SpaceX na rok 2022 plánuje řadu zajímavých misí, včetně letů Starship na Měsíc a Mars

V dnešním článku si představíme náklady a mise, které SpaceX plánuje vynést na orbitální dráhu v roce 2022 pomocí raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Podíváme se jak na kontrakty, které byly podepsány teprve nedávno, tak i na ty, o kterých víme už delší dobu. V několika případech se bude jednat o telekomunikační družice, představíme si ale i dvě vědecké mise, z nichž jedna míří k Měsíci. SpaceX také chce touto dobou létat na Měsíc i Mars s lodí Starship.

NileSat-301

Prvním zákazníkem, kterého SpaceX v roce 2022 obslouží, bude egyptská firma NileSat. Vynese pro ni na oběžnou dráhu družici NileSat-301. Kontrakt na tuto zakázku byl podepsán v lednu 2020. Satelit bude mít hmotnost 4100 kg a postaví ho francouzsko-italská firma Thales Alenia Space. Půjde o telekomunikační satelit, který bude sloužit na geostacionární dráze a umístěn bude na 7° západní délky. Až do roku 2028 pak bude tuto svou pozici sdílet společně s družicí NileSat-201, kterou následně nahradí. Svým signálem bude pokrývat severní Afriku a střední východ.

Umělecká představa družice NileSat-301 (Zdroj: Thales Alenia Space)

ViaSat-3

V roce 2022 se možná dočkáme i startu rakety Falcon Heavy, která vynese družici ViaSat-3. V případě této družice je však datum startu zatím poměrně nejasné. Společnost Boeing postaví pro firmu ViaSat celkem tři satelity. První z nich má pokrývat svým signálem americký kontinent a bude podle současných informací vynesen na oběžnou dráhu v květnu roku 2021. Druhá družice odstartuje přibližně půl roku po první a bude pokrývat Evropu a střední východ. Třetí pak bude sloužit v Asii a Pacifiku a její start se očekává v druhé polovině roku 2022. Každá z nich však bude vynesena jinou raketou, firma ViaSat si totiž pro jejich vynášku zajistila hned tři nosiče, kterými jsou raketa Atlas V 551 firmy ULA, Ariane 64 od Arianespace a Falcon Heavy firmy SpaceX. Nejasné je ovšem pořadí použití již zmíněných nosičů, a z toho pramení i nejistota, zda Falcon Heavy s ViaSatem poletí v roce 2021 nebo 2022.

Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Proč je však nutno pro tuto sondu použít nejsilnější raketu současnosti? V případě SpaceX je tímto důvodem rozhodně hmotnost družice a dráha, na kterou bude vynesena. Družice o hmotnosti 6400 kg totiž nebude vynesena na obvyklou protáhlou eliptickou přechodovou dráhu (GTO), ale horní stupeň Falconu Heavy ji doručí téměř na její orbitální pozici na geostacionární dráhu (GEO). Pro raketu Falcon 9 by se tak jednalo o příliš těžký náklad. A proč si vlastně společnost ViaSat přeje doručit svou družici na tuto dráhu? Důvodem takto neobvyklé vynášky je, že družice bude vybavena elektrickými motory. Jejich použití je sice velice efektivní z hlediska spotřeby paliva, ovšem dosažení finální dráhy by v případě vypuštění na GTO mohlo trvat i několik měsíců. Díky Falconu Heavy však bude dráhy GEO dosaženo poměrně rychle. Použití elektrických motorů umožňuje na satelit umístit více transpondérů v pásmu Ka a každá z družic tak bude disponovat přenosovou kapacitu vyšší než 1 terabit/s.

Arctic Satellite Broadband Mission

Start další telekomunikační družice v roce 2022 si v červenci 2019 objednala norská státní firma Space Norway HEOSAT. Bude se jednat o družice ASBM-1 a ASBM-2 (Arctic Satellite Broadband Mission), které mají poskytovat internetové připojení a budou pracovat společně. Sloužit mají jak vojákům, tak i civilnímu sektoru. Norskému ministerstvu obrany budou na této misi sloužit transpondéry v pásmu X, americké letectvo si nechá vynést speciální komunikační platformu EHF a britská společnost Inmarsat využije transpondéry v pásmu Ka. Každá z družic bude vážit přibližně dvě tuny a postaví je firma Northrop Grumman.

Až po tento bod se na první pohled jedná o naprosto obyčejné družice, kterých se každý rok vypouští desítky. A pokud bychom se bavili o satelitech poskytujících internetové připojení, těch se díky SpaceX vypouští ročně už stovky a do budoucna i tisíce. Oba satelity ABSM činí zajímavými hlavně jejich dráha a plánovaná oblast pokrytí. Jejich úkolem je kompletně pokrýt oblasti nacházející se severně od 65° severní šířky, tedy tu část planety Země, která se nedá plně obsloužit z geostacionární dráhy. Obě družice budou obíhat na dráze 8089 km x 43 509 km x 63,4° a každá oběhne planetu za 16 hodin. Jedná se o vysoce eliptickou vysokou oběžnou dráhu (HEO) a obě družice na ní mají zajišťovat nepřetržité pokrytí arktických oblastí. Každá z nich stráví deset hodin v aktivní části oběžné dráhy a když ji bude opouštět, vypne se, přičemž provoz se přepne na sesterskou družici. Na videu je to velice dobře a jednoduše vysvětleno. Když pomineme vojenskou část obou družic, satelity budou sloužit pro komunikační služby rybářům, energetickým společnostem a záchranným operacím v Arktidě. Obě družice odstartují spolu v rámci jedné mise na raketě Falcon 9 v druhé polovině roku 2022.

Korean Pathfinder Lunar Orbiter

Podívejme se nyní i na vědecké mise, kterých se každoročně vypouští daleko méně, přesto jsou divácky atraktivnější. První z nich bude lunární orbiter KPLO jihokorejské vesmírné agentury. Sonda je určená pro zkoumání měsíčního povrchu, kde bude zjišťovat přítomnost vodního ledu, uranu, helia 3, křemíku a dalších prvků. V plánu je i vytvoření topografické mapy Měsíce. Na této misi se bude spolupodílet i NASA, která na sondu umístí kameru ShadowCam a kromě komunikačních kapacit přispěje na tuto misi částkou 15 miliónů dolarů. Celý název mise je potom Korean Pathfinder Lunar Orbiter, přičemž klíčové je slovo Pathfinder, z kterého lze odvodit, že Korejci plánují i druhou fázi svého projektu. V jejím rámci k Měsíci pošlou druhý orbiter, lander a 20kg rover. Předběžný termín startu mise KPLO je červenec 2022 a orbiter bude okolo Měsíce obíhat po eliptické dráze 100 x 300 km přes oba póly.

Lunární orbiter KPLO (Zdroj: Korea Aerospace Research Institute)

PACE

Druhou vědeckou sondou, která se v roce 2022 vydá na raketě SpaceX vstříc oběžné dráze, je družice PACE. Jejím provozovatelem bude NASA a tento satelit je určen k dálkovému průzkumu Země. Za jeho vynesení NASA zaplatí 80,4 milionů dolarů. Družice o hmotnosti 1694 kg bude obíhat na heliosynchronní dráze (SSO) s parametry 677 km x 677 km x 98°. Název PACE je potom akronymem ze slov Plankton, Aerosol, Cloud, ocean Ecosystem. Cílem družice bude provádět měření oceánu spektrometrem s cílem rozšířit známé údaje o jeho ekologii a globální biogeochemii (např. uhlíkový cyklus). Družice se bude věnovat i sledování mraků a aerosolů. NASA v současnosti plánuje, že Falcon 9 tuto družici vynese v prosinci roku 2022.

Umělecká představa družice PACE na oběžné dráze (Zdroj: NASA)

Zajímavostí této mise bude i kosmodrom, ze kterého se Falcon 9 vydá do vesmíru. Falcon 9 bude totiž startovat z východního pobřeží. Je to poněkud neobvyklé, protože dlouhá desetiletí platilo, že na polární oběžné dráhy s vysokým sklonem se startovalo z pobřeží západního a dráhy s nízkým sklonem tu bylo pobřeží východní. Na konci roku 2017 však americké letectvo, které zajišťuje starty nosných raket, oznámilo, že otevírá možnost startů na polární dráhy i z východu. Tuto problematiku jsme podrobněji popisovali ve starším článku. První vlaštovkou tohoto typu startu bude příští měsíc mise SAOCOM 1B. A mise PACE je dalším satelitem, který ke své cestě do vesmíru použije tuto zatím poměrně nebvyklou cestu.

Celkově jde pak již o sedmý kontrakt na vynesení vědecké družice, který NASA se SpaceX v rámci programu Launch Service Program uzavřela. V minulosti již Falcony 9 vynesly družice Jason-3, TESS a GRACE-FO.  V roce 2020 se dočkáme startu družice Sentinel 6A a v letech následujících pak družic IXPE, DART a SWOT.

Samozřejmě v roce 2022 budou pokračovat i zásobovací mise k ISS s nákladním Dragonem 2, loď Crew Dragon provede alespoň jedno střídání dlouhodobé expedice na této orbitální stanici a SpaceX bude pravděpodobně pokračovat ve vynášce družic Starlink. Dále by touto dobou už mohla být v provozu kosmická loď Starship.

Starship po přistání na Měsíci (Zdroj: SpaceX)

Momentálně stále platí, že SpaceX chce do roku 2022 provést přistání Starship na Měsíci (bez posádky). Plán je podle prezidentky firmy Gwynne Shotwell takový, že loď na povrchu zanechá náklad, který budou moci využít další firmy a organizace v čele s NASA, které usilují o přistání na Měsíci v rámci programu Artemis. Elon Musk navíc stále doufá, že už v roce 2022 SpaceX zvládne vyslat první dvě nákladní mise na Mars. Tato mise by byla bez posádky a jejich hlavním úkolem by bylo identifikovat potenciální rizika, potvrdit přítomnost vody v cílové oblasti a také poskytnout základní vybavení pro zajištění energie, podpory života a těžby pro budoucí mise s posádkou.

Tyto termíny se však budou odvíjet od průběhu vývoje této obří lodi a nosiče Super Heavy. Pokud vývoj nepůjde tak hladce, jak Elon Musk doufá, povede to k odkladům těchto ambiciózních startů.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
47 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře