Příští Falcon Heavy odstartuje až v létě, nejsilnější raketa současnosti má řadu dalších plánovaných misí

Na příští start nejsilnější rakety současnosti si budeme muset počkat o něco déle. Vojenské mise USSF-44 a USSF-52, které mají obě využít raketu Falcon Heavy, byly původně plánovány na letošní jaro, ale podle nejnovějších informací od Spaceflight Now proběhnou až v červenci a říjnu.

Start mise STP-2 (Foto: SpaceX)

Nákladem červencové mise USSF-44 bude několik vojenských družic, ale zatím byl potvrzen jen mikrosatelit TETRA-1. Celková hmotnost nákladu by neměla převýšit 3719 kg, avšak i přes relativně nízkou hmotnost bude mise energeticky náročná. SpaceX totiž vůbec poprvé zamíří přímo na geostacionární dráhu, která se nachází ve výšce 35 786 km nad zemských povrchem. To bude vyžadovat hodně paliva, a tak vůbec neproběhne pokus o záchranu centrálního stupně. Všechny stupně pro tuto misi budou nově vyrobené a momentálně procházejí testováním v McGregoru. První boční stupeň (číslo B1064) už absolvoval potřebné zkoušky a na konci ledna byl odeslán na Floridu, odkud v létě odstartuje. Druhý boční stupeň B1065 a centrální stupeň B1066 jsou zatím stále v McGregoru, ale jejich testování bude zřejmě dokončeno v následujících týdnech.

Pro říjnovou misi USSF-52 tedy bude muset být vyroben minimálně nový centrální stupeň, ale boční stupně by teoreticky mohly být již použité, i když to zatím nebylo potvrzeno. SpaceX má stále k dispozici boční stupně B1052 a B1053 z mise STP-2, který proběhla v červnu 2019 a byl to zatím poslední start Falconu Heavy. Nebo pokud se podaří přistání obou stupňů při letní misi USSF-44, možná poletí o pár měsíců později právě na USSF-52.

Přistání bočních stupňů B1052 a B1053 při misi Arabsat 6A v roce 2019 (Foto: SpaceX)

Mise USSF-52 poveze neznámý náklad, ale víme, že zamíří na méně náročnou přechodovou orbitu (GTO), takže lze očekávat pokus o přistání všech tří stupňů. Teoreticky by tedy mohlo konečně dojít k úplně první úspěšné záchraně centrálního stupně. U předchozích tří misí Falconu Heavy byl centrální stupeň zničen. U demonstrační mise této rakety a na misi STP-2 se stupni nepodařilo přistát a u mise Arabsat 6A stupeň sice přistál, ale než mohl být zajištěn k palubě, byl zničen následkem špatného počasí na moři.

Zničený centrální stupeň Falconu Heavy po misi Arabsat 6A (Foto: Tom McCool)

Kromě těchto dvou vojenských misí má být Falcon Heavy nosičem u řady dalších startů. V roce 2022 tato raketa možná poletí až na čtyřech různých misích. Měla by vynést komerční družice Viasat-3 a Inmarsat-6 F2, vědeckou sondu Psyche a nejspíš také vojenský náklad USSF-67. V případě Inmarsatu a USSF-67 však zatím nebylo oficiálně potvrzeno, že se opravdu jedná o mise Falconu Heavy. Další starty jsou v plánu na rok 2024, kdy má raketa vynést moduly PPE a HALO pro lunární stanici Gateway a o něco později k ní vyslat první zásobovací loď Dragon XL. Druhá zásobovací mise by pak měla proběhnout v roce 2026.

To jsou ale samozřejmě jen ty mise Falconu Heavy, o kterých momentálně víme, a v následujících měsících a letech pravděpodobně přibudou další. Navíc se spekuluje, že nově vyvíjený zvětšený aerodynamický kryt pro tuto raketu by potenciálně mohl umožnit ekonomicky efektivnější vynášení družic Starlink. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by SpaceX něco takového plánovalo.

Tip: Překlad celého článku Spaceflight Now o misích USSF-44 a USSF-52 najdete na webu Kosmonautix.cz.

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

16 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Michal Andrej

Let Falconu Heavy je vždy sviatok, veď je to najsilnejšia raketa súčasnosti. Paralelné pristátie bočných stupňov je stále ako scifi.

Ako vlastne dopadol projekt vývoja druhého stupňa pre Falcon s motorom Raptor? Letectvo do toho dalo 33 mil a SpaceX dalších 66 mil, a viac som o tom nepočul. Druhý stupeň s Merlin 1D-VAC je síce veľmi spoľahlivý, ale Falcon Heavy + Raptor + zväčšený kryt alebo Dragon XL, to by bola vážna medziplanetárna raketa.

LZ.

Podle mého skromného odhadu je Raptor ve verzi beta.. funguje, ale má ještě spoustu chyb.
Do formule ho namontujete s klidným svědomím, ale do sériově vyráběného auta s produkcí pár milionu ks ročně určitě ne.

Přemek

Jen nechapu, proč neletí méně náročná mise jako první, kde je šance na záchranu a znovupoužití core stupně. Zřejmě je to věc, kterou se kvůli tajnosti nikdy nedozvíme..

Krys

Ty mínusy fakt moc nechápu.. Přemek se zeptal úplně logicky a jestli mínul nějaké zásadní info, čekal bych spíše vysvětlení než minusovani 🙁

Invc

Zákazníka tohle nezajímá a zákazník to chce tehdy a v takovém pořadí (a navíc pravděpodobně i na novém stupni).

Adam Ř

Zákazníka by mohla zajímat potenciálně nižší cena. Ale možná SX zas tak velkou slevu za přistání Center core nedá, buď proto, že moc nepřistává, nebo proto, že stejně jich postupně vytvoří více, takže je to pořadí moc nezajímá

Invc

Pokud je výsledkem jeden mrtvý stupeň … tak z hlediska SX je prakticky jedno jestli vzejde z prvního nebo druhého letu… ve výsledku stejně musí postavit jeden nový…

Pepas

SpaceX by ani v tomto případě nemohla nabídnout již letěný centrální stupeň, protože ho prostě nemají.. A spoléhat se na to, že zrovna u tohoto jednoho letu se ho podaří zachránit by bylo hodně riskantní..
To by si mohli dovolit pouze v okamžiku, kdy by již jeden v hangáru ležel a byl nového použití schopný..

Adam Ř

Mohli by vyrobit 2 s tím, že pokud se první povede zachránit, tak pak zahodej ten, a když ne, tak holt zahodej novej. Ale jak jsem psal, asi to za to nestojí

Jiří Hadač

Souhlasím. Zákazník si řekl jak to bude a navíc si za to zaplatil. K tomu co píšeš se da přidat i příklad. Mise GPS III-SV01 a SV03. Hmotností se ty dvě družice ani moc nelišily. Ale při první si zákazník řekl, že se přistávat nebude, že chtějí otestovat výkon rakety. Takže se nepřistávalo. Až u mise SV03 se přistávalo, když muselo SpaceX nabídnout zákazníkovi slevu. Jinak by šel taky stupeň do kytek. A přitom ani v jednom případě nebyla hmotnost problém. Prostě platí stará dobrá pravda, náš zákazník, náš pán.

LZ.

Co jsem zatím četl, FH stojí kolem 150 milionu, satelit 3.5 tuny několik miliard. Když máte hotový tak drahý satelit, počítá se každá hodina než zastara.
I při 10 rocích než bude nová verze a 1 miliardě ceny to je cca 11 tisíc dolarů za hodinu. Prostě to jedno použití centrálního stupeňě nedokáže každé 4 dny vydělat milion dolarů aby se vyplatilo počkat. (nejspíše to bude každý den 1 milion)

Jiří

A kde jste četl, že 3,5tunový satelit stojí několik miliard dolarů? V takovýchto částkách se pohybují nejdražší vědecké projekty typu JWST. U takovýchto satelitů je typická cenovka ve stovkách mil. dolarů, takových 500 mil. bude podle mě odpovídat realitě mnohem víc.

LZ.

Nejsem si jistý zda šlo o cenu, či pojistku, ale psalo se o miliardách tady na strankach u jednoho z vojenských nákladů pro FH kde se zahazoval minimalně centrální stupeň a všechny musely být nové.
Řekněme, že máte pravdu tak to bude milion dolarů každý týden průměr.

PetrV

Super, jde vidět, že jí armáda i NASA věří.
alcon Heavy je nosná raketa americké soukromé společnosti SpaceX. Falcon Heavy je nejsilnější v současnosti užívanou raketou. Má dvakrát vyšší tah než druhá nejsilnější raketa Delta IV Heavy, které od ukončení ruského programu Eněrgija toto prvenství patřilo.
A to byly pouze 3 starty.

Jansa Jaroslav

Americké vesmírné velení doporučuje investice do vesmírné infrastruktury. SMC uvedlo, že konsorcium podepíše dohody se společnostmi o „urychlení vývoje transformačních prototypů vesmírného přístupu, mobility a logistiky“. Doufám že tady svoji šanci dostane i SpaceX.

LZ.

“Americké vesmírné velení doporučuje investice do vesmírné infrastruktury.” – tohle tvrzení bych bral s rezervou.
Je to stejné jako by hlavni akcionář vodáren doporučoval vrazit prachy do kanálů.
Co jsou transformační prototypy?