů logisticky i jinak náročné? Byly. Zamyslí se nad tím takhle někdo? Ne.
no precital som si to po sebe este raz a nejake urazky tam nevidim
snad nieje urazka napisat, ze 6mil. za start SS je hlupost, lebo to hlupost jednoducho je. proste je to uplne nerealne
Jde tu o tón, např. “to fakt nema zvysel viac komentovat” není nutně urážka, ale je to vedené zbytečně “hádavě”. Občas tu někteří zmiňují dost nereálné představy, ale většina to dokáže odbýt čistě fakticky. A s muskofandismem to tu taky není tak strašné, rozhodně jsou tu lidé schopní uznat problémy (většina), jenom je nehledají na každém rohu a neustále nevnášejí do diskuzí odbyté věci.
…
Odpusťte si prosím osobní útoky. Nikam to nevede a pokud se to bude opakovat, může to vést k banu.
na mna tu predsa ziadne osobne utoky niesu tvrdil tvoj kolega 🙂
Podstatná část finální konstelace bude na vyšších orbitách, kde je spotřeba paliva minimální. Navíc se do budoucna počítá s použitím silnějších nosičů (FH, SSH), které zřejmě vynesou ještě víc satelitů najednou.
Nicméně, i kdyby bylo potřeba těch 40 startů ročně, co má být?
Srovnejte si to třeba s letectvím: někdy kolem roku 1920 se uskutečnilo celosvětově pár letů za měsíc. Dnes startuje zhruba 120 tisíc letadel denně, což je asi 40 milionů letů za rok. Kdo by tehdy takovým číslům uvěřil?
V každém oboru, snížení nákladů vede k rozmachu kvantity, možná je Falcon v kosmonautice obdobou DC-3 v letectví.
Může to sice někomu překážet, ale nejspíš s tím nic nenadělá.
350-400 km je vyssia orbita? nuz zaujimave, co sa tu clovek nenauci
Peter,Tady jsou jak uz jsi si jiste vsimnul jenom sami amateri kteri o teto problematice temer nic nevi,takze bych doporuci abi jsi svoje vedomosti o orbitalnich drahach a spolehlivosti satelitu a nasledne nevyhnutelne problemy s tim spojene sepsal a odeslal do SpaceX tam jiste oceni dobrou radu od nekoho kdo tomu rozumi pravdepodobne vice nez oni 😉
A co se tu dát trochu dohromady a účastnit se Starlinku taky. Kdyby bylo zařízení do 500$ a měsíční poplatek do 25$, tak já bych do toho šel… Klidně už v rámci testování a náběhu celé konstelace…
V čumáku krytu je ještě místo 🙂 pár školních CubeSat by se tam ještě vešlo.
V tomhle případě teda spaceX rozhodně nefandím, zamořit celý prostor kolem země spoustou malých trvale vysílajících sateletů pokládám za naprosto šílenej nápad.
Díváte se na to optikou čecha kterej si na kdejaké vesnici může pořídit internet od několika poskytovatelů. V americe, co jsem slyšel je situace problematičtější i ve velkých městech kde naráží na lokální monopoly a dostat slušný internet na farmu uprostřed ničeho je nadlidský úkol. + vezměte si že až satelity budou zvládat komunikovat mezi sebou, proč by se nemohlo vynést pár upravených satelitů starlink místo na internet pro zemi by poskytovali spojení se zbytkem soustavy – rozšíření DSN a myslím že to bude dost potřeba až se začne častěji lítat po soustavě.
Nazval by som to strachom z neznámeho…. Osobne mi nie je ľahostajné, že samotnou touto konštaláciou sa celkový počet objektov na obežnej dráhe zštvornásobí a predstava preplnenej orbity kade bude nutné kľučkovať ma vôbec neláka (ani nehovoriac o možnej kaskádovej deštrukcii), no pravdou je, že ako veľmi “zlé” to je nám dokáže spoľahlivo povedať jedine prax. A prax robí majstra. Len si to porovnaj s automobilovým priemyslom na zemi – milióny nových áut každoročne, v pohybe na povrchu planéty, presnejšie na hádam menej než 30% celkovej jej plochy, každodenne koliduje relatívne malé percento, no žiadna globálna katastrofa sa nedeje… 😉
A důvod?
Zamoři cely prostor? To asi těžko. I kdyby SpaceX vynesla všechny satelity tak to stale odpovida rozloze Česke Republiky pro jeden satelit. Tak velka naše planeta je. Nemluvě o tom, že po nějake době stejně všechny ty satelity shoři v atmosfeře.
Shoření je irelevantní: Dokud mají satelity fungovat, musí na oběžné dráze nutně být. Kesslerův syndrom přímo nehrozí, ale Starlink by mohl způsobovat problémy např. v rádiové astronomii.
Presne tak, lidi si vubec neuvedomuji tu neskutecnou velikost vesmiru (i nizke obezne drahy). Tech par novych druzic je jak plivnuti do oceanu.
pozri si aky poprask urobil jeden test zostrelenia satelitu a to nie v beznej neinformovanej populacii ale prave v tej informovanej ktora si velkost vesmiru uvedomuje, alebo, zeby oni nevedeli aky je vesmir velky a jeden vybuch satelitu nespravi absolutne nic? 🙂
Tady nejde o to jak je vesmir velky. Nejnebezpečnějši vesmirne smeti je to nejmenši, protože neni skoro vidět a ma obrovskou kinetickou energii. Jedno sestřeleni satelitu zpusobi, že se ten satelit rozleti na tisice možna i miliony miniaturnich projektilu.
a co sa asi stane ked niekto vynesie 12 tisic satelitov vyrobenych z obycajnych suciastok? aka bude pravdepodobnost nefunkcnosti tychto lowcost satelitov od muska?
takych “zostrelov” moze byt pri uskutocneni starlinku v plnej palbe celkom dost
zaujímalo by ma o čom točíš, lebo nedávaš zmysel. 12 000 sledovateľných satelitov na riadenej orbite (a určite aspoň čiastočne kontrolovane deorbitovateľných pri konci ich životnosti) je mnohonásobne menej nebezpečných než tisíce úlomkov z jedného zostreleného satelitu na neriadených orbitách v širokom spektre krížiacich orbity aktívne, pričom úlomky s priemerom pod 10cm ani nevieme sledovať a nevieme sa im preto vyhnúť… a poprask kvôli zostrelu vznikol hlavne preto, že pár úlomkov satelitu kríži orbitálnu dráhu ISS a ohrozujú tak životy astronautov napriek tomu, že sa pri zostrele rátalo že k tomu nedôjde (našťastie škody na majetku samotnom sú v tomto prípade oveľa menej podstatné ako bezpečie ľudí a ja dúfam tento postoj vládam sveta vydrží)
tak skus porozmyslat o com tocim
12k satelitov z lacnych suciastok = velka poruchovost = vela neovladatelnych satelitov = …
treba pokracovat dalej, alebo to uz zvladnes sam?
Ty satelity jsou uplne z normalnich soucastek, jejich poruchovost bude stejna jako kterychkoliv jinych a kdyz uz se nejaky poroucha, vis co to bude znamenat? NIC. bude to JEDEN objekt na presne zname draze, ktery do max. par let skonci v atmosfere. Jestli nedokazes pochopit rozdil mezi timto a rozstrelenym satelitem….
Jááj 😀 …no pekne… tak nafúknutou katastrofou neboli ani samozápalné Samsung mobily 😀 …ani Tesla svoje automobily začiatkom produkcie nemala tak poruchové – a to vedeli, že sa im prinajhoršom zaplnia servisné centrá…. určite do vesmíru nevypustia niečo, čo začne samo meniť orbity alebo bude strácať skrutky za letu 😀 orbita to ti je taká vec, že síce upaľuješ 17 000 km/h (či koľko), ale prakticky sa vôbec nehýbeš a nanajvýš tak pozvoľne znižuješ trením o atmosféru svoju výšku čo trvá i tak celé roky… Hallov pohon navyše produkuje len pár Newtonov, takže tiež žiadne ródeo nečakaj. Ak sa satelit pokazí, ostane pekne na svojej orbite kým po pár rokoch neklesne dosť na to, aby zhorel v atmosfére. Navyše úplne ignoruješ problém, ktorý trápi pri zostreľovaní satelitov vedcov najviac – šrapnely na krížiacich sa orbitách, obzvlášť tie nesledovateľné.
