SpaceX na příští rok plánuje dvakrát více startů než letos

SpaceX v posledních týdnech získalo několik nových zákazníků pro své rakety, avšak některé dřívější kontrakty byly naopak zrušeny, a to včetně turistických misí Crew Dragonu. Na druhou stranu ale společnost hodlá provádět sdílené mise pro malé satelity častěji než bylo původně v plánu. Navíc na příští rok chystá spoustu misí pro Starlink. A kolik je vlastně v plánu startů na letošní a příští rok?

SpaceX zatím letos provedlo 10 startů, což je nižší  číslo, než kterého firma dosáhla v předchozím roce touto dobou. Důvodem je podle aktuálních slov prezidentky Gwynne Shotwell to, že společnost se letos poprvé dostala do stavu, kdy čeká na připravenost nákladů zákazníků. Doposud to totiž bylo naopak – SpaceX bylo v podstatě od svého založení ve skluzu, a tak zákazníci museli čekat, až se na ně dostane řada ve dlouhé frontě. Situace ještě umocnily dvě nehody v letech 2015 a 2016, během jejichž vyšetřování Falcony nemohly létat. Nyní SpaceX konečně skluz dohnalo, což dobře ilustruje aktuální více než 2měsíční prodleva mezi misí Amos-17 v srpnu a příštím startem, který proběhne nejdříve až v druhé polovině října. Důvodem nezvykle dlouhé pauzy je jednoduše to, že družice žádného z nasmlouvaných zákazníků ještě není připravena na start.

Osm startů Falconu 9 pro společnost Iridium v letech 2017 a 2018 (Foto: SpaceX)

Gwynne Shotwell očekává, že do konce roku proběhne ještě 7–8 startů, takže SpaceX stihne maximálně 18 misí celkem. To není nikterak nízké číslo, stejný počet startů společnost provedla v roce 2017, ale je to o 3 méně než vloni. Každopádně se jedná jen o dočasný pokles ve startovní kadenci. Prezidentka SpaceX totiž dodala, že firma bude příští rok startovat mnohem častěji. Důvodem je to, že SpaceX na příští rok plánuje provést až 24 startů jenom pro svou satelitní konstelaci Starlink. Připočteme-li k tomu další mise, které jsou v plánu pro NASA či komerční zákazníky, vyjde nám přibližně číslovka 40, což představuje téměř dvojnásobný počet startů ve srovnání s rekordními 21 misemi v roce 2018. Jedná se však spíše o teoretické maximum a v reálu se pravděpodobně stihne méně než 40 misí.

Mise s družicemi Starlinku ale nebudou jedinými starty, které si SpaceX zorganizuje samo. Před pár týdny firma oznámila každoroční sdílené mise na Falconu 9 pro malé satelity. Firma se ale asi setkala s velkým zájmem, a tak už pouhých pár týdnů po původním oznámení došlo ke značné akceleraci těchto plánů a také zvýšení počtu misí. Původně SpaceX plánovalo provést jednu sdílenou misi ročně, přičemž ta první by proběhla na přelomu 2020/2021. To už ale neplatí a SpaceX nově nabízí 3 takové mise ročně, přičemž ta první je v plánu už na březen 2020. Navíc přibyla možnost nechat si vynést malý satelit na misích pro Starlink, které mají od letošního podzimu probíhat minimálně jednou za měsíc. Snížila se také cena za vynesení malého satelitu v rámci těchto sdílených misí – místo více než 2 milionů dolarů za 150kg satelit nyní zájemci zaplatí 1 milion za až 200kg satelit.

SpaceX také získalo nový kontrakt na dva starty Falconu 9, při kterých bude v roce 2021 vyneseno 7 družic O3b mPower společnosti SES. Ty budou nabízet vysokorychlostní internetové připojení ze středně vysoké oběžné dráhy. Částečně tak půjde o konkurenci Starlinku, avšak Elon Musk už dříve avizoval, že SpaceX neodmítne vynesení satelitů konkurenčních satelitních konstelaců, pokud projeví zájem. Více informací o O3b mPower najdete v článku na Kosmonautix.cz.

Konstelace O3b společnosti SES (Foto: SES)

Dalším oznámeným zákazníkem je společnost Astranis, jejíž první družice bude vynesena Falconem 9 ve 4. čtvrtletí 2020. Půjde ale o sekundární náklad, přičemž zatím nebylo oznámeno, na které konkrétní misi družice poletí a kdo tedy bude primárním zákazníkem.

SpaceX je díky své nízké ceně populární volbou mezi zájemci o vynesení družic do vesmíru, avšak i přesto někdy dojde k tomu, že zákazník nasmlouvanou misi předčasně zruší. Nedávno k tomu došlo například u Falconu Heavy, který měl vynést švédský satelit Ovzon-3. Avšak jak jsme již dříve informovali, v srpnu bylo oznámeno, že společnost Ovzon mění plány a nakonec si nechá družici vynést evropskou Ariane 5. To pro Ovzon představuje relativně velkou změnu, neboť Falcon Heavy měl družici vynést přímo na geostacionární dráhu, zatímco Ariane ji vynese jen na dráhu přechodovou ke geostacionární. Družice se tedy bude muset na geostacionární dráhu dopravit pomocí vlastního elektrického pohonu. To znamená, že s sebou potřebuje nést více paliva, a tak její celková hmotnost vzrostla z 500 kg na 1500 kg. Zároveň bude přesun na cílovou orbitu nejspíš trvat několik měsíců, zatímco v případě Falconu Heavy by bylo možné družici zprovoznit téměř okamžitě po vypuštění. Společnost Ovzon však uvedla, že i když satelit vlastním přesunem na geostacionární orbitu ztratí nějaký čas, stále bude mít životnost 20 let.

Falcon 9 s Crew Dragonem na rampě před misí DM-1 (Foto: NASA)

K dalšímu zrušení startu došlo u kosmické lodi Crew Dragon. NASA v červnu oznámila, že umožní pobyt soukromých astronautů na ISS, které tam můžou dopravit lodě Starliner a Crew Dragon. Čtyři takové „výlety“ pro celkem 16 lidí chtěla zorganizovat společnost Bigelow Aerospace s využitím raket a lodí SpaceX. Minulý týden ale web The Verge informoval, že z těchto plánů nakonec sešlo. Důvodem je podle ředitele společnosti Roberta Bigelowa příliš velká komplikovanost organizace takovýchto misí z hlediska logistiky a také právních jednání s mnoha subjekty, kteří spolupracují na provozu ISS.

Zrušení nějakého plánovaného startu nás jako fanoušky vždycky zamrzí a v případě soukromých pilotovaných misí to platí dvojnásob, nicméně ani bez nich SpaceX rozhodně nemá o zákazníky nouzi, jak můžete vidět v seznamu plánovaných startů.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

10
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tak a je to tady, první operátor, který má hotovo a čeká na náklady. Většinou to bývá opačně. Nyní je to hozená rukavice těm, kteří potřebují něco vynést nahoru. Uvidíme jak budou reagovat.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ivo, mam tu takovy spek, a neumim si s nim poradit. Spacex ceka na zakazniky, GPSIII-SV03 je od kvetna ready to launch. Zbyva narocna otazka, proc se neleti. Napada me jedine vysvetleni, ceka se na vysledky orbitalnich testu prvni a druhe druzice.

bohyn
Host
bohyn

Možná, že se čeká až USAF zprovozní upgrade software pro řízení družic GPS III. Zatím první 2 GPS III provozuje Lockheed Martin.
https://www.gpsworld.com/lockheed-delivers-gps-iii-ground-system-upgrade-sv03-ready-for-launch/amp/

Kamil
Host
Kamil

Doufám, že tak Bigelow urychlí stavbu vlastní turistické stanice, která bude jistě příjemnější pro pobyt než vědecká laboratoř

isaac
Host
isaac

Škoda že na to nebudem mať penize (možno áno ak sa tehnológia ešťe zlepší ,ale to by muselo prísť niečo ešťe lepšie ako starship ,lebo starship je pomerne lacná v prepočte na pasažiera ale to by musel Bigelow ubytovávať stovky ludí naraz).

petr
Host
petr

No nevím, to bude daleko obtížnější. Vědecké mise k ISS dávali celkem smysl. Samostatná nová stanice je podstatně nákladnější.
Na druhou stranu chápu, že do toho Rusko hodilo vidle. Nic by jim to nepřineslo a větší provoz na ISS sebou nese větší riziko.

akuhtr
Host
akuhtr

No jak to chápu, tak zrovna B330 je plánován jako samostatná stanice s tím že ho možná zadokují k ISS, pokud NASA bude chtít. V tom případě náklady navíc budou spíš se zásobováním a cenou dopravy protože nemůžou využít volnou kapacitu dopravy na ISS.

petr
Host
petr

Ano jako samostatná stanice muže fungovat určitě. Plánovali pokud vím jednu připojit k ISS a po otestování nechat další samostatně. Je to otázka nákladů na přepravu kosmonautů a zásobování a také bezpečnosti. Pořád je to neotestovaný modul a možnost rychlého přesunu do ISS v případě potíží určitě zvedá jeho atraktivitu pro komerční společnosti. Navíc samozřejmě celá řada laboratoří a přístrojů už na ISS je. Modul rozšiřující ISS je dle mého tedy pro zákazníky bezpečnější a využitelnější a celkově i levnější Bohužel se tak nestane. Pokud by to byl samostatný projekt, tak nevím kdo to bude financovat. Rizik je mnoho.

Jirka
Host
Jirka

Jaký je důvod změny z FH na Ariane 5?