Jak bude SpaceX přepravovat raketu BFR

Chystaná obří raketa BFR (nově nazývaná Super Heavy Starship) bude větší než legendární Saturn V, takže jeho přeprava z továrny na startovní rampu bude o dost složitější než v případě relativně malého Falconu 9, který může být přepravován po silnici. Jakým způsobem bude SpaceX přepravovat BFR, vám vysvětlí nové video z kanálu Primal Space, od kterého jste tu mohli v minulosti vidět související video o přepravě Falconu 9. Video sice pojednává o loňské variantě BFR a nejspíš mylně předpokládá, že raketa bude nejdříve startovat z rampy LC-39A, ale pro potřeby ilustrace problematiky přepravy to vůbec nevadí.

Video jsme opět opatřili českými titulky. Překlad zajistil Dan Ouředník a korekturu Petr Melechin.

Na překladu dalších videí neustále pracujeme. A pokud chcete s překladem videí či článků pomoct i vy, neváhejte se ozvat na email kontakt@elonx.cz. Oceníme jakoukoli pomoc!

Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
AlanAlda

Nejaka zmena ve velikosti BFR/S? Alespon donedavna nemela byt vyssi nez Saturn 5… (tedy nebavim se o sirce).
Btw, jak je to s vynosnosti obou raket? Ktera je na tom lepe?

Ketivab

V roce 2016 (ITS) byla udávaná nosnost 300 při znovupoužití a 550 tun v režimu expendable. Nosnost 150/250 byla u verze z roku 2017 a tento rok byla kvůli motorům lodi a zvětšení prostoru pro náklad snížena na 100 tun v případě znovupoužitelnosti.

Petr Šída

jenom doplním, že to u S V je méně, než 140 tun, počítá se do toho celá hmota třetího stupně, jenže ten musel sám zapálit motory, aby se dostal na orbitu, takže by se mělo počítat poměrně méně (cca 130 tun)

a pak je tu ještě jedna věc, těch cca 130 tun, které se reálně na LEO dostaly byla hmotnost celé odletové sestavy včetně třetího stupně

kdyby měl SV letět na LEO, pak by určitě nešlo použít stejné konfigurace a naložit na třetí stupeň víc, než měl naloženo k letu na měsíc, neunesl by to konstrukčně

pro lety na LEO uváděla NASA Saturn V ve dvojstupňové verzi a pak měl nosnost okolo 100 tun

Viktor

Mozna by bylo lepsi dopocitat se kolik by BFR dopravila tun az na povrch mesice v porovnani se Saturnem..myslim opravdu uzitecny naklad.Pokud si ale uvedomim,ze muze ta sama lod obratem letet za mesic/tyden zpet ma smysl to vubec resit?:)

Jiří Hadač

Ono i to je nefer srovnani, pokud bfs dotankuje na leo, tak strci saturn do kapsy. Wiki uvadi 48.6 tuny na tli, ta sama wiki pise o bfs 100+ tun pri tom nacerpani hmot.
Kdyz to spocitam pomerem pro saturn v, tj. 34.7% nosnosti pro leo zvladl na tli, tak mi to vychazi techto 34.7 tuny bez dotankovani. Samozrejme za predpokladu, ze pro tli bude mit palivo.

viktor

Pravda,diky,ono s tim dotankovanim me to ani nenapadlo..ono je to vubec neporovnatelne..do hmotnosti nesene Saturnem se pocita vlastni lod a lunarni modul vcetne nakladu zatimco u BFS se zminuje jen hmotnost vlastniho nakladu..navic cela pristava zatimco Apollo na obezne draze zustavalo..pro navrat pak stacilo mene paliva nez bude potrebovat BFS

Janm

Video je nefunkcni 🙁