Jak se v praxi osvědčilo internetové připojení Starlink na palubě vlaku či letadla?

V dnešním článku se vrátíme k novinkám o internetové síti Starlink. Svou pozornost jsme primárně zaměřili na využití této družicové konstelace na palubě pohyblivých dopravních prostředků. V našem přehledu začneme poměrně netradičně, tedy anténami na střechách vlaků, abychom se následně až do konce věnovali letecké dopravě. Zde se nejprve podíváme, jak dopadla instalace antén Starlink na letouny společnosti JSX a poté se již budeme věnovat tomu, jakých výkonů tyto letecké antény dosahují.

Síť Starlink dnes využívá více než 1,5 milionů lidí, povětšinou se ale jedná o domácí uživatele. Mezi zákazníky ovšem najdeme i řadu uživatelů, kteří využívají internetové připojení na cestách. Mezi ty se od května zařadili i zákazníci americké železniční společnosti Brightline, která zajišťuje meziměstskou dopravu mezi West Palm Beach a Miami. Firma otevřela letos v létě navíc i další linku, která nabídne cestujícím připojení až do Orlanda. Na pět vlakových souprav jsou antény Starlink již nainstalovány a dalších pět bude následovat v létě. Internetové připojení bude pro cestující zdarma. Pokud jde o samotnou firmu Brightline, ta si klade až bohulibé cíle. Chce nabízet měziměstské spojení i dalším městům, která jsou od sebe příliš blízko pro leteckou dopravu a příliš daleko pro cesty automobilem. Jejím nejbližším cílem je spojit pomocí železnice Las Vegas a jižní Kalifornii. Zkrátka a dobře, společnost chce odlehčit přetíženým silničním tepnám a dostat auta z ulic do garáží.

Ilustrační foto vlaku společnosti Brightline (Zdroj: BBT609)

Internetové připojení na palubě vlaků testují i na území Ukrajiny. Za tímto účelem již po tamní krajině putuje vlak třídy Intercity+ vybavený 40 terminály sítě Starlink. Vlak projíždí všechny možné trasy, aby bylo možno získat co největší rychlost připojení. Z dosavadních průběžných výsledků vyplývá, že nejlepší připojení zajistí vlakové soupravě kombinace terminálů Starlink a klasického připojení pomocí pozemních LTE sítí, a to v poměru přibližně 60 % Starlink a 40 % LTE sítě. Také bylo zjištěno, že internetové připojení bylo ve vlaku k dispozici přibližně 97 % jízdního času. Nicméně, protože testy nejsou ještě u konce, nelze přesně stanovit okamžik, kdy bude celý proces ukončen a schválen. I tak však státní ukrajinská železniční společnost a Ministerstvo pro digitální transformaci představily své budoucí plány mít do konce roku připojeno k Internetu hned 16 vlakových souprav. V praxi by to znamenalo, že každý vůz ve vlakové soupravě by byl vybaven čtyřmi terminály sítě Starlink, deseti SIM kartami a dvěma přístupovými body. Díky tomu by měla vlaková souprava nabízet rychlost stahování 500 Mb/s.

Vlak třídy Intercity ukrajinských železnic (Foto: Ukrzaliznytsia Press Service)

Nyní už ale po informacích z železnic přejděme k dopravě letecké. Než si ale začneme povídat o aktualitách, rád bych nejprve věnoval několik slov základním faktům, které se týkají provozu antén Starlink na palubách letadel. Pokud jste v posledním článku měli pocit, že anténa pro použití v jedoucím automobilu je drahá, tak se raději něčeho přidržte. Za každý terminál určený pro letadlo platí společnost JSX jednorázově 150 000 dolarů a dalších 12 500 dolarů za měsíční paušál, protože se jedná o letadlo s malou či střední kapacitou. V případě, že by terminál využívala firma provozující velkokapacitní letadlo, narostl by měsíční paušál až na 25 000 dolarů. Za tuto cenu získá společnost rychlost přibližně 100 Mb/s pro download.

Letoun společnosti JSX s nainstalovanou službou Starlink (Zdroj: SpaceX)

A nyní k novinkám. Již loni v dubnu jsme vás informovali, že SpaceX uzavřelo dohodu s vnitrostátní leteckou firmou JSX o instalaci antén na palubu dopravních letadel. Celá akce musela pochopitelně počkat, než SpaceX obdrží povolení provozovat síť Starlink na palubách pohyblivých dopravních prostředků. Poté již následovaly testy, při kterých se podařilo dosáhnout rychlosti downloadu až 112 Mb/s. Následně zahájila společnost JSX instalaci antén na svá dopravní letadla a první zákazníci dostali příležitost odzkoušet si připojení za letu v prosinci loňského roku. Ač je prý instalace velmi jednoduchá a v případě jednoho letadla zabere pouhých osm hodin, dokončení celého projektu a umístění antén na všech 40 strojů trvalo firmě až do května letošního roku, kdy bylo oznámeno dokončení celého projektu. Během této doby také společnost sledovala reakce pasažérů na nově nabízenou službu a lze bez nadsázky říct, že pozorovala znatelné zlepšení jejich spokojenosti. To je reakce společnosti, ale nerozporují tyto údaje pasažéři?

Výsledky testů služby Starlink na palubě letounu JSX (Foto: Zach Griff)

Máme zde recenze dvou uživatelů a začneme tím méně známým uživatelem. Zach Griff se v březnu účastnil novinářského letu a během své cesty na palubě letounu společnosti JSX prováděl různé testy. Při výkonnostním testu naměřil rychlost 100 Mb/s pro download a 5–20 Mb/s pro upload. Následně se pokoušel streamovat videa či používat Zoom s přáteli a pořád z jeho strany panovala naprostá spokojenost. Za vše asi může hovořit název emailu, který v rámci testů poslal sám sobě: „Testování nejrychlejšího Wi-Fi v letadle, jaké jsem kdy viděl.“ Podobně spokojený byl také Tim Dodd, známý pod přezdívkou Everyday Astronaut. Ten sice naměřil nižší rychlosti připojení, ale i tak byl spokojený. Dle jeho názoru je připojení lepší při vodorovném letu než při náklonu či stoupání. Systém měl i několik výpadků, ale dle jeho názoru byl 10–50krát rychlejší než tradiční Wi-Fi v letadle. Pro zajímavost uvedl, že se mu připojení seklo přesně v okamžiku, když chtěl poslat svůj spokojený tweet, takže tak učinil až po přistání.

Abychom byli úplně objektivní, uvedeme zde i profesionálně prováděné testy. Ty porovnávaly internetové připojení z nízké oběžné dráhy (LEO) pomocí sítě Starlink s tím, které nabízí na palubách letadel jiné společnosti s využitím družic na geostacionární dráze (GEO). Testy prováděla nezávislá americká firma NetForecast a data byla získána během 155 dílčích testů. Při 62 z nich bylo testováno připojení pomocí družic na LEO a při zbylých testech bylo letadlo připojeno pomocí družic na GEO. My zde pochopitelně nebudeme podrobněji rozebírat celý článek, pro zájemce je k dispozici zde.

Porovnání výkonu sítě Starlink a poskytovatelů s družicemi na geostacionární oběžné dráze (Zdroj: NetForecast)

Z celého testu jsem pro vás vybral jeden graf, který znázorňuje srovnání v testu zvaném výkon aplikací. Zde se hodnotilo prohlížení webů, posílání zpráv, cloudové služby, přesun souborů, streamování a sociální média. Dá se říct, že v tomto testu vyšly vždy lepší služby sítě Starlink. Patrně nemá smysl zde mluvit o testu latence signálu, protože ta musí být z fyzikálních důvodů delší v případě družic na GEO. Zajímavým testem bylo zjištění, jak často během letu dochází k výpadku signálu jednotlivých operátorů. V případě sítě Starlink došlo k výpadkům přibližně v 1,2 % letového času. Oproti tomu GEO operátoři měli výpadky 10,3 % času. Tady je nicméně nutno říct, že společnost JSX je vnitrozemský dopravce a jeho nejdelší letová trasa trvá maximálně tři hodiny. Společnosti využívající připojení přes GEO družice létají na delších trasách.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

14 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV

40% tržeb Spacex má
dělat Starlink a to z 8 mld$. Tak funguje vesmírná ekonomika.
To bude rozhodující byznys.
https://spacenews.com/starlink-may-account-for-up-to-40-of-spacexs-2023-revenues/

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem PetrV
Jiří

Z uvedeného odkazu to bez HW (antény) vychází na průměrný obrat za paušály lehce přes $200 mil. s předpokládaným navýšením na $250 mil. na konci roku.
Tesla to ještě není, ale začíná to být moc pěkné.

Jirka

Kdyz starlink na pohyblivych prostredcich, co takhle info o vyuziti starlinku na vodnich skutrech pri utoku na Kercsky most ?

Libor

Dobrý den. V článku mi chybí nějaké zhodnocení a výhled do budoucna. Dozvěděli jsme se že starlink vpodstatě plní co slibuje. No ale kdy to bude v každém letadle, vlaku, karavanu, lodi? Je o něj zájem ze strany dalších firem? Atd

Petr Melechin

Ano, neustále přibývají další firmy a organizace, které instalují Starlink na svoje auta/lodě/letadla/autobusy/karavany. Ale vše je stále relativně v začátcích a nějakou dobu potrvá, než se to rozšíří všude tam, kde byl v posledních dekádách provozován tradiční satelitní Internet (GEO).

Ale třeba o Starlink pro lodě je obrovský zájem: https://twitter.com/jimmyg/status/1674763338184790022

Meh

Dokud to TOTO nezacne instalovat do chytrych toalet, nema cenu se o tom vubec bavit.

lukas

Dobry den!
Je uz starlink rentabilny??

Jiří

Zaručenou odpověď nikdo nedá/neví, ale z počtu zákazníků (cca 1,7 mil.), přijmu z paušálů (cca 200 mil. $/měsíc) a průměrných 4 startů za měsíc se dá usuzovat, že se přehoupnou/přehoupli do černých čísel zhruba v tomto období.

Mário

No o tom sa dá pochybovať. Ani srnka netuší presné náklady na budovanie siete. Štarty samotné nemusia byť ďaleko tá najdrahšia vec. Anténa je pravdepodobne stále dotovaná. A stále musia budovať nové a nové pozemné prístupové body. Skôr by som povedal že už neprerabaju toľko ale stále budú v červených číslach. Toľko peňazí dať dopredu si môže dovoliť máloktorá firma. Amazon má peňazí dosť takže môže vybudovať vlastnú sieť problém je že nemajú rakety ktoré by tie satelity začali vynášať.

PetrV

Diskuse o nákladech pro BO:
https://twitter.com/jenakuns/status/1680828001649577984?t=g9z8aDodJ–6i1DKN-8hJg&s=19

Vývoj raket pro Kuiper bude ještě chvíli trvat.
Vulcan má různé potíže.

PetrV

A pokračování. Pro první družice kuiper použijí Atlas V.
https://twitter.com/SciGuySpace/status/1680952620142264323?t=wr9oWg0IWvjW7-oC6KDIwg&s=19

Jiří

Jistě že dá, ale pojďte pochybovat konkrétně.
Můj odhad: 15 mil. $ start F9 + 10 mil. $ výroba jedné sady družic (cca 50 po 200k $/ks, vycházím též z info, že je dražší vynesení než výroba). Celé * 4 = 100 mil. $ za měsíc a dalšich 100 mil. $ servisní náklady včetně udávaných přístupových bodů a rezervy na dotaci antén, což je při nárůstu 100k zákazníků měsíčně a dotaci 100$/anténu 10 mil. $ za měsíc. I kdyby to byl dvojnásbek (-20 mil. $/m), tak stále zbývá 80 mil. $ měsíčně, čili 2 mld. Kč. Pro porovnání výstavba LTE sítě pro 10 mil. lidí vyšla každého operátora na cca 15 mld. Kč, tedy 1 mld. Kč měsíčně by mohlo stačit na budování infrastruktury a zvývající 1 mld. Kč odhaduji personální výdaje na servis, technickou podporu apod.
U příjmu vycházím z váženého průměru 110$/m pro obyčejného zákazníka + něco navíc za ty drahé paušály pro lodě, letadla, mobilní terminály atd.
Ale jak říkám, jsem otevřený zpochybnění jakéhokoli bodu, jen nemá cenu nedat jinou relevantní informaci než že si to nemyslíte.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Jiří
PetrV

Ceny falcon 9 a družic nevím. Záleží na slupce, orbitě, typu starlinku 1, 2 apod.
Mají poruchovost družic, své si vezme google jako partner, životnost družic je 5 let?
Souhlas, že se do pozemních sítí investovalo řádově více včetně frekvencí, které jsou omezené.
Pokus o busines case projektu dělal roku 2019 CH. Měl pravdu?
https://caseyhandmer.wordpress.com/2019/11/02/starlink-is-a-very-big-deal/
Starship je pro starlink vyvíjena.
A pokud se povede, tak internet z LEO se masivně prosadí i na úkor pozemních sítí.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem PetrV
PetrV