Elon Musk dá 100 milionů dolarů na boj proti změnám klimatu pomocí ukládání uhlíku

Elon Musk je na sociální síti Twitter velmi aktivní. Nikdy však nevíme, zda jeho tvrzení, co na této platformě sdílí, jsou pravdivá nebo jen žertuje. Nyní se však jedná o vážnou věc. Vyhlásil totiž soutěž s odměnou milionů dolarů pro toho, kdo vyrobí efektivní pohlcovač oxidu uhličitého (CO2) z atmosféry s cílem zpomalit změny klimatu způsobené lidskou činností. O co se konkrétně jedná a jaké jsou jeho požadavky, si dnes přiblížíme v tomto článku.

  • Koncentrace CO2 v atmosféře se za posledních 50 let zvýšila zhruba o čtvrtinu
  • Cílem je uhlíková negativita, ne neutralita
  • Soutěž potrvá 4 roky a může se zapojit kdokoliv na světě

Možná si řeknete, proč nevysadíme miliony stromů, jak i někteří Elonovi navrhovali. Pro život je samozřejmě funkce zeleně nenahraditelná. Stromy přeměňují CO2 na uhlík a kyslík, který je nutný pro přežití nejen fauny. Vysazování zeleně však není ideální řešení jak z časového hlediska, protože stromy rostou velmi pomalu, ale i z náročnosti na zdroj půdy a vody. V budoucnu by totiž přístroj pro zachytávání uhlíku měl nejen pomáhat v boji proti skleníkovým plynům na Zemi, ale mohl by najít uplatnění i při kolonizaci Marsu, což je mimochodem Muskova primární mise již od založení SpaceX. Atmosféra na Marsu je totiž z 95 % tvořena právě oxidem uhličitým, ze kterého by bylo možné díky Sabatierově reakci vyrobit palivo pro lodě Starship.

Technologie na zachycování uhlíku jsou finančně velmi náročné. Mnoho korporací se však začíná zajímat, jak s tímto problémem bojovat a již podobné technologie dokonce využívá v praxi, ovšem v mnohem menším měřítku. Například kanadská firma Carbon Engineering využívá CO2 k výrobě nových druhů paliv. Firma Air Company zase destiluje vodku pomocí CO2 extrahovaného z atmosféry. Samotný zakladatel Microsoftu Bill Gates v roce 2020 oznámil, že firma má v plánu zachytit z atmosféry stejné množství uhlíku, které vyprodukovala během celé své existence. Na tento projekt byla vyčleněna 1 miliarda dolarů.

Proč je to důležité?

Oxid uhličitý v atmosféře je typ skleníkového plynu. Ten odráží teplo ze slunce zpět na planetu, čímž vzniká skleníkový efekt, a tím se planeta otepluje. V roce 2017 vydalo nakladatelství NewScientist knihu The Universe Next Door, která mimo jiné popisuje, jak stoupající teplota planety nepříznivě ovlivňuje celý náš ekosystém. Teploty na planetě se v minulosti přirozeně měnily např. během doby ledové, či změnami oceánských proudů, ale ne v tak velkém měřítku jako nyní. Takto nekontrolovatelná zvyšující se teplota, kterou měříme již od začátku průmyslové revoluce je bezesporu zapříčiněna lidskou činností, jako je výroba materiálů nebo spalování fosilních paliv. Zatímco v minulosti trvalo zvýšení teploty o 1 stupeň Celsia přibližně 1000 let, nyní jsme dosáhli té samé hodnoty za méně než 100 let. S tímto narůstajícím tempem se předpovídá, že do roku 2100 by teplota na planetě mohla stoupnout až o 5 stupňů Celsia. To je neuvěřitelně vysoká hodnota a může mít katastrofální následky.

Podle nejnovějších studiích by trvalo až 3000 let, aby se teplota Země snížila o pouhý jeden stupeň. Je tedy velmi důležité zpomalit tento nárůst co nejdříve a předcházet tak velmi složitým procesům na ochlazování planety, se kterými bychom se museli potýkat.

Světová teplotní anomálie za 22 000 let (Zdroj: faktaoklimatu.cz)

Co je to XPrize?

XPrize je americká nezisková organizace založená v roce 1994 Peterem Diamandisem za účelem inspirovat a podporovat novou generaci vynálezců. Organizace vyhlašuje mezinárodní soutěže s hodnotnou finanční výhrou za dosažení požadovaných kritérií v různých oblastech vědy a techniky. Hlavním cílem je však urychlení nadějnější budoucnosti stimulováním radikálních průlomů ve prospěch lidstva. V minulosti organizace vyhlásila například ceny pro vývoj soukromých suborbitálních letů do vesmíru nebo přistání lunárních vozítek. Řada účastníků těchto soutěží působí dodnes – můžete znát třeba společnosti Virgin Galactic, Masten Space Systems nebo Astrobotic.

Shoz suborbitální kosmické lodi SpaceShipTwo, která má původ v soutěži Ansari XPrize (Foto: Virgin Galactic)

Ve správní radě organizace je mnoho světoznámých tváří jako například režisér James Cameron, zakladatelka Huffington Post Arianna Huffington nebo spoluzakladatel společnosti Google Larry Page.

Není to poprvé, co Elon Musk s organizací spolupracuje. V roce 2015 byla vyhlášena soutěž pro dětskou gramotnost, do které Elon Musk poskytl příspěvek v hodnotě 15 milionů dolarů. Níže je fotografie z vyhlašování vítězů v roce 2019.

Elon Musk a Sooinn Lee, zakladatelka školy KitKit a výherkyně ceny pro dětskou gramotnost. Vlevo je zakladatel XPrize Peter Diamandis (Foto: AP)

O co v soutěži jde?

Elon Musk přislíbil finanční odměnu 100 milionů dolarů za sestrojení revoluční technologie na zachytávání oxidu uhličitého. Od soutěžících se očekává, že sestaví a názorně předvedou extrakci CO2, a to permanentně a bez škod vůči životnímu prostředí. Soutěž potrvá čtyři roky a může se přihlásit kdokoliv na světě.

Během následujících 18 měsíců bude do užšího výběru zvoleno 15 týmů. Každý tým obdrží 1 milion dolarů k realizaci svých projektů. Hlavní cena za první místo bude činit 50 milionů dolarů, tým na druhém místě získá 20 milionů a ten na třetím 10 milionů dolarů. Zbývajících 5 milionů dolarů se rozdělí mezi studentské týmy ve formě 25 stipendií v hodnotě 200 tisíc dolarů. Těchto 100 milionů dolarů pochází přímo z Nadace Elona Muska, o které jsme již dříve psali.

Vítězný tým má za úkol demonstrovat technologii na sekvestraci oxidu uhličitého z atmosféry či oceánu. V oblasti diskuze o změně klimatu se jedná o trvalé uskladnění oxidu uhličitého za účelem, aby vůbec neunikal do atmosféry. Toto by mělo příznivý vliv na současný skleníkový efekt a klimatickou krizi celkově. Porotci budou posuzovat, zda daná technologie dokáže zpracovat alespoň jednu tunu CO2 za den s možností proces škálovat až na úroveň milionů tun.

„Chceme mít skutečně smysluplný dopad. Uhlíkovou negativitu, ne neutralitu,“ řekl Elon Musk v tiskovém prohlášení. „Toto není jen teoretická soutěž, potřebujeme týmy, které vytvoří reálné technologie, jež mohou mít měřitelný vliv a dokážou škálovat na gigatunovou úroveň. Uděláme pro to, co bude potřeba. Tlačí nás čas.“

XPrize zveřejní konkrétní pravidla soutěže na Den Země, tedy 22. dubna, kdy bude soutěž i oficiálně zahájena.

Zdroje a další informace: XPrize, The Verge, Business Insider, NPR, TechCrunch




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
114 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrK

Jako hezké, ale já si stále myslím, že sázet stromy je lepší. Nevyrábí jen kyslík a ukládají uhlík. Dělají příjemnější prostředí – zvlhčují ho, ochlazují a zachytávají prach, dávají domov velkému množství organismů a udržují i vodu v zemí …
Ale třeba nám nic jiného nezbyde – co já pozoruji, tak se neustále kácí a betonuje. Tak místo stromů budeme vyrábět zachycovače uhlíku, filtry na prach a zvlhčovače vzduchu … Trochu mi to připadá jak bludný kruh …

Petr Melechin

Stromy nejsou spásou. Tady je k tomu dobré video: https://www.youtube.com/watch?v=q7K0Lw6eZs4

Ale samozřejmě jinak nic proti sázení stromů, může se pracovat na obojím. I Musk loni nebo kdy přispěl na vysázení milionu stromů, pokud si dobře vzpomínám.

Jiří
PetrV

Petře, souhlasím se stromy s tebou. Elon se jen chce tvářit zeleně…
Problém globálního oteplování je, že skončilo,
viz vývoj teplot: https://www.woodfortrees.org/plot/hadcrut4gl
Hokejkový graf je obrovský fejk a to se ví už 15 let https://cs.wikipedia.org/wiki/Hokejkov%C3%BD_graf
Bohužel karavana greendealu jako tupé ovce jede dál a jsme okrádáni bohatými tohoto světa, kteří drží měšec v ruce. Greendeal nás žene do blackoutů jako se stalo tuto zimu v Texasu (týden) , Švédsku, Skotsku, Rumunsku. Elektromobily jsou v zimě při -10 a níže k lejnu. Nemůžeš v něm topit, protože se rychle vybíjí baterka.
Jinak Elon toho úspěšně využívá – jako jednoho z mála, kteří na tom vydělávají majlant, jej nekritizuji (nebo velmi málo), protože alespoň posouvá lidstvo dále. Zbytek od clintona, al gora, obamy, teď bidena (všechno Yalle university a demokraté), přes zelené progresivisty v EP (zelení, piráti, top00, stan, lidovci, socani, svobodní a nevím jak se nazývají) z toho mají desátek-daň. Je to velmi mocná mafie.

Geofyzikové mají už 40 let jiný náhled na vývoj klimatu. Po 30 ti letech oteplování dojde k prudkému sešupu dolů. Překvapivě v tom hraje roli sopečná činnost a zemětřesení. Zvýšená sopečná činnost je ten ochlazující mechanismus a přichází v pravidelných cyklech. Je to doloženo rozbory jader vrtů z ledovců a usazenin v jezerech a mořích.
Čeká nás náročných 30 let, snad se neprobudí Yellowstone, už časově přesluhuje.
Předpověď geofyziků je dalších cca 30 let ochlazování vlivem sopečné činnosti a po roce 2050 zase oteplování.
Horší je, že se blížíme k době ledové, podle geofyziků přijde okolo roku 2150.
Vše překvapivě vychází ze vzájemného vlivu Slunce, planet, u nás Měsíce. Proto ty periody. A vědí to 40 let…

Bohužel proti mainstreamu bohatých progresivistů s AI nemají šanci tyto výsledky vědeckého výzkumu prosadit. A tak karavana ovcí jede dál do smutného probuzení.

Ty jsi o něco mladší, pamatuj si, co jsem napsal…důkazy mohu předložit, pokud budeš chtít.

David

Jezisi, tolik nesmyslu v jednom odstavci uz jsem dlouho nevidel.

Strom je ve vysledku CO2 neutralni, protoze sice za zivota pohlcuje CO2, ale nakonec uschne, spadne a rozlozi se. Co se stane s tim nahromadenym uhlikem potom? Tadaaa, zpet do atmosfery…

https://www.bbc.com/future/article/20200521-planting-trees-doesnt-always-help-with-climate-change

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-weinzettel-sazeni-stromu-nas-nezbavuje-nutnosti-zastavit-spalovani-fosilnich-paliv

Duvod vypadku v Texasu nema co delat s obnovitelnymi zdroji, ale s nedostatecnou pripravou na mraz – od rozvodu vseho mozneho, az po vyrobniky vseho mozneho – nejenom elektriny (proc byt taky v Texasu pripraven na mraz). Dorazila to nepropojenost elektricke site Texasu se zbytkem USA. Tvrdit, ze za vypadky elektriny v Texasu muzou obnovitelne zdroje, je jako tvrdit, ze v Norsku se neda vyrabet elektrina ze slunce a vetru, protoze tam mrzne. LOL.

Ze se nemuze topit v elektromobilu je taky pohadka.

https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/test-elektromobil-mraz-zima-kolona-topeni-teplota.A210206_120632_autoservis_nyv

Zbytek radeji ani nekomentuji.

akuhtr

Pokud ze stromu uděláš poličku, tak uhlík půjde do obyváku, Pokud ho zakopeš dost hluboko tak ten uhlík tam zůstane a co si pamatuju tak za dost dlouho se přemění na uhlí.
Pokud by jsme zachytávaly uhlík pomocí stromů, kam půjde uhlík závisí na tom co uděláme se dřevem. Strom není kouzelná krabička která pohlcuje uhlík a když skončí odpočet všechen se uvolní.
Strom je uhlíkově neutrální dlouhodobě, pokud se se nějak nezpracuje, pak uvolnění trvá déle. Ale pro řád desítek let je plně funkční.

Víťa Dolejší

Strom sice ano, ale les už ne. Na místě padlého stromu vyroste další, takže dokud les stojí, váže v součtu nějaké množství CO2, a funguje tedy jako uložiště.

Filipito

Dobry den PetreV,
mohl bych vás poprosit o důkazy, o nichž píšete v poslední větě?
Rád bych se na ně podíval a případně přehodnotil svoje názory.
Předem děkuji.

PetrV

Najděte si spec. vydání časopisu: http://www.pattern-recogn-phys.net/special_issue2.html z roku 2013.
Dále na researschgate jména vědců.

Za Českou republiku byla výborná paní Charvátová a ví pan Kalenda:
https://www.researchgate.net/profile/Ivanka-Charvatova
https://www.researchgate.net/profile/Pavel-Kalenda
https://www.researchgate.net/lab/Pavel-Kalenda-Lab
https://www.researchgate.net/profile/Pavel-Kalenda/4
https://www.researchgate.net/profile/Pavel-Kalenda/3
https://www.researchgate.net/profile/Pavel-Kalenda/2

Ten mimochodem také s NASA (Brown, Batygin) hledá planetu 9, která jim v modelu a gravitačních vlivech (včetně slapových sil a momentů) vychází. Bohužel teleskopy ji nevidí.
https://www.researchgate.net/publication/328192335_Odhad_hmotnosti_IX_planety_na_zaklade_slunecni_aktivity_Estimation_of_the_mass_of_the_Planet_IX_based_on_solar_activity

Na letošek NASA s dalšími zdroji předpovídá velké zemětřesení 8+ deska nazca- jihoamerická.
A pak zesílení sopečné činnosti. Napětí v těch místech roste.
Bohužel je to 3000 km a můžou se jen dohadovat, kde to prdne. Vychází jim to na hranici chile-peru. Napětí roste i ve zlomu San Andreas.
NASA to zjišťuje pomocí dlouhých vln měřených satelitem.

Je to velmi hutné čtení a příliš složité pro člověka, co nerozumí geofyzice.

Jinak historie vlivu sopečné činnosti na klima země:
https://skepticalscience.com/coming-out-of-ice-age-volcanoes.htm
Žijeme na skořápce vajíčka, které má žhavé magma i to jádro.

Mimochodem se přesouvá magnetický pól Země a tyto zvraty způsobují výbuchy supervulkánů:
https://qph.fs.quoracdn.net/main-qimg-88cd12100d1fe6decb6693bab66de8ca
https://veda.instory.cz/1273-magneticke-pole-zeme-by-se-mohlo-menit-mnohem-rychleji-nez-jsme-si-kdy-mysleli.html

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem PetrV
Ivo Janáček

Zaujalo mě ten magnetický pól, ano to je pravda a je to jedna z věcí, kterou nemohl ovlivnit člověk a tudíž kdo ví jak to je třeba s tím Golfským proudem, kterým tím může být rovněž ovlivněn.

PetrV

Ano, odkaz na tento graf jsem dostal od Honzy Kolmaše z ESA http://jan.kolmas.cz/
Taky jen koukají a netuší co se děje. K vývoji teplot, dělá program Copernicus (měří prioritně teploty) se vyjádřil, že stagnují.
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/k-prepolovani-magnetickeho-pole-zeme-dochazi-casteji-nez-jsme-mysleli.html
Poslední krátkodobý zvrat byl:
https://en.wikipedia.org/wiki/Laschamp_event
a následovalo: https://en.wikipedia.org/wiki/Phlegraean_Fields
Předtím byla: https://en.wikipedia.org/wiki/Toba_catastrophe_theory
Yellowstone má bohužel svůj čas:
https://en.wikipedia.org/wiki/Yellowstone_hotspot

Jinak odkazy ke klimatu z NASA:
https://pubs.giss.nasa.gov/abs/mi08910y.html

Invc

Ovlivněn čím?

PetrV

Ivo asi myslel vliv magnetické pole Země na golfský proud. Já si to nemyslím, ale nemám vysvětlení, snad jen vliv slapových sil Měsíce, Slunce a planet na masy vody oceánu. Nejsem hydromechanik.
K přesunu magnetického pole Země mám svou vlastní teorii a to, že se přetáčí zemské jádro a to systémem tzv Džanibekovova efektu:
https://www.youtube.com/watch?v=1x5UiwEEvpQ
Uvědomme si, že zemské jádro je v tekutině jako předměty na videu ve vzduchu.
Je to odvážné a těžko prokazatelné.
Teorie přesunu mag. pole jsou různé, uvidíme, poprvé to můžeme podrobně sledovat.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem PetrV
Ivo Janáček

Ano je to tak, je to přece jen slaná voda a ta je vodivá, takže je to vodič v magnetické poli. Je to jen jedna z mnoha možností.

PetrV

Nejsem na to odborník, mohl by jste to Ivo nějak rozvést? Dát článek ?
Viděl jsem přednášku nějakého profesora z ČVUT na fyzikálních čtvrtcích.
Vím o australském vědci, který spolupracuje s panem Kalendou na předpovídání zemětřesení pomocí změn elmag. vln v mořích.
Předpovídají s NASA velké zemětřesení 8+ teď na jaře.
Magma se dere z hotspotu Islandu z velkých hloubek směrem k povrchu. Odhaduje to na 60 – 90 dnů. Nemáte o tom nějakou práci z Islandu?
Zesiluje tam série malých zemětřesení.

Václav Procházka

V nějaké práci již hodně staré I. Charvátové, vyplynulo z matemateckého modelu, chaotické chování – pohyb gravitačního centra sluneční soustavy. Někdy leží uvnitř slunce, někdy až několik jeho poloměrů od něj v závislosti na pohybu planet. Vyplývají z toho nějaké cykly ovlivňující celou sluneční soustavu… zřejmě značně i klima na Zemi. Země tak úplně neobíhá Slunce, ale spíše to gravitační centrum…

PetrV

VP – 1979 paní Charvátová vyvrátila předpoklady tehdejší klimatologů o přichodu malé doby ledové. V grafech ji vycházelo oteplení, které skončilo. teď bude sešup. Geofyzici vědí, že to ochlazení bude sopečnou činností a první na řadě je Island viz příspěvek výše.

anonymnyalfonz

“Najviac žerú CO keď rastú”

To je predsa výhoda… Zalesňovať a spracovávať… obrovská hodnota prakticky zadarmo

yamato

nastastie to nie je bud/alebo. Mozeme odcerpavat CO2 technologiami, a sucasne sadit stromy. Ono tych projektov na sadenie stromov je dnes uz pomerne dost, sam som bol prekvapeny ked som si to hladal. Cinania aj v pusti, sa nekaslu 🙂 Navyse podla ich tvrdenia ma reforestacia uzemia pozitivny vplyv na zivotnu uroven miestneho obyvatelstva.

Víťa Dolejší

Imho strom ukládá CO2 během růstu, takže na začátku hodně, pak už moc ne. A bohužel je tu vždycky riziko, že někdo přijde a pokácí ho, třeba kvůli “ekologickým” elektrárnám na štěpku (biomasu). Nevím jak je to teď, ale ještě tak před dvěma lety platilo, že EU dováželo z celého světa miliony tun štěpky do svých elektráren, které předělalo z uhlí. Třeba britská elektrárna Drax sežere ročně milion tun (za čísla neručím, nemám teď čas to ověřovat, myslím, že plánovali navýšit spotřebu až na nějakých 12000km2 lesa ročně). EU se snaží zvýšit vlastní výrobu lesa, aby nemuselo dovážet, ale tak jako tak, těžko můžete chápat les jako úschovnu CO2, když existuje takováto poptávka. Dost se taky dováží štěpka z USA, kde kácí staleté stromy s velkým obsahem CO2 a nahrazují je rychlorostoucími dřevinami. Navíc bych se vůbec nedivil, kdyby z Amazonských lesů putovalo dřevo, někde v v přístavech USA zázračně změnilo papíry, zem původu, dostalo certifikaci a tak, a pokračovalo do EU. Podobně jako se to děje s uhlím z Donbasu.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Víťa Dolejší
Dr.Str.

No on ten strom ani tak není řešení, protože když se nezakope do země, aby zkameněl, tak se rozloží, takže jako by se nic nestalo.

PetrK

Jakože ten strom po tom, co spadne, vysublimuje v podobě CO2 ?

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem PetrK
MilanV

Klasický přírodní rozklad generuje zpátky CO_2 – ať už ho sežerou brouci či někdo jiný, někdo sežere ty brouky… Zrovna nedávno to vysvětloval jeden vědec v pořadu Českého Rozhlasu: že stromy neberou CO_2 z atmosféry napořád, ale je to vlastně jen odložení problému o dobu jejich života, plus minus. Aby to bylo trvalejší, museli bychom je naházet do močálu, zakopat pod zem… Zkrátka vrátit se v historii Země do doby výroby ropy 🙂

PetrK

JJ. Na to jsem narážel, ale ono to koukám moc nevyplývá. Podpoří to celý ekosystém, vyrobí to hromadu energie a života i bez spálení … Nejsem žádný přehnaný ekolog, ale tohle mi pořád připadá jako správnější cesta. Tedy pro Zemi.

Dr.Str.

Hm, samozřejmě, že čím víc stromů, tím lépe. O tom nepolemizuji. Narážíme ale na to, že vlastně chceme vrátit do země to, co jsme ze země vykopali. Pokud nekulturní prostředí, řekněme deset tisíc let zpět, tvořilo maximální kapacitu zalesnění v našem geologickém období nebo alespoň věku, bavíme se miliardách tun CO2 navíc, které jsme uvolnili do atmosféry jen proto, abychom přesunuli předměty sem a tam, popřípadě bychom si ohřáli polívku.
Záměrem ekologického fanatika by tedy nemělo být ani tak sázení lesů až na krev, to snad nikdo nechce, ale dosáhnout rovnovážného stavu, kdy produkce víceméně koreluje s absorbcí. A popravdě ve světě, kde používáme beton a benzín, se toho strašně špatně dosahuje.
Mě osobně spíš překvapuje, že se všichni snaží najít nějaké konečné řešení. Není nic stupidnějšího, než si myslet, že existuje nějaký optimální, trvalý a stabilní stav. Víc pozornosti by si dle mého názoru zasloužilo studium dynamiky našeho podnebí. Nejde mi samozřejmě o meteorologii jako takovou, jako spíš o hledání dlouhodobých vazeb mezi biosférou, hydrosférou, atmosférou a geosférou. Jsme lidé. Umíme spoustu věcí, ale především umíme přizpůsobovat své prostředí sami sobě a umíme to líp než kterýkoli jiný živočich.
Proč tedy nevytvořit umělé kytky, které nám mohou sloužit jak zde na Zemi, tak kdekoli jinde ve Vesmíru? To je přece skvělá přiležitost.

PetrK

Já proti technologii umělých kytek nic nemám, za mne super. Pro Vesmír je to bomba a primární nástroj. Na Zemi jako doplněk na dorovnání “rovnováhy”. Pořád preferuji klasické rostliny, které (vím, že se opakuji) nedělají jen to ukládání uhlíku, jako primární nástroj. Asi jsem víc zelený, než si připouštím :-). Rostliny budou, z mého pohledu, v ukládání uhlíku efektivnější minimálně z pohledu vynaložené energie. K tomu ty pozitivní vedlejší účinky … Je mi jasné, že je to dočasné úložiště. Jenže dočasnost v desítkách let je fajn.

Ivo Janáček

Já jsem zde brán za antiekologicky zaměřeného a přesto v tomto s vámi naprostou souhlasím, není nad hezký les.

PetrV

Ivo v tom s Vámi souhlasím. Rád jsem za mlada pomáhal s brontosaury. Dnes jsou ekospolky jen vyděrači a sosalové greendealových dotací…

Invc

Ne. Nevysublimuje.

Rozloží se … respektive je rozložen jinými organismy. V případě stromu většinou aerobní cestou – postarají se o to převážně houby. Detaily nejsou až tak podstatné – podstatné je, že se jedná většinově o heterotrofní organismy (získávají energii a stavební materiál na sebe chemickou cestou).

“Chemická cesta” v živých organismech je v podstatě kaskáda reakcí štěpících dlouhé organické molekuly na stále kratší (za vzniku energie) a většina těchto reakcí je oxidačních. Ta kaskáda končí až ve chvíli, kdy se energeticky nevyplatí štěpit – respektive, až když není co štěpit/oxidovat – to znamená de facto až se dostane na jednouhlíkové molekuly (CO/CO2/CH4*) (ta kaskáda nemusí proběhnout v jednom organismu a nemusí být nutně celá aerobní)..

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Invc
Víťa Dolejší

Strom ne, ale les ano. Řešení to není spíš proto, že nemáte tolik plochy na zalesnění. A pokud byste tu plochu teď našel, tak člověk stejně neustále vypouští další CO2, takže dřív nebo později vám ta plocha dojde.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Víťa Dolejší
Ivo Janáček

A proto má smysl pracovat na tom, aby se vypouštělo méně a nikoliv na tom, aby se to pak nějak redukovalo. Když si vezmete třeba BEV, tak zjistíte, že to je totální nesmysl, protože místo 70 BEV stačí, abyste jeden kamion posadil na vlak a dosáhnete stejného efektu až na to, že u těch 70 BEV vypustíte obrovské množství CO2 při jejich výrobě.

PetrV

Nejlepší a nejlevnější (3x a více) je lodní doprava. Voda se neošoupe, jen je pomalá. U těžkých věcí totiž dochází k přetěžování žel. svršku a jeho ničení. To že, el. lokomotiva má výfuk v komíně úplně nepomáhá. Navíc vlaky zatěžují výrazně přenosovou soustavu. U dálnic kamiony jakbysmet ničí dálnice.

Dr.Str.

Kanál do každé vesnice. I poslední víska v Krkonoších si zaslouží své vodní spojení. Na co stavět mosty přes řeky, když auta můžou jezdit po řece?

PetrV

Nene, VRT do každé vesnice a dálnice jakbysmet….:-) Sice nic nevydělají, ale proč ne…

Kanál Dunaj-Odra ale bude a ne kvůli dopravě, ale jako zásobárna vody a pro regulaci přenosové sítě jako přečerpávací elektrárna, což je ta návratnost.
Pročtěte si ekologickou studii k dílu.
Hejtman Vondrák už pochopil hlavní důvody stavby.
Ještě to nechápou slováci, ale rakušani ano. A pochopili poláci a postavili přehradu ratiboř, která bude za 6 let napuštěna.
Zlínský, olomoucký a jihomoravský kraj kanál podporují, přece jen baťův kanál určil směr. Teď jej jen rozšířit.
A ještě zpacifikovat zelená paka…vyděrače
Jinak projekt není Zemanův ani Babišův. Je Evropský…Vznikl před 111 lety…

PetrK

To platilo před 40ti lety, kdy nás to učili ve škole. Ona ta vodní cesta není bezúdržbová, jak by se někomu hodilo tvrdit … Jen té ornice, co se do ní ročně spláchne …

Ivo Janáček

No jo, ale tak nějak tady máme souš a těžko budete přepravovat věci po vodě třeba z Prahy do Brna. Pokud jde o ten výfuk, pokud je ta elektrárna jaderná či jiná nízkoemisní (vítr, voda, slunce), tak je to naprosto v pohodě.

PetrV

Ivo mýlíte se, distribuční soustava nestíhá i když elektřina je, prostě ji nepřenese. Jsou to 2 města Praha a Brno a jejich časté blackouty v centrech měst. Potřebovaly by v místě spotřeby elektrárnu – rychlý zdroj. Šlo to vidět v centru Prahy v lednu, Blackout, další dny nejezdily do centra některé vlaky. Tramvaje omezili na víkendový provoz.
Ví se o tom více než 10 let a nikdo s tím nic nedělá.

Invc

Už je to tu zas….

Tady za oknem je asi úplně jiné centrum úplně jiné Prahy.

PetrK

Potvrzuji. A ten rychlý zdroj – přečerpávačka ve Štěchovicích je v podstatě v Praze … Možná by šla udělat druhá na Petříně – už to kdysi zkoušeli s vodní lanovkou :-).

PetrV

Invc, teď je teplo, a překvapivě i točí nestabilní větrníky. Vypínaní probíhalo v lednu.

PetrK

Na jedné straně problém s přenosovou soustavou a na druhé straně elektrárna do centra .. se stávající přenosovou soustavou? Nějak v kruhu …
Jinak v ČR samozřejmě problémy s přenosovou soustavou jsou, kvůli transferu energie “od moře k moři”. Ale není problém s distribucí z elektráren do měst … Blackouty, když už tomu tak chcete říkat, jsou způsobené vnějšími vlivy, nikoliv nestíháním. Ještě jsem neviděl omezování některých tramvají a některých vlaků na stejných trasách z důvodu výpadku energie.

Víťa Dolejší

Hypoteticky, pokud by se vymyslelo něco, co bude mít dostatečně kladnou bilanci, tj. uloží to řádově víc CO2, než kolik ho to uvolní při výrobě a provozu, pak to smysl dává, protože nemáte páky na to, abyste donutil celý svět omezovat emise, ale instalovat pohlcovače můžete jak chcete.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Víťa Dolejší
Ivo Janáček

Bohužel toto je tak trošku z říše perpetuum mobile. Jistě, pokud postavíte jaderné elektrárny 4+ generace, tak toho docílíte poměrně snadno, ale zde nastává klasický problém a tím je ekolog, pro kterého je čistá jaderná energie absolutní zlo, protože by pak neměl proti čemu bojovat.

Invc

Ač jsem velkým příznivcem jaderné energetiky (jako v současnosti prakticky nejmenšího zla) … tak jaderná ani fúzní energetika nejsou z globálního hlediska úplně “čisté”.

Pokud řešíme globální “teplotu” – je třeba nevyhnutelně počítat s aktuální “volnou” energií v systému (a neohlížet se jen na jeden parametr – CO2) – respektive celkovou sumou energie, která je v podstatě v systému (komplex atmosféra / oceány) uložena ve formě tepla (nebo chemických / fyzikálních procesů, které teplotu bezprostředně ovlivňují – třeba skupenské teplo atd.).

Lidstvo dlouhodobě dělá to, že bere energii, která byla dlouhodobě / trvale uzavřena ve hmotě (ve značné míře uzavřením přijaté “solární energie”), a uvolňuje ji ven (včetně vedlejších produktů, jako je třeba CO2) – to platí pro ropu, uhlí, zemní plyn jadernou energii, fúzi atd… V podstatě přidáváme do systému atmosféra/voda energii, která by tam jinak nebyla (byla by pevně uzavřena ve hmotě).

Použití energie z jádra / fúze – na opětovné uzavření CO2 zpět do hmoty řeší jen část problému (odstraní CO2) ale neřeší energii “navíc” v systému – jen nahradí jednu energii z hmoty s externalitama – jinou energií z hmoty bez těchto externalit. Ale pořád se jedná o použití energie, která by jinak v systému “normálně” volně nebyla).

Vybalancování příjmu a výdeje energie ze systému, tak aby výsledná teplota byla v nějakém rozmezí, které by bylo řekněme odhlasováno za “přírodní” – a tedy bychom mohli říct, že jsme “čistí” – je samozřejmě úplná utopie (cest by bylo hodně, ale ta cena a realizovatelnost … zatím se vlastně ani nedokážeme dohodnout na tom, jestli je něco “špatně” – respektive, co by vlastně mělo být normální).

Ivo Janáček

Ano s tím nelze než souhlasit, je to tak a proti si stále myslím, že jednak stromy jsou fajn a jednak se musí pracovat na tom, aby se zbytečně CO2 neprodukovalo a ne na tom jak jej pak odstranit.

Dále si pak myslím, že není problém jen CO2, ale co třeba voda – vodní pára z aut a nebo třeba z plynových elektráren?

PetrV

Ivo, přesně tak voda je voda je hlavní skleníkový plyn. Jen tu zdanit ve vzduchu nejde- není to únosné. Tak se vymýšlí blbiny s CO2, aby mohli sosat peníze z Greendealu.

Invc

Voda sice má poměrně slušný skleníkový efekt, ale vztah vody a teploty atmosféry je jiný – teplota atmosféry řídí množství vody v atmosféře.

Můžeš vypouštět vody kolik chceš, ale pokud je zima, tak se prostě do atmosféry nevejde a vykondenzuje. Pokud naopak bude horko, tak se ti voda dostane do atmosféry, i když člověk nic “nevypustí”.

Václav Procházka

Jste borec teda:-)

Dosud si všichni seriózní klimatologové dělali s vodou v atmosféře starosti a koukám, že zcela zbytečně. Tuším, že oblačnost a vlhkost vzduchu není dosud zahrnuta v žádném klimatologickém modelu, kvůli složitosti systému, ale to přece nevadí. Je to přece tak jednoduché:-)

Možná si to neumíte dát pořádně do souvislostí, ale voda nemusí být ve vzduchu obsažena jen ve formě nenasycené páry, ale jak překvapivě píšete může i kondenzovat. To ovšem vůbec neznamená, že z atmosféry zmizí, viz. oblačnost! Může být tedy v atmosféře ve všech svých skupenstvích. Teplota ovlivňuje stav vody v atmosféře, ale i obráceně… 🙂

PetrV

Václave, invc nepřesvědčíte si to nastudovat. Patrně sosá greendealové peníze a přece si nepodřeže pod sebou větev.

Václav Procházka

Jaký si myslíte, že je denní výpar ze všech vodních ploch na Zemi, když je její povrch tvořen ze 2/3 vodou? Pára z aut je asi o pěkných pár řádů nižší, nemyslíte? CO2 tvoří v atmosféře pouhé 0,04%. O kolik stoupne teplota, pokud stoupne CO2 v atmosféře o 10% tj. absolutně na 0,041%? 🙂 A vážně je ten vztah CO2-> teplota a nebo spíše teplota -> CO2? A proč na všech ostatních tělesech ve sluneční soustavě závisí teplota na hustotě atmosféry a nikoliv na jejím složení? Jo a víte kolik v minulosti vyprodukovali CO2 sopky ev. prdící dinosauři či lesní požáry?

PetrV

Jde o krádež peněz z greendealu. Zloději si nepodřežou větev.

PetrV

Invc, tak energie navíc z jádra je pví pšouk oproti energii předané Sluncem do systému. Lidstvo je součástí přírody. Tak je rozhodující činitel při změně klimatu.
Teď se dere magma na povrch na Islandu. To bude globální ochlazení jak vyšité.
Ještě budeme rádi za trochu energie z jádra a lidi se vrátí ke dřevu, které je dostupné.

PetrK

Magma se dere na povrch na Islandu odjakživa … Proto na Islandu provozují geotermální elektrárny a pokrývají tím spotřebu z cca 30 %.

PetrV

Zemětřesení 7,5+ bylo před měsícem v Chile, teď 2 7,5+ u Nového Zélandu.
Na řadě je Island, stoupá aktivita, magma je cca 3 km pod povrchem a dnes stoupá rychlostí 53 km/ den.
Bude to velmi kruté probuzení a rychlá evakuace Islandu.
https://en.vedur.is/earthquakes-and-volcanism/earthquakes
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3278272-na-islandu-hrozi-bezprostredni-erupce-sopky-varuji-seismologove

Island je krutý:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki

A globální ochlazení způsobené sopečnou činností je blízko.

PetrV

Teď nebudou, protože díky magmatu tam budou mít tepla trochu více a kouře. Moc energie je často na škodu.

3,14ranha

Dere se na povrch pořád (už několik desítek milionů let) ale nespojitě!

Takže když nám příroda bude chtít udělit lekci, tak zopakuje událost typu Lakagígar a minimálně v evropě se můžeme jít klouzat. A to je událost která se prokazatelně stala v moderní době (vůbec nemusíme řešit dávné superkatastrofy typu Yellowstone nebo Toba).

Víťa Dolejší

Příroda to dělá od jak živa, jinak bychom teď neměli z čeho to CO2 uvolňovat. No a když to umí příroda, proč bychom to nemohli být schopní trochu zefektivnit technologií?

Invc

Příroda na to má jednu věc, kterou my nemáme – čas.

Nemyslím, že by kdokoliv z nás chtěl nebo vůbec byl schopen uvažovat nad projektem / procesem, kde by se čas realizace počítal v přestupných dobách ledových.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Invc
Víťa Dolejší

Ale dokazuje to, že to principiálně jde. Navíc třeba strom to dokáže i za poměrně měřitelnou dobu. Proč by pak nemělo jít udělat něco na ten způsob, co nebude žrát živiny z hlíny, ale elektřinu a bude trochu rychlejší. Víte proč je Musk tam kde je? Protože je optimista. Nutná podmínka k tomu něčeho dosáhnout je hledat jak to jde a né jak to nejde. A já mu věřím, že to není úplně marná cesta.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Víťa Dolejší
Ivo Janáček

No problém je v tom, že ta elektřina jaksi není bezemisní. Jinými slovy je to jako s BEV, zapojíte ho do nabíječky a je to krásné PR, ale někde na druhém konci vedení musí být zdroj te energie. No a jelikož všechny nízkoemisní zdroje jako je jádro, vítr, voda a nebo Slunce jedou vždy na maximum, tak se prostě přiloží pod kotel uhlí a nebo se přidá více plynu což je obojí dvojí špatně, protože tím uvolníte další zbytečné CO2. U těch stromů tak nějak to jde i bez té elektřiny.

PetrV

To se děje tuto zimu listopad-prosinec-leden v celé evropě. Spalovaly se psí chlupy i elektrárny na mazut jely, aby lidi neměli blackout.
Ten bude stejně jako v Texasu další zimy. Škody lidem nikdo nezaplatí.
Jádro je nejlepší řešením tohoto problému.

Nejde pochopit

100M dolarů stojí 20 denní provoz té příšernosti jménem Bitcoin kterou Musk taky podporuje. U toho panáka to vypadá že pravá ruka neví co děla levá :(.

Above none field

Nojono musíš to pochopit (marihuana ničí moskové buňky):(.

EvzenJ

.. a schopnost zvladat pravopis.

Above none field

Co jsem udělal špatně?
Zato já nemůžu zato můžou ti co vymysleli češtinu je stašně složitá(takhle by to elon nigdy nevymyslel) a NIGDO si nemůže pamatovat všechno a já jsem se snaži dávat ověřené informace ,pravopis byl až na druhém místě.

Ales

Co jsi udelal spatne? Tak zaprve, tady nejsi na novinkach. Jen tu zaplevelujete diskuzi. Uz to zaclo u clanku u želv. Vzdy se tady vedla věcná diskuze a ne to co se tady deje. Nicite muj oblibeny web ktery nastevuji od uplneho vzniku. Doufam, ze po lockdownu se to tady zase trochu vycisti.

Dalsi hodnotni uzivatele:
gendibal
sirka
Nejde pochopit
Above none field
Silhan.J

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Ales
Dr.Str.

A když nevsadíme na korály, což je osvědčená technologie pro dlouhodobé ukládání CO2, tak můžeme zprovoznit bambusové pece na výrobu dřevěného uhlí, které pak zahrabeme do země.
Pokud ale chceme vyloženě urvat kyslík z uhlíku, tak by se to mohlo povést za nízkého tlaku třeba ve směsi vody a oxidu uhličitého pomocí výbojů. Netvrdím, že to vím, protože nevím a nikdy jsem to nezkoušel. Je tu ale velká šance, že vzniknou kapalné a pevné meziprodukty, které by mohly jít separovat.
Stejně jde Muskovi o to, jak vyrobit z CO2 na Marzu metan a kyslík.

PetrK

Jak rychle že roste korál ? 🙂

Dr.Str.

No přece spolehlivě. Důležité ale je, že paralelizovaně.

sirka

Škoda toho slohu…

Jiří

Moje oblíbené znázornění historické odchylky od průměrné teploty:
https://xkcd.com/1732/

gendibal

Už i Muskovi uhlíkově hrabe?

PetrV

Když na tom nesmyslu vydělává?
Molekula CO2 je velmi stabilní a nerozkládá se ani při teplotách 2000 C. Je to možná nejstabilnější molekula. Při spalování uhlovodíků vzniká proto tolik energie, protože dochází ke vzniku stabilních sloučenin.
Voda se rozkládá až při cca 550 C a CO2 nevědí.
Někteří vykukové tvrdí, že hlavním nositelem energie uhlovodíků je vodík a jeho vazebnost.
Není to díky tomuto pravda.

Elon toto ví. Je to hra na zelené kašpárky.

Bezosova Pleš

Pane bože, co koment, to bullshit, proč by sakra měla být molekula CO2 nejstabilnější molekula? Jasně, výdej energie a tím i množství sdílených elektronů, když to řeknu blbě má vliv na reaktinvost/”stabilitu” sloučenin, to znamená, že jako nějaký plyn 8. skupiny bude reagovat víc, než CO2? Ne. Btw jestli se počítá jako reakce rozpouštění CO2 ve vodě, tak je sakra nestabilní.
Bullshit č. 2: molární hmotnost metanu(nějaký uhlovodík) je 16g/m, z toho 2 moly tvoří H2, tedy 4g. Energetická kapacita/výhřevnost (přibližná, nechtělo se mi hledat, ale v celkovém součtu sedí, když tak pošlu tabulku v excelu)je: uhlík 360kJ/mol (jeden) a vodík 240kJ/mol(dva), když sečteme vyjde 840kK/mol, což je zhruba hodnota methanu (je o něco větší kvůli ignoraci energie potřebné k rozdělení a ta se stejně mezi uhlík a vodík rozdělí, takže co) tadá. Jde o to, že molekula methanu se nejdřív rozdělí, to spotřebovává energii, ta se rovnoměrně rozdělí, ale i tak uhlík váže 4 elektrony a vodík taky 4(4x1elektron), to znamená, že ty energie jsou si podobné (360 a 480), ale vodík je prostě asi třikrát lehčí dohromady, než ten uhlík. A výsledek? Ztratil jsem 15 minut svého času někým, kdo neumí udělat základní kalkulaci, kterou zvládne udělat debílek z prváku…
A hra na zelené kašpárky, když tak napište, kdyby jste chtěl vysvětlit další trivialitu bránící vám pororumět v existenci světa.

PetrV

Nechovej se jako debílek z prváku a něco si nastuduj o chemických reakcích a jejich energetické výtěžnosti.

Pak si dej 10 dřepů a přijď se omluvit.

Bezosova Pleš

Ehm jakobyyy. To vy jste začal útočit, viz. zelení kašpárci. Ale tak mi prosím řekněte, co tam mám špatně, když teda nic nevím o chemických reakcích. Oh opravdu převelice se omlouvám, že jsem na váš totálně neinformovaný bezcenný komentář bez jediného důkazu napsal jednoduchou kalkulaci, která ho jednoduše vysvětluje, opravdu moc mě mrzí, že jsem vám narušil vaší představu světa 🙁 Teď vážně, co tam mám teda špatně?

Invc

Pokoušíš se o nemožné 😉

PetrV

Invc, po prvním blackoutu otočíš? Až nebude elektřina?

Dr.Str.

Máte a nemáte pravdu. CO2 má skutečně větší stabilitu jak voda v rámci molekulárních chemických vazeb, ale na váhu je větší energetickou studnou právě voda. Na dvě dvojné vazby v CO2 totiž na hmotnost připadá téměř 5 jednoduchých vazeb u H2O, které sice jsou jednodušší v překonání než dvojná vazba, ale díky vyšší stabilitě na elektronový pár potřebují v celkovém výsledku více energie na rozbití.
Pokud se tedy bavíme o jedné molekule, tak ano, větší energii na rozbití potřebuje CO2. Pokud ale skutečně chcete ideálně ukládat energii, vyplatí se vám ji ukládat ve vodíku.Proto kytky primárně rozkládají vodu a získaný vodík používají k redukci CO2. Je snazší překonat vazbu vodík-kyslík a přitom ve výsledku uloží víc energie. CO2 při tvorbě cukrů slouží především jako kostra.

PetrV

Děkuji, zajímavé, prověřím. Jinak nejsem proti vodíku. S tou vahou máte pravdu , molekula CO2 je velmi těžká molekula. Problém je spíš se skladováním vodíku a vše okolo.
Je finanční rozdíl hapat s nerezovou plechovkou a nebo s nádrží SLS.
Chtělo by to nějakou nádrž, aby nedocházelo k vodíkové křehkosti.
Klidně plechovku jako vyrábí SpaceX a uvnitř vrstvu – nástřik něčeho, co to udrží.
Pak tam dělá hmotnostní binec izolace nádrže. Ta je kvůli námraze a nebo riziku zahřátí vodíku a výbuchu?
Jinak vodík je pekelně explosivní…

Invc

CO2 není “velmi těžká molekula”…

Doporučuji vzít si starou dobrou tabulku prvků … a pak zjistíš, že je celá řada prvků, jejichž jednotlivé atomy jsou mnohem těžší, než celá molekula CO2. Prakticky cokoliv od Skandia nahoru. Nemluvě o organických molekulách uhlíku – kde cokoliv od propanu nahoru je těžší (a dovol abych tě seznámil třeba s molekulou polystyrenu nebo DNA – tak vypadá skutečně velmi těžká molekula).

A pokud jde o izolaci – námraza nikoho nezajímá (o tu se postarají vibrace a zrychlení). Problém je na jednu stranu ohřívání vodíku (plášť), na druhou stranu zamrzání okysličovadla (přepážka).

PetrV

Invc díky za info.
S tím vodíkem a metanem se to má takto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spaln%C3%A9_teplo
PalivoSpalné teplo
[kJ/kg]Spalné teplo
[kJ/m³] (20 °C)Vodík141 900 12 760 (g)
Methan 55 530 37 520 (g)
Kapalný vodík zabírá hodně objemu a tím ta velká nádrž.
Metan je na tom na m3 o dost lépe, váha je sice rozhodující, ale včetně nádrže.
Neporovnával jsem CO2 s těžkými molekulami, ale s H2….

Invc

A jak má tohle cokoliv společného … prakticky s čímkoliv?

Nevím proč, ale mám pocit, jako by se ti slepily nějaké stránky, přestože by to u webové stránky nemělo být možné…

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Invc
PetrV

Proč ze sebe děláš tydýta?

Ivo Janáček

Z článku mi není zřejmé, jestli jde jen o získání CO2 a nebo i o jeho trvalé uložení. Pokud jde o Mars, pak má smysl ta část první, pokud jde o Zemi, tak je to nesmysl jako celek, protože mnohem snazší, efektivnější a levnější cestou je snížení aktuálních emisí než snaha o uložení již existujícího CO2.

vlad88

Dle mého názoru by naše nemocná západní civilizace měla řešit skutečné problémy, kvůli kterým rychle zaniká. Místo toho řeší jen pseudoproblémy, protože jen ty je politicky korektní řešit. A navíc se na jejich řešení jde napakovat, viz například solární baroni. Žijeme v ryzí kleptokracii.

PetrV

Rusové a číňané budou v pohodě. Ti nejsou v zajetí těchto zelených bludů.
8.1. vyváželi rusové a bělorusové přes Litvu, Finsko, Estonsko 5,5 GW elektrické energie dál do Evropy. Jinak by celá přenosová soustava klekla. Takhle došlo k rozpojení sítí díky přetížení na Balkáně.
Větrníky v západní evropě měly odstávku kvůli počasí a klasické zdroje na uhlí byly odstavené. Jaderky ve Francii jakbysmet. A zároveň byla velká zima ( anglie nejchladnější zima za posledních 60 let). Mimochodem golfský proud se noří v atlantiku, přestává fungovat výměník tepla karibik – evropa a nikdo neví proč. Pindy o sladké vodě jsou pohádky zelených. Naposledy to bylo před 12 000 lety.
Greendeal energetika je finanční tunel klasické energetiky.
V létě sice ee je v záporných hodnotách, ale rozhodující je zimní období, kdy ji životně potřebujete na pohod čerpadel topení, svícení apod. V létě s přebytky můžete max vyhřívat bazén a na klimatizaci.
Letošní Texas varuje…
Rusové, kteří to tuší a nejsou v zajetí greendealu staví u čermého moře. Tzv. Putinův palác je sídlo ruské vlády.
Amíci mají pro případ výbuchu Yellowstone objekty v Jižní Africe.
Čeká nás náročné období a Elon chce letět na Mars. Dle mne tuší tento průser.
Dlouho takové zdroje, jako dnes nebudou.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem PetrV
PetrV

Nezapomeňte, že na Marsu je hlavně CO2. A Elon potřebuje Metan a kyslík. Kyslík získá z vody, která na Marsu je. Metan z CO2 jde vyrobit sabatierovou reakcí, ale potřebuje velkou výrobu elektřiny, vodu. Dle mne mu to vyřeší jedině jaderný nebo termonukleární reaktor s chlazením CO2.
Vysoké tlaky a bakterie z podzemí Země by také mohly vyrábět uhlovodíky.
Uhlík, je základní kámen života na Zemi. Možný by byl prý ještě křemíkový život.

Ivo Janáček

Pokud jde o Mars, pak má smysl ta část první”

Však to píšu, tak o co jde?

PetrV

O řešení problému, který na Zemi není. Je jen uměle vyvolaný zloději a prohlášený za víru v eko. Je to obdoba víry v Boha se všemi důsledky tj. i placením desátku- daně- greendealu. Poznáváte to na svých účtech za elektřinu, příspěvek na OZE.
Na Marsu stačí CO2 jímat a mít dostatek energie a vody, aby Elon vyrobil metan. Soláry ani větrníky tu elektřinu nevyrobí. Musí být jádro a nebo termojaderná fúze – dy…no…mak.

vlad88

Klimatologie už dlouho není vědou, ale náboženstvím i s inkvizicí. Hlavně proto dnes nevíme, proč se klima mění. Víme, že klima se vždy měnilo a v minulosti bývala koncentrace CO2 podstatně větší než dnes. Měli bychom se změnám přizpůsobovat a udržovat krajinu zdravou, aby se i fauna a flora mohla přizpůsobit. Místo toho napodobujeme komunisty, kteří chtěli poroučet větru a dešti.

PetrV

Opravím Vás, geofyzikové to vědí už 40 let a souvisí to s vlivem planet a Slunce na Zemskou kůru a Zemi.
Jen přes mainstreamová media razící zlodějský greendeal to nepronikne.
Mají i předpověď vývoje. Teď se bude ochlazovat do roku cca 2050, pak bude mírné oteplení a po roce 2080 prudký sešup a okolo 2150 nástup doby ledové.
Mimochodem sluneční aktivita (sluneční skvrny, což je teď 25 cyklus) bude další 2 cykly velmi slabá na úrovni Daltonova minima – 1790-1830
Mauderovo minimum bylo bez skvrn.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maunderovo_minimum

Zdeněk

Tak po pořádku:
Víra ve schopnost časově rychlého a trvalého deponování CO2 je vzhledem k současným znalostem chemie i fyziky na stejné, nebo nižší, proveditelnosti než Budhova reinkarnace duší či vyhánění čertů z jeskyně svatým Prokopem. To je bohužel naprosté factum.
  O další dnešní mystické zvrhlosti ve formě zatracení CO2 jako příčiny domnělých problémů s planetárním klimatem ani nemluvě. Dotknu se tedy jen několika skutečností, které jsou v rámci chemických vlastností látek nezvratně určeny kvantovou fyzikou a jsou z hlediska současného poznání konstantou. Jsou tedy neměnné.
Molekula CO2 je velice stabilní molekulou. Vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem spalováním abiotickou dráhou nebo hořením biotickou dráhou. Je to tedy přirozený a všudypřítomný hyperoxidační produkt anorganické i organické reakce. Můžete ji ohřát na 2000C a nic. Chcete-li ji násilím rozštěpit a oddělit samotný uhlík, potřebujete dodat tolik energie, kolik bylo třeba ke vzniku molekuly oxidací, tedy spálením. Tepelné záření, které se ovšem při této reakci uvolnilo, je pryč a musíte novou energii nutnou k rozštěpení molekuly dodat. Kde ji vezmete? A lacino? Taková energie, byť by byla zdrojově zdarma by byla i tak drahá. Minimálně ji musíte zpracovat, přemístit na místo reakce atd. Takže tudy cesta nevede.
 Síla hrubé fyziky je tedy pro deponování CO2 neekonomická. Je tedy nutné se obrátit na chemické reakce. A zde máme v zásadě dvě možná řešení:
1) Depononování do hornin abiotickou dráhou: V případě naší planety, a lze se domnívat, že totéž bude platit u všech kamenných planet naší soustavy, se jedná zejména o reakci CO2 se silnými hydroxidy za vzniku uhličitanů a hydrogenuhličitanů. Je to proces pomalý, ovlivněný mnoha faktory, kterým stále ještě ne zcela rozumíme. A není samospasitelný. Nevede ke stabilitě systému: při sopečné činnosti se totiž CO2 uvolňuje rychleji, nežli se jej abioticky daří vázat. Navíc při teplotě nad 350C se opětovně uvolňuje do atmosféry a potom již není cesty zpět. Viz. Venuše.
2) Biotický proces. Život je formou fyzikálně chemických reakcí, které jsou natolik účinné v uhlíkovém cyklu, neb náš život zejména pohání převážně oxidace, že mají zásadní dosah i na geologické procesy celé planety. Život má mimo jiné tu schopnost trvale deponovat CO2 do hornin formou biochemických reakcí nebo biomechanického procesu – sedimentace schránek jedno i mnohobuněčných včetně korálnatců a jejich útesů. Vždy je však produktem vápenec, tedy CaCO3. V celoplanetárním geologickém chemismu CO2 hraje zásadní úlohu kompetice mezi SiO3, tedy oxidem křemičitým a vápníkem.
Rovnice je CaCO3 + SiO2 ⇌ CO2 + CASiO3.
A nyní pozor! Díky vhodné vzdálenosti od slunce a působení biosféry na atmosféru země jsou teploty zemského povrchu nižší jak oněch výše zmíněných 350C. Za těchto podmínek je rovnováha v rovnici posunuta vlevo k uhličitanu vápenatému. Zvýšíme-li teplotu, třeba dopadem velkého tělesa – dinosauři mohou vyprávět, zeptejte se doma andulky, rovnováha se termikou posune vpravo a je po žížalkách…
  Za dobu trvání života tak byla odhadem do vápenců deponována hmota cca 80×106 gigatun. V oceánech je pro srovnání rozpuštěno cca 40×103 gigatun a v atmosféře cca 800 gigatun uhlíku. Kolik obsahuje vlastní biosféra je nesmírně těžké jen odhadnout, ale uvažuje se o 1900 až 2500 gigatunách ve formě uhlíkatých sloučenin. 
Tedy závěrem je třeba podotknout, že neexistuje jiná účinnější technologie, jak trvale deponovat uhlík z CO2 do hornin, a vyřadit jej tak z uhlíkového cyklu, než jsou metabolické dráhy živých organismů. Obecně vzato je vápník transportován v rámci metabolického procesu pomocí fosforečnanu do povrchové struktury organismu. Zde je za pomoci enzymu krystalizován na kalcit nebo aragonit. V každém případě je z toho nakonec vápenec. A o to jde. Tyto procesy jsou natolik komplexní, že je nelze ekonomicky ani technologicky průmyslově aplikovat v patřičném rozsahu a účinnosti. A to ani pokud by byla vypsána miliarda dolarů.
Možná řešení tak mohou skrývat asi nanotechnologie, ale ty jsou zatím pouze v plenkách.
Všechno ostatní, jako vymražování CO2, výroba CH4, vázání uhlíku do rostlin atd. je jen dočasné narušení uhlíkového cyklu, zcela bez jakéhokoliv vlivu na cyklus samotný, protože výsledný produkt nakonec opět spálíte a CO2 opět uvolníte. Neodstraníte tak žádný uhlík, pouze jej krátkodobě uskladníte pro další využití. Vraťte se o dva odstavce výš k objemům uhlíku v jednotlivých prostředích a zamyslete se nad reálií technických schopností civilizace.
 Snadno uvidíte, že se jedná o zjevnou pitomost a nenaplnitelné očekávání příchodu mesiáše v podobě spásné fabriky, která by měla ročně deponovat cca 8-9 gigatun uhlíku, který naše globální společnost každoročně vypustí komínem. (Aby byla neutrální.)
 Tomu může věřit jen zelený fundamentalista, nebo lump, který se na tom snaží vydělat. Případně člověk, který není ani za a) nebo za b), ale je v toužebném očekávání zázraku, že se to někomu povede, protože to sám potřebuje. A to je asi případ EM a jeho 100 milionů.

PetrV

Pane Zdeňku,
plně s Vámi souhlasím. Inspirovat se může pro výrobu metanu jen u geologů-prospektorů, potažmo teorií vzniku uhlovodíků v zemské kůře.
Uhlí jak černé, tak hnědé vzniklo ve obdobích, kdy Sluneční soustava se nacházela při oběhu galaxie cca ve stejném místě. Patrně docházelo k velmi silným přesunům zemské kůry gravitačními vlivy něčeho, co dle mne neznáme.
Černé vznikalo okolo 540 mio, a 270 mio. Hnědé vzniklo nedávno ve třetihorách, tzn. prakticky dnes.
Zajímavostí je, že to zhruba souhlasí s tím oběhem. Jsou na to práce.
Ropa a plyn vzniká v kapsách zlomů a je teorie, že tam jsou dole bakterie, které se nakonec pod tlakem změní na uhlovodík. Je to proces, kterému úplně nerozumíme.
Jinak k CO2- ten z 99,9% vzniká přirozenými procesy, především únikem metanu z moří a jeho rozkladem na CO2.
To je ten hlavní znečišťovatel.
Bohužel karavana greendealových zlodějů a ovcí jede dál…

Zdeněk

Je to jak píšete. Nicméně EM je nejen šikovný, on je i velmi mazaný. V zásadě svojí pobídkou zkopíroval NASA, která začala dílčí úkoly delegovat na soukromý sektor. Pokud chce EM na Mars, musí dělat totéž, protože ví, že vše stihnout nemůže. Myslím si, že v krátké době budeme svědky podobných pobídek i v oblasti systémů udržení života, 3D tisku nebo kosmické architektury. Máme se na co těšit:)

PetrV

Doplním, vše jde pod hlavičkou NASA a programu Artemis potažmo hlavně CLPS.
Ono dopravit tritium a helium z Měsíce bude opravdu vývar tohoto století.
Na druhou stranu jej můžou z nějakého důvodu vyšoupnout jako se to stalo Mikhailu Kokorichovi u momentus.space, jeho start-upu…
Jsem zvědavý, kde se objeví.

3,14ranha

Souhlasím s vámi ohledně skepse a kritiky falešných “ekologů”.

Ale to vysvětlení uhlí a astronomické cykly je nesmysl, asi jste sedl na lep nějakým konspiračním teoretikům (polopravda je vždy horší než hloupá lež). Před 540 miliony let totiž neexistovaly na souši žádné rostliny (ani jiný život), 541 milionů let je okamžik kdy se objevili první trilobiti a jiné organismy se schránkou.

PS: jinak obecně vznik usazenin (od břidlice, pískovců, přes uhlí, ropu až po vápenec) souvisí hlavně s pohybem kontinentů – takzvaným velkým cyklem který skutečně trvá cca 200-300 milionů let. Kontinenty srazí do jednoho shluku – superkontinentu a pak se zase postupně rozpadají a na jiném místě se zase shluknou a takhle dokolečka.

PetrV

Omlouvám, je to moje chyba s těmi 540 mio let.
Pravdou je, že hlavní sloje černého vznikly na kontinentu pangea před cca 270 mio lety a hnědé prakticky včera. Souhlasí to zhruba s velkým cyklem. Také je pravda, že uhlí se nachází v tzv pánvích, bývalých jezerech a mělkých mořích. Ten proces vzniku jezera musel být velmi rychlý, něco jako zaplavení přehrady Slapy – dodnes tam potápěči vidí zaplavené stromy, nestihli je v roce 1962 vykácet díky povodni, která Slapy naplnila. Nemyslím si, že tehdy na pangee houby neexistovaly, rozkládají dřevo.
Geologie překvapuje. Země může být klidná a pak jsou období rychlých pohybů. Za posledních 100 let to bylo při zemětřesení Valvidia 1960, Peru 1970, Aljaška 1964. Tehdy došlo k obrovským změnám terénu. Prý to souvisí s oběhem Jupitera 62,5 roku. Gravitace je mocná čarodějka.

Gravitace je vlastnost prostoročasu.
Zaujal mne tento článek:
https://www.newscientist.com/article/mg24833100-800-the-universe-is-expanding-too-fast-and-that-could-rewrite-cosmology/

Jaký máte na to názor?

Když proplouváme prostoročasem, je možné, že by se měnila gravitace?
S etalonem kilogramu v Paříži mají taky problém, že váží trochu méně.

https://www.idnes.cz/technet/veda/mereni-kilogram.A190520_084545_veda_vse

Asi odkorodoval….:-)

3,14ranha

Už asi přetékáme do OT, ale jen k těm prvním stromům v Karbonu (kdy se objevil první globální les, první stromové rostliny a z nich první sloje uhlí o kterých víme).

Možná vás zaujme, že část celého toho kouzla leží právě v tom že rostliny tehdy vynalezly lignin (velmi stálá složka dřeva) u kterého trvalo odhadem miliony let než se ho mikroorganismy a houby naučily aspoň trochu rozkládat. Do té doby se mrtvé dřevo téměř doslova hromadilo nerozložené (pokud třeba neshořelo při lesních požárech).

PetrV

Zajímavé, to jsem netušil. Lignin je pro stromy základ. Přesto ta geologie Země má své zákonitosti. Dochází k rychlým přesunům hmoty a to při obrovských zemětřeseních.
Nedávno mne zaujalo, že Alpy byly ve třetihorách vysoké jako Himaláje.

Václav Procházka

Není to s tím ligninem náhodou neověřená ad-hoc hypotéza, která vznikla právě proto, aby se vysvětlil vznik uhlí? Nezůstává tam pak stejně problém u hnědouhelných pánví?

3,14ranha

Je to složitější, proto píšu že je to (jen) součást vysvětlení. Kromě evoluce rostlin (a s nimi i požíračů rostlin), hrála roli už zmíněná geologie, kolísání hladiny moře,teplé vlhké klima a zvýšené obsahy CO2 (řádově) a O2 (až 35% místo dnešních 21% ).

Hypotézy se dají ověřit:
– společnými vlastnostmi současných potomků těch starých rostlin a na základě vzhledu zbytků rostlin v geologických vrstvách

– stejně tak lze zhruba spočítat genetickou evoluci metabolických procesů v organismech (počítáním mutací v genech, které kódují “chemickou výbavu” dnešních dřevokazných hub lze hrubě spočítat před kolika miliony let se objevil první společný předek který tuhle chemikálii, enzym dokázal vyrobit jako první).

– samozřejmě čím víc nezávislých indicií a důkazů, tím je hypotéza silnější.

PS: hnědouhelné pánve vznikly během období které bylo podobně neobvykle teplé, vlhké, s vysokým obsahem atmosférického CO2 (=potrava pro rostliny) ale protože jsou o tolik mladší, tak máme téměř jistotu že jsou jen slabým stínem toho co se dělo dávno v karbonu …

Mladičké hnědé uhlí se nám totiž dochovalo skoro všechno, zatímco velká část karbonského uhlí byla zničena geologickými procesy za 300 milionů let a přesto je toho černého uhlí o dost víc než hnědého !!)

Václav Procházka

Hypotézy o tom co se dělo před milióny let, se dají ověřovat ve většině případů dost nepřímo. Pokud akceptujeme elegantní hypotézu o neexistenci bakterií požírajících lignin u černouhelných slují, máme následně problém s vysvětlením vzniku uhlí hnědého. Samozřejmě procesy při jejich vzniku mohou být odlišné, viz. rašelina… Ta vzniká naopak ve vlhkém a chladném prostředí…

3,14ranha

Vy se snažíte oddělit věci které jsou pevně spojené. Uhlí potřebuje ke vzniku řadu příznivých podmínek (CO2, teplo, vlhko, světlo, zamezení přístupu kyslíku k mrtvým stromům)

A kromě jiného je potřeba zohlednit zda jsou mrtvé stromy “pohřbeny” pod povrch (půdy, bažiny) rychleji než je něco rozloží. V karbonu to jen nejspíš bylo umocněné tím že požírači se rozkládání dřeva teprve učili.

Ale to neznamená že uhlí (většinou méně kvalitní) nemohlo vzniknout i později.

Vy pokládáte špatnou otázku. Uhlí zkrátka mohlo vzniknout tehdy i tehdy. Vědci doopravdy řeší pouze otázku toho proč toho karbonského (staršího) vzniklo během celkem krátké doby větší množství než kdykoli později? (300 milionů let nepřekonaný rekord).

A jako zcela samozřejmou nápovědu vědci chápou fakt, že to byl právě ten okamžik kdy se stromové rostliny (s ligninem) vůbec poprvé objevily a že tedy šlo o novinku podobně revoluční, jako když opice slezla ze stromu a naučila se rozdělávat oheň.

Václav Procházka

Víte o nějakém experimentu, který by ověřoval hypotézy o vzniku uhlí a potřebných podmínkách? Lze připustit, že problém vzniku uhlí nemusí mít jednoznačné počáteční podmínky. A také, že současné převládající hypotézy jsou možné zcela a nebo částečně chybné, viz. ropa. Data, která máme po těch miliónech let, mohou být dost neúplná a lze připustit, že nám nějaký zásadní předpoklad chybí. Současné teorie jsou velmi propracované, ovšem to byly dříve oběhy planet po epicyklech také…

3,14ranha

Opět špatná otázka a špatná definice problému.

Není to jedno uhlí. Ale jsou ta různá uhlí (podobně jako jsou ty ropy), s různou “kvalitou” (různými fyzikálními vlastnostmi) a v různém množství (vydatnost sloje-ložiska).

A ty několikeré vhodné podmínky pro vznik uhlí mají spíš potenciální efekt, spíš než binární efekt (musí vzniknout x nesmí vzniknout).


Jednoznačný parametr pro vznik uhlí je jediný – rychlé pohřbení kmenů stromů dřív než je rozloží fyzikální a biologické činitele (všechny ty ostatní příznivé podmínky toliko zvyšují jev pohřbívání hmoty pod zem).

Na tuhle debatu by to chtělo mít tady ložiskového geologa, který by to krásně rozepsal jako takovou přírodní “ekonomii”:
” kolik biomasy se v pravěkém lese vytvořilo, kolik nestihly sežrat rozkladné organismy a bylo pohřbeno, jak dlouho se tvořila taková pánev, jak moc hluboko (teplo+tlak) se taková vrstva uhlí dostala pod zem během milionů let (aby se původně dřevo chemicko-fyzikálně přeměnilo na uhlí).”

Pravděpodobně uhlí vzniká i dnes, ale strašně málo, strašně řídce a málo kvalitní (každopádně bez ekonomicko-energetického využití pro lidstvo)

PetrV

Díky, hodně zajímavé. Uhlí vzniká tedy kombinací teplého klimatu a zároveň za vzniku bažin, což bývá důsledek geologických procesů. Ostravsko bylo mělké jezero v karbonu. Obdobně severočeská pánev – mimochodem, komořanské jezero bylo přesně v místech lomu čsa:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komo%C5%99ansk%C3%A9_jezero
Hmm, hmm, rád si doplním geologické znalosti.
Rašelina je velmi zajímavá, je to vlastně obdoba na náhorních plošinách hor.

3,14ranha

U toho teplého klimatu je možná potřeba zdůraznit že pro významné množství uhlí musí to klima vypadat jako v karbonu, nebo jako v teplotní špičce třetihor. Tedy “skleníkový svět” kdy dokonce i na pólech nejen že není ledovec, ale panuje tam mírné klima a rostou zde rostliny (byť omezené půlroční tmou).

My jako rod Homo proti tomu už asi posledních 12 milionů let žijeme v jedné z nejhorších dob ledových jaké tahle planeta zažila a hladina CO2 před průmyslovou revolucí byla tak nízká že hrozila (v řádu milionů let) odstartovat vymírání rostlin !

anonymnyalfonz

Nestačí vysadiť stromy?

PetrV

kukuřici a bambus stačí…:-)