ty si normalny?
ked sa satelit pokazi tak je neovladatelny a je len o nahode ci sa nezrazi s inym satelitom ci uz funkcnym alebo nefunkcnym a ked sa zrazia tak bude rovnaky bordel ako po zostrele satelitu
tak si tu odpusti tie detinske hluposti co si napisal
podla teba sa este ziadny nefunkcny satelit nezrazil s inym, vsak 🙂 o tom si este nepocul, co? 🙂
tak si o tom nieco zisti a pri tych muskovych lowcostoch bude pokazenych satelitov vela
A jaké ovládání si představuješ, pane “Neovladatelný”?
Na oběžné dráze to na žádné velké manévrování totiž nikdy není … na nízkých drahách je to spíš jen o tom se tam udržet, protože tam to atmosféra a sluneční vlivy čistí celkem rychle.
dalsi nechapavy?
fakt to niektorym treba vysvetlovat ako detom v materskej skolke?
snad vies co znamena pokazeny a neovladatelny satelit, alebo nie? a ake nebezpecenstvo predstavuje pre ine satelity a co sa stane ked sa zrazi s inym satelitom
ak nie tak si nieco o tom nastuduj a potom mozme pokracovat, nehodlam tu vysvetlovat uplne zaklady
Prepáč ale jediný nechápavy si tu od začiatku ty… Dragon, Falcon 9 či Merlin sú tiež low cost a zdá sa ti že zlyhávajú?
ok samo presvedcil si ma, tie lowcost satelity nikdy nezlyhaju, len potom nechapem preco planuje zivotnost len 5 rokov 🙂
ved staci pridat trochu vacsiu nadrz a tie nekaziace satelity tam moze mat ovela dlhsie
Low cost satelitu se projevuje tím že může dřív selhat. To kompenzují nižší životností a tím že jsou na nízké orbitě kde si je atmosféra spomalí celkem rychle. Čím dřív shoří v atmosféře, tím klesá pravděpodobnost že se s něčím srazí.
Riziko srážky neaktivního satelitu s aktivním je zanedbatelné, protože ten funkční může uhnout a tady jde o to že starlink satelit je velkej a lze ho sledovat, narozdíl od trosek roztřelenýho satelitu. Problém je když se potkají 2 neaktivní. A teď jaká je pravděpodobnost že se tak stane? Pochybuji že starlink bude mít víc než 2* větší poruchovost než ostatní satelity.
nie vsetko bude na nizkych orbitach
nemali byt niektore az nad 1000km alebo to uz zrusil? lebo z takej orbity to uz nieje otazka par tyzdnov/mesiacov, ale niekolko rokov
Tedy ano, mají tam být, uznávám že jsem na ně zapoměl. Platí u nich ale, že mají být vynášeny až později, tedy bude to n-tá generace a dá se předpokládat, že budou spolehlivější protože budou mít vychytané chyby v HW i SW.
Ostatní body však stále plně platí.
spolahlivejsie od tych povodnych muskovych, to snad hej, ale asi tazko budu spolahlivejsie ako tie ktore pouzivaju specialne suciastky urcene do kozmu
a ide o pocty, dnes je celkovo okolo 4k satelitov, takze to bude celkom slusne zvysenie
samozrejme to nieje len o muskovi, aj ini maju napady so stovkami satelitov, takze zachvilu tych pokazenych bude slusne mnozsvto a co jehorsie vsetko sa to trepe na relativne uzke pasmo orbity od tych 3(4)00 do povedmze 1500km
tak bylo myšleno na druhou stranu jsem platí ale ještě jedna věc reálně vezměme ale že se sníženou životností se počítá. Tedy ty satelity tam nebudou tak dlouho. Nakonec klidně může nastat to, že starlink satelit bude mít větší šanci se dožít konce své životnosti a úspěšně se deorbitovat než kolik téhož dosáhnou tradiční satelity jenom díky tomu že Muskův satelit tam místo 30 let bude jen 7 (roky odhaduji, nepamatuji si plánované životnosti ani starlinku ani ostatních).
300 až 1500km to je 1200km, tedy 6* vzdalenost praha brno. Ano relativně úzké pásmo, když i měsíc je na orbitě Země… Ale tady máme satelity o velikosti max. velikosti kamionu takže relativně k velikosti kamionu je to obrovský prostor.
To je díky vizualizacím, které se kreslí. Aby na obrázku bylo něco vidět, tak je satelit velký, jako ČR a pak to logicky vypadá, že se těsně míjí. Každý člověk sice ví, že je velký jen pár metrů, ale tuhle drobnost míjení ze svých představ už nevymaže. Ale je to jako by mu někdo řekl, že auto jedoucí z Prahy do Plzně se může srazit s autem, které jede z Ostravy do Brna. Každý by řekl, že si z něho dělám srandu. 😀
A i kdyby se satelity srážely každý den tak co? Nedovolíme jich v kosmu mít víc, než jen pár stovek? Stejná logika lze uplatnit pro auta. Vždyť ale hrozí, že když bude na silnici více, než jedno jediné auto (třeba v celé Praze) tak hrozí riziko, že se srazí. Takže se rozhodne, že v Praze může mít auto jen jeden člověk. A basta. Vždyť každý den se na světě srazí tisíce auta a každých asi 20 sekund zemře jeden člověk. Ročně jsou to miliony mrtvých. A triliony Kč škod. A nikoho ani nenapadne stáhnout kvůli tomu jediné auto z provozu. Protože přes všechna negativa (a co jich je) ta miliarda aut má obrovský přínos pro lidstvo. Stejný přínos je u satelitů. A my tady budeme chránit nějaký čistý vesmír? To je naprosto absurdní.
To si zase přivstaneme. 😀 Jsem zvědavý, jestli budou vysílat komplet celé vypouštění. Může trvat dlouhé hodiny. Počítám, že satelity nebudou všechny na podobném stupni. Můžou být od sebe dost daleko. A taky je zajímavé, že to jsou takové ploché desky, ne krychle. Kde to má antény? Asi jako mobil v placatém těle.
Aha, tak už to čtu:
Tak to by mohl být pěkný kulomet. 😀
😮 sánka dole! Neviem sa dočkať. Btw – spomína na Twitteri že tam nie je dispenser a zrátal som tam 30 sekcií, čo znamená buď 2×30 alebo 4×15 satelitov (2 sekcie so solárnymi panelmi na každý), bude záhul sledovať ich vypúšťanie 😊…
Inak statický zážeh je len 2 dni pred štartom? Bude s nákladom, alebo vedia interne jeho následnú montáž urýchliť mimo komfortnú zónu zákazníkov? (Žeby boli tieto satelity menej “krehké”?…)
Jo jo, taky jsem počítal 30. : )
2×30, stredna a lava cast su jedna sada satelitov… pozri si to lemovanie, je rovnako orientovane…ta zvisla koľajnica naľavo ich len udrzuje pokope
je to možné 🙂 tiež som si všimol že ak by to bolo 4×15, ľavá a pravá strana fotky by dávali zmysel keby vyzerali identicky (nesymetrická orientácia sa nedá vylúčiť, ale je nepravdepodobná)… miesto toho je naľavo sada bielych plôch a napravo sada nejakých pántov či čoho…
Podľa toho to tipujem na kvádre veľkosti cca 3m x 1,5m x 0,3m naplocho naukladané v 2 kopách vedľa seba dávajúce dohromady hranol veľkosti 3m x 3m x 10m (výška krytu je 15m, no kužeľovitá časť a adaptér nie sú satelitmi zabrané, priemer krytu je 5m, satelity dajú po diagonále cca 4,5m)
Tady měl někdo v oblibě tetris 😀
A je v tom fakt dobrej :-))