SpaceX dostalo povolení poskytovat satelitní internet, ale má to háček
V lednu 2015 SpaceX oznámilo svoje plány na vybudování obří konstelace tvořené tisícovkami satelitů. Tato konstelace se bude jmenovat Starlink a jejím prostřednictvím chce SpaceX poskytovat levný a rychlý internet po celém světě (především v odlehlých oblastech a rozvojových zemích). Firma po úvodním oznámení o Starlinku moc nemluvila, ale v únoru 2018 na oběžnou dráhu vyslala dva testovací satelity a nyní od FCC získala klíčové povolení začít s přípravami kompletní konstelace. Udělení plnohodnotné licence je však podmíněno splněním určitých požadavků, což rozhodně nebude snadné. SpaceX například musí do 6 let vynést polovinu všech plánovaných satelitů, tedy zhruba 2200!
Testovací satelity Tintin A a Tintin B internetové konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)
SpaceX je už čtvrtou společností, které Federální komunikační úřad (FCC) schválil provoz “negeostacionární satelitní konstelace”. Mezi další firmy patří OneWeb (720 satelitů), Telesat Canada (117 satelitů) a Space Norway (2 satelity).
FCC udělení licence podmiňuje tím, že zájemci musejí do 6 let od získání prvotního povolení vynést polovinu plánovaných satelitů. V případě SpaceX bude konstelaci tvořit 4425 družic, takže jich do 6 let musí vynést přes 2200! Zároveň FCC požaduje, aby všechny satelity byly na oběžné dráze do 9 let. Pokud firmy termíny nestihnou, získají povolení k provozu pouze těch satelitů, které byly v době vypršení času na orbitě.
SpaceX tyto požadavky označilo za “nepraktické”, jelikož k zahájení provozu nepotřebuje mít celou konstelaci hotovou – poskytovat služby pro region Severní Ameriky může už s 800 satelity. Firma navrhovala, že vynese 1600 satelitů do 6 let, ale to neprošlo.
Pobočka SpaceX v Redmondu, kde probíhá vývoj satelitů pro Starlink (Zdroj: GeekWire)
Jak tedy SpaceX vynese tolik satelitů během relativně krátké doby? V článku Wall Street Journalu z února 2018 se objevila informace, že SpaceX plánuje vynést prvních 800 satelitů během 32 startů Falconu 9. Jedna mise by tedy měla vynést 25 satelitů (každý o hmotnosti 386 kg a velikosti Mini Cooperu). Pokud SpaceX začne satelity vynášet v roce 2019, jak původně plánovalo, bude mít zhruba 5 let na provedení necelé stovky startů Falconu 9 jen pro Starlink.
Je to hodně, ale rozhodně to není nerealistické. Celé to však bude záviset na tom, že finální varianta Falconu 9 zvaná Block 5 splní očekávání. SpaceX sice v současnosti běžně používá první stupně svých raket více než jednou, ale mezi jednotlivými starty je potřeba provádět několikaměsíční proces přípravy stupně na další misi. Block 5 má obsahovat spousty vylepšení, díky kterým by mělo být možné první stupeň použít znovu v podstatě okamžitě po přistání. Větší renovace by mělo být potřeba provádět až po každých zhruba 10 startech. Jednotlivé stupně by pak měly být schopny celkem až 100 misí. Zatím to je však jen teorie, kterou bude muset SpaceX letos ověřit v praxi. První exemplář Falconu 9 ve variantě Block 5 by měl odstartovat koncem dubna při misi Bangabandhu-1.
První stupeň typu Block 5 během testování v McGregoru v únoru 2018 (Foto: Gary Blair / NSF)
Uzavírání nákladu do aerodynamického krytu před misí Iridium-4 (Foto: Iridium)
Pokud si říkáte, že SpaceX by mohlo vynést více satelitů najednou pomocí Falconu Heavy, aby se snížil počet potřebných startů, tak vězte, že by to firmě nijak nepomohlo. Počet satelitů, které lze vynést během jedné mise, se v tomto případě neodvíjí od nosnosti rakety, nýbrž od velikosti aerodynamického krytu. A jelikož Falcon Heavy používá totožný kryt jako Falcon 9, vyšší nosnost by neměla žádný přínos. SpaceX by však mohlo buď zmenšit satelity, aby se jich do krytu vešlo více, nebo může vyvinout větší kryt.
Elon Musk nedávno řekl, že SpaceX by teoreticky mohlo vyvinout o dost delší kryt, ale prý by na to došlo jedině v případě, že by obří raketa BFR měla velké zpoždění. Rozhodně je však v zájmu SpaceX, aby BFR začalo létat co nejdříve, neboť tato megaraketa by firmě mohla díky své velikosti a předpokládanému levnému provozu značně usnadnit vynášení druhé poloviny konstelace Starlink. Musk doufá, že BFR poletí na Mars už v roce 2022, a i když bude mít premiéra rakety zpoždění, SpaceX má na dokončení konstelace čas až do března 2027. Do té doby by snad už mohla existovat nějaká verze BFR schopná cest na nízkou oběžnou dráhu. Pro SpaceX tedy pravděpodobně bude problematičtější spíše vynesení první poloviny satelitů do března 2024 pomocí raket Falcon 9.
Vizualizace vesmírného smetí v roce 2009 (Zdroj: NASA)
Tím ale starosti pro Elona Muska a jeho firmu nekončí. FCC totiž také není plně spokojeno s tím, jak se SpaceX plánuje vypořádat s problematikou vesmírného smetí a rušení okolních družic na oběžné dráze. SpaceX tvrdí, že jejich satelity nebudou představovat zvýšené riziko vzniku vesmírného smetí, neboť se budou schopny vyhýbat ostatním družicím a již existujícímu smetí. Zároveň budou satelity mít životnost 5–7 let a budou vždy včas přesunuty na takovou orbitu, která zhruba do jednoho roku způsobí vstup do atmosféry, kde satelit shoří. Tento proces je o dost rychlejší, než co momentálně vyžadují mezinárodní standardy. Podle NASA to je však vzhledem k ohromnému množství satelitů konstelace Starlink nedostatečné a FCC s agenturou souhlasí. SpaceX tedy potřebuje lepší plán na snížení rizika vzniku vesmírného smetí, jinak v budoucnu nezíská plnohodnotnou licenci pro provoz své konstelace.
Další překážkou pak je problematika rušení okolních družic, které komunikují na stejných vlnových délkách. Udělení licence FCC je tedy podmíněno ještě tím, že SpaceX musí před spuštěním konstelace získat dobré hodnocení od Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), která posoudí, jak dobře má Starlink ošetřený problém rušení.
Jak vidíte, SpaceX to nebude mít lehké, ale věřím, že vše má dostatečně promyšlené. Bude zajímavé sledovat, kdy firma finalizuje design satelitů a začne s vynášením prvních kusů. Teprve poté budeme mít dostatek informací, abychom mohli posoudit, zda SpaceX může realisticky stihnout projekt dokončit včas.
Zdroj: Space News
Podpořte projekt ElonX
wpDiscuz
