Mise JCSAT-18 / Kacific-1

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 17. 12. 2019 01:10 SEČ
  • Startovní okno: 88 minut (01:10–02:38) (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 13. 12. 2019 v 19:20 SEČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Telekomunikační družice JCSAT-18/Kacific-1 postavená na platformě BSS-702MP společností Boeing Satellite Systems
  • Hmotnost nákladu: 6956 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1056.3)
  • Cíl: Dráha přechodová ke geostacionární (GTO)
  • Výsledná orbita: 272 km x 20 319 km x 26,8°
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Neúspěšný, obě poloviny minuly síť
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Třetí start pro společnost SKY Perfect JSAT Group (Japonsko) a první pro Kacific Broadband Satellites Pte Ltd (Singapur). Satelit bude spoluvlastněn oběma společnostmi.
  • Při této misi došlo vůbec poprvé k pokusu o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítí na lodích Ms. Chief a Ms. Tree. Pokus však byl neúspěšný – obě poloviny minuly síť a přistály v moři.
  • První stupeň Falconu 9 byl již dvakrát použitý a přistával na mořské plošině OCISLY vzdálené zhruba 650 km od pobřeží.
  • Kontrakt na výrobu satelitu byl podepsán se společností Boeing Satellite Systems (bývalá společnost Hughes) v únoru 2017. Od roku 1980 už společnost Boeing vyrobila pro firmu JSAT celkem deset geostacionárních satelitů. Toto bude tedy jedenáctý v pořadí.
  • V září 2017 společnost JSAT podepsala kontrakt se SpaceX o vynesení družice.
  • Družice bude pracovat na 150° východní délky a bude svým svým signálem pokrývat asijsko-pacifický region, který je podle společnosti Kacific zanedbáván ostatními operátory.
  • Satelit je vybaven transpondéry v pásmu Ku a Ka. Každá z firem se zaměřuje na trošku jiné zákazníky.
  • Část satelitu patřící firmě JSAT bude vylepšovat mobilní a širokopásmové služby pro zákazníky v Asii, Pacifiku a dálné východní oblasti Ruska.
  • Zbývající část satelitu, kterou vlastní společnost Kacific, bude poskytovat vysokorychlostní satelitní internetové připojení do 20 zemí asijské a pacifické oblasti. 56 transpondérů v pásmu Ka bude vysílat úzké, přesně směrované paprsky, každý s kapacitou až 1,25 Gbps. Už v prosinci 2017 byl signál 51 z 57 transpondéru prodán zákazníkům.
  • Vývoj data startu: 2. polovina 2019 → 3. čtvrtletí 2019 → 4. čtvrtletí 2019 → 11. listopadu 2019 → 16. prosince 2019 → 17. prosince 2019

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální přenos SpaceX:

Statický zážeh:

Video o družici JCSAT-18/Kacific-1:

Neoficiální sestřih klíčových momentů z této mise:

Jiří Hadač

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX
Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

22
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Myslím si, že sítě by mohla být otázka jednoho dvou dnů a budou tam.

Tom
Host
Tom

Doufám, že oba kryty chytnou a bude to tentokrát součástí přenosu!

Petr
Host
Petr

Návrh na další vylepšení grafického znázornění plánovaného letového profilu této mise: Přidat tam ty kryty a lodě k jejich záchytu…

Jirka
Host
Jirka

Musim rict, ze je uzasne s jakou presnosti dokazi pristat na mori. Asi uz velice dobre vyladili PID parametry. Bohuzel trosku pro me opadlo timto to nadseni kdyz booster pristane, stalo se to normalnim 😀

Oskar
Host
Oskar

Ano trošku nuda 😀 , ale hlavně , že mají houšť startů a jsou úspěšné. Kvůli tomu se s tím rád smířím :). Mně osobně se nelíbí moc starty v noci, protože přistání je ta nejlepší část.

hanh
Host
hanh

Bylo oddělení satelitu bezproblémové? Satelit se dostal oddělením hned do rotace. Asi je na to vybaven gyroskopy, ale i tak je to problém.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ano, bylo, je to naprosto normální.

Dominik K.
Host
Dominik K.

Možná je to nesmysl, třeba kvůli námořní zákonům a tak ,ale čistě technicky říkám si není to manévrování s lodí zbytečně složité?nebylo by možná jednodušší natáhnout velikánskou síť napevno někde v moři a s krytama do ní vmanévrovat. Potom kryt vytáhnout vrtulníkem.

Petr Melechin
Admin

Ty kryty nejspíš nedokáží přistát s takovou přesností, aby trefily statickou síť. Je potřeba pohyblivá loď, která dokáže reagovat například na vliv větru na padák.

Jirka
Host
Jirka

Nechapu proc se snazi manevrovat s lodi na vode (vetsi odpor prostredi) a vystihnout pohyb krytu ve vetru, ja bych se snazil aktivne s vrtulnikem a s hakem zachytit vrchlik padaku a pak teprve rizene snesl kryt do site na lodi…

Petr Melechin
Admin

SpaceX něco takového původně zvažovalo, ale ten přístup má taky dost nevýhod (např. cena a bezpečnost), a tak se nakonec vydali jiným směrem.

Invc
Host
Invc

1) Oni se nesnaží “vystihnout pohyb krytu ve větru” … ten padák je řízené křídlo, které se aktivně snaží trefit na loď … a domlouvá se s automatickým řízením lodi.

2) Ten kryt je obrovský … má 13m na délku, a přes pět metrů průměr (tj. na šířku). A ta polovina by měla vážit něco málo přes 1t… Pro srovnání – jeden z vrtulníků, který by měl dostatečnou nosnost – Sikorsky SH-60 – má na délku 19m. (A při těchto rozměrech je schopen nést podvěšené jen 2 700 kg…).. .Výběr vrtulníků, které by to byly schopny vůbec dělat, je problém sám o sobě. (Nehledě na náklady na loď schopnou podporovat ty vrtulníky + ten kryt). A tak by se dalo pokračovat…

No každopádně pokud si vzpomínám, tak Musk někde plácnul něco o tom, že zpětně by se na chytání krytů vykašlal úplně.

Petr Melechin
Admin

Musk někde plácnul něco o tom, že zpětně by se na chytání krytů vykašlal úplně.

Nevím o tom, že by něco takového říkal.

Dominik K.
Host
Dominik K.

Já si taky pamatuji, že to říkal

Petr Melechin
Admin

Je možné, že mi to uniklo, nebo jsem to stihnul zapomenout, ale pokud se to podaří někomu dohledat, budu rád.

Invc
Host
Invc

Myslím, že to byl jeden z těch větších rozhovorů – CBS nebo popularmechanics. Ale víš jak …memoria fragilis est.

Petr Melechin
Admin

Aha, byl to ten rozhovor pro CBS:

And we’ve just recently been successful in catching the nose cone of the rocket. We that is a crazy exercise with boat that’s basically a giant catcher’s mitt. (LAUGHS) The actual complexity of recovering the fairing [the nose cone apparatus which holds rocket payloads being jettisoned into orbit] is so nuts. Like, I’m not sure we should’ve done it. We have done it.

Každopádně je podle mě diskutabilní, jak to vlastně myslel.

Invc
Host
Invc

Jo to asi bude ono…

Invc
Host
Invc

To by mě zajímalo, jak by sis to prakticky představoval?

1) Místo přistávání krytů se mění mezi jednotlivými misemi … a ta místa jsou od sebe klidně pár set kilometrů vzdálená… Tož co s tím?

2) Na co bys tu síť chtěl “někde v moři” upevnit? Ono tam kde potřebuješ může být pár set metrů vody… (S místem dopadu můžou hýbat jen v řádu pár kilometrů – skutečně řídit se to dá, až když je plně otevřený padák).

panTau164
Host
panTau164

A už se tedy ví důvod neúspěšného zachycení ?

Petr Melechin
Admin

Podrobnosti bohužel nebyly oznámeny.

Jirka4000
Host
Jirka4000

Kryty prolétají všemi vrstvami atmosféry, kde v různých výškách foukají větry různými a neznámými směry různou a neznámou rychlostí. Proto nelze dost přesně stanovit, kde přistanou. Odchylky místa přistání od spočítaného mohou být desítky km a padáky s tím moc nezmůžou. A proto ani ty záchytné lodě nemohou čekat na předem vypočítaném místě, ale řídí se skutečnou polohou klesajícího krytu na padáku. A protože vítr fouká často rychleji, než loď jede, je šance na zachycení dost omezená.