Mise TESS
| << | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 19. 4. 2018 00:51:31 SELČ
- Startovní okno: 30 vteřin (00:51:31–00:52:01)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Proběhl 11. 4. 2018 ve 20:30 SELČ (Co je to statický zážeh?)
- Primární náklad: Vědecká družice Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) agentury NASA, která bude hledat nové exoplanety
- Hmotnost nákladu: 365 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 4 (nový první stupeň číslo B1045)
- Cíl: Vysoká oběžná dráha země
- Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- Nejméně hmotný náklad, jaký kdy Falcon 9 vynesl. Dosavadním držitelem tohoto rekordu byla mise Formosat-5 (475 kg).
- Družice byla původně navržena pro malé rakety Athena II nebo Taurus XL, ale nakonec byl zvolen Falcon 9, díky kterému odpadla nutnost použít dodatečný horní stupeň, který by družici vynesl na cílovou vysokou orbitu.
- TESS je pro NASA nákladem 2. kategorie z hlediska důležitosti. Aby SpaceX mohlo družici vynést, potřebovalo si zařídit patřičnou certifikaci. Tu získalo v lednu 2018.
- Na této misi letěl poslední nový první stupeň typu Block 4.
- Při této misi byl opět nasazen speciální robot pro zajištění prvního stupně po přistání na OCISLY. Poprvé byl použit během mise BulgariaSat-1.
- Raketa disponovala vylepšeným aerodynamickým krytem, který je mimo jiné lépe uzpůsoben pro přistání na padáku. Kryt zatím není možné na východním pobřeží chytit do sítě, ale i tak bylo provedeno přistání krytu do vody a jeho následné vylovení.
- První stupeň provedl přistání na OCISLY, i když byl schopen přistání na LZ-1, protože je tento způsob šetrnější. Plán je totiž takový, že tento stupeň bude použit znovu na misi CRS-15, ale NASA to ještě neodsouhlasila.
- Druhý stupeň provedl první zážeh, následně letěl 35 minut setrvačností, pak provedl další zážeh, vypustil družici TESS, a následně provedl finální zážeh, který druhý stupeň umístil na hyperbolickou únikovou trajektorii.
- Satelit vyrobila společnost Orbital ATK.
- Vývoj data startu: srpen 2017 → 18. března 2018 → 20. března 2018 → 17. dubna 2018 → 19. dubna 2018
Související články
- Plošina OCISLY po dlouhé době přiváží zachráněný Falcon
- Falcon 9 poprvé poslouží velké vědě (Kosmonautix.cz)
- Robot na stabilizaci zachráněných Falconů je snad konečně připraven na další misi
- Jaké má SpaceX plány s konkrétními stupni Falconu 9?
- Jak je to vlastně s těmi proklatými Blocky?
- Proč SpaceX někdy přistává na pevnině a jindy na moři?
- Autonomní mořské plošiny (ASDS)
Aktuální informace
Fotky
-
- Družice TESS (Foto: NASA)
-
- Stupeň č. 45 během testování v McGregoru v prosinci 2017 (Foto: Keith Wallace)
-
- Česká infografika o jednotlivých komponentech družice TESS (Zdroj: Kosmonautix.cz)
-
- Aerodynamický kryt pro misi TESS (Foto: NASA)
-
- Detail aerodynamického krytu pro misi TESS (Foto: NASA)
-
- Uzavření družice TESS do aerodynamického krytu (Foto: NASA)
-
- Družice TESS před uzavřením do aerodynamického krytu (Foto: NASA)
-
- Falcon 9 na rampě SLC-40 před startem mise TESS (Foto: NASA)
-
- Falcon 9 na rampě SLC-40 před startem mise TESS (Foto: NASA)
-
- Falcon 9 na rampě SLC-40 před startem mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Falcon 9 na rampě SLC-40 před startem mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Detailní panoramatický snímek Falconu 9 před misí TESS (Foto: Teslarati)
-
- Start mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Start mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Start mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Start mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Start mise TESS (Foto: SpaceX)
-
- Start mise TESS (Foto: NASA)
-
- Start mise TESS (Foto: NASA)
-
- Falcon 9 v hangáru před misí TESS (Foto: NASA)
-
- Falcon 9 v hangáru před misí TESS (Foto: NASA)
-
- Příjezd stupně č. 45 do přístavu během mise TESS (Foto: The Aerospace Geek)
-
- Stupeň z mise TESS na OCISLY během zpracování v přístavu (Foto: Steven Madow)
-
- Stupeň z mise TESS na OCISLY během zpracování v přístavu (Foto: Steven Madow)
-
- Stupeň z mise TESS na OCISLY během zpracování v přístavu (Foto: Steven Madow)
-
- Stupeň č. 45 po příjezdu do přístavu během mise TESS (Foto: Ryan Chylinski)
Videa
Český přenos Kosmonautix.cz:
Oficiální přenos SpaceX:
Alternativní přenos NASA:
Přistání prvního stupně:
Video o družici TESS (2013):
Video o družici TESS (2018):
Předstartovní tisková konference:
Tisková konference o družici TESS:
Video o orbitě TESS (české titulky):
Jak bude TESS skenovat oblohu (české titulky):
Přeprava družice TESS:
Přípravy a start družice TESS:
https://www.youtube.com/watch?v=mpViVEO-ymc
o misi TESS, cca od 3:42 je navedení družice na parkovací oběžnou dráhu a potom i na finální.
Díky za tip, video jsem přidal na profil. 🙂
Vím, že tato stránka je spíše o raketách, ale přidám ještě hezký článek, který sem teď potkal. Přeci jen, SpaceX nemá tolik vypouštěných teleskopů za sebou. A tahle zakázka bude hodně vědecká, tedy nikoliv obvyklý dálkový průzkum Země či telekomunikační družice.
https://www.exoplanety.cz/2018/03/22/druzice-tess-vse-co-potrebujete-vedet-o-novem-lovci-exoplanet/
Díky Jirko!
Naj aktuálnejšie video o tom ako dosiahne TESS svoju obežnú dráhu https://youtu.be/-AIbD2WxyN8
Ta část videa kde je vidět způsob dosažení finální dráhy se mi nějak nezdá, možná se vztahuje k původnímu plánu startu na lehkém nosiči. U Falconu by dávalo větší smysl kdyby se letělo bez horního stupně na TPH a přímo na dráhu k měsíci, alespoň by sonda ušetřila trochu vlastního paliva a jen by dráhu zakulatila po manévru u měsíce, možná by jí s Falconem šlo na finální dráhu vyslat i přímo (nebo alespoň na přechodovou)
Máte pravdu. Video znázorňuje původně plánovaný způsob dosažení orbity, který u Falconu 9 nebude potřeba. Ve starším článku jsem našel toto:
Honzíku, díky, nevšiml jsem si. Jen sem chtěl Petru Melechinovi pomoct.
Bylo určitě dobře sem to video dát, je v něm spousta informací o teleskopu, takovéhle dodatečné info k tématu nikdy neuškodí. To platí i pro odkaz na článek z exoplanet.
V něm se mimo jiné podrobně píše o dosažení finální dráhy a je tam zase ta verze se stupněm na TPH z videa (i když to nemusejí mít dobře). V článku z 2014 který cituje v předchozím komentáři Petr Melechin se naopak píše že stupeň nebude tak těžko říct. On možná kromě zainteresovaných pracovníků nikdo jistě neví :D. Je možné že nakonec přece jen platí ta verze z videa. Asi bude nejlepší si počkat na nějaké fotky z uzavírání do aerodynamického krytu a pak bude jasno jestli je tam jen teleskop, nebo i stupeň.
Ono to vlastně asi ani není podstatný, já mám někdy nehezký sklon se zbytečně hnidopišsky rejt v detailech. Hlavně pokud se teleskop dostane v pořádku kam má a přinese v následujících letech pořádnou úrodu objevů.
Poletí opravdu jen ta jedna družice? Pro Falcon 9 to bude jak převážet párátko kamionem…
Pokud je v plánu nějaké sekundární náklad, tak to SpaceX zatím úspěšně tají. 😉
Přihodím další podobné případy – Jason 3, Formosat 5, Paz. Na druhou stranu, narozdíl od Formosatu 5 to nebude ztrátová záležitost.
https://www.nasa.gov/press/2014/december/nasa-awards-launch-services-contract-for-transiting-exoplanet-survey-satellite
uvádí se 87M$ za vynesení, zpracování družice, integraci nákladu, sledování, data a telemetrii. Já bych neviděl to klíčové v hmotnosti, tj. že raketa bude mít přebytek výkonu, ale v tom, že je OPĚT raketa Falcon certifikovaná pro vynášení družic pro NASA, z toho plynou možné další zakázky a taky v tom, že je zakázka dobře zaplacená.
Jelikož se tedy neví jestli se bude přistávat na OCISLY, pro mě je otázkou proč se nepokusí tedy přistát na pevnině? Pokud by se opravdu vynášela jen družice o tak malé hmotnosti.
Družice bude vynesena na docela náročnou orbitu, což podle některých neumožňuje přistání na pevnině. Odpovídá tomu i skutečnost, že SpaceX plánuje přistání na OCISLY. Kdyby bylo možné přistát na pevnině, tak by firma určitě volila spíše tento způsob.
Já dokonce dumám, že jestli hodlají dělat ty plánované zážehy na zvedání orbity pomocí druhého stupně, tak výdrž baterek teda půjde hodně na krev. Nemyslím množstvím paliva, ale opravdu, výdrží baterek. Protože zvedání perigea fakt nejde provádět leckde.
nejsem dobře znalý věci, ale…
… náročnou orbitu… píše se vysoká oběžná dráha která je od cca 20.000 Km ?
takže je to podobné jako na GTO, ze které se také přistává snad jen na plošinách ?
GTO je cca 35.000 km ?
Uvedu to na pravou míru. Parametry dráhy TESS budou 109 000km x 375 000 km.
LEO je od cca 160 do 2 000km
MEO od 2 000 – až geostacionární orbit, cca 35,786 km
HEO nad geostacionární drahou
děkuji za informaci, různé zdroje uvádí různé hodnoty…
To podepíšu, dnes, když jsem to spisoval, tak jsem našel malinko jiné údaje na anglické I české wiki, na kosmonautixu, ale tam se to lišilo třebas tím, že na anglické se uváděla u MEO a HEO výška apogea, a konec MEO u geosynchronní orbity, já se nakonec spolehl na údaje D. Majera z kosmonautixu. A opsal jsem to podle něj.
cituji…
„Druhý stupeň provede první zážeh, následně poletí 40 minut setrvačností, pak provede další zážeh, vypustí družici TESS, a následně provede finální zážeh, který druhý stupeň umístí na hyperbolickou únikovou trajektorii.“
Řekněte… k čemu je dobrý ten druhý zážeh 2. stupně, už bez družice ?
děkuji
Druhý stupeň se tím uklidí pryč, aby nepřekážel na oběžné dráze Země.
Laicky povedané – tentokrát už odpadky nenechávame pred dverami ani nehádžeme do koša, proste ich vyhodíme tam von niekam do vesmíru 😀 😐 😀
A taky je možné, aniž jsem to počítal, takže mě tu někdo, kdo to opravdu vypočítal přivede do omylu, že energeticky vyjde lépe zážeh na heliocentrickou dráhu, než deorbitace do atmosféry.
Takže proběhne další zážeh, který dostane 2. stupeň z dosahu obežné dráhy země a bude „někde“ mimo náš dosah?
Pokud tedy chápu správně údaj z tiskové konference, opustí určitě gravitační vliv Země. Dál v tom je dle mého malinko zmatek. Forum https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=36349.240 uvádí, že přejde na heliocentrickou dráhu. Jenže údaj hyperbolická úniková trajektorie mě dost evokuje hyperbolickou únikovou rychlost a to je 3. kosmická rychlost, ale toto se zase nezdá mě. http://fyzika.jreichl.com/main.article/print/70-prvni-a-druha-kosmicka-rychlost
Takže určitě bude mimo gravitační vliv Země, jenže pokud půjde o heliocentrickou dráhu, mimo dosah oběžné dráhy Země se dostat nemusí. Tesla tak protíná dráhu Země.
Zdalo sa mi, alebo okolo 1. aj 2. stupňa po vypnuti motorov poletovalo vyrazne viac kúskov zamrznuteho paliva? Dokonca to chvilami vyzera ako keby z 1. stupna unikalo… (napr. 3:15 po štarte prvy stupen)
To je dáno příhodným úhlem dopadu slunečních paprsků, viz níže. Je Tesla Roadster vypulírovaný a naleštěný nebo hrozně špinavý?
PS: Ta „špína“ na prvním obrázku vpravo dole je Měsíc. 🙂