Mise Formosat-5
| << | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 24. 8. 2017 20:51 SELČ
- Startovní okno: 42 minut
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Úspěšně proběhl 19. 8. 2017 (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Tchaj-wanský satelit Formosat-5, který bude sbírat data pro analýzu přírodních katastrof, národní bezpečnost, sledování životního prostředí, mezinárodní záchranné operace a vědecké účely
- Hmotnost nákladu: zhruba 475 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 3 (nový první stupeň číslo B1038)
- Cíl: Heliosynchronní dráha
- Startovní rampa: SLC-4E (Vandenbergova letecká základna, Kalifornie)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na autonomní mořské plošině JRTI
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- Ve své době se jednalo o misi s nejméně hmotným nákladem, jaký kdy Falcon 9 vynesl. Později jej však překonala mise TESS (365 kg).
- Jednalo se o poslední první stupeň typu Block 3. Všechny další mise by už měly být s raketami Block 4 nebo Block 5.
- Formosat-5 měl původně letět na Falconu 1e, který však nakonec nikdy neletěl. SpaceX kvůli tomu na této misi prodělala, neboť zákazník za vynesení Formosatu zaplatil jen 23 milionů dolarů a využití prstence cubesatů SHERPA jako sekundárního nákladu nakonec nevyšlo. Družice tedy letěla sama, za méně než polovinu běžné ceny startu Falconu 9.
- Podle Hanse Koenigsmanna ze SpaceX během této mise došlo k dalšímu pokusu o záchranu aerodynamického krytu.
- Podle podmínek smlouvy mělo SpaceX nárok na 6měsíční zpoždění od původně domluveného data startu. Poté je společnost povinná zaplatit 1,25 % ceny smlouvy za každý další měsíc zpoždění (až do maxima 8 měsíců). Tohoto maxima bylo dosaženo v dubnu 2017.
- Vývoj data startu: 22. července → 24. srpna
Související články
- Článek o misi na Kosmonautix.cz
- Proč SpaceX někdy přistává na moři a jindy na pevnině?
- Nový autodestrukční systém ušetří SpaceX peníze i čas
- Raketa Falcon a její varianty
Aktuální informace
Fotky
-
- První stupeň určený pro misi Formosat-5 při přepravě na Vandenbergovu leteckou základnu (Foto: falloutranger / Instagram)
-
- Statický zážeh mise Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Formosat-5 na rampě (Foto: SpaceX)
-
- Satelit Formosat-5 a aerodynamický kryt Falconu 9
-
- Start mise Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň č. 38 po přistání na plošině JRTI při misi Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň č. 38 během návratu do přistavu (Foto: @zetterberkey18 na Instagramu)
-
- Stupeň č. 38 při návratu do přístavu (Foto: Helodriver na fóru NSF)
-
- Přistání prvního stupně během mise Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň č. 38 po přistání během mise Formosat-5 (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň č. 38 při návratu do přístavu (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň č. 38 při návratu do přístavu (Foto: SpaceX)
Videa
Český přenos od Kosmonautix.cz:
Oficiální přenos od SpaceX:
Záznam statického zážehu:
Petr Melechin
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Jen se zeptám, hmotnost nákladu pouhých 525 kg? není to pro Falcona nějak málo? 🙂
Poletia ešte aj nejaké cubesaty…
Jestli myslíte SHERPA, tak to nakonec poletí na jiné misi (a možná i jiném nosiči).
Máte pravdu ale aj tak si myslím, že poletí aj iný náklad, ved tí Thaiwanci nezaplatili asi 60 milionov, či?
Nie nič navyše zaplatili si Falcon 1e a navyše má SpaceX platiť penále takže Tchajwanci majú na orbite satelit za ktorého vynesenie prakticky nič nezaplatili 😀
Já bych to viděl tak, že v době, kdy SpaceX potřebovala opravdu peníze (2010) je od Taiwanců dostala. Teď už jim na tom tolik nezáleží (jasně že chtějí peníze, ale 23M je nevytrhne), takže teď vrací službu, a dostanou zpátky první stupeň, který je v hodně dobrém stavu, a dá se využít pro FH.
Myslím, že je to ideální šance pro testy s druhým stupněm… bude mít dostatek paliva. Přeci jen Elon řekl, že na FH bude pokus o přistání druhého stupně…
Kdy jindy to taky vyzkoušet, že? 🙂 Dle mého názoru dobrý postřeh.
Jen asi nebudou ještě ready. 🙁
Když začali s pokusy o přístání s prvním stupněm, tak dnešním pohledem taky nebyli ready. Ale začali, pár jich navedli do oceánu, pár jich roztřískali, ale učili se. Jenže když nezačnou někdy, tak se to nenaučí nikdy. Za sebe říkám souhlas, nejsou, ale opět, kdy jindy.
Velmi elegantní by bylo, kdyby první stupeň přistál na plošině JRTI a druhý stupeň se se pokusil přistát na OCISLY, která bude tou dobou volná, ale lehce retrográdní dráha by znamenala dlouhý pobyt stupně na oběžné dráze, min. cca. 9. hodin, což bude asi hodně na 2. stupeň. Tedy pokud moje úvaha o otáčení země a sklonu dráhy není scestná.
Zcestná ta úvaha je… nějak jsem si nevšiml, že by druhému stuni už přibily nožičky… takže jestli bude přistávat tak maximálně na hladině oceánu.
Druhý stupeň na této misi přistávat nebude, to je jen nepodložená spekulace vzhledem k lehkému nákladu.
To spíš můžou dát na aero kryty super obří padáky, a přistanou jako pírko.
Při té hmotnosti to Dušan při přenosu vysvětlí hodně rychle. Samozřejmě neříkám, že větší hmotnost = víc slov, ale asi do většího nákladu narvete víc techniky. A víc techniky = nutnost více vysvětlovat. Sem zvědav, jak to s tím přistáním dopadne. Pokud to bude SLC-4W, tak bude nutno změnit tady na stránkách status na aktivní. Jasné, nic se zatím neví. Sem zvědav a těším se na nádherné záběry raket.
Tak to by mohli přistát rovnou na plošinu ukotvenou v přístavu 😀
:: nemáte povolení zakotvit!
:: nemáte povolení zakotvit!!!
:: nemáte povolení zakotvit!!!!
— Who cares. My přistáváme. 🙂
Nebo tu plošinu zaparkuji co nejblíž hranice mezinárodních vod.
Diskuse pod články se kvalitativně přibližuje iDnesu…
Můj dotaz je možná zvláštní.
Podle mne nepůjde vůbec o jednoduché přistání. Je nějaký předpoklad, jak se Stage 1 zbaví přebytečného paliva? Je obří rozdíl se vracet do atmosféry s hýbností tělesa, které váží 200t oproti například 80t. Zpětný zážech s touto hybností může být extrémně zatěžující pro konstrukci rakety. A musí být silný, aby neshořel. Na LZ je nevracíme. Ale ani to by nestačilo na spotřebování. Dosednutí s například 3x hmotností je také úplně jiný oříšek. Případná nehoda při dopadu s daleko větším množstvým paliva by byla pro plošinu více devastující než dřív. A SpaceX potřebuje plošinu pro přistání IridiumNext.
Rozdíl ve zbývajícím palivu nebude až tak velký oproti misím s těžším nákladem. Většina paliva při letu prvního stupně je spotřebována na vynesení všeho toho ostatního paliva. Natankovaná raketa má hmotnost několik set tun, takže jestli satelit pak má 3 tuny nebo jen půl tuny už nemá až tak velký vliv (z pohledu prvního stupně, u stupně druhého už je to jiné). Takže paliva sice zůstane o něco málo více než u srovnatelné mise s těžším nákladem, ale nebude to tolik, aby vznikaly problémy, které popisujete. A i kdyby paliva zůstalo nebezpečně moc, tak se vždycky dají provést o něco delší zážehy, aby se raketě postupně odlehčilo.
Aaaa děkuji. Využijí raději většinu z 1. stupně a 2. nechají jen případně parkrát blafnout. To dává smysl.
Opravdu si myslím, že kdyby velkou část práce nechali na 2. stupeň a i tak byl 1. stupeň o dost těžší, tak by to pro konstrukci bylo náročnější. Na to přistání se určitě spotřebovává určitě hodně tun, možná desítek. Víme cca váhu 2. stupně a jeho objemu paliva. Celkový Falcon má 500t, ale ty jednotlivé části.
To je takový typický americký dotaz. Proč si jako myslíte, že by měli narvat plné nádrže pokud nebudou potřeba? Tak prostě natankují méně paliva a bude. Otázkou je, jestli skutečně nevyužijí tento start na nějaké testy a pak může být vše úplně jinak, ale rozhodně si nemyslím, že by zbytečně tankovali plné nádrže a pak přistávali s několika desítkama tun paliva.
SpaceX opravdu vždy tankuje raketu na maximum bez ohledu na náročnost mise. Jednak tím vzniká rezerva pro případné selhání motoru během letu jako tomu bylo u mise CRS-1, ale hlavním důvodem asi bude to, že když je raketa vždy plná, odpadá jedna proměnná, která by mohla mít nějaký neočekávaný efekt.
V prázdnější raketě jinak šplouchá palivo, což je nebezpečné, zároveň je lehčí, ale tah je stejný, což vede k vyšší akceleraci, a tudíž i potenciálně katastrofickým náporům na náklad i raketu jako takovou. SpaceX ví naprosto přesně, jak se plná raketa chová, protože si to už 40x vyzkoušeli, takže dokážou s jistotou řici zákazníkům, jaké hodnoty přetížení a vibrací mohou očekávat, a oni své družice na to patřičně připraví a předem otestují.
Palivo jako takové je u raketového startu zanedbatelnou položkou (jen asi 0,4 % celkové ceny), takže není důvod jím šetřit.
Ano, cena paliva a natož kyslíku je zanedbatelná, to je pravda. Ale to ostatní si až tak nemyslím. Nicméně pokud by tomu takto bylo, nabízí se i jiný scénář, stačí snížit výkon motorů, tím se sníží jednak namáhání celé sestavy, ale hlavně na vynesení se spotřebuje více paliva a problém je vyřešen. Jak snadné že? Navíc dalším řešením jsou hrátky s poměrem RP-1 a LOX. Zde opět stačí mírně pozměnit poměry a spotřeba se zvedne. Další možností je změnit dráhu tak, že opět dojde ke spotřebování potřebného množství paliva a navíc to přinese bonus pro druhý stupeň. No a třeba z toho nakonec budou hrátky s druhým stupněm a první test jak by se choval v případě pokusu o přistání. 🙂
Vám přijde jednodušší měnit X parametrů či celý letový profil, místo toho, abyste to dělal pokaždé stejným a osvědčeným způsobem? A kvůli čemu? Abyste ušetřil “pár drobných”? Nemluvě o tom, že změna poměru paliva/okysličovadla předpokládám nebude úplně triviální věc, kterou lze měnit jen tak halabala.
Myslím, že u tak riskantní záležitosti, jako je start rakety, SpaceX logicky preferuje co nejméně nevyzpytatelných proměnných při každém startu. Ostatně třeba experimentování s rychlejším tankováním vedlo k neočekávaným interakcím a následkům, které způsobily nehodu Amos-6. Každá změna něčeho ozkoušeného představuje zvýšené riziko. Jistě, SpaceX něco mění neustále, ale vždy k tomu je nějaký rozumný důvod, což je něco co u neúplného tankování nevidím.
Já jen reaguji na prvotní dotaz jak řešit nadbytek paliva z důvodu přistání. Zde narazíme na to o čem píšete, proč přistávat s větším než odzkoušeným množstvím paliva. Proto jsem nastínil jaké jsou možnosti, ale osobně si myslím, že první stupeň pojede zcela klasicky a případná úspora se nechá pro druhý stupeň. Jednak zde bude rezerva pro případ výpadku motoru prvního stupně a jednak se zkrátí zážeh druhého a tím pádem teoreticky bude nižší možnost jeho selhání. Ale nechme se překvapit co nám SpaceX připraví. 😉
Aha, v pořádku, já jsem se v tom zamotal, protože jsem myslel, že váš první příspěvek byl reakce na moji odpověď, nikoli původní dotaz, a tak jsem si ho vyložil trochu jinak, než bylo zamýšleno. Nicméně výsledkem je zajímavá diskuze, takže #sorrynotsorry 😀
Mimochodem, připomínám si přednášku Dušana Majera o přistávání Falconů, zmiňuje tam, že jde zde o počet motorů použitých k přistání a vůbec na jednotlivé faze sestupu, o sestupovou rychlost a o množství zbylého paliva. Já myslím, že prostě můžou lépe sestupovat jako do peřin a souhlas, nějak to SpaceX pořeší.. Teoreticky by to mohlo být snadno řešitelné nějakým dummy nákladem :-).
…zkrátka úporně chybně spekulujete o chybné spekulaci… 🙂
Dokonce jsme nekde cetl, ze to palivo a okyslicovadlo je zanedbatelna castka….
https://www.quora.com/How-much-is-the-fuel-cost-of-launching-a-SpaceX-rocket
200-300 000 $.
Není už čas založit událost (nebo jak se tomuto článku říká) na misi OTV-5? Přeci jen se už dosti blíží… Ale chápu, pokud je málo informací
Nebylo moc kam spěchat. To nejdůležitější je v článku a informací je a bude málo, jelikož se kolem této mise určitě zase bude tajnůstkařit. Ale mám v plánu profil založit někdy během tohoto týdne.
Prekvapilo mne, ze staticky zazech/test byl o skoro dve hodiny driv nez bylo/zacinalo casove okno pro nej urcene. Na vychodnim pobrezi je to preste koordinovana akce a kooperace s lidmi rizeni kosmodromu (nejsou to zamestnanci SpaceX) stejne jako pri ostrem startu. SpaceX plati za cas danych lidi a jsou to i ti lide, kterych ubylo pri zavedeni automaticke destrukce. V kalifornii jde o do jiste miry vojenskou strelnici, tak mi prijde toto nedodrzeni jeste divnejsi. To okne nejde prece meni tak ad-hoc je to pod dokumentem FFA ci jak se te organizaci nadava 😀
Okno se otevřelo už ve 21:00 našeho času, v aktuálních informacích je uveden chybný údaj. 😉
Pardon, psal jsem to z mobilu a překlepl jsem se.
Kormidla: mozna az tak uspešna nebyla. Resp. hned mne napada, ze mohla zpusobit i nejake necekane skody. Jak rikal Elon, ze rostova kormidla pusobi na rakwtu silou nekolika tun, tak kdyz je udelate vetsi a učinejši, tak na raketu muzete pusobit až moc velkou silou. A buze dochazet k poskozeni-deformaci samotne rakety. To uz nevyklepou 😀
Nebo maji jeste hodne starych a na Block 5 uz se nehodi.
Nebo optimalizuji jejich design a vyroba hold cas zabere. Raketa uz odjizdi s kormidly z Ztovarny v Californie ne? Takze realne tenhle stupen byl dokoncen uz pred radou mesíců. Uchytny mechanismus musi byt o trosku taky jiny.
To se mi jeví jako nejpravděpodobnější možnost. Jinak kormidla se montují na raketu až na rampě před finálním statickým zážehem pár dnů před startem.
Jsou jeste takove podobne nevyhodne mise, kterym vyprsel cas a spolecnost musi platit sankce? A jaka mise je dosud nejmene nevyhodna? Je moznost se to nejak dozvedet?
Těžko říct. Každá smlouva se asi bude lišit a budou v ní nastaveny jiné podmínky. Zároveň se tyto informace dostávají na veřejnost jen vzácně, takže nějaké srovnání není možné. Je ale nejspíš jasné, že řada misí startuje o dost později, než se původně plánovalo, primárně kvůli nehodám CRS-7 a Amos-6.
Dneska to vypadá že zpětný zážeh nebude, zvláštní…
Přístani na plošině, boost back burn neni potřeba.
Mise Iridium taky přistávají na ASDS a boostback se provádí. 😉
Pravda, to mi nějak nedošlo. Ale jinak si myslím, že je to tím, že letový profil byl odlišný od jiných misí. Nejdříve se šlo hodně nahoru a až po oddělení druhého stupně teprve došlo na nabírání rychlosti vůči zemi. Díky tomu první stupeň vystoupal do výšky přibližně 250km. No a jelikož letěl nahoru a dolů, tak asi nedělali ten zážeh. Možná to byl i záměr si něco otestovat. Při jiných startech by asi plošina musela být hodně daleko od břehu a tak se jim vyplatí na pár sekund zažehnout motory a ušetřit stovky km na moři + hlavně čas.
Podle té fotky JRTI pluje sama bez tahače. Elon asi na ASDS nechal dát silnější motory, aby se lidé nehádali, zda je to opravdu loď nebo ne. Je to možné?