ElonX

Starship
Minulá mise Příští mise

Mise Starlink-1

Autor a · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 24. 5. 2019 04:30 SELČ
  • Startovní okno: 90 minut (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 14. 5. 2019 v 04:15 SELČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: 60 satelitů první generace pro internetovou konstelaci Starlink společnosti SpaceX
  • Hmotnost nákladu: Jeden satelit má hmotnost 227 kg, celková hmotnost je tedy 13 620 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (první stupeň číslo B1049.3)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Výsledná orbita: 443 km x 442 km x 53°
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Obě poloviny krytu byly úspěšně vyloveny po přistání do vody
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • První komerční start rakety Falcon 9, kdy je zákazníkem přímo SpaceX a její obří konstelace Starlink
  • První stupeň přistál na plošině Of Course I Still Love You umístěné 621 km od rampy
  • Aerodynamické kryty přistávaly 734 km od pobřeží a byly vyloveny z vody loděmi GO Searcher a GO Navigator
  • Při této misi byl vynesen dosud nejtěžší náklad. Celková hmotnost by měla být kolem 13 620 kg (předchozí rekord stanovila mise DM-1 s hmotností kolem 12 tun).
  • Start testovacích satelitů Tintin A a B se uskutečnil v únoru 2018 v rámci mise Paz, kde letěly jako sekundární náklad. Tento start bude prvním, kdy družice Starlink budou tvořit primární náklad.
  • Pro první stupeň B1049 byla tato mise již třetím startem po misích Telstar 18V a Iridium-8
  • S plány na výrobu, vynesení a provozování největší satelitní sítě v dějinách (celkem 11 943 satelitů) vystoupil v lednu 2015 při svém projevu v Seattlu Elon Musk
  • Prvních 1584 satelitů bude provozováno na nízké oběžné dráze ve výšce 550 km se sklonem 53°.
  • Satelity vynesené při této misi jsou oproti finální verzi značně zjednodušené a Gwynne Shotwell je dokonce nazvala testovacími. Například nebudou disponovat vzájemným spojením mezi satelity a anténami pro pásmo Ka. Nabrané zkušenosti během jejich vynesení a provozu pak budou průběžně aplikovány na budoucí satelity, které budou pokročilejší a schopnější (a na rozdíl od této první generace budou schopny kompletního zániku v atmosféře).
  • Družice byly při této misi vyneseny do výšky 440 km a na výslednou dráhu ve výšce 550 km se dopraví samy pomocí elektrického Hallova motoru využívajícího krypton místo běžnějšího xenonu. Jedná se o první satelity v historii, které využívají tento plyn.
  • Podle povolenky FCC již vynesení prvních 10 % satelitů z 4425 plánovaných pro úvodní fázi zajistí 100% pokrytí 45° stupně zeměpisné šířky, což je šířka, kde žije značná část lidské populace.
  • SpaceX získalo povolení na vynesení všech 11 943 satelitů své konstelace, ale musí tak učinit ve stanovené době, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se podařilo do vesmíru vynést. Polovinu musí vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027.
  • Vývoj data startu: 16. května → 17. května → 24. května

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální přenos SpaceX:

Příjezd OCISLY do přístavu se zachráněným stupněm:

Odvoz stupně z přístavu:

Statický zážeh:

60 satelitů Starlink na noční obloze:

Zpracování stupně a krytů v přístavu:

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 9 703



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
41 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Zdeněk

Tak ať se klukům daří a vydělají neskutečný balík peněz. Držím palce.

5
-1
Odpovědět
Jakub

Mě se to nezdá proč jich musi byt tak moc iridium funguje s necelou 100vkou

4
-2
Odpovědět
kopapaka

Výška orbity.
Starlink potřebuje malou odezvu(aby internet fungoval normálně) a tím musí být hodně nízko.
Třeba na geostacionární dráze stačí na pokrytí celé planety tři družice…

7
0
Odpovědět
Petr Bilek

Urcite v tom bude taky hrat velkou roli datova propustnost a mnozstvi obslouzenych zakazniku. Predpokladam, ze je nejaky limit na mnozstvi pripojenych stanic a na prenosovou kapacitu, ktere je schopen jeden satelit zvladnout. Ma-li byt satelitni sit hlavnim poskytovatelem internetu celosvetove, bude muset byt slozena z velkeho mnozstvi satelitu.

4
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Prekopiruju ti sem odpoved uzivatele PM pod zaverecnym clankem za serii Iridium:
3) Ano, i Iridium satelity lze přetížit a jestli se nepletu, tak se tak stalo před mnoha lety o Vánocích, v Afghánistánu. Všichni volali najednou domů a k tomu i nějaké datové přenosy a kapacita Iridium satelitu byla náhle vyčerpána. V Iridiu to nečekali a v první chvíli z toho byli sami zmatení, považovali to za druh SW chyby v satelitech / síti.

7
0
Odpovědět
Technomagg

s plánovanou výškou 550km bude datová odezva opravdu luxusní, pokud počítám že se bude komunikace spojovat s nejbližším satelitem tak latence na satelit bude do 0,2ms pokud počítám komunikaci mezi satelity a s pozemní stanicí stále by se latence nemusela dostat přes 20ms ani pokud se bude komunikovat s druhou stranou planety. Jsem zvědavý jaká bude realita a jaké nárusty latence udělají komunikační systémy satelitu a pozemních stanic.
Ale pokud udělají cenu do cca 15-20 USD za měsíc tak věřím že bude mít spousta wifi sítí velký problém, zvláště pokud si budu most dát anténu na střechu auta a prostě si vzít svůj internet všude sebou.

7
0
Odpovědět
peter

pomylil si sa o jeden rad, latencia signalu od anteny vysielaca po antennu prijmaca bude 2ms, to je samozrejme len cisto cesta signalu, treba pripocitat latenciu modemu, potom systemu na satelite, dalej lanteciu pri komunikacii satelit-satelit a tych v serii moze byt niekolko az sa to dostane na satelit ktory to posle dolu na pristupovy bod do internetu, ktory bude bohvie ako daleko od toho servera/ineho uzivatela s ktorym kumunikujes

takze na 20ms zabudni, a uz rozhodne nie s druhou stranou planety.
praha new york je vzdialenost 6500km, na orbite 550km vysoko to bude viac ale nechce sa mi to pocitat, takze beriem to co mi vyhodil google maps, pridaj 2x550km(satelity budu ale aj na vyssej orbite) to mas 7600km, to mas 25ms cistu latenciu signalu, ale samozrejme pripocitaj latenciu ktoru sposobi kazdy jeden satelit cez ktory ten signal pojde a ze ich na tej trase nebude malo je iste, plus dalsie oneskorenia na pristupovom bode atd.

3
-3
Odpovědět
Jirka

1) Satelit – satelit mas stejny jako uzly v optice. Tomu se nevyhnes. 2) rychlost světla je ve vláknu zhruba poloviční oproti vakuu. Takže je sice možné, že to bude o něco horší jak optika, ale zato všude.

1
0
Odpovědět
peter

no to vobec nieje to iste
inak rychlost svetla vo vlakne je asi 1.4, lenze pri dlhych trasach su v optickych kabloch “jednoduche” repeateri, ktore upravuju signal a oni pridavaju minimalne oneskorenie, lebo pracuju na fyzickej vrstve, neriesia routovanie, lenze pri satelitnej konstelacii budes musiet riesit uz routovanie daneho paketu a to na kazdom satelite cez ktory ten paket prejde a to je casovo radovo narocnejsie

a teraz som si pozrel tak rekord je 12000km v optickom vlakne ked regeneracie signalu
cez kolko satelitov bude musiet prejst signal v starlinku na tejto vzdialenosti ked budu komunikovat vzdy susedne satelity?
samozrejme moze to riesit tak, ze to posle na prvu pozemnu branu a odial to uz pojde po zemi, ale potom pada jeden z hlavnych argumentov ktore tu niektori davali, ze starlink bude robit akusi chrbticovu siet a ze dokonca na dlhe trasy bude rychlejsi ako optika, co samozrejme nebude lebo ti co vypocitali ze to bude rychlejsie absolutne tam nezohladnili kolko casu sa strati na kazdom satelite cez ktory ten signal prejde

1
-2
Odpovědět
Martin B

A každý repeater přidává vlastní prodlevu.
Cílem je mít latenci pod 20ms, což je skvělý čas i na optiku.

0
0
Odpovědět
peter

latencia pod 20ms, ale odkial a kam? povie C a nepovie A a B
na dialkovych trasach asi tazko dosiahne 20ms ked je to nad fyzikalne moznosti

a nieje repeater ako repeater, nieco ine je jednoduchy modulator signalo na dialkovom optickom kably a nieco ine je router na satelite ktory musi rozhodnut ktorym smerom sa dany paket na poslat

1
-2
Odpovědět
Jirka

Nemáte někdo nějaké info o tom jak to bude přesně fungovat?
Jedná se mi hlavně o to, že v době cenzury a zákazu VPN atp. (hlavně čína, rusko a ostatně pomalu i EU).
Mít internet od SpaceX, jakému právu by to podléhalo? Technicky je tam spojení přímo vaše anténa – satelit – a pak se někde přípojí na server. Tzn. že bych teoreticky nemusel vůbec využít infrastrukturu v čr.

6
0
Odpovědět
vencour

To máte pravdu, že “veřejná IP brána” bude někde zpravidla na jednom místě, zřejmě u HUBu. Tam se bude sdružovat satelitní trasa. A mají to tak i současné konkurenční subjekty. Na druhou stranu těch center může být více.

Takže pak je i zajímavé, jak bude na občany EU jakožto uživatele aplikované právo ohledně sdílení dat, autorského práva, povolení šifrování apod. A taky to asi nebude podporovaná metoda přístupu k internetu pro podnikatelské subjekty, když musejí svá data ukládat a zpracovávat na území EU (to lze řešit např. nějakou VPSkou).

1
0
Odpovědět
Hanh

Datove uloziste musi byt na uzemi EU, data moho jit klidne pres USA. Takze to Starlink splnuje. Protokol, co vytvari topologii site samozrejme hleda nejvyhodnejsi cestu, ale vyhodnejsi muze byt Starlink. Tak jako obchvaty u mest. Kdyz se ucpou, tak zase pres centrum. 🙂 Diky bohu, ze nemaji tendenci do toho kecat politici. Nepochopi jednodusi veci, natoz tohle.

1
0
Odpovědět
Radim Slovák

Také by mě zajímalo, jak se k tomuto postaví státy kde je silná cenzůra internetu. Jestli mohou signál následně rušit a nebo na základě nějaké smlouvy bude muset provozovatel nad jejich územím “vypínat” tuto službu a nebo prostě a jednoduše stanoví, že vlastnictví přijímače pro starilnk internet bude nezákonné..

0
0
Odpovědět
josr

Příjímač není problem, ale vysílač ano, pokud nebude mit homogolaci.

1
0
Odpovědět
Josef

“Podle Gwynne Shotwell raketa vynese “několik tuctů satelitů”…” Už jsem tu kdysi tipoval, že satelity Starlinku budou na Falconu uloženy systémem kukuřice 4 x 8 (4 řady po 8 satelitech) nebo (4 x 9). Tj. při jednom letu 32 nebo 36 satelitů. Odhady na webu ElonX se pohybují spíš kolem čísla 25, což se mi ale zdá vzhledem k obrovskému počtu satelitů v celé konstelaci hodně málo. V takovém případě by musel jen pro Starlink létat minimálně jeden Falcon týdně. No a on poslední komentář Gwynne Shotwell naznačuje, jako by to mělo být ještě víc!? 😮 “Několik tuctů” zní jako 40 až 50 ks. Tedy uložení systémem kukuřice 5 x 8, 5 x 10…

Že by nakonec náklady za vynesení jednoho satelitu byly pouhých 400 až 500 tisíc dolarů za kus!? A v budoucnu při použití Starshipu 100 až 200 tisíc dolarů za kus?

Jsem tedy hodně zvědavý na den D :).

3
-1
Odpovědět
Mr. G

Suhlasim s “kukuricnym” riesenim, ktore SpaceX pouzilo aj pri misiach Iridium, kde letelo myslim az 10 satelitov naraz. Ono velmi zalezi, ako bude satelit velky a na jeho hmotnosti. Tiez mi pride vyrok “niekolko tuctov” aspon 36 a viac.
Som zvedavy, ci sa Elon podeli o fotku adapteru so satelitmi.

3
0
Odpovědět
Mr. G

60 satelitov je sila, cakal som “kukuricne riesenie” adapteru, ale ploche satelity v “Ikea style” sa mi pacia viac 🙂

Teoretick, ak by Starlink obsluhoval len Falcon 9:
60 satelitov na 1 start pri 12 000 kusovej konstalacii nam dava 200 startov Falconu 9.
Starlink musi byt hotovy v roku 2027. Tento rok pocitajme ako taky rozbehovy, takze SpaceX ma na to 7 rokov.
200 / 7 = 28,5 zaokruhlim to na 30 startov rocne 🙂

To ale znamena viac ako 100% nevysenie kadencie SpaceX rocne z terajsich ca 20 na 50 startov rocne.
Odhadovana zivotnost satelitu je 5-7 rokov. Po 7 rokoch uz budu musiet tie povodne nahradzat novymi. Takze na udrzanie poctu satelitov bude musiet SpaceX v tomot tempe pokracovat, teda 30 startov kazdy rok.

Z mojich kalkulacii som SHS zamerne vynechal, lebo je len na rysovacej doske.

3
0
Odpovědět
Vladimír Todt

Když se na “stařečka” Falcon 9 vejde 60 satelitů, tak do nákladní verze SH/SS se jich potom vejde 400 – 600? To by to pak rozprskávali na LEO jako večerníček papíry.

Mimochodem. To jsou furt nějaké nové satelitní internetové sítě s neustálým propojením online všude na Zemi. Za čas si lidi budou nechávat voperovávat do lebky přímo komunikační interface na příjem / vysílání (tipuji jako první např. Čínu), a pak se mi vybaví ona scifi rasa směřující k max sebedokonalosti, která na konec uvítání pronese “Odpor je marný”.

3
-1
Odpovědět
Štěpán

SF proběhne i s nákladem…jak se dalo očekávat

1
0
Odpovědět
EugeneSpace

Super článek!
Satelity pro Starlink dostaly zeštíhlující kúru, protože když porovnám satelity na tuto misi s demonstrátory Tintin A a B, je rozdíl velký.
Každopádně přeju hodně štěstí, ať jim to vyjde.

1
0
Odpovědět
MilAN

A můžeš dát nějaký odkaz na podobu funkčního Tintinu a současného satelitu , včetně rozměrů. Mně jsou známy jen ty předstartovní záběry složených satelitů na adaptéru.

0
0
Odpovědět
EugeneSpace

Tintin A,B: https://space.skyrocket.de/doc_sdat/microsat-2.htm
Pokud chcete vidět satelity Starlinku, stačí se podívat pohled na aerodynamický kryt, jsou to v podstatě placky se solárními panely.

1
0
Odpovědět
MilAN

Vidím, že máte ty samé nulové informace, o kterých jsem psal v tom příspěvku .
Nevíte také nic víc , ale děláte dalekosáhlé závěry

1
-1
Odpovědět
Jimmy

Dneska prý taky nic…

0
0
Odpovědět
panTau164

A může mi to někdo vysvětlit? Jestli jsem to pochopil dobře, odklad byl původně kvůli počasí (vítr). Takže kdyby nefoukalo, už by byly nahoře. A teď najednou “nějaká” aktualizace SW a odklad kvůli otestování…… ????? Ta by neproběhla, kdyby byly už nahoře ?

0
0
Odpovědět
akuhtr

Myslím že našli bug. Ve vívoji SW celkem běžné že se testuje dokud se to nevidá. Považuji to za nejpravděpodobnější.

1
-1
Odpovědět
panTau164

jestli tam nemají Windows od MS, a zapomněli vypnout aktualizace 🙂 🙂 🙂

2
0
Odpovědět
akuhtr

Ve SpaceX se jede spíš na linuxu. Dragon and Falcon 9 používají linux a dá se předpokládat že starlink satelit na tom nebude jinak. Zde půjde spíš o jejich sw, než o chybu v OS, to je alespoň můj odhad.

0
0
Odpovědět
RiMr

…ve “vívoji”…? “nevidá”? Nic proti, ale to vypadá na nějaký bug v základní školní docházce…

3
-3
Odpovědět
Ivo Janáček

Jestli ono to nebude tím, že je ještě ve vývoji, tady pardon, ve vívoji. 😀

0
0
Odpovědět
akuhtr

Ano, ano, klidně si kopejte si do osob s poruchou učení když vás to baví, já se pro změnu budu věnovat tomu co baví mě a to jsou technické obory obecně a IT konkrétně.

1
0
Odpovědět
panTau164

To víš, rakeťáci čekají na start, tak se nuděj….. samej odklad…. 🙂

2
0
Odpovědět
petr

Tak to je pro mne překvápko. Nějak jsem si z předchozího myslel, že se roztočí a budou je samovolně uvolňovat a ne, že je všechny pustí najednou.

0
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz