Falcon Heavy vynese vozítko VIPER na povrch Měsíce a Falcon 9 tam dopraví vozítko Spojených arabských emirátů

SpaceX získalo nový kontrakt pro svou raketu Falcon Heavy, která pomůže dopravit vědecké vozítko VIPER na povrch Měsíce. Zároveň se objevila podstatná novinka ohledně další lunární mise SpaceX, o které se ví už delší dobu, ale teprve nyní byl oznámen konkrétní náklad. A opět jde o lunární vozítko, tentokrát patřící Spojeným arabským emirátům.

Start Falconu Heavy v rámci mise STP-2 (Foto: SpaceX)

Americká kosmická agentura NASA se již několik let připravuje na trvalý návrat člověka na Měsíc. Od roku 2019 si proto najímá různé firmy, aby pro ni dopravovaly vědecký náklad směrem k Luně. Jednou z nich je bývalý soutěžící z projektu Google Lunar XPrize, firma Astrobotic. Té se sice stejně jako ostatním účastníkům soutěže nepodařilo dopravit v termínu náklad k Měsíci, ale při konstrukci landeru nasbírala mnohé zkušenosti, které se nyní snaží přetavit v komerční úspěch. Společnost byla v roce 2019 spolu s dalšími vybrána agenturou NASA, aby pro ni dopravovala na povrch Měsíce různé náklady. V květnu 2019 si u ní NASA zaplatila dopravu několika vědeckých nákladů prostřednictvím landeru Peregrine. Ten vynese raketa Vulcan společnosti United Launch Alliance na své inaugurační misi.

Umělecká představa landeru Griffin na povrchu Měsíce (Zdroj: Astrobotic)

V červnu 2020 obdržela firma Astrobotic druhý kontrakt od NASA. Za 199,5 milionů dolarů má na Měsíc dopravit vozítko VIPER. Po tom, co firma získala kontrakt, obdržela nabídky od řady firem, které zajišťují starty na oběžnou dráhu. Napohled se jedná o snadný úkol, vozítko samotné váží 430 kg. Problém je, že se nemůže dopravit na Měsíc samo, je totiž vybaveno koly, nikoli raketovým motorem. Pro dopravu k Měsíci a přistání na jeho povrchu proto firma firma Astrobotic použije přistávací platformu Griffin. A to je už pořádný bumbrlíček. Podle Daniela Gilliese z firmy Astrobotic bude celá sestava vážit tolik jako ty největší družice určené k provozu na geostacionární dráze. A zde se už v případě těch nejtěžších družic bavíme o hmotnostech dosahujících až 7 tun. Když si navíc uvědomíme, že doprava nákladu na trans-lunární dráhu (Trans-lunar injection, TLI) je náročnější než dopravení družice na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO), vyjde nám, že seznam možných dopravců byl již od začátku značně omezený. Firma Astrobotic ovšem nespecifikovala, které firmy se konkursu účastnily.

Vozítko ROVER (Zdroj: NASA)

Nakonec bylo v dubnu 2021 oznámeno, že si firma Astrobotic vybrala pro tuto misi jako nosnou raketu Falcon Heavy, tedy nejsilnější nosič z dílny SpaceX. Tato raketa má nosnost na GTO přibližně 8 tun s tím, že boční stupně přistanou na pevnině a centrální na mořské plošině. Start je plánován na konec roku 2023, ale nebyla zmíněna ani cena, ani to, zda náklad firmy Astrobotic poletí na Falconu Heavy samotný, či zda bude mít spolucestujícího. V tomto směru se však dá odhadnout, že firma má od NASA dostatek peněz, takže je schopna si zaplatit sólo start na této nejsilnější provozované raketě na světě. Zejména, pokud by bylo možné zachránit alespoň boční stupně, cena této konfigurace se pohybuje kolem 95 milionů dolarů. Podle Daniela Gilliese bude lander Griffin vysazen nikoliv na GTO, ale na dráze TLI. Po několika dnech pouti vesmírem by se měla celá sestava ocitnout v blízkosti Měsíce a přejít na jeho oběžnou dráhu. Zde setrvá přibližně 5 dní, než bude zahájen sestup do oblasti jižního pólu. Lander uskuteční přistání pomocí motorů, které využívají hydrazin.

Úkolem vozítka bude pracovat na povrchu Měsíce nejméně sto dní. Jeho dojezd by měl být přibližně 20 km a na rozdíl od svých brášků, které brázdí povrch Marsu, bude NASA schopna řídit jeho pohyb po měsíčním povrchu v reálném čase. V cílové oblasti se má pokusit vyhledat podpovrchová ložiska ledu, která by se měla nacházet na dně kráterů, kam ani během lunárního dne nedopadnou sluneční paprsky. Jako lidstvo sice již víme, že je na Měsíci voda, což mimo jiné prokázala v roce 2009 sonda LCROSS, nadále však zůstává nejasné, kolik vody se zde nachází a v jaké je formě.

VIPER ale není jediné vozítko, které SpaceX pomůže dopravit na povrch Měsíce. Tento druhý start ale nebude platit americký daňový poplatník, zdrojem financování budou petrodolary. Spojené arabské emiráty (UAE), které před nedávnem dokázaly poslat svou sondu na oběžnou dráhu Marsu, se totiž  také rozhodly připojit k národům, jejichž vozítko se prohánělo na povrchu Luny. V celé dosavadní historii průzkumu Měsíce se totiž takovým úspěchem mohou pyšnit pouze tři největší kosmické velmoci – USA, SSSR/Rusko a Čína. Dne 14. dubna 2021 se objevila zpráva, že si Emiráty zaplatily místo na Falconu 9 a chtějí na měsíční povrch poslat své nově vyvíjené 10kilogramové vozítko Rashid.

Rozměry a podoba roveru Rashid (Zdroj: Dubai Media Office)

Tentokrát však v žádném případě nepůjde o vyhrazený start. UAE připojí své vozítko k japonskému landeru firmy iSpace s názvem HAKUTO-R. Mise by se podle nejnovějších informací měla uskutečnit v poslední čtvrtině 2022. Japonský lander přitom také má letět jako spolupasažér s některou z telekomunikačních družic mířících na dráhu přechodovou ke geostacionární. Během celé cesty k Měsíci bude arabské vozítko připojeno k energetickým a komunikačním zdrojům japonského landeru a po přistání bude lander sloužit i jako retranslační stanice. Vozítko Rashid je navrženo tak, aby na povrchu Měsíce přečkalo přibližně 14 dní.

Oficiální inforgrafika k landeru HAKUTO-R (Zdroj: iSpace)

Kromě těchto dvou misí ale SpaceX plánuje řadu dalších startů, které vyšlou nějaký náklad k Měsíci. Zmínit lze například minimálně dvě mise společnosti Intuitive Machines s landerem Nova-C, dále korejskou sondu KPLO nebo třeba lander XL-1 společnosti Masten Space Systems. V roce 2020 navíc byla společnost SpaceX vybrána k tomu, aby pomocí zásobovacích lodí Dragon XL a rakety Falcon Heavy zajistila zásobování lunární stanice Gateway pro NASA. V letošním roce pak k těmto startům přibyl další, při kterém má Falcon Heavy vynést také první dva moduly této stanice, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce.

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Volovinová kost

Pěkný sumář. Díky!

PetrV

Jirko, hezky napsané.
Chybí mi tam zmínka o tom, že VIPER je součástí programu CLPS.
https://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Lunar_Payload_Services
Je to jen jedna skládačka do mozaiky budoucí těžby na Měsíci.
Možná by to chtělo sumář o SpaceX + NASA, co vše okolo měsíce dělají.

  1. Gateway
  2. HLS + (Orion) + lidi
  3. CLPS a doprava drahých surovin z Měsíce
  4. Dalekohled na Měsíci

Vím, prvotně je Elonx zaměřen na SpaceX, ale v tomto článku popisuješ zařízení jiných firem a nevadí to.

Ivo Janáček

Na Měsíci zatím nikdo nějaké drahé suroviny neobjevil, aspoň pokud je mi známo. Navíc jejich cena by byla jistě vyšší, než těžba na Zemi díky extrémně drahé dopravě.

Petr Melechin

Možná by to chtělo sumář o SpaceX + NASA, co vše okolo měsíce dělají.

Máme tohle. Je tam i CLPS. https://www.elonx.cz/spacex-pomuze-nasa-znovu-dobyt-mesic-bude-se-podilet-na-stavbe-gateway-i-doprave-astronautu/