Jak se dělají dezinformace: Thunderf00t a jeho lživá kritika SpaceX, část 1.

Nešťastný Elon poté, co se dozvěděl, že ho kritizoval Thunderf00t (Zdroj: CBS)

Pokud jste fanoušci Elona Muska nebo jeho firem, pravděpodobně jste se už někdy setkali také s jeho kritiky nebo přímo odpůrci. Podle některých z nich je Elon Musk pouhý podvodník a jeho firmy jsou jen chatrné domečky z karet na pokraji zhroucení, které navíc přežívají jen díky dotacím a klamání hloupých investorů. Někteří z těchto samozvaných „skeptiků“ navíc pravidelně plodí obsah na YouTube či jiných platformách, který má argumentačně podpořit jejich názory.

Jedním z těch známějších kritiků tohoto typu je Thunderf00t, který vytvořil už několik videí, která mají dokázat, že Muskovy firmy jsou jen nafouknuté bubliny, ve skutečnosti nic nového nedokázaly, že Musk je lhář apod. Normálně bych se podobnými výtvory nezabýval, ale jelikož mají velkou sledovanost a často se jimi ohánějí Muskovi kritici v diskuzích, napadlo mě, že bych je mohl podrobněji analyzovat. Účelem ale není ukázat, že Elon Musk je bezchybný nebo že jeho firmy jsou dokonalé, ve všem úspěšné a nikdo by je neměl kritizovat. Cílem je poukázat na chyby, kterých se autor videí dopustil a ilustrovat argumentační fauly a různé metody, které často využívají i další videa nebo články, jejichž cílem je dezinformovat nebo podpořit nějaký mylný či nepodložený názor.

Thunderf00t už vytvořil spoustu videí, která kritizují přímo Elona Muska nebo jeho firmy či jeho názory a nápady. Musk je zjevně velmi populární téma, takže už jsou k dispozici videa o hyperloopu, Boring Company, Tesla Botovi nebo Starlinku. Já se tentokrát zaměřím jen na jedno z nich, které pojednává o SpaceX, protože ostatní jsem neviděl, ale pokud se vám bude tento článek líbit, můžu zkusit v budoucnu rozebrat nějaké další.

Byl raketoplán opravdu o tolik dražší než Falcon 9?

Toto konkrétní video má za cíl vyvrátit tvrzení, že SpaceX několikanásobně snížilo cenu vynášení nákladu na oběžnou dráhu. To totiž tvrdí i NASA v dokumentu, který Thunderf00t přímo zmiňuje na začátku svého videa. Jeho autorem je Harry W. Jones z Amesova výzkumného střediska NASA a ten uvádí, že cena za vynesení kilogramu nákladu raketoplánem byla 20krát vyšší než v případě dnešního Falconu 9. Thunderf00t se pak ve videu pokouší ukázat, že pravda je poněkud jiná, znovupoužitelnost prvních stupňů nic moc neušetří a ve výsledku stojí NASA vynesení kilogramu nákladu Falconem 9 skoro stejně jako v případě raketoplánu. Dopustil se však ve své argumentaci několika zásadních chyb, na které se teď podíváme blíže.

Zmíněný dokument NASA vychází z předpokladu, že jeden start raketoplánu vyšel v průměru na přibližně 1,5 miliardy dolarů, takže při udávané maximální nosnosti 27 500 kg stálo vynesení kilogramu nákladu na nízkou oběžnou dráhu 54 500 dolarů. Oproti tomu Falcon 9 dokáže vynést jen 22 800 kg na nízkou dráhu, avšak SpaceX si za jeden start účtuje 62 milionů dolarů, což vychází na pouhých 2720 dolarů za kilogram nákladu (v reálu je to ještě méně, protože již použitý Falcon 9 se prodává za 50 milionů). Thunderf00t ale argumentuje tím, že to je nefér srovnání, protože v případě raketoplánu je do ceny za start započítáno také všechno okolo, včetně vývoje. To je pravda, protože celý program raketoplánů byl v roce 2012 vypočítán na 221 miliard dolarů (hodnota zohledňuje inflaci), což při 135 startech dává právě ten průměr 1,6 miliardy dolarů za jednu misi.

Start raketoplánu Atlantis, mise STS-132 (Foto: NASA)

Aby to tedy bylo férovější, Thunderf00t vzal kontrakt COTS, který NASA udělila SpaceX v roce 2008. V jeho rámci se firma zavázala dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici alespoň 20 tun užitečného nákladu během 12 zásobovacích misí s kosmickou lodí Dragon. Hodnota kontraktu činila 1,6 miliardy dolarů, a když tuto částku vydělíme 20 tunami, vyjde nám, že NASA zaplatila 80 tisíc dolarů za vynesení kilogramu nákladu na ISS. Thunderf00t pak tuto hodnotu ve zbytku videa vydává za reprezentativní číslo, které bere v potaz náklady na vývoj podobně jako u hodnoty pro raketoplán s tím, že zároveň jde stále o cenu za kilogram vyneseného nákladu. A najednou tedy cena není necelé 2720 dolarů za kilogram, ale skoro 30krát vyšších 80 tisíc dolarů! To je ten Musk ale podvodník, že?

„Analýza“ nákladů na vynesení nákladu raketoplánem a Falconem 9 (Autor: Thunderf00t)

Chybička se vloudila

Jak vám už asi došlo, Thunderf00t se zde dopustil hned několika chyb a i když vše prezentuje jako férové srovnání, ve skutečnosti to tak není. Tato kalkulace je totiž chybná hned z několika důvodů. Na jedné straně máme teoretickou nejnižší možnou cenu za vynesení nákladu raketoplánem, která vznikla vydělením průměrné ceny za start (1,5 miliardy) maximální nosností raketoplánu (27 500 kg). Už zde je první chyba, protože pokud chceme mít na druhé straně Dragon zásobující stanici ISS, tak musíme snížit maximální nosnost raketoplánu na 16 050 kg, protože to bylo udávané maximum pro mise letící na ISS. Tím pádem už nejsme na 60 tisících dolarech za kg, se kterými počítá Thunderf00t, nýbrž na 93 750 dolarech (což je navíc 115 tisíc v dnešních dolarech). Stále se ale bavíme o teoretické nejnižší možné ceně při využití maximální nosnosti. Pokud by tedy srovnání mělo být férové pro Dragon, tak je potřeba zohlednit, že loď je schopná vynést až 6 tun nákladu během jedné mise. Problém je totiž v tom, že prostor v lodi je omezený, takže během běžné mise se do Dragonu reálně vejdou jen asi 2–3 tuny nákladu. Kdyby ale NASA potřebovala vynést 6 tun zlatých cihel, které jsou o dost kompaktnější než oblečení pro astronauty, technicky to možné je. Stejně tak raketoplán měl sice maximální nosnost 27 tun, ale v průměru vozil jen asi 11,8 tuny.

Astronaut Victor Glover během vykládání Dragonu z mise CRS-21 (Foto: NASA)

Kdyby toto Thunderf00t zohlednil, SpaceX by v rámci 12 misí z původního kontraktu dokázalo teoreticky vynést až 72 tun místo smluvního minima 20 tun, s kterým ve své kalkulaci počítá. V reálu navíc SpaceX během původního kontraktu na 12 misí dopravilo na ISS celkem 24 tun nákladu, takže kalkulovat s 20 tunami je ve všech ohledech nefér. Na druhou stranu autor videa trochu přilepšil SpaceX, jelikož opomněl, že NASA dala SpaceX dalších 396 milionů dolarů na vývoj Falconu 9 a Dragonu v rámci dřívějšího kontraktu. Pokud tedy chceme srovnávat celkové náklady na vývoj a zároveň maximální teoretickou nosnost stejně jako u raketoplánu, cena pro NASA by klesla na přibližně 36 tisíc dolarů za kilogram (2,6 miliardy dnešních dolarů za dva kontrakty děleno 72 000 kilogramy maximální nosnosti při 12 nasmlouvaných misích). To je tedy zhruba třetinová hodnota oproti raketoplánu, ale Thunderf00tovo video se nám přitom snažím nakukat, že Dragon je o 30 % dražší než raketoplán.

Tím ale chyby v tomto srovnání nekončí. Thunderf00t totiž na začátku srovnával cenu a maximální nosnost mezi Falconem 9 a raketoplánem, což je správně, pokud se bavíme o běžné misi s vypuštěním družice na nízkou oběžnou dráhu. Jenže autor později do srovnání zamotal zásobovací mise s Dragonem. Tím pádem už následné kalkulace nelze srovnávat s těmi původními, jelikož cena 2720 dolarů za kilogram nákladu se týká pouze běžné mise Falconu 9 bez lodi Dragon. Pokud se ale bavíme o zásobovací misi s Dragonem, jde o srovnávání jablek s hruškami. V druhém případě totiž už Thunderf00t kalkuluje pouze s nákladem, který Dragon dopraví na ISS, ale ignoruje samotný 5tunový Dragon, který přitom byl také vynesen na oběžnou dráhu. To pak pochopitelně ovlivní papírovou cenu za vynesený kilogram a vytváří nesmyslně velký cenový rozdíl mezi raketoplánem a Falconem. Správnější by tedy bylo buď srovnávat pouze běžné vynášení nákladů a kalkulovat s normálním Falconem 9 s cenou 62 milionů, nebo v případě srovnání zásobování ISS od začátku všude uvádět ceny a nosnost, které platí pro Falcon 9 s nákladním Dragonem (za něj NASA platila přibližně 150 milionů dolarů).

Nákladní Dragon během testovací mise COTS-2 (Foto: NASA)

Thunderf00t se tedy chybně dopracoval k závěru, že NASA platila 60 tisíc dolarů za vynesení kilogramu nákladu na ISS raketoplánem, zatímco v případě SpaceX to bylo 80 tisíc dolarů. Realita je však taková, že to bylo přes 115 tisíc dolarů u raketoplánu a 36 tisíc u SpaceX. I když tedy v praxi to bylo v obou případech více, protože toto jsou hodnoty platné pouze při využití teoretické maximální nosnosti. Při skutečných misích ale byla hmotnost vynášeného nákladu průměrně jen na polovině maxima, což má pochopitelně vliv na reálnou cenu za kilogram.

Jenže raketoplán vozil i astronauty!

Následně Thunderf00t vytáhl zdánlivý trumf z rukávu, když uvedl, že raketoplán přece dokázal vynášet nejen náklad, ale také astronauty, zatímco v případě SpaceX jsme se zatím bavili jen o misích nákladního Dragonu. A pokud se prý podíváme na odhadované ceny za dopravu astronautů na ISS, opět uvidíme, že mezi raketoplánem a SpaceX zas takový cenový rozdíl není. Toto srovnání je ale zase poněkud zavádějící. Thunderf00t vypočítal, že vynesení jednoho astronauta na oběžnou dráhu pomocí raketoplánu vyšlo na 65 milionů dolarů. Došel k tomu tak, že vzal odhadované mezní náklady za jeden start raketoplánu (450 milionů dolarů v roce 2011), jelikož chtěl získat hodnotu oproštěnou od nákladů na vývoj a výrobu raketoplánu. Náklady na start pak vydělil sedmi, což je maximální počet astronautů, které raketoplány obykle vozily. U Ruska pak uvádí cenu 86 milionů dolarů za sedadlo v Sojuzu, což opravdu odpovídá tomu, co NASA zaplatila v roce 2019. V případě SpaceX je pak uvedena cena 55 milionů za sedadlo v Crew Dragonu.

Srovnání cen za dopravu jednoho astronauta NASA na ISS (Zdroj: Thunderf00t)

U tohoto srovnání pilotovaných misích je první problém v tom, že cena pro raketoplán nezohledňuje inflaci, takže v dnešních dolarech by to mělo být spíše 75 milionů, nikoli 65 milionů. Inflaci zapomněl autor zohlednit v celém svém videu, ale to je ve výsledku spíše drobnost. Druhou věcí je, že raketoplán rozhodně neletěl vždy se sedmi lidmi na palubě a mnohdy to bylo méně. Thunderf00t navíc u raketoplánu kalkuluje s odhadem provozních nákladů na konci programu STS, kdy náklady byly nejnižší (navíc jde jen o hrubý odhad). Oproti tomu u SpaceX máme naopak k dispozici pouze částku z doby těsně po dokončení vývoje, kdy jsou ceny nejvyšší. Lepší by tedy bylo počítat s celkovými náklady včetně vývoje, k čemuž se vrátím za chvíli.

Crew Dragon Endeavour během příprav na misi Crew-2 (Foto: SpaceX)

Jak férově srovnat raketoplán s Falconem?

Úplně největší problém celého tohoto srovnávání je, že raketoplán a Falcon 9 prostě snadno srovnávat nejde. Jde o zcela odlišné stroje, které byly navrženy pro jiné účely a mají diametrálně odlišné schopnosti a silné i slabé stránky. Falcon 9 dokáže efektivně a levně vynést buď náklad, nebo 4 lidi, ale ne obojí najednou (na pilotovaných misí se vozí jen minimální množství nákladu). Oproti tomu raketoplán dokáže vynést až 7 astronautů a ještě k tomu navíc tuny zásob pro ISS a rozměrné staniční moduly nebo jiný hardware. To se může zdát jako velká výhoda, než si uvědomíme, že u řady misí raketoplánu byly astronauté na palubě v podstatě jen kvůli pilotování. Kdyby tedy raketoplán dokázal řídit autonomně, astronauté by tam vůbec nemuseli být. Zbytečně se tak vystavovali riziku a jejich přítomnost zároveň výrazně navyšovala cenu dané mise. Dále pak měl raketoplán nevýhodu v tom, že mohl být připojen k ISS jen kolem 11 dnů, zatímco Crew Dragon tam může zůstat přes 6 měsíců, což značně usnadňuje dlouhodobé mise astronautů. Pro potřeby videa by tedy bylo smysluplnější srovnávat ceny Falconu 9 s raketami podobného typu nebo srovnávat Dragon se Starlinerem, a ne s raketoplánem. Srovnatelné rakety bývají výrazně dražší než Falcon 9, některé i několikanásobně. A v případě pilotované lodi Starliner zaplatila NASA společnosti Boeing zhruba dvakrát více než zaplatila SpaceX za Crew Dragon s víceméně totožnými parametry. Starliner přitom má oproti SpaceX už tříleté zpoždění.

Kosmické lodi Orion, CST-100 Starliner, Apollo a Crew Dragon (Autor: G. De Chiara)

Přímé srovnání raketoplánu a Falconu 9 je tedy obtížné. Jako částečné řešení mě napadlo zkusit srovnat jeden start raketoplánu, který poveze lidi i náklad, se dvěma starty Falconu 9, kde jedna raketa vynese náklad ve formě nějaké družice a druhá ponese Crew Dragon s posádkou. Pokud přijmeme, že Dragon teoreticky dokáže vynést také až 7 astronautů, celkový vynesený náklad je pak zhruba srovnatelný s raketoplánem. A aby to bylo co nejférovější, budeme kalkulovat s celkovými náklady, které zahrnují i vývoj, protože u raketoplánu neexistovalo něco jako komerční cena za start.

V případě SpaceX dala NASA na vývoj Falconu 9 a Crew Dragonu přibližně 4 miliardy dnešních dolarů a výměnou dostala 6 ostrých misí s astronauty, tedy každá vyšla na 666 milionů dolarů. Za vynesení družice Falconem 9 pro NASA si SpaceX účtuje 50–100 milionů dolarů, tak vezměme průměr 75 milionů. Jeden start Falconu 9 s družicí plus další start s Crew Dragonem s astronauty by tedy dohromady vyšly NASA na nějakých 740 milionů dolarů, zatímco v případě raketoplánu to byly 2 miliardy dnešních dolarů za jeden zhruba srovnatelný start. SpaceX je tedy i tak více než dvakrát levnější. Toto srovnání navíc znevýhodňuje SpaceX, jelikož ceny Crew Dragonu budou do budoucna spíše klesat. Je to totiž velmi nová loď, jejíž průměrná cena je opticky navýšena kvůli nákladům na vývoj, které se zatím nestihly rozložit mezi více startů. Oproti tomu raketoplán pochopitelně už nikdy levnější cenu za start mít nebude, protože jeho výrobní a vývojové náklady se už rozložily do finálního počtu startů.

Raketoplán Atlantis po připojení k ISS (Foto: ESA)

Článek se mi při psaní hodně rozrostl, a tak jsem jej rozdělil na dvě části. V příštím dílu se budeme věnovat druhé půlce Thunderf00tova videa, ve které se pokusil dokázat, že SpaceX se znovupoužitelnost prvního stupně Falconu 9 ve skutečnosti nevyplatí a nepředstavuje významné úspory. Zároveň na jednu stranu odmítl věřit čemukoli, co tvrdí prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell, ale na druhou stranu využil jako argument absurdní prohlášení šéfa Roskosmosu Rogozina o dumpingových cenách SpaceX.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
68 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře