SpaceX dostalo povolení poskytovat satelitní internet, ale má to háček

V lednu 2015 SpaceX oznámilo svoje plány na vybudování obří konstelace tvořené tisícovkami satelitů. Tato konstelace se bude jmenovat Starlink a jejím prostřednictvím chce SpaceX poskytovat levný a rychlý internet po celém světě (především v odlehlých oblastech a rozvojových zemích). Firma po úvodním oznámení o Starlinku moc nemluvila, ale v únoru 2018 na oběžnou dráhu vyslala dva testovací satelity a nyní od FCC získala klíčové povolení začít s přípravami kompletní konstelace. Udělení plnohodnotné licence je však podmíněno splněním určitých požadavků, což rozhodně nebude snadné. SpaceX například musí do 6 let vynést polovinu všech plánovaných satelitů, tedy zhruba 2200!

Testovací satelity Tintin A a Tintin B internetové konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)

SpaceX je už čtvrtou společností, které Federální komunikační úřad (FCC) schválil provoz “negeostacionární satelitní konstelace”. Mezi další firmy patří OneWeb (720 satelitů), Telesat Canada (117 satelitů) a Space Norway (2 satelity).

FCC udělení licence podmiňuje tím, že zájemci musejí do 6 let od získání prvotního povolení vynést polovinu plánovaných satelitů. V případě SpaceX bude konstelaci tvořit 4425 družic, takže jich do 6 let musí vynést přes 2200! Zároveň FCC požaduje, aby všechny satelity byly na oběžné dráze do 9 let. Pokud firmy termíny nestihnou, získají povolení k provozu pouze těch satelitů, které byly v době vypršení času na orbitě.

SpaceX tyto požadavky označilo za “nepraktické”, jelikož k zahájení provozu nepotřebuje mít celou konstelaci hotovou – poskytovat služby pro region Severní Ameriky může už s 800 satelity. Firma navrhovala, že vynese 1600 satelitů do 6 let, ale to neprošlo.

Pobočka SpaceX v Redmondu, kde probíhá vývoj satelitů pro Starlink (Zdroj: GeekWire)

Jak tedy SpaceX vynese tolik satelitů během relativně krátké doby? V článku Wall Street Journalu z února 2018 se objevila informace, že SpaceX plánuje vynést prvních 800 satelitů během 32 startů Falconu 9. Jedna mise by tedy měla vynést 25 satelitů (každý o hmotnosti 386 kg a velikosti Mini Cooperu). Pokud SpaceX začne satelity vynášet v roce 2019, jak původně plánovalo, bude mít zhruba 5 let na provedení necelé stovky startů Falconu 9 jen pro Starlink.

Je to hodně, ale rozhodně to není nerealistické. Celé to však bude záviset na tom, že finální varianta Falconu 9 zvaná Block 5 splní očekávání. SpaceX sice v současnosti běžně používá první stupně svých raket více než jednou, ale mezi jednotlivými starty je potřeba provádět několikaměsíční proces přípravy stupně na další misi. Block 5 má obsahovat spousty vylepšení, díky kterým by mělo být možné první stupeň použít znovu v podstatě okamžitě po přistání. Větší renovace by mělo být potřeba provádět až po každých zhruba 10 startech. Jednotlivé stupně by pak měly být schopny celkem až 100 misí. Zatím to je však jen teorie, kterou bude muset SpaceX letos ověřit v praxi. První exemplář Falconu 9 ve variantě Block 5 by měl odstartovat koncem dubna při misi Bangabandhu-1.

První stupeň typu Block 5 během testování v McGregoru v únoru 2018 (Foto: Gary Blair / NSF)

Uzavírání nákladu do aerodynamického krytu před misí Iridium-4 (Foto: Iridium)

Pokud si říkáte, že SpaceX by mohlo vynést více satelitů najednou pomocí Falconu Heavy, aby se snížil počet potřebných startů, tak vězte, že by to firmě nijak nepomohlo. Počet satelitů, které lze vynést během jedné mise, se v tomto případě neodvíjí od nosnosti rakety, nýbrž od velikosti aerodynamického krytu. A jelikož Falcon Heavy používá totožný kryt jako Falcon 9, vyšší nosnost by neměla žádný přínos. SpaceX by však mohlo buď zmenšit satelity, aby se jich do krytu vešlo více, nebo může vyvinout větší kryt.

Elon Musk nedávno řekl, že SpaceX by teoreticky mohlo vyvinout o dost delší kryt, ale prý by na to došlo jedině v případě, že by obří raketa BFR měla velké zpoždění. Rozhodně je však v zájmu SpaceX, aby BFR začalo létat co nejdříve, neboť tato megaraketa by firmě mohla díky své velikosti a předpokládanému levnému provozu značně usnadnit vynášení druhé poloviny konstelace Starlink. Musk doufá, že BFR poletí na Mars už v roce 2022, a i když bude mít premiéra rakety zpoždění, SpaceX má na dokončení konstelace čas až do března 2027. Do té doby by snad už mohla existovat nějaká verze BFR schopná cest na nízkou oběžnou dráhu. Pro SpaceX tedy pravděpodobně bude problematičtější spíše vynesení první poloviny satelitů do března 2024 pomocí raket Falcon 9.

Vizualizace vesmírného smetí v roce 2009 (Zdroj: NASA)

Tím ale starosti pro Elona Muska a jeho firmu nekončí. FCC totiž také není plně spokojeno s tím, jak se SpaceX plánuje vypořádat s problematikou vesmírného smetí a rušení okolních družic na oběžné dráze. SpaceX tvrdí, že jejich satelity nebudou představovat zvýšené riziko vzniku vesmírného smetí, neboť se budou schopny vyhýbat ostatním družicím a již existujícímu smetí. Zároveň budou satelity mít životnost 5–7 let a budou vždy včas přesunuty na takovou orbitu, která zhruba do jednoho roku způsobí vstup do atmosféry, kde satelit shoří. Tento proces je o dost rychlejší, než co momentálně vyžadují mezinárodní standardy. Podle NASA to je však vzhledem k ohromnému množství satelitů konstelace Starlink nedostatečné a FCC s agenturou souhlasí. SpaceX tedy potřebuje lepší plán na snížení rizika vzniku vesmírného smetí, jinak v budoucnu nezíská plnohodnotnou licenci pro provoz své konstelace.

Další překážkou pak je problematika rušení okolních družic, které komunikují na stejných vlnových délkách. Udělení licence FCC je tedy podmíněno ještě tím, že SpaceX musí před spuštěním konstelace získat dobré hodnocení od Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), která posoudí, jak dobře má Starlink ošetřený problém rušení.

Jak vidíte, SpaceX to nebude mít lehké, ale věřím, že vše má dostatečně promyšlené. Bude zajímavé sledovat, kdy firma finalizuje design satelitů a začne s vynášením prvních kusů. Teprve poté budeme mít dostatek informací, abychom mohli posoudit, zda SpaceX může realisticky stihnout projekt dokončit včas.

Zdroj: Space News




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
42 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Gelster

Zdravím,
Ví se proč chtějí pro udělení licence dopravení cele konstelace do určitého termínu? Člověk by řekl že to je problém té firmy že nevyužije poskytnuté licence ne?

Štěpán Svoboda

viděl bych problém v tom že firma dostane vyhrazaný “prostor” pro svoje družice a musí spnit nějaké podmínky a dokázat tím svou shcopnost oblast využít, takhle by si jinak mohli zamluvit prostor na neurčito a nikdo další by neměl možnost dotáhnout podobnej projekt do konce

Gelster

jasně to dává docela smysl, dík 😉

Ondrej Melich

Jen bych dodal. Ze tech 800 satelitu co chce zacit poskytovat sluzby, ze je to pro Severni ameriku. 🙂 Ze to by se tam hodilo dodat do clanku 🙂

Ketivab

Vzhledem k tomu, že satelity budou obíhat Zemi, tak jakmile bude Starlink poskytovat služby v USA, měl by být schopen je nabízet i po celém světě, ne? Jedině, že by satelity letěly v nějaké speciální konfiguraci, kdyby se setkaly v použitelné pozici pouze nad územím USA, ale to se mi moc nezdá. OneWeb by měl mít taky jen 720 satelitů pro celou Zemi.

Petr

Rád bych se zeptal, zda se opravdu jedná o 25 družic o velikosti Mini Cooperu? Děkuji.

gendibal

Jenom takovej blbej dotaz. Co by se stalo v případě, že by SpaceX nestačila do 6 let vynést to existenční minimum 2200 satelitů pro získání licence? A co by se stalo v případě, že by při nějakých následných obstrukcích ze strany FCC poslala federaci tam, kam se obvykle posílá, vytvořila si dceru někde, kam moc “federace” jaksi nesahá (JAR se jako Muskova rodná země nabízí víceméně přirozeně, a když ne JAR, tak s Čínou by si klidně plácnout mohli), a pokračovala v projektu? Je, myslím, celkem rozumné předpokládat, že za šest let bude mít SpaceX k dispozici flotilu BFR, obrovskou síť satelitů, cenový monopol na vynášení dalších družic, a za těchto okolností se bude moci obrátit tam, kde jim půjdou na ruku.

Zdeněk

Podle mě nakonec Spacex sníží množství satelitů.

Jirka Hadač

Myslím si, že to neudělají. Na to je americký trh, NASA a další vládní agentury příliš lukrativní, tohle prostě jinde neseženeš. Jasně, komerční družice by mohly vypouštět odkudkoliv, ale tohle by jinde nedostali. Plus tady určitě nepůjde o sentiment, že jim kdysi pomohli, ale o současný stav. Pokud totiž pro někoho vyvíjím motory, asi mám i malým písmenem napsanou podmínku, že s nimi neupustím zemi.. Také je otázka, co by všechno museli z raket odmontovat, kdyby se chtěli přestěhovat jinam, viz ta nedávná série fotek, kde byly zalepené různé čidla atd. Myslím že je to nerealistické

Pavel Mašek

Jen o FCC to není. Pak je tady ITU (International Telecommunication Union) a určitě i další. Každopádně bude velmi zajímavé sledovat tenhle a i podobné projekty megakonstelací, které u většiny provozovatelů existujících sítí vzbuzují silné emoce ohledně zarušení pásma a možností srážky satelitů a případné riziko řetězových nehod dalších satelitů. To a další jsem ostatně sám slyšel loni ve Francii na summitu satelitních operátorů.

vonSchmeks

Ja si nemôžem pomôcť, mne to celé pripadalo už na počiatku dosť nereálne. A teraz s týmito podmienkami to už úplne smeruje do sféry ťažkého sci-fi. Ja si totiž neviem predstaviť ako sa finančne dá utiahnuť takýto gigantický projekt za účelom poskytovania obyčajného internetu ktorý je už v dnešnej dobe strašne lacný. Pred 10 rokmi by mi to možno pripadalo ako možná voľba, ale keď dnes sledujem rýchlosť akou sa šíri vysokorýchlostné pripojenie pozemnou cestou, tak o tých ďalších 10 rokov už nebude kam posúvať pripojiteľnosť. A neverím, že z družice na LEO bude internet lepší ako na optickom kábli. Však už len tá predstava rádiového smogu je desivá. V tomto neviem byť inak ako skeptický.

Ivo

Víte, musíte si uvědomit, že ta naše maličká zemička ve světě vcelku nikoho nezajímá, maximálně tak vydělat nějaké peníze a poslat je někam pryč do civilizace.

Problém je v tom, že jsou na světě místa, která jsou jednak velice odlehlá a tam buď není net vůbec a nebo je strašně pomalý a obojí zároveň za draho. No a pak jsou místa, kde žije hodně lidí, maji relativně dost peněz a přesto mají s netem problém. Pro tato místa je to ideální řešení, které navíc moc asi nepůjde sledovat a kontrolovat. Myslím si, že na toto může Musk docela hodně vsadit.

Pavel Mašek

Přesně tak, ČR je z pohledu dostupnosti internetu irelevantní příklad. “Přihřeju si polívčičku” s Iridiem – tam jim business model na nabízení vesmírného internetu pro uživatele s rychlostmi v řádu Mbitů na LEO vůbec nevycházel. Prostě je to moc drahé a satelitů je potřeba moc. A to je projekt (Iridium NEXT) za 3 miliardy, který čerpá z reálných zkušeností již od 90. let. Selský rozum mi říká, když Iridium (asi největší LEO satelitní konstelace dneška) bojovalo a určitě bude i nadále bojovat o přežití se svojí necelou stovkou satelitů, stále nechápu, jak to chtějí provést ti ostatní…

samo

Tak netreba zabúdať že Iridium kupuje jednu raketu za 61,5 milióna USD pre 10 družíc (492 mil. USD/8 štartov) a jedna družica stojí 27,5 miliónu (2,2 mld. USD/81 družíc) kdežto SpaceX má jednu raketu interne za zhruba 40 mil. USD (prvý stupeň a fairing cca 30 mil. USD) plus môžu spraviť aj 10 letov s tým istým HW v ideále sa vždy priráta iba horný stupeň za ~10 mil a družice ktoré chcú vyrábať “svojpomocne” tak typujem 1 mil/kus? to je 390 mil/250 družíc čo už neznie tak hrozne kred za cenu IridiumNEXT (3,9 mld.) vyjde 2500 družíc SpaceX ale uvidíme aká bude realita rátať môžeme koľko chceme zatiaľ to je prd platné.

David Reno

Problém je vždy, když nějaké privilegium uděluje stát.

Miroslav Uhlíř

Pořád se mluví o vynesení, ale vyrobit 2200 satelitů za 6 let taky není žádná sranda. Jinak o dostatečnej počet zákazníků bych se nebál. Na řadě míst v USA nebo Austrálii je tak maximálně ADSL připojení. A i dnes některý části českých měst na tom nejsou lépe. Mají maximálně VDSL. Wifi kvůli zahlcení pásem je nepoužitelný a položit optickej kabel všude taky nejde. Rozkopat někde ulici není jen tak. Navíc tu máme ještě pár miliard lidí bez internetu ve zbytku světa.

boris11

ako je to s povolenim vysielat nad inymi krajinami? americka fcc predsa nema kompetencie na povolenie vysielania v cine
co tak sa povenovat tomuto tematu? lebo to je v tomto pripade dost podstatne
spacex chce vyuzivat mimoine aj pasmo ktore je predbezne urcene na siete 5G a nepochybne jednotlive staty budu tieto lukrativne frekvencie chciet spenazit rovnako ako to robili doposial a tak asi nebudu nadsene, ze im to zarusuje nejaka firma z usa ktora im za to neda ani cent

Honza

Tak to bude hodně náročnej úkol. Už jen ty družice vyrobit, to budou muset postavit celou linku na ně a sekat je jak Baťa cvičky. Vynést první půlku konstelace stihnou asi jen když nebudou žádné komplikace (třeba nehoda). Navíc nevím jestli budou moct používat všechny rampy. Myslím že družice budou na dráze s vysokým sklonem (možná dokonce polární), na ty se startuje obvykle z Kalifornie, a tam má myslím SpaceX jednu rampu.
Tohle asi dost zásadní projekt pro SpaceX, tak věřím tomu že to nějak nakonec zvládnou.

samo

Pre rakety s automatickým auto deštrukčným systémom AFSS (dnes ho má iba F9 a FH) už je možná lietať na polárne dráhy aj z KSC a CCAFS http://www.parabolicarc.com/2018/01/03/polar-launches-coming-florida/

RiMr

“každý o hmotnosti 386 kg a velikosti Mini Cooperu”

…nemáte to ve Fabiích? 🙂 Takhle abych si zjišťoval, jak je vlastně velký MiniCooper… a která verze MIni Cooperu?
Nebo, možná, prostě v metrických mírách? Nejsme snad na Novinkách…