Mise Starlink-1
| Informace | Streamy | Články | Aktuálně | Fotky | Videa |
Základní informace
- Datum startu: Polovina května 2019
- Startovní okno: Bude upřesněno (Co je to startovní okno)
- Statický zážeh: Obvykle probíhá 4–5 dní před startem (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Zatím neznámý počet první generace družic pro internetovou konstelaci Starlink společnosti SpaceX
- Hmotnost nákladu: Zatím není k dispozici, ale testovací družice Tintin A a B vážily každá 387 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (pravděpodobně nějaký již použitý první stupeň)
- Cíl: Nízká oběžná dráha Země
- Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
- Pokus o přistání: Ano, na mořské plošině OCISLY
- Pokus o zachycení krytu: Zatím nevíme
Podrobnosti a zajímavosti
- První komerční start rakety Falcon 9, kdy je zákazníkem přímo SpaceX a její obří konstelace Starlink
- Start testovacích satelitů Tintin A a B se uskutečnil v únoru 2018 v rámci mise Paz, kde letěly jako sekundární náklad. Tento start bude prvním, kdy družice Starlink budou tvořit primární náklad.
- S plány na výrobu, vynesení a provozování největší satelitní sítě v dějinách (celkem 11 943 satelitů) vystoupil v lednu 2015 při svém projevu v Seattlu Elon Musk
- Prvních 1584 satelitů bude provozováno na nízké oběžné dráze ve výšce 550 km se sklonem 53°.
- Satelity vynesené při této misi budou oproti finální verzi značně zjednodušené. Nabrané zkušenosti během jejich vynesení a provozu pak budou průběžně aplikovány na budoucí satelity, které budou pokročilejší a schopnější (a na rozdíl od této první generace budou schopny kompletního zániku v atmosféře).
- Družice budou vyneseny do výšky 300–350 km a na výslednou dráhu ve výšce 550 km se dopraví samy pomocí elektrického Hallova motoru
- Podle povolenky FCC již vynesení prvních 10 % satelitů z 4425 plánovaných pro úvodní fázi zajistí 100% pokrytí 45° stupně zeměpisné šířky, což je šířka, kde žije značná část lidské populace.
- SpaceX získalo povolení na vynesení všech 11 943 satelitů své konstelace, ale musí tak učinit ve stanovené době, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se podařilo do vesmíru vynést. Prvních 4425 musí vynést do roku 2024 a zbylých 7518 do konce roku 2027.
- Zatím bylo celkem vyneseno 0 satelitů z 11 943
Související články
- SpaceX vyrábí první satelity pro Starlink, ale už teď jsou zastaralé
- SpaceX bude poskytovat internet – v roce 2019 začne vynášet satelity pro svou obří konstelaci Starlink
- SpaceX dostalo povolení poskytovat satelitní internet, ale má to háček
- SpaceX má povolení provozovat dalších 7518 satelitů Starlinku a upravilo svůj plán pro úvodní menší konstelaci
- Projekt Starlink nabírá rychlost, ale první test možná nebyl zcela úspěšný
- Elon Musk provedl čistku mezi manažery SpaceX, aby Starlink mohl být zprovozněn co nejdříve
- Elonovinky #4 – Starlink
- Profil mise Paz
Aktuální informace
Fotky
-
- Testovací satelity Tintin A a Tintin B internetové konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)
-
- Vizualizace první fáze konstelace Starlink (Autor: Mark Handley)
-
- Jak bude probíhat postupné budování satelitní konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)
-
- Oblast pokrytí Země satelity sítě Starlink při 10% zaplnění plánovaných orbitálních drah úvodní fáze, červeně je znázorněn 45° zeměpisné šířky (Zdroj: Wyliodrin.com)
Tak ať se klukům daří a vydělají neskutečný balík peněz. Držím palce.
Mě se to nezdá proč jich musi byt tak moc iridium funguje s necelou 100vkou
Výška orbity.
Starlink potřebuje malou odezvu(aby internet fungoval normálně) a tím musí být hodně nízko.
Třeba na geostacionární dráze stačí na pokrytí celé planety tři družice…
Urcite v tom bude taky hrat velkou roli datova propustnost a mnozstvi obslouzenych zakazniku. Predpokladam, ze je nejaky limit na mnozstvi pripojenych stanic a na prenosovou kapacitu, ktere je schopen jeden satelit zvladnout. Ma-li byt satelitni sit hlavnim poskytovatelem internetu celosvetove, bude muset byt slozena z velkeho mnozstvi satelitu.
Prekopiruju ti sem odpoved uzivatele PM pod zaverecnym clankem za serii Iridium:
3) Ano, i Iridium satelity lze přetížit a jestli se nepletu, tak se tak stalo před mnoha lety o Vánocích, v Afghánistánu. Všichni volali najednou domů a k tomu i nějaké datové přenosy a kapacita Iridium satelitu byla náhle vyčerpána. V Iridiu to nečekali a v první chvíli z toho byli sami zmatení, považovali to za druh SW chyby v satelitech / síti.
s plánovanou výškou 550km bude datová odezva opravdu luxusní, pokud počítám že se bude komunikace spojovat s nejbližším satelitem tak latence na satelit bude do 0,2ms pokud počítám komunikaci mezi satelity a s pozemní stanicí stále by se latence nemusela dostat přes 20ms ani pokud se bude komunikovat s druhou stranou planety. Jsem zvědavý jaká bude realita a jaké nárusty latence udělají komunikační systémy satelitu a pozemních stanic.
Ale pokud udělají cenu do cca 15-20 USD za měsíc tak věřím že bude mít spousta wifi sítí velký problém, zvláště pokud si budu most dát anténu na střechu auta a prostě si vzít svůj internet všude sebou.
Nemáte někdo nějaké info o tom jak to bude přesně fungovat?
Jedná se mi hlavně o to, že v době cenzury a zákazu VPN atp. (hlavně čína, rusko a ostatně pomalu i EU).
Mít internet od SpaceX, jakému právu by to podléhalo? Technicky je tam spojení přímo vaše anténa – satelit – a pak se někde přípojí na server. Tzn. že bych teoreticky nemusel vůbec využít infrastrukturu v čr.
To máte pravdu, že “veřejná IP brána” bude někde zpravidla na jednom místě, zřejmě u HUBu. Tam se bude sdružovat satelitní trasa. A mají to tak i současné konkurenční subjekty. Na druhou stranu těch center může být více.
Takže pak je i zajímavé, jak bude na občany EU jakožto uživatele aplikované právo ohledně sdílení dat, autorského práva, povolení šifrování apod. A taky to asi nebude podporovaná metoda přístupu k internetu pro podnikatelské subjekty, když musejí svá data ukládat a zpracovávat na území EU (to lze řešit např. nějakou VPSkou).