Píšeme březen 2026 a společnost SpaceX si do svého seznamu budoucích startů připsala několik zajímavých misí. Náš přehled začneme u dvou návštěvnických posádek mířících k Mezinárodní vesmirné stanici, které se s největší pravděpodobností opět uskuteční díky kosmické lodi Crew Dragon. Další starty si pak pro svou internetovou konstelaci Leo objednal Amazon. Náš přehled zakončíme v Americe u firmy Viasat, která plánuje vypuštění další družice určené pro provoz na geostacionární oběžné dráze.

Náš dnešní přehled nových zakázek začneme u pilotovaných startů a americké NASA. Tyto mise se tentokrát nebudou týkat pravidelné rotace stálých členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), ale návštěvníků z řad komerčních astronautů, kteří na stanici obvykle pobývají zhruba dva týdny. V minulosti se udály čtyři takové starty, přičemž všechny zařizovala firma Axiom Space a poslední start tohoto typu s názvem Ax-4 se odehrál loni v červnu. Na počátku letošního roku se NASA rozhodla, že umožní další dvě návštěvnické mise s pořadovými čísly pět a šest. Pátou návštěvnickou misi zařídí opět firma Axiom, nicméně v případě šesté mise se udála změna a poskytovatelem se stane firma Vast. I když je tato společnost v oblasti soukromých astronautických letů nováčkem, plánuje v budoucnu vlastní orbitální stanice Haven-1 a 2, takže zkušenosti z této návštěvnické mise bohatě využije při svých dalších aktivitách.

Kosmická loď Crew Dragon dokující u ISS v rámci mise Ax-2 v roce 2023 (Foto: NASA)

Mise Ax-5 se plánuje na leden 2027, přičemž oficiální oznámení neuvádí, kterou kosmickou loď budou astronauté používat. Odborné servery jako Next Spaceflight uvádí, že nosičem bude Falcon 9, stejně jako u předchozích čtyř startů, takže se předpokládá využití lodě Crew Dragon. Jde téměř o stoprocentní jistotu, protože do vyřešení potíží lodi Starliner společnosti Boeing nemá NASA prakticky k dispozici jinou certifikovanou loď. U šesté mise je situace odlišná, NASA ve svém prohlášení výslovně uvádí, že poskytovatelem startu bude SpaceX a mise samotná se má uskutečnit v létě 2027. Pro doplnění, podle údajů z loňského května se cena za jedno sedadlo v lodi Crew Dragonu pohybuje mezi 55 a 70 miliony dolarů. Není také vyloučeno, že jedním z členů posádky některé z těchto misí bude i český astronaut Aleš Svoboda, jehož mise by se mohla uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028.

Český astronaut Aleš Svoboda ve výcvikovém centru ESA, září 2026 (Zdroj: ESA)

Pro další kontrakty se přesuneme do soukromé sféry a začneme přitom u budoucího největšího rivala SpaceX v oblasti internetového připojení, tedy u firmy Amazon. Ta plánuje na oběžné dráze vybudovat konstelaci Amazon Leo, známou dříve jako Projekt Kuiper. Celá konstelace se má prozatím skládat z 3236 družic. Na jejich vynesení si firma zajistila už v letech 2021–2022 celkem 77 startů nosných raket, přičemž byla podepsána opce na 15 dalších misí. Už tehdy se mnohé servery pozastavovaly nad tím, že se Amazon neobrátil na SpaceX, které je známé svou spolehlivostí a flexibilitou i pro konkurenční zákazníky. Toto opomenutí Amazon napravil v prosinci roku 2023, když si objednal u SpaceX celkem tři starty rakety Falcon 9. Někdy mezi léty 2023 a 2025 také došlo k tomu, že Amazon proměnil 12 z 15 původně nasmlouvaných opcí u Blue Originu na skutečné startovní kontrakty.

Družice Amazon Leo na oběžné dráze (Zdroj: Amazon)

Jak to tedy v současnosti s konstelací Amazon Leo vypadá? K 12. únoru letošního roku má na oběžné dráze 2 prototypové satelity a 212 družic určených k ostrému provozu. To je výrazně méně, než by odpovídalo původnímu plánu, protože firma má do července 2026 dopravit na oběžnou dráhu polovinu všech plánovaných družic. Podle odhadů se ale v té době bude na oběžné dráze nacházet jen zhruba 700 družic. Ačkoliv to z Amazonu udělá provozovatele druhé největší satelitní konstelace na světě (po SpaceX s více než 9000 družicemi a před firmou Eutelsat-OneWeb s více než 600), je to stále málo. Firma proto již požádala o prodloužení termínu jejich vynesení o 24 měsíců, tedy do července 2028. Amazon se navíc ocitl pod tlakem vlastních výrobních kapacit, protože vyrábí pět družic denně, ale nestíhá je vypouštět kvůli nízké kadenci startů objednaných raket. Pod tlakem těchto okolností se proto Amazon rozhodl k radikálnímu kroku a objednal si počátkem února letošního roku dalších deset raket Falcon 9. Dlužno podotknout, že dostupné informace neuvádí žádné startovní termíny, takže lze pouze odhadovat, že se budou odvíjet od dostupnosti raket a rychlosti výroby družic.

Zařízení pro zpracování družic Amazon Leo (Project Kuiper) u Kennedyho vesmírného střediska na Floridě (Foto: Amazon)

S objednávkou Amazonu a sítí Amazon Leo se pojí také zajímavý příběh, který je nejlépe vysvětlit chronologicky. Začneme v srpnu 2023, kdy se minoritní akcionáři firmy Amazon rozhodli, že vynechání SpaceX při výběru nosičů pro satelitní konstelaci bylo nezodpovědné a stojí akcionáře zbytečné peníze. Argumentovali mimo jiné tím, že opomenutí mohlo být ovlivněno rivalitou Jeffa Bezose a Elona Muska. Ač Amazon tehdy uváděl, že rozhodování o výběru nosičů bylo řádné, objednal v prosinci téhož roku tři starty u SpaceX, mimochodem pouhých několik dní před vypršením soudního termínu, do kterého měl podat svou obhajobu. Že by pouhá časová shoda? Příběh však pokračoval. Minoritní akcionáři u nižší instance neuspěli, nicméně v březnu 2025 podali odvolání k nejvyššímu soudu státu Delaware. O tomto odvolání mimochodem stále ještě nebylo rozhodnuto. Objednávka deseti startů Falconu 9 v únoru 2026 tedy přichází během probíhajícího odvolacího řízení. Zůstává otázkou, zda je to další krok, který má oslabit hlavní argument žaloby, nebo o pouhou snahou Amazonu co nejrychleji vynést družice na oběžnou dráhu.

Start mise Kuiper KF-01, což byl první start SpaceX pro společnost Amazon, červenec 2025 (Foto: SpaceX)

Nyní se již definitivně přesuneme k poslední zakázce dnešního přehledu. Stojí za ní americká telekomunikační firma Viasat, která na oběžné dráze provozuje celkem 19 družic. Družice Viasat GX-7 (Inmarsat-7 F1) byla objednána v květnu roku 2019 pro zajištění internetového připojení spolu s dalšími dvěma satelity, GX-8 a GX-9. Všechny vyrábí firma Airbus na platformě OneStar, přičemž každá má hmotnost přibližně 3000 kg. Původně se plánovalo, že první družice této řady bude vypuštěna již v roce 2023, ale řada odkladů způsobila, že až do roku 2026 nebylo jasné, který nosič bude použit. Až v únoru roku 2026 se objevil dokument, podle nehož bude GX-7 vynesena v posledním čtvrtletí letošního roku raketou Falcon 9 společnosti SpaceX. Zbývající dvě družice zatím nemají přiřazený konkrétní nosič. SpaceX prozatím uskutečnilo pro tuto společnost jediný start v květnu 2023, při kterém byla vynesena družice Viasat-3 Americas.

Start Falconu Heavy s družicí Viasat-3 Americas v květnu 2023 (Foto: SpaceX)

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Nové zakázky SpaceX: Čistě evropský Crew Dragon, mise pro SDA a OneWeb, italské družice Sicral 3 a další - 19. 4. 2026
• Mise GPSIII-SV10 - 18. 4. 2026
• Mise Cygnus NG-24 - 10. 4. 2026