Internet od Starlinku je nabízen ve stále více zemích, v ČR má být k dispozici ještě letos

Provoz a beta testování sítě Starlink je poměrně složitá záležitost. Zahrnuje různé přístupy jednotlivých vlád daných zemí k provozu sítě Starlink a i samotné SpaceX musí na řadě míst brát do úvahy lokální specifika. V dnešním článku se podíváme na pokrok testování sítě nejdřív v mateřských Spojených státech, poté budeme pokračovat informacemi z ostatních regionů včetně ČR a na závěr nahlédneme do blízké budoucnosti Starlinku.

Satelitní síť Starlink má být globálním poskytovatelem internetového připojení. V současnosti ale SpaceX vypouští družice téměř bez výjimky pouze na dráhy se sklonem 53°, takže z principu zatím není možno globálního pokrytí naší planety dosáhnout. I po dokončení nyní budované orbitální slupky ve výšce 550 km budou na zemi existovat oblasti, kde bude síť Starlink nedostupná. Je to ostatně vidět na obrázku níže. Z hlediska startů to znamená, že firma musí provést ještě 5 startů s družicemi Starlink. Po jejich vypuštění na oběžné dráze ale budou i ty potřebovat nějaký čas, aby dosáhly své pracovní dráhy. Kdy je tedy možno čekat pokrytí většiny povrchu naší planety? Elon Musk poměrně konzervativně očekává, že internetové služby své konstelace bude moci nabídnout do konce tohoto roku většině zemí světa, globálního pokrytí planety bychom se pak měli dočkat do konce roku příštího. Jedním dechem zároveň dodává, že i po dokončení celé sítě Starlink budou mít v hustě obydlených oblastech vždy lepší signál i rychlost mobilní sítě. Zde nemohou být satelitní služby konkurenceschopné. Situace se však obrací v místech, kde je osídlení nižší, zde se již nevyplatí operátorům tak mohutná výstavba pozemní infrastruktury a družice začínají hrát prim.

Oblast, kterou by měly pokrýt družice Starlink po dokončení orbitální slupky ve výšce 550 km a sklonem 53° (Autor: Mark Handley)

I když síť Starlink ještě není dokončená, od loňského podzimu probíhá její beta testování, do kterého se zapojilo už více než 10 000 uživatelů z USA, Kanady či Velké Británie. Rychlost jejich připojení dosahuje či překračuje 100 Mb/s pro download a 20 Mb/s pro upload. Drtivá většina těchto testerů k tomu zaznamenala latenci signálu 31 ms či nižší. Tyto údaje pochází ze žádosti SpaceX k Federálnímu telekomunikačnímu úřadu (FCC), ve kterém firma žádá o uznání jako legitimní poskytovatel internetového připojení, neboli anglicky Eligible Telecommunications Carrier. Tento napohled naprosto bezvýznamný detail je poměrně klíčový. Firma získala v prosinci v aukci FCC přístup k téměř 885 milionům dolarů, které by jí měly umožnit poskytnout internetové připojení více než 500 000 amerických domácností. Toto označení je jedním z milníků, které musí firma splnit, aby mohla v amerických státech nabízet své služby. V žádosti se uvádí, že by firma toto označení ráda získala do 7. června 2021.

Dodávané vybavení pro připojení k síti Starlink (Foto: /u/Rawku2)

Uživatelé sítě Starlink, kteří se účastní testovací kampaně nazvané „Lepší než nic”, obdrželi zároveň od firmy SpaceX celkem 12 otázek, jejichž prostřednictvím mají popsat své dosavadní zkušenosti s výsledky provozu satelitní konstelace. Sám Elon Musk při této příležitosti slíbil, že ve druhé polovině letošního roku by se měla rychlost internetového připojení více než zdvojnásobit a dosáhnout až 300 Mb/s s tím, že latence spadne k 20 ms. Tyto zvýšené rychlosti už někteří uživatelé zaznamenali.

Než přikročíme ke zprávám z jednotlivých zemí naší planety, rád bych zde upozornil na poslední novinku, která se týká provozu celé sítě Starlink. SpaceX by chtělo zavést jednotné ceny ve všech zemích, kde hodlá nabízet své služby. Samozřejmě tato snaha nebude nikdy dokonalá, řada zemí má jinak nastavené daně a lišit se mohou také lokální platby za dopravu zařízení pro provoz sítě. I přesto je tato snaha o unifikaci výrazná. Hezky je to vidět na prostém srovnání cen v Německu a USA. Pokud si vezmeme cenu za vybavení, v obou zemích stojí 499 měnových jednotek, v Německu je to euro, v USA dolar. A podobné je to i v druhém bodě. Měsíčně bude služba v obou zemích stát 99 jednotek, opět si dosaďte lokální platidlo. Euro sice má vyšší hodnotu než dolar, ale německé ceny na rozdíl od těch amerických zahrnují DPH, takže ve výsledku jsou ceny v podstatě stejné. Ve Velké Británii jsou zmiňovány částky 439 liber za vybavení a 89 liber jako měsíční paušál.

Anténa uživatelského terminálu pro Starlink (Foto: SpaceX)

Ne v každém zemi se ale mohou uživatelé těšit na využití sítě Starlink. Typickým příkladem země, jejíž občané můžou zapomenout na využívání služeb západních satelitních internetových poskytovatelů, je Ruská federace. Zákonodárci ruské Dumy v lednu zvažovali zavedení pokut za využívání služeb firem OneWeb nebo Starlink. Pokuty pro fyzické osoby se budou pohybovat mezi 135 a 405 dolary, zatímco pro právnické osoby je tato částka nepoměrně vyšší – firmy si budou muset připravit 6 750 až 13 500 dolarů. Tato informace je nepřekvapivá v případě společnosti SpaceX, kterou kupříkladu hlava ruské kosmonautiky Sergej Rogozin považuje za přímého konkurenta ruským nosičům. Poněkud překvapivé je to však u sítě OneWeb, její satelity jsou totiž vynášeny pomocí ruských raket z ruských kosmodromů.

36 družic OneWeb během příprav na start (Foto: Roskosmos)

Opačná situace je ale v dalších zemích. Už počátkem února uváděl server Teslarati, že se SpaceX snaží zajistit povolení k provozu své satelitní sítě v řadě zemí po celém světě, zmiňovány byly velké či bohaté státy jako Německo, Francie, Itálie, Indie, Jižní Afrika či Japonsko, ale i státy menší, mezi které lze zařadit karibskou oblast, Kolumbii, Irsko, Rakousko a další. SpaceX se samozřejmě snaží zavést svou službu co nejrychleji v co největším počtu zemí, ale přístup místních úřadů je v každé zemi jiný.

Od této zprávy uběhlo jen pár dní a objevila se další, která uvádí, že SpaceX získalo povolení provozovat Starlink ve Francii. Konkurenty plochým družicím kalifornské firmy zde budou zaběhnutí provozovatelé satelitního připojení, kterými jsou firmy jako Viasat či Eutelsat. Ty jsou sice ve výhodě, nemusí vypouštět tolik družic, protože území pokrývají ze satelitů na geostacionární dráze, ale díky kratší vzdálenosti pro přenos signálu bude mít Starlink nespornou výhodu v nízké latenci.

Neoficiální render družice Starlink prolétávající nad pobřežím Floridy (Autor: @ErcXspace)

Ne vždy však situaci v zemi blokují jen místní regulační úřady. Ve Francii vydal Národní úřad pro radiové frekvence (ANFR) povolení k provozu s tím, že použité frekvence elektromagnetického spektra nepředstavují pro francouzské obyvatele žádnou hrozbu. Přesto se počátkem roku 2021 rozhodli obyvatelé vesnice Saint-Senier-de-Beuvron zamezit výstavbě pozemní infrastruktury, která je potřebná pro provoz satelitní sítě. Zde si dovolím vybrat jeden z názorů, který vyslovila místní farmářka Brault. Více ve zdrojovém článku.

Znepokojuje nás to, protože nemáme žádné informace o případných účincích satelitních signálů na zdraví lidí čí zvířat. A když navíc slyšíte, že Elon Musk chce implatovat čipy do lidského mozku, to je opravdu děsivé.

Mimochodem, zmíněný článek serveru France24 dále uvádí, že na francouzském území je od startu první francouzské družice na oběžnou dráhu v roce 1965 (Asterix) více než 100 podobných míst, která zajišťují komunikaci s družicemi na oběžné dráze. Že by pověstný strach z neznámého?

Pozemní stanice pro Starlink u města North Bend (Foto: /u/daedalus_j)

Ale zpátky k novinkám. Únorové informace serveru Teslarati, které jsme zmínili výše, se začaly postupně realizovat v následujícím měsíci. Od 10. března je síť Starlink dostupná v západní části Německa s tím, že se bude postupně rozšiřovat i do dalších částí. Dostupná rychlost připojení je podobná jako v případě ostatních zemí, kde probíhá beta testování. Podobná situace je na Novém Zélandu, kde je připojení pomocí Starlinku dostupné na částech Jižního ostrova s tím, že se bude dále rozšiřovat. Možnost připojit se k síti Starlink mají také obyvatelé stále větší části Velké Británie.

V dalších zemích, jako je například Austrálie, části USA či Kanady, kde služba prozatím není oficiálně dostupná, mohou místní obyvatelé již dnes složit menší vratnou zálohu. Internetové služby v těchto zemích by měly být k dispozici v druhé polovině roku. Dostupnost sítě Starlink v dalších oblastech světa si můžete ověřit sami na oficiálních stránkách společnosti. Pro Českou a Slovenskou republiku se tyto údaje pohybují od druhé poloviny roku 2021 až po rok 2022 v závilosti na konkrétní lokalitě. Po získání povolení místních úřadů a puštění služby pak budou zájemci z nových regionů vyřizováni v pořadí, ve kterém se přihlásili, tedy kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Objednávka služby Starlink do České republiky s odhadovaným zprovozněným v druhé polovině 2021 (Zdroj: Zdenek Bouska)

Častokrát jsme také v našich článcích zmiňovali, že síť Starlink nemíří primárně na hustě zalidněné oblasti Evropy či do velkých měst. Společnost SpaceX cílí především na málo zalidněné a zemědělské oblasti. Zajímavý pohled na tuto problematiku vyšel na serveru Teslarati. Ten uvádí, že jednou ze zemí, která může být pro Starlink perspektivní, jsou Filipíny. Jedná se o zemi, která má jedno z nejdražších (82. země z 85 porovnávaných) a zároveň nejpomalejších (na 100. místě globálně) internetových připojení na světě. Země se skládá z více než 7 000 ostrovů a může tak být dobrým testem pro vizi Elona Muska o globálním internetovém připojení.

Nyní bych se rád věnoval menšímu výhledu do budoucnosti. Podle názoru serveru The Verge hledá SpaceX další zdroje financování. Jedním z nich by mohl být i Projekt Gigabit vyhlášený ve Spojeném království. Ten má za cíl přinést velmi rychlé internetové připojení do málo přístupných oblastí. V banku je pro poskytovatele připojení celkem 6,9 miliard dolarů. Jedním z konkurentů však ve Velké Británii bude pro SpaceX také společnost OneWeb, která má po loňském bankrotu britsko-indické majitele. Po nedávném startu má na oběžné dráze již 146 družic z celkově 588 plánovaných. Tato firma vypouští své družice na polární dráhy, takže pokrytí Země signálem družic je prozatím malé. Družice ale létají na drahách s vysokým sklonem, takže patrně dosáhnou rychleji pokrytí polárních oblastí. Jedná se o málo zalidněnou oblast naší planety, takže zde nelze očekávat vysoké zisky, ale jedním ze zajímavých zákazníků v těchto místech je americká armáda, pro kterou je to z hlediska pokrytí signálem prakticky poušť. Už v minulosti jsme vás navíc informovali o armádních testech družic Starlink. Znamená to tedy, že po dokončení první orbitální slupky ve výšce 550 km a sklonem 53° začnou být další družice vynášeny na polární dráhy? Podle The Verge SpaceX jen čeká na povolení FCC, aby s vynáškou 348 polárních družic mohlo začít.

Srovnání množství satelitů Starlinku a OneWebu, které při jednom startu vynáší rakety Falcon 9 a Sojuz- 2.1b (Zdroj: Teslarati)

Na jedné věci se však shodnou všichni. Aby se projekt Starlink stal životaschopným, musí co nejrychleji získat co největší počet uživatelů a začít generovat zisk. Jak uvedl v únoru na svém Twitteru Elon Musk, každá dosavadní satelitní konstalace došla až k bankrotu, nejznámějšími příklady jsou OneWeb či Iridium. On sám samozřejmě doufá, že se bude jednat o první projekt, který bude úspěšný. Podle něj je projekt Starlink neobyčejně technicky a ekonomicky obtížný. Pokud však neselže, lze každým rokem očekávat snížení nákladů pro koncového uživatele.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
51 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Lá-BUS

Je k tomu potřeba přítomnost úředníka FAA?

Aby to ke mně domů na instalaci stihl…

Username

FAA určitě ne, ti řídí vzušný a kosmický prostor to spíš FCC .
A z toho co jsem slyšel tak ani ten ne .

Meh

Ani jedna neni Evropska, takze ani jedna tu nema zadnou jurisdikci. Tohle se bude ridit primarne https://ec.europa.eu/growth/sectors/electrical-engineering/red-directive_en a pak nejspis https://www.ctu.cz/posuzovani-shody .

Kamil

Ovšem naprosto ideálním je Starlink pro mobilní uživatele větší než osobní auta. V letadlech letících přes oceány, na lodích všech typů, pro nákladní auta, ve vlacích. Tam vydělá desítky miliard ročně i bez dotací

Tom

Ono to pokrytí nebude ještě dlouho všude ani v tom rozsahu +-53st. Ty satelity jsou jen aktivní odražeče, tj. kdekoliv se chcete připojit, musí být do 500, možná 1000km několik základnových stanic (satelit se pohybuje, takže ne vždy je v ideálním úhlu vy-satelit-stanice) se skutečným připojením k internetu, ideálně optikou. Zatímco v civilizovaných zemích to není takový problém, na moři je. Ano, vize je vyřešit to laserovými pojítky mezi družicemi, ale tam je kapacita výrazně omezená a otázkou bude stabilita udržení zaměření paprsku. Jestli se jim to povede, tak budou nejspíš nabízet dva tarify, jeden se současným “odrážecím” módem a druhý se skutečným směrováním a “globálním” pokrytím.

Adam Ř

Pokud to jde z pozemní stanice posílat na 1Mm, tak by většina atlantiku šla pokrýt. Pak mě ještě napadá, jestli vlastně by loď nemohla fungovat jako reklamační stanice

Lá-BUS

“haló, to je kapitán? Nefunguje mi internet. Udělejte s tím něco!”

Dr.Valve

retranslačná stanica .-) Tu Melmak, Tu Melmak, Alf sa vracia, varte mačky! 😀

Naposledy upraveno před 6 měsíci uživatelem Dr.Valve
Jan Tichavský

Z jakých zdrojů vycházíte, že bude optické propojení výrazně omezené? Ani stabilitu zaměření laseru nevidím jako problém. Umíme natáčet velmi přesně celé družice, laserové spojení se již testovalo i na větší vzdálenosti než mezi satelity, ostatně i levné laserové projektory rozmítají paprsek poměrně přesně po dvou osách s daleko větším zrychlením než je sledování jiné družice. Starlinky s lasery se už vynášejí a za pár let už ani jiné nebudou. Jak si SpaceX naroutuje spojení bude jen na nich, zákazník si prostě zaplatí konektivitu buď na pevném bodě s danou adresou anebo bude mít tarif pro pohyblivé cíle jako letadla, lodě, karavany, armádní využití atd.

3,14ranha

Vzhledem k tomu, že zhruba ještě tento rok, možná i déle se to do sériových družic montovat nebude a vzhledem k tomu že dodnes jde o polovojenskou technologii která není úplně laciná pokud má být výkonnější než radiové spojení tak pravda bude někde mezi (Vámi a Tomem).

Optické spojení sice má podstatný smysl, bude velmi užitečné, ale nástup bude velmi postupný (roky), a nejspíš bude ještě dlouho existovat citelný rozdíl mezi kvalitou a rychlostí spojení* blízko základnových stanic a uprostřed pouště či oceánu.

*pro běžné zákazníky, nikoli pro marketingové předváděčky a vládní či bankovní VIP klienty

PetrK

Jak je výrazně omezená kapacita laserového pojítka? Tedy kromě toho, že teď není žádná 🙂?

Tomáš

V roce 2016 jsem byl při plavbě na katamaránu přes Atlantik nadšený, když se mi podařilo stáhovat 50 kB (GRIB soubory s předpovědí počasí) rychlostí 2400 bit/s přes Iridium ;-). Homebanking a jiné bylo hotovo, ale hlasové volání přes Iridium bylo super.

EvzenJ

Bylo nekde uvedeno s jakymi pocty zakazniku pocita bussiness plan SpaceX? Kolik by chteli mit do 5 let zakazniku?

Jinak neni nic divneho ze v Rusku nechteji ani Oneweb – potrebuji mit internet pod kontrolou. Verim, ze pokud by dostali pristup k monitorovani provozu v pozemnich bodech a bylo zablokovano laserove spojeni na ostatni druzice mimo Rusko, tak by s tim problem nemeli.

Naposledy upraveno před 6 měsíci uživatelem EvzenJ
Jiří Hadač

Uprimne, nepotkal, a krome tech 500 000 domácnosti a 10 000 testeru nevime. A o obecne fraze jako co nejvic asi nestojis. 🙂

Petr

V Rusku Číně a dalších podobných režimech zakládajících si na kontrole internetu a informací to nepovolí z politických důvodů. Otázkou je jak důsledně to lze kontrolovat. Ovšem nedá se na druhou stranu čekat že by to SX nějak řešil. Prostě až bude infrastruktura tak hustá, že to tam bude fungovat tak to tam bude fungovat.

Václav Procházka

Internet kontrolují a sledují všechny země. A to v podstatě od počátku, viz. USA a Echelon. Tak třeba u nás je u každého poskytovatele veškerý síťový provoz přesměrován / kopírován prakticky neznámo kam… USA mají možnost jednotlivé země odstřihnout od internetu. Navíc se ukázalo, že cenzurovat internet / soc. sítě můžou v USA velice snadno i soukromé společnosti viz. Trump..

Invc

“Veškerý síťový provoz přesměrován / kopírován prakticky neznámo kam”… a to máš odkud?
A od jaké velikosti ISP to platí?

PetrK

Já bych ho nechal na pokoji, zjevně netuší, o čem mluví. A jsou minimálně dva důvody, proč se mu nesnažit vysvětlit mu, proč se mýlí – zjevně nemá základní znalosti a informace ohledně síťového provozu a je to pan Snímsvůjklobouk.
Jinak teoreticky by se to dalo aplikovat na peering centra, kudy teče veškerý provoz nakonec i těch malých ISP. Jenže kapacita potřebná k uložení a archivaci těchto dat je naprosto nereálná. ISP mají (nebo měli?) ze zákona povinnost uchovávat data o spojeních, ale říkejme tomu metadata.

Václav Procházka

Informace mám od někoho, kdo má více než základní znalosti síťového provozu. Vy ta data nepotřebujete trvale ukládat. Stačí Vám je inteligentním algoritmem někde prohledat a ukládat jen to co je pro Vás opravdu zajímavé pro budoucí podrobnou analýzu. Nejde jen o metadata.

PetrK

Dobře, po pár pivech se neudržím. Jak ta vaše jedna paní, co povídá, si myslí, že je analyzován (na Internetu majoritní) SSL/TLS provoz a jak jsou z něj tahány ty opravdu zajímavé informace ? Takže jde buď o metadata (kdo s kým a kdy) nebo ukládání dat k budoucí analýze, což by eventuelně na základě pravidelně se zvyšujícího výkonu nových generací CPU mohlo jít někdy v budoucnu rozšifrovat.
Backdoor do každého šifrovacího mechanismu existovat může, za předpokladu, že budeme dostatečně paranoidní. V tom případě si napíšeme vlastní implementaci SSL. Ano, měli jsme tu krvácející srdce. Taky tu máme mnoho implementací SSL – co komerční firma, to implementace. Včetně těch ruských, amerických, čínských, izraelských a cojávím jakých, které si ony potencionální backdoory rozhodně sdílejí mezi sebou.
Každopádně po pár pivech a pár buřtech na ohni si dovoluji prohlásit jaro za oficiálně zahájené.

Naposledy upraveno před 6 měsíci uživatelem PetrK
Václav Procházka

Dneska jdu taky na buřta a pivo. Příjemný den:-)

Meh

No, psat si vlastni crypto tak, aby to nebylo zabugovane zvladne jen velmi malo lidi. Vetsinou to pak dopada tak, ze se v tom vyskytujou ruzne casovaci orakula a podobne lahudky, takze to asi neni uplne dobry napad.

A i kdyby jste si napsal perfektni softwareove crypto, tak co komu brani vam na to udelat nejaky side-channel attack, kde vam proste vyctou klice utokem na procesor / cache / dram … ?

Ale tak dobre, budme jeste paranoidnejsi, koupite si dejme tomu nejaky hardwarovy token co ma ruzne hezke certifikace, jedine co to umi je, ze tomu poslete data a ono to vyplivne transformovany vysledek. Stejne nemate jak overit, ze ten hardwareovy token neni nejaky nahnity a dela presne to co ma …

No ale tak muzete si taky udelat vlastni hardware, i kdyz delat si doma kremikove chipy moc lidi asi neumi 🙂

Adam Ř

Nejlepší je provést veškeré šifrování ručně na papíře 🙂

PetrK

No vlastní crypto má především tu výhodu, že útočník nemůže použít známý vektor útoku, čímž se snižuje počet potencionálních útočníků, čímž se snižuje pravděpodobnost napadení.
Neříkám, že je to triviální věc. Nejde být jen programátor, musíte být i matematik, respektive kryptolog (myslí, že se jim tak říká). A i tak je to spíš teoretická než praktická možnost.
Nicméně zpět k tématu – přestože připouštím, že každý šifrovací algoritmus může mít zadní vrátka nebo zneužitelnou chybu, tak si nemyslím, že se najde jeden subjekt, který bude mít klíče ode všeho…

Meh

Takovy subjekt nebude resit jednotlive klice, ale systematicky podkope cele to crypto, treba tim ze se v nove serii procesoru objevi nejake vylepseni ve stylu management engine … 😉

PetrK

Bude muset udělat reverse engineering toho, jak se co dělá pro každé jednotlivé crypto. Včetně těch HSM úložišť. Nevěřím, že jeden subjekt má klíče ode všeho 🙂

Meh

Ale to je v klidu, staci si “vhodne” udelat nejakou certifikaci a vyrobce HSM namotivovat, at ji ziskaji.

Richard Dědič

Místo Starlink by se to mohlo jmenovat Routers in Space.

Jiří

1. Proč mám platit 2500 Kč za něco, co mě v současné době stojí 499 Kč?
2. Pokud se jeden člověk, anebo jedna společnost, snaží ovládnout celosvětovou síť, má taky šanci i celosvětově jednorázově a najednou vypnout, že?
Nápad je to samozřejmě výborný, jenomže se obávám, že lidstvo ještě nedospělo k tomu, aby to mohlo takhle fungovat. Projekt space X je hodně, ale opravdu hodně popředu.

Ivo

Obávám se, že jste nepochopil o co tady jde. Nejde o to připojit ty, kteří mají kvalitní a levné připojení, ale ty, kteří mají připojení špatné a pomalé a pak ty, kteří nemají připojení žádné. Dejte aerolinkám celosvětové připojení letadla za 100USD měsíčně a urvou vám ruce (samozřejmě sazba pro tento typ připojení bude vyšší, ale pořád to bude rychlejší, než to, co se nabízí dneska a stejně tak by to mělo být i levnější byť díky slabé konkurenci zde asi bude SpaceX chtít podstatně vyšší cenu, než na zemi a to asi bude platit i pro lodě).

Václav Procházka

Možná jste to nepochopil Vy. Smyslem je vytvořit pro armádu USA globální síť pro drony atp., kterou nebude možné rušit a odposlouchávat. Civilní platící uživatelé jsou pouze bonus, o ně jde až ve druhé a ve třetí řadě….

Adam Ř

Odposlouchávat nejde žádanou šifrovanou komunikaci. Rušit jde jakákoliv komunikace

Ivo

Proč by nešlo odposlouchávat šifrovanou komunikaci? Jde to úplně stejně jako jakoukoli jinou a dělalo se to už před mnoha a mnoha lety. Jiná věc je ji pak rozšifrovat.

Václav Procházka

No představte si dron nebo F-35 v 10km výšce, který využívá směrovou anténu na Starlink. Zarušení je asi trochu komplikovanější ne?

PetrK

Představte si satelit na předem známé dráze …

PetrK

Je to nesmysl. Vojenské operace fungují na fyzicky oddělených sítích, které má armáda plně pod kontrolou.
Při použití armádou půjde typicky o internetové připojení pro vojáky na misích, případně “nedůležité komunikace”, u kterých není i jen možnost kompromitace problém. Různé úrovně šifrování pak zajistí další úrovně bezpečnosti, třeba pro interní komunikaci a další.
Armáda bude využívat typické IP konektivity a prostě si zaplatí nějakou “hromadnou” smlouvu… Osobně si dokonce nemyslím, že bude mít oproti stávajícím klasickým ISP službám nějaké výhody navíc. I když lze o tom uvažovat, pokud by armáda měla nějaké vlastní pozemní stanice.

Martin

Nesmíte tolik číst pohádky nebo Sci-Fi knížky. US army se dojí dobře, ale pro tento projekt jsou nepodstatným platícím zákazníkem. Všechny ty mobilní operační systémy a další věci stojí na inkasování běžných lidí a firem, přestože jdou vymyslet mraky pohádek co vše by z toho mohly státní orgány USA mít. Ty vaše drony nemohou být postaveny na nějaké běžné síti, pro ty si armáda udělá připojení sama z letadel a družic, kde to zrovna bude potřebovat. Ale to je pouze přechodný stav, než se AI dostane na úroveň, že se na delší čas obejde bez vyhrazené infrastruktury.
Ale to vás také nemusí zajímat, vaše nebo moje existence je naprosto bezvýznamná pro nějaké velmocenské hrátky.

Ivo Janáček

Ono ta armáda bude zajímavá, protože bude chtít garance a za to se platí, takže bude platit víc, ale celkově je to asi nevytrhne. Zase na druhou stranu, pokud bude výpadek, tak armáda pojede přes vedlejší satelity a ostatní se podělí o ten zbytek kapacity co zbyde dokud se na pozici nedostane náhradní satelit.

PetrK

V případě Filipín nejde ani tak o zalidněnost, protože Filipíny jsou docela hustě osídlené. Jestli se nepletu, tak výrazně víc, než například ČR. Tam jde o především o technologie. Je to přesně jak píšeš – hromada ostrovů. A ty ostrovy jsou propojené podmořskými kabely. Dále pak oblast na rozhranní tektonických desek, z čehož plyne častá údržba a nestabilita. To vše se promítne do výsledné ceny a kvality Internetových připojení. Proto jsou Filipíny pro Starlink důležitá oblast.

3,14ranha

Na druhou stranu jsou Filipíny mladá (doslova i přeneseně) asijská země kde téměř veškerý internetový provoz včetně věcí jako je bankovnictví probíhá ne na stacionárních počítačích, ale na kapesních mobilních zařízeních a tedy mnohem víc je bude pálit rozvoj 5G sítí (= Starlink využijí jen na vykrytí doopravdy odlehlých a slepých míst na mapě).

PetrK

Dovolím si spekulaci. Vzhledem k tomu, že operátoři mobilních sítí jsou odkázáni na ty samé problematické kabely, tak si myslím, že síť Wi-Fi hotspotů připojená přes (aka) Starlink síť přinese koncovým uživatelům lepší kvalitu než 5G – pro Internet.

3,14ranha

Obávám se že to máte popletené přesně naopak. Wi-fi nikdy nebylo zamýšleno jako první volba pro venkovní připojení (proto se z mnoha našich sídlišť stalo radiové peklo). Wi-fi je ideální do bytu, nebo maximálně pro jednu ulici.

Ale my se bavíme o Filipínách kde lidé běžně platí mobilem a kde podíl smartfonů i mezi venkovskými obyvateli je vyšší než třeba v Praze. Takže Filipíny patří mezi lídry rozvoje 5G. Wi-fi je jim na prd.

PetrK

Nikoliv. Před pár lety jsem řešil právě možnosti komunikace na Filipínách, kvůli umístění dalšího datacentra pro technologie, se kterými ti uživatelé budou komunikovat. Proto znám důvody, proč je na Filipínách obecně drahé a nestabilní síťové propojení ať už privátní nebo Internetové.
Máte pravdu v tom, že se na Filipínách běžně používá mobil, jenže to běžně a bez problémů se týká jen dvou velkých ostrovů a to ještě každého separátně. Jakmile máte volat z jednoho ostrova na druhý nebo přistupovat na servery, které neběží na stejném ostrově, tak se aplikují výše zmíněné aspekty. Na druhou stranu na těchto dvou ostrovech bude více než 60% možná i 70% populace.
Co se WiFi týče, tak bylo původně určené především pro venkovní užití. Vycházejte z principu, že v budově nataháte kabely výrazně jednodušeji než venku. Původně to byla P2P komunikace. Byl jsem u projektu CZFREE, takže informace o zarušení sídlišť mám z první ruky. Tam nejde o to, že by to nebylo určené pro venkovní použití. Nakonec naprostá většina sídlišť je zarušená domácími/indoor APčky. Tam jde o to, že volná pásma absolutně nikdo nereguluje a APčko si domů pořídil každý. Jediná regulace je vyzařovací výkon a i ten není dodržován. Takže každý si to doma napálí, aby mu to prolezlo z obýváku na záchod a pak to samozřejmě proleze i ven. Pak si tam přihodí “option” na vyšší rychlost a ono to zaruší další dva kanály. Takže problém ve skutečnosti je, že je to levné, neregulované a provozuje to každý, aniž by tomu rozuměl. To platí už velmi dlouho na frekvenci 2,4GHz. Ještě se to zhoršilo po příchodu 802.11n. Mezitím se to trochu zlepšilo s uvolněním pásma 5GHz (pro 802.11a), protože zařízení byla méně dostupná (= dražší) než 2,4GHz. A i 5 GHz se poslední dobou stává velmi zarušené …

Adam Ř

Filipíny mají malou hustotou osídlení, pokud do jejich plochy započítáme i moře (což je logické, protože přes moře se ten kabel tahat musí)

Patrik

ad 1 Proč bych neplatil 2500kč za 200 Mb/s a časem možná víc, když teď platím 600kč našemu obecnímu wifi monopolu který mi nabízí jen 15 Mb/s a up 3Mb/s 🙂 Všichni operátoři mě poslali s připojením k šipku, kvůli nákladnosti výstavby sítě. Reklama není vše a né všichni žijí ve velkoměstech s optikou. 🙂

ad 2 Taky přemýšlím už 10let nad tím, co když mne od netu odstřihne jediný obecní wifi monopol 🙂 Elon je má naděje že už se tak moc bát nebudu 🙂

Fi-5

Vypadá to, že se realizace v ČR krapet odsunula, moje objednávka tvrdí : Starlink is targeting coverage in your area in 2022.

Petr Melechin

Záleží, kde v ČR jste. V některých regionech to ukazuje (nebo minimálně ukazovalo) konec roku 2021.