ElonX

Mise Starlink v1-2

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 7. 1. 2020 03:19 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 4. 1. 2020 v 18:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Nejspíš dalších 60 satelitů pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každá z 60 družic má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 600 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1049.4)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Výsledná orbita: 277 km x 289 km x 53°
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Neúspěšný, kryt těsně minul síť (druhá polovina záměrně přistála do vody)
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Třetí mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s globálním pokrytím.
  • Při misi Starlink-1 bylo v květnu 2019 vyneseno 60 družic, ale jednalo se o prototypy. Při této misi letí družice v novější variantě, která má vyšší hmotnost 260 kg. Satelity nově mají vysílače v pásmu Ka a ve výsledku nabízejí dvojnásobný počet vysílacích paprsků a 4násobnou přenosovou kapacitu. Upravená konstrukce satelitů navíc zajišťuje, že všechny komponenty při deorbitaci kompletně shoří.
  • Třetí komerční start rakety Falcon 9, kdy je zákazníkem přímo SpaceX. První se uskutečnil v rámci mise Starlink-1 v květnu 2019.
  • Při této misi letěla raketa s již použitým prvním stupněm B1049.4, který předtím absolvoval už tři mise.
  • SpaceX se při této misi pokusilo o zachycení jen jedné poloviny aerodynamického krytu do sítě na lodi Ms. Tree (neúspěšně). Druhá polovina přistála do moře, odkud ji vylovila loď GO Navigator. Kryty byly nově vyrobené a přistávaly ve vzdálenosti 730 km od místa startu.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You ve vzdálenosti 629 km od místa startu.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Bude tedy potřeba přibližně 25 startů raket Falcon 9. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se podařilo do vesmíru vynést.
  • Družice budou vyneseny do výšky 290 km. Pokud bude další postup stejný jako u předchozí mise, tak se satelity poté přesunou do výšky 350 km, kde proběhne jejich otestování před přesunem na finální orbitu ve výšce 550 km. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
  • Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell prozradila, že firma na této misi vyšle jeden satelit s černým nátěrem a bude zkoumat, jaký dopad to bude mít na jeho odrazivost a jak to ovlivní jeho termální vlastnosti či fungování. Takovéto experimentování bude probíhat i na dalších misích s cílem co nejvíce minimalizovat negativní dopady Starlinku na astronomická pozorování.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space
  • Vývoj data startu: 31. prosince 2019 → 4. ledna 2020 → 7. ledna 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální přenos SpaceX:

Návrat OCISLY se zachráněným stupněm:

Odvoz stupně z přístavu:

Latest posts by Petr Melechin (see all)
Počet zobrazení článku: 11 265



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

9 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Roman

Dneska se mi podařilo vidět vláček (pravda trochu rozestoupený) satelitů Starlink. Vypadalo to parádně,

0
0
Odpovědět
Jansa Jaroslav

Bezva, je to domácí záležitost kdy si jde sama SpX na trh se svým zbožím a tak si test devíti merlinů provádí i s nákladem.

2
0
Odpovědět
Tom

15,6 tun to už je pořádná nálož. Není to už hranice znovupoužitelnosti?

1
0
Odpovědět
Petr Melechin

Nevíme přesně, kde ta hranice je, ale řekl bych, že mise Starlink se jí už hodně blíží.

1
0
Odpovědět
Tom

Ale taky se musí vzít v úvahu nízká orbita 290 km. Nevypouští se jiné náklady na LEO ve větších výškách?

1
0
Odpovědět
Samo

Nosnosť na LEO sa tuším určuje pre 250 km ale s istotu to neviem.

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

A ještě bych dodal sklon, je to počítáné na Cape Canaveral, tedy cca 28,5°. A se zvyšujícím se sklonem taky padá nosnost.

0
0
Odpovědět
bohyn

V přenosu z mise Starlink v1-1 byl, po přistání prvního stupně, krátký pohled do téměř prázdné kyslíkové nádrže. Limitem pro množství vynášených satelitů tak může klidně být jejich hmotnost a ne velikost krytu.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Je potřeba nezapomínat na odlehčené kryty, pokud je to jako předchozí mise, tak je to bez tlumících bloků.

0
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz