Jak je to s motorickým přistáním Crew Dragonu a jeho problematickými padáky?

V minulosti jste se mohli na ElonX dočíst, že SpaceX s NASA řeší blíže neurčené problémy s padáky Crew Dragonu, kvůli kterým padáky stále nejsou plně kvalifikovány pro ostré mise. Web Ars Technica nyní celou situaci konečně trochu vyjasnil. SpaceX prý doposud provedlo už 18 testů padákového systému v různých konfiguracích (například simulaci situace, kdy se se jeden ze čtyř hlavních padáků neotevře) a podle Stevea Stiche z NASA má Crew Dragon před sebou ještě minimálně 10 dalších testů.

Situaci rozhodně nepomohla anomálie nákladního Dragonu během loňské mise CRS-15, při které při návratu lodi z ISS údajně došlo kvůli problému s padáky k „výrazně vyššímu přetížení, než se očekávalo“. Padáky staršího nákladního Dragonu a nového Crew Dragonu jsou sice odlišné (nákladní má jen 3 hlavní padáky, které jsou navíc jinak uchyceny k lodi), ale i tak se jedná o relevantní událost žádající si prošetření před certifikací Crew Dragonu.

Test padákového systému Crew Dragonu simulující selhání jednoho padáku v březnu 2018 (Foto: NASA)

Ve výsledku to znamená, že padáky na březnové demonstrační misi Crew Dragonu byly odlišné od finálního systému a před prvními misemi s posádkou ještě projdou změnami. Astronaut Doug Hurley, který poletí na demonstrační misi DM-2, k tomu řekl: „Bez ohledu na to, jak dobře bude fungovat padákový systém při DM-1, pořád zbývá spousta práce.“ Jak moc velkých změn se padáky dočkají, se bude odvíjet od dat nasbíraných během mise DM-1 a zmíněných 10 či více dalších testů padáků, které jsou v plánu. Provedení potřebných změn je pak samozřejmě jedna z věcí, která může vést k odkladům pilotované mise DM-2. Ta je zatím oficiálně plánována na červenec, ale proslýchá se, že realističtější termín je konec léta nebo podzim.

V souvislosti s problematickými padáky se nabízí také otázka, jak užitečné by v nouzové situaci mohly být motory SuperDraco. Ty měly Crew Dragonu původně sloužit nejen pro potřeby záchranného systému, ale také pro čistě motorické přistání na pevnině. Padáky měly sloužit jen jako záloha. Crew Dragon ale nejspíš nikdy nebude přistávat primárně motoricky, protože SpaceX tuto funkcionalitu v podstatě přestalo vyvíjet.

Elon Musk aktuálně vysvětlil, že padáky jsou nyní primárním způsobem přistání, protože bylo obtížné prokázat bezpečnost přistání pomocí motorů. Zároveň ale dodal, že motorické přistání na pevnině by při nákladních misích mělo být proveditelné, protože na ně nejsou kladeny tak vysoké bezpečnostní nároky. Nicméně nejspíš mluví jen v teoretické rovině a motorické přistání stále není v plánu ani pro zásobovací mise CRS2, které začnou v druhé polovině příštího roku. Pro SpaceX motorické přistání Crew Dragonu přeci jen představuje jakousi slepou vývojovou větev, což uznal i sám Musk v reakci na něčí tweet, podle kterého to nestojí za námahu a je lepší si počkat na Starship, která Dragony nahradí: „To je asi pravda. Rychlost vývoje Starship je o dost vyšší než v případě Falconu a Dragonu, které však představovaly důležitý mezikrok.“

No dobrá, motorického přistání se tedy nejspíš nedočkáme, jak dobře vysvětlil Everyday Astronaut ve svém videu, ale co kdyby došlo během normálního přistání k selhání padáků? Mohly by motory SuperDraco zachránit posádku Crew Dragonu alespoň tak, že by provedly měkké přistání do vody nebo alespoň zmírnily dopad, podobně jako to dělá Sojuz nebo New Shepard? Technicky to pochopitelně možné je, ale je na takovou situaci Crew Dragon připraven i softwarově? Na to se Muska někdo zeptal na Twitteru a on odpověděl: „Nejspíš ano, ale je to podmíněno vyhodnocením a schválením NASA.“ Z toho bohužel není jasné, jestli to je něco, na čem se pracuje, nebo jestli je to volitelná funkce, kterou NASA má teoreticky k dispozici, ale v reálu si nevyžádala její implementaci.




  • Mohlo by se vám líbit...

    42
    Diskuze

    avatar
      Odebírat komentáře  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Kamil
    Host
    Kamil

    CD tedy přistává s plnými nádržemi? Kolik paliva tam má?

    krTTek
    Host
    krTTek

    Já to chápu tak, ze ted ne. Ale kdyby NASA chtela, tak by to bylo mozne.

    Štěpán
    Host
    Štěpán

    Když přistává, tak tam nějaké palivo je. Ale samozřejmě nejsou plné… SpaceX nebude palivo vypouštět, ale chce ho prý recyklovat

    peva
    Host
    peva

    Tak když jsem viděl ty 4 padáky, jak se tam při přistání crew dragonu motaly, tak si vůbec nemyslim, že je to nějak extra bezpečné. Stačí malý nečekaný větřík a kosmonauti zažijou docela dobrý aqua-zorbing. Mně teda přijde, že daleko bezpečnější je použít brzdící padáky a pro finální dosednutí motory nebo aspoň airbagy, než ty 4 supervelké padáky.
    Testuje NASA přistání i při nějakém větru? Jsem žádné video neviděl….Jinak nákladní dragon žuchne do vody v daleko větší rychlosti.

    Invc
    Host
    Invc

    Vyšší přetížení nemusí nutně znamenat, že narazil na hladinu rychleji, než by měl. Klidně to může znamenat pozdější nebo rychlejší rozvinutí padáku a tedy prudší nástup brzdného účinku padáku, než je plánováno.

    (a dopad pak klidně už může být nominální rychlostí).

    bohyn
    Host
    bohyn

    To mi přijde docela reálné. Na brzdících padácích se Dragon dost divoce houpal

    Robert
    Host
    Robert

    Len si zoberke ako dlho trva vyvoj crew dragona, kolko testov a kolko certifikacii bolo a este bude potrebne dosiahnut, takze z toho asi zhruba mozte odvodit ako narocne bude vyrobit starship kde ma byt ak netrepem ~ 100 ludi. Cize sampanske este nekupujte a nechladte pokial ho teda nechcete archivovat na par desiatok rokov.

    akuhtr
    Host
    akuhtr

    Velká část certifikací je nutná kvůli zákazníkovy, jímž je NASA, která to vyžaduje, mám pocit. Co se testů týče, tam lze čekat, že na rozdíl od dragonu mnohem více půjdou iterativní cestou a tak testy se budou dělat v mnohém na ostrých misích. Osobně odhaduji, že než do toho posaděj lidi, tak nákladní verze starship dopraví na orbitu aspoň tisíc satelitů starlinku aby vychytali bugy a první pro lidi vhodná starship bude verze 2.0, pokud ne 3.0.

    Honza
    Host
    Honza

    To je i neni pravda. Rozdil je v tom, ze CD bylo vyrobeno na zakazku pro NASA a kdyz vyrabite cokoliv pro zakaznika, musite se ridit jeho pravidly. Jestli zakaznik rekne, ze chce padak a ne motor, proste ma padak. Kdyz chce 5 zkusebnich letu, ma j mit. On to plati, on rozhoduje. SH/SS si stavi SX “samo pro sebe” a co je a co neni dostatecne bude posuzovat (hlavne) SX.

    Jiný Honza
    Host
    Jiný Honza

    No to dost záleží, jestli jste mistr, nebo otrok…

    A ten druhý pán nebo investor…

    Jiný Honza
    Host
    Jiný Honza

    No koukám že SpaceX má s padáky docela problém. A přitom to tak pěkně umí s motorickým přistáním. No ale oni to zatržené motorické přistání brzy okopírují Číňané, takže se zas tak moc neděje.

    Škoda že to nedotáhli s tou záchranou krytů. Na dragona pod padákovým křídlem řízeně přistávajícím do sítě by by přeci jenom lepší pohled než na ty čtyři “opilé” padáky.

    JANSA JAROSLAV
    Host
    JANSA JAROSLAV

    Když má NASA problém dodržet termín EM1 že SLS nebude včas hotov že by zaskočily FH a DH ale nepůjde to s jedním startem ale kdyby Orion mohl dokovat prázdný u ISS kde se připojil druhý stupeň falconu s palivem pro let k Měsíci tak by se takto mohl uskutečnit i EM2 s tím že by na ISS již přestoupila posádka do Orionu dopravená Crew Dragonem. Možná by při návratu Orion přibrzdil na orbit a spojil se opět s ISS a domů se vraceli s Dragonem či Starlinem a Orion by byl schopen takto dalších letů podle harmonogramu NASA.

    Ivo Janáček
    Host
    Ivo Janáček

    Minimálně bude problém v životnosti Orionu a pak v tom, že není dělaný na tankování ve vesmíru a ani by nebylo z čeho jej dotankvat. A to nemluvím o spoustě dalších problémů..

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Nemluvě o tom, že pak by měl zbytečně tepelný štít (teď mrtvá váha).
    Za druhé, je otázka, jestli by měl dost paliva na ubrzdění na LEO při návratu, obávám se, že nikoliv, Apolla letěla přímo do atmosféry.
    Za třetí, i Apolla, stejně jako Orion byla na TLI urychlována nosnou raketou, nedělala to vlastní silou, opět by na to neměla palivo. V případě Saturnu V to byl S-IVB a v případě SLS to bude ICPS.
    V podstatě bys to musel asi v této chvíli celé zahodit a začít odznova budovat všechno. V této chvíli je na tak výraznou změnu konceptu celé mise pozdě.

    daevid
    Host
    daevid

    Priznam sa, moc mi moja logika neberie taky ten vyvojovy alibizmus..
    Mam raketu ktora moze vynasat ludi a modul ktory moze dopravovat posadku a pristavat.
    Napriklad samotny CD a FH vs. Starship.
    CD je v podstate navrhnuty a jedine co je potreba je testovat, doladit, certifikovat pripadne pristavanie, u FH zas booster (tu mam na mysli misie dalej nez ISS).
    No viete co, radsej si povedzme ze sa to nevyplati certifikovat, pretoze coskoro tu bude Starship ktora neni finalne dokoncena ani len na papieri..
    Pokial je CD certifikacia tak “zlozita”, jak si myslia ze bude certifikovany Starship? Nema v navrhu ZIADEN zachranny system pre posadku a spolieha cisto na motoricke pristavanie. Volba padakov neni volba, unik z rampy – pre taky kolos je to taktiez otazka..