Jak bude SpaceX přepravovat raketu BFR
Chystaná obří raketa BFR (nově nazývaná Super Heavy Starship) bude větší než legendární Saturn V, takže jeho přeprava z továrny na startovní rampu bude o dost složitější než v případě relativně malého Falconu 9, který může být přepravován po silnici. Jakým způsobem bude SpaceX přepravovat BFR, vám vysvětlí nové video z kanálu Primal Space, od kterého jste tu mohli v minulosti vidět související video o přepravě Falconu 9. Video sice pojednává o loňské variantě BFR a nejspíš mylně předpokládá, že raketa bude nejdříve startovat z rampy LC-39A, ale pro potřeby ilustrace problematiky přepravy to vůbec nevadí.
Video jsme opět opatřili českými titulky. Překlad zajistil Dan Ouředník a korekturu Petr Melechin.
Na překladu dalších videí neustále pracujeme. A pokud chcete s překladem videí či článků pomoct i vy, neváhejte se ozvat na email kontakt@elonx.cz. Oceníme jakoukoli pomoc!
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Petr Melechin
Podpořte projekt ElonX
Nejaka zmena ve velikosti BFR/S? Alespon donedavna nemela byt vyssi nez Saturn 5… (tedy nebavim se o sirce).
Btw, jak je to s vynosnosti obou raket? Ktera je na tom lepe?
Verze BFR z roku 2016 byla vyšší než Saturn, verze z roku 2017 už ne, a verze z roku 2018 je opět o trochu vyšší než Saturn. Od té doby ale podle Muska došlo u BFR k radikální změně, takže je možné, že výška zase bude trochu jiná.
Co se týče nosnost, Saturn V dokázal vynést 140 tun na LEO, BFR má zvládnout 100 tun, ale není to fér srovnání, protože v případě BFR se jedná o hodnotu ve znovupoužitelné konfiguraci, zatímco Saturn byl jen na jedno použití. Pokud by BFR letělo v režimu bez záchrany stupňů, nosnost by byla vyšší než u Saturnu. Pro představu, v roce 2016 byla u tehdejší verze BFR udávána nosnost 250 tun v režimu bez záchrany a 150 tun se znovupoužitelností.
V roce 2016 (ITS) byla udávaná nosnost 300 při znovupoužití a 550 tun v režimu expendable. Nosnost 150/250 byla u verze z roku 2017 a tento rok byla kvůli motorům lodi a zvětšení prostoru pro náklad snížena na 100 tun v případě znovupoužitelnosti.
Díky za opravu! 🙂
jenom doplním, že to u S V je méně, než 140 tun, počítá se do toho celá hmota třetího stupně, jenže ten musel sám zapálit motory, aby se dostal na orbitu, takže by se mělo počítat poměrně méně (cca 130 tun)
a pak je tu ještě jedna věc, těch cca 130 tun, které se reálně na LEO dostaly byla hmotnost celé odletové sestavy včetně třetího stupně
kdyby měl SV letět na LEO, pak by určitě nešlo použít stejné konfigurace a naložit na třetí stupeň víc, než měl naloženo k letu na měsíc, neunesl by to konstrukčně
pro lety na LEO uváděla NASA Saturn V ve dvojstupňové verzi a pak měl nosnost okolo 100 tun
Mozna by bylo lepsi dopocitat se kolik by BFR dopravila tun az na povrch mesice v porovnani se Saturnem..myslim opravdu uzitecny naklad.Pokud si ale uvedomim,ze muze ta sama lod obratem letet za mesic/tyden zpet ma smysl to vubec resit?:)
Ono i to je nefer srovnani, pokud bfs dotankuje na leo, tak strci saturn do kapsy. Wiki uvadi 48.6 tuny na tli, ta sama wiki pise o bfs 100+ tun pri tom nacerpani hmot.
Kdyz to spocitam pomerem pro saturn v, tj. 34.7% nosnosti pro leo zvladl na tli, tak mi to vychazi techto 34.7 tuny bez dotankovani. Samozrejme za predpokladu, ze pro tli bude mit palivo.
Pravda,diky,ono s tim dotankovanim me to ani nenapadlo..ono je to vubec neporovnatelne..do hmotnosti nesene Saturnem se pocita vlastni lod a lunarni modul vcetne nakladu zatimco u BFS se zminuje jen hmotnost vlastniho nakladu..navic cela pristava zatimco Apollo na obezne draze zustavalo..pro navrat pak stacilo mene paliva nez bude potrebovat BFS
Video je nefunkcni 🙁
Už je to opraveno